Jak postupovat při řízení ohledně dědictví s přeshraničním prvkem
Pokud někdo z vaší rodiny nebo vašich blízkých zemře a vy jste dědici, lze dědictví zpravidla vypořádat:
- u soudu toho členského státu, kde zůstavitel (tzn. zesnulý) naposledy pobýval
- u notáře kterékoli země EU
Orgán zabývající se vypořádáním obvykle použije vnitrostátní předpisy té země EU, kde zůstavitel naposledy pobýval – pokud zůstavitel neprovedl tzv. volbu práva tak, aby se na dědictví vztahovalo právo země státní příslušnosti.
Dědicové si mohou zvolit soud
Pokud je potřeba, aby otázku dědictví vyřešil soud, budete jako dědicové muset jít k soudu v té zemi EU, ve které zůstavitel naposledy pobýval.
Jestliže však zůstavitel provedl volbu práva tak, aby bylo na dědictví uplatněno právo jeho státní příslušnosti, a byl státním příslušníkem země EU, můžete se s ostatními dědici nebo dotčenými stranami domluvit na tom, že se s daným případem obrátíte na soud dané země EU.
S výběrem soudu musejí souhlasit všechny zúčastněné strany.
Přijetí nebo odmítnutí dědictví
V některých vnitrostátních právních systémech existuje možnost prohlásit před soudem, že dědictví přijímáte, nebo že jej odmítáte.
Podle předpisů EU můžete toto prohlášení učinit před soudem v zemi EU, kde pobýváte, i když se soud, který se dědictvím zabývá, nachází v jiné zemi Unie.
Účinky soudního rozhodnutí vydaného v jiné zemi EU
Soudní rozhodnutí ohledně dědictví, která byla vydána v jedné zemi EU, ostatní země EU uznají, aniž by k tomu musely použít speciální postup.
Pokud však strana nacházející se v jiné zemi EU nebude dobrovolně respektovat dané soudní rozhodnutí, můžete požádat o to, aby bylo toto rozhodnutí prohlášeno za vykonatelné, aby v zájmu jeho prosazení mohla zasáhnout policie nebo soudní vykonavatel.
Druhá strana může podat opravný prostředek proti uznání nebo vykonatelnosti daného rozhodnutí pouze z těchto důvodů:
- rozhodnutí je zjevně neslučitelné s veřejným pořádkem země EU, v níž by mělo být uznáno nebo vykonáno například proto, že je diskriminační
- rozhodnutí odporuje předchozím rozhodnutím soudů té země EU, v níž by mělo být uznáno nebo vykonáno
- osobám účastnícím se řízení nebyla dána možnost si připravit obhajobu
Pozor!
Na rozhodnutí vydaná soudy v Dánsku, a Irsku se v případech, kdy je třeba rozhodnutí uznat nebo vykonat v jiné zemi EU, tato zjednodušená pravidla nevztahují.
Evropské dědické osvědčení
Pokud jste dědici, je možné, že budete muset úřadu nebo bance v dané zemi EU prokázat, že máte nárok na vlastnictví zůstavitelových aktiv, která se tam nacházejí.
Rovněž je možné, že vykonavatel závěti nebo správce pozůstalosti bude muset pro účely uplatnění jejich práv v jiné zemi EU prokázat svůj status.
Typická situace
Piotr, polský státní příslušník, zemřel v Německu. Žil tam jeden rok, kdy tam působil jako vyslaný pracovník.
Dědicem po něm je Piotrova manželka Gosia, která žije v Polsku. Po Piotrově smrti potřebuje získat přístup k jeho účtu v bance v Německu, aby zaplatila účty a nájem za poslední měsíc.
Banka však vyžaduje úřední doklad osvědčující, že po Piotrovi dědí a že je oprávněna k přístupu k jeho účtu. Gosia je v nezáviděníhodné situaci. Administrativní překážky totiž zrovna nepomáhají tomu, aby překonala zármutek spojený se smrtí manžela.
Úřad té země, která dědictví vyřizuje, vám může vydat vnitrostátní dokument osvědčující váš status dědice, vykonavatele závěti nebo správce pozůstalosti.
Druhou možností je požádat tento úřad o vydání evropského dědického osvědčení.
Výhodou evropského dědického osvědčení je, že jeho účinky jsou stejné pro celé EU bez ohledu na zemi, v níž bylo vydáno. Vnitrostátní dokument má naproti tomu různé dopady v závislosti na tom, ve které zemi EU byl vydán, čímž se může uznání vašich práv v jiné zemi EU zdržet.
Evropské dědické osvědčení se navíc uznává v ostatních zemích EU, aniž by k tomu byl třeba jakýkoli další postup.
Evropské dědické osvědčení vydává soud v členském státě EU, který má pravomoc rozhodovat v záležitostech dědictví, nebo jiný příslušný orgán – například notář – v téže zemi. Proti odmítnutí vydat evropské dědické osvědčení můžete podat opravný prostředek.
Orgán, který evropské dědické osvědčení vydává, si uchová originál a dědici, vykonavateli závěti nebo správci pozůstalosti poskytne ověřené kopie platné po dobu 6 měsíců, kterou lze prodloužit.
Pokud se ukáže, že evropské dědické osvědčení není správné, může jej vydávající orgán změnit nebo odvolat.
Typická situace
Piotr zemřel v Německu, kde dočasně pobýval a pracoval. Mimo toto dočasné období však žil v Polsku, kde měl manželku Gosiu a další rodinu a přátele. Proto záležitost Piotrova dědictví vyřizují polské orgány.
Od polského soudu získala Gosia evropské dědické osvědčení. To může použít k tomu, aby Piotrově bance v Německu prokázala, že má nárok na přístup k jeho tamějšímu účtu. Díky tomu bude moci zaplatit účty a nájem za poslední měsíc.