Rodinní příslušníci uchazečů o zaměstnání
Přestěhujete-li se do jiné země EU s cílem najít si práci, mohou se za vámi coby občanem EU bez obav přistěhovat vaši rodinní příslušníci. Díky právním předpisům EU je to dnes pro ně mnohem snazší. Na této stránce najdete informace o tom, co pro to budou muset udělat a jaké podmínky je třeba splnit.
Pozor!
Pokud jste se nepřestěhovali do jiné země EU a žijete ve vaší domovské zemi, tyto právní předpisy EU se na vás nevztahují, i když jste občanem EU. V takovém případě se uplatňují příslušné předpisy vnitrostátní, tedy zákony vaší země.
Pobyt v zahraničí nepřesahující 6 měsíců
Pokud jste občanem EU a hledáte si v Unii práci mimo svou zemi, vztahují se na vašeho manžela či manželku, děti nebo vnoučata a rodiče nebo prarodiče v případě, že jsou občany EU, stejné podmínky jako na vás.
Více informací o těchto podmínkách i administrativních náležitostech se dozvíte na stránkách týkajících se:
I když váš manžel nebo manželka, vaše děti či vnoučata nebo vaši rodiče či prarodiče nejsou občany EU nebo i když nesplňují podmínky k povolení pobytu jako u občanů EU, je možné, že jako rodinní příslušníci s vámi, jakožto s občanem EU hledajícím si práci, smějí v zemi, do níž jste odešli, pobývat.
V některých zemích EU však musíte do určité doby po příjezdu nahlásit jejich přítomnost příslušným orgánům (většinou jde o obecní úřad nebo místní policejní stanici).
Pobytová karta
Je možné, že rodinní příslušníci občana EU, kteří sami nejsou občané EU, si budou muset zažádat o pobytovou kartu.
Rovné zacházení
S vaším manželem či manželkou, dětmi či vnoučaty nebo rodiči či prarodiči by mělo být během pobytu v zemi, kde s vámi žijí, zacházeno stejně jako s občany hostitelské země, a to jak pokud jde o možnost získat práci, tak o mzdové podmínky, zařazení do školy apod.
Výzva k opuštění území, vyhoštění
Dokud splňují podmínky pro získání povolení k pobytu, mohou váš manžel či manželka, děti či vnoučata nebo rodiče či prarodiče v hostitelské zemi setrvat. Pokud dané podmínky již nesplňují, mají příslušné orgány dané země právo je vyzvat, aby území daného státu opustili.
Ve výjimečných případech mohou být z dané země vyhoštěni, například pokud ohrožují bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušili veřejný pořádek. Taková situace však může nastat pouze tehdy, pokud příslušné orgány prokáží, že daná osoba představovala závažnou hrozbu.
Rozhodnutí o vyhoštění i výzva k opuštění území musejí být sděleny písemně. Musí v něm být uvedeno všechny důvody a také to, jak a do kdy je možné se odvolat.
Pobyt v zahraničí delší než 6 měsíců
Váš manžel či manželka, vaše děti či vnoučata nebo vaši rodiče či prarodiče mohou bez ohledu na to, zda mají občanství EU, či nikoli, v hostitelské zemi pobývat za určitých podmínek:
- v případě, že jste v dané zemi pracovali a ztratili jste práci, musíte být schopni to prokázat a musíte splňovat jisté podmínky NEBO
- v případě, že hledáte první zaměstnání v dané zemi, musíte být schopni prokázat, že si aktivně hledáte práce a že máte reálnou šanci ji získat
Typická situace
Pierre, občan Francie, žil v Římě, kam se odebral poté, co opustil zaměstnání. Při hledání nových pracovních příležitostí se začal ptát na to, jak zařídit, aby se k němu mohla v Itálii připojit jeho manželka Lin, čínská státní příslušnice. Zjistil, že Lin ho jako manželka občana EU může do Itálie následovat za předpokladu, že Pierre dodrží příslušná pravidla EU. Konkrétně to znamenalo, že poté, co se zaregistroval jako uchazeč o zaměstnání, mohl pobývat v Itálii po dobu nejméně šesti měsíců za účelem hledání zaměstnání, přičemž byl povinen doložit, že zaměstnání skutečně aktivně hledá, pokud by o to orgány požádaly. V Itálii mohl zůstat i po uplynutí počátečního šestiměsíčního období, jelikož byl schopen prokázat, že stále hledá zaměstnání (a že má reálnou šanci zaměstnání najít).
Ke získání vlastní pobytové karty od italských orgánů musela Lin předložit důkaz o svém vztahu s Pierrem (například oddací list) a o Pierrově právu na pobyt jakožto osoby hledající zaměstnání. Během této doby využíval Pierre stejné služby místního úřadu práce jako italští státní příslušníci. Jakožto uchazeči o zaměstnání však Pierre a Lin neměli právo na sociální podporu.
Typická situace
Joy, nigerijská státní příslušnice, uzavřela sňatek s Güntherem, německým občanem, který byl momentálně nezaměstnaný. Předpokládali, že bude moct využít svého občanství EU a žít s ním v Berlíně. Joy sice nakonec skutečně začala v Berlíně s Güntherem žít, avšak na základě práv vyplývajících z jejího statusu manželky německého občana tj. podle německých imigračních předpisů, a nikoli na základě pravidel EU o volném pohybu. Pravidla EU týkající se volného pohybu se vztahují pouze na občany EU, kteří se přestěhují ze své domovské země do jiné země EU, a na jejich rodinné příslušníky, kteří je doprovázejí nebo následují. Pokud občan EU právo na volný pohyb v danou chvíli nevyužívá, uplatní se pouze vnitrostátní pravidla. Když si pak Günther našel práci v sousedním Rakousku, kam se i přestěhoval, Joy tam bez problémů mohla odejít s ním, a to díky pravidlům EU pro volný pohyb. Stejně by tomu bylo i v případě, že by Günther odešel pracovat do kterékoli jiné země EU.