Sociální zabezpečení

Každá země EU má své vlastní právní předpisy o sociálním zabezpečení. Povinnosti a práva podle těchto předpisů jsou stejné pro všechny pracovníky, kteří v dané zemi pracují, bez ohledu na to, zda jsou místní nebo ze zahraničí.

Nicméně pravidla EU tyto národní systémy koordinují a zajišťují, aby lidé při přestěhování do libovolného státu EU o svůj nárok na sociální zabezpečení nepřišli (např. důchodová práva a nárok na zdravotní péči) a aby vždy věděli, které vnitrostátní předpisy se na ně vztahují.

Podle pravidel EU můžete být v určitém okamžiku poplatníkem pouze v jednom systému sociálního zabezpečení - můžete tedy hradit své příspěvky na sociální zabezpečení pouze v jedné zemi.

Většinou se uplatňují právní předpisy země, kde daná osoba skutečně pracuje (jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná), a příspěvky musí být hrazeny v této zemi. Nezáleží na tom, kde daná osoba žije (zda například do práce dojíždí přes hranice) nebo kde je sídlo jejího zaměstnavatele.

Existuje výjimka pro pracovníky vyslané do zahraničí na dobu kratší 2 let: Ti pak mohou zůstat pojištěni a platit příspěvky v zemi, ze které byli vysláni.

Zvláštní pravidla upravují situaci lidí, kteří současně pracují v několika zemích. V jejich případě je nutné určit stát, jehož právní předpisy se na ně vztahují a v němž musí hradit příspěvky.

K informacím o vnitrostátní situaci vás dovedou odkazy níže.