Časté otázky - Sociální zabezpečení v zahraničí

Pokud vás zaměstnavatel vyšle pracovat do jiné země EU, nadále se na vás vztahují zákony země, kde obvykle pracujete, a to až pod dobu 2 let.

Před odjezdem si musíte zažádat o formulář A1, kterým budete dokládat, že jste kryti francouzským systémem.

Toto řešení bylo zvoleno proto, aby pracovníci, kteří vyjíždějí za prací na relativně krátkou dobu, nemuseli neustále přecházet z jednoho systému na druhý.

ANO — Pokud chcete odjet pracovat do jiné země EU pouze na několik měsíců, nejlepším řešením je vyslání. Budete tak moci ve zvolené zemi pracovat, ale přitom se na vás bude i nadále vztahovat systém sociálního zabezpečení domovské země – s časovým omezením na 2 roky.

Před odjezdem si musíte zažádat o formulář A1, kterým budete dokládat, že jste kryta systémem vaší domovské země.

Je dokonce možné, že budete moci využívat váš domácí systém sociálního zabezpečení déle než jen 2 roky, pokud si sjednáte výjimku, která vezme v úvahu skutečnou délku vašeho pracovního pobytu v zahraničí.

Existují dvě možnosti:

Pokud jeden z rodičů dítěte pracuje v zahraničí a druhý z rodičů pracuje v domovské zemi, platí příspěvky na zdravotní pojištění pro vyživované osoby druhý z rodičů (ten, který pracuje v domovské zemi).

Pokud druhý z rodičů nepracuje nebo pracuje ve stejné zemi jako první z rodičů, musí příspěvky na zdravotní pojištění pro vyživované osoby platit první z rodičů, a to v zemi, kde pracuje. Požádejte zdravotní pojišťovnu v zemi, ve které pracujete, o vydání formuláře S1 (dříve formulář E 106 ). Poté jej předložte zdravotní pojišťovně ve své domovské zemi.

Obecně platí, že jste sociálně pojištěna v zemi, ve které pracujete. Tato země je tak zodpovědná za vaše sociální zabezpečení. V daném okamžiku se na vás vztahují předpisy o sociálním zabezpečení pouze jedné země. Z tohoto důvodu přestáváte být pojištěna ve své domovské zemi. Odpovědnost za vaše nároky a dávky tak přebírá země, ve které pracujete. Práva a nároky, které jste do této chvíle nabyla ve své domovské zemi, vám však zůstávají (např. nárok na důchod).

Jako přeshraniční pracovník byste měl být správně pojištěn v zemi, ve které pracujete. V této zemi pak máte i nárok na zdravotní péči. Chcete-li se přihlásit do systému zdravotní péče v zemi, ve které bydlíte, musíte požádat zdravotní pojišťovnu v zemi, ve které pracujete, o vydání formuláře S1 (dříve formulář E 106 ).

Tento formulář opravňuje vás a vámi vyživované osoby zaregistrovat se u zdravotní pojišťovny v zemi bydliště. Budou vám vystaveny 2 průkazy zdravotního pojištění: pro každý stát jeden. V zemi bydliště vám pak bude poskytována zdravotní péče, jako byste tam byl pojištěn.

ANO — Za předpokladu, že bydlíte a pracujete v některé z těchto zemí: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Francie, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Slovinsko.

NE – Za předpokladu, že bydlíte a pracujete v některé z těchto zemí: Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Itálie, Litva, Maďarsko, Nizozemsko, Španělsko, Spojené království a Švédsko. Vámi vyživované osoby nemohou mít v tomto případě 2 průkazy zdravotního pojištění. Na zdravotní péči v zemi, ve které pracujete, mají nárok pokud:

  • je léčba z lékařských důvodů nutná během jejich pobytu v této zemi, přičemž se zohledňuje povaha léčby a předpokládaná délka pobytu

nebo

  • byla mezi příslušnými zeměmi či orgány uzavřena dohoda

nebo

  • na základě formuláře S2 (bývalý formulář E 112 ) vydal příslušný úřad v zemi bydliště předběžný souhlas.

Postupovat byste měli takto: Nejdříve se zaregistrujte u zdravotní pojišťovny v zemi, ve které pracujete, a pak ji požádejte o vydání formuláře S1 (dříve formulář E 106 ). Tento formulář opravňuje vás a vámi vyživované osoby zaregistrovat se u zdravotní pojišťovny v zemi bydliště. Budou vám vystaveny 2 průkazy zdravotního pojištění: pro každý stát jeden.

Pokud jste své poslední zaměstnání vykonával jako přeshraniční pracovník:

  • máte nárok pokračovat v dlouhodobém léčení, které bylo zahájeno v zemi, kde jste pracoval. To se týká i vámi vyživovaných osob za předpokladu, že byla léčba zahájena v Belgii, Bulharsku, České republice, Francii, na Kypru, v Lotyšsku, Lucembursku, na Maltě, v Německu, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, Řecku, na Slovensku a nebo ve Slovinsku (od 1. května 2014 také v Estonsku, Itálii, Litvě, Maďarsku, Nizozemsku a Španělsku).
  • Pokud jste během posledních pěti let před odchodem do důchodu pracoval nejméně dva roky jako přeshraniční pracovník, máte nárok na zdravotní péči jak v zemi svého bydliště, tak v zemi, kde jste pracoval. V zásadě se toto pravidlo vztahuje i na vámi vyživované osoby. Této možnosti se však dá využít pouze v případě, že země, ve které nyní bydlíte, i země, ve které jste byl zaměstnán, patří do této skupiny zemí: Belgie, Francie, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko či Španělsko.

Pokud chcete získat průkaz zdravotního pojištění v zemi bydliště i v zemi, kde jste pracoval, musíte se na základě formuláře S3 zaregistrovat v zemi, ve které jste pracoval.

Pokud vám země, kde bydlíte, nevyplácí žádný důchod, musíte požádat úřady země, která vám důchod vyplácí, o vydání formuláře S1 (vyplácí-li vám důchod více zemí, žádejte o vydání tohoto formuláře v zemi, ve které jste pracoval nejdéle). Na základě formuláře S1 se pak můžete zaregistrovat u zdravotní pojišťovny v zemi bydliště. Na zdravotní péči máte rovněž nárok v zemi, která vám vyplácí důchod, pokud se jedná o některou z těchto zemí: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Francie, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Španělsko či Švédsko.

U přeshraničních pracovníků je za vyplácení dávek v nezaměstnanosti vždy odpovědná země bydliště. V každém případě se na vás vztahuje systém sociálního zabezpečení země, která vám dávky vyplácí.

Pokud by se podle nových nařízení EU o koordinaci sociálního zabezpečení změnil stát, jehož právní předpisy vaši situaci upravují, budou za předpokladu, že se vaše situace nezmění, ve vašem případě stále uplatňována předchozí pravidla. Tento stav může trvat maximálně 10 let. Můžete však sama požádat o to, aby se na váš případ vztahovala nová nařízení.

V případě ztráty zaměstnání byste měli zažádat o dávky v nezaměstnanosti v zemi, kde bydlíte.

Váš nárok a výše těchto dávek budou posouzeny na základě předpisů v zemi bydliště, přičemž se zohlední doba, po kterou jste pracovali v zahraničí.

Jako doklad o době odpracované v zahraničí slouží formulář U1, který vám vystaví služby zaměstnanosti (např. úřad práce) státu, ve kterém jste pracovali. Formulář pak předložíte v zemi, kde bydlíte.

Pokud si chcete najít novou práci ve státě, ve kterém jste se stali nezaměstnanými, můžete se zaregistrovat na tamějším úřadu práce. V tomto případě však budete muset plnit povinnosti s tím související v obou státech. Přednostně však musíte plnit povinnosti státu, který vám vyplácí dávky v nezaměstnanosti. Stejně tak má i přednost hledání práce v tomto státě. Jestliže se domníváte, že máte větší šanci najít si práci ve státě, ve které jste naposledy pracovali, máte možnost požádat, aby vám byly dávky v nezaměstnanosti převedeny tam.

Definice přeshraničního pracovníka (hovorově pendler) se liší podle toho, zda hovoříme o sociálním zabezpečení nebo o daních. Pro účely sociálního zabezpečení může být zaměstnanec považován za přeshraničního pracovníka, zatímco pro daňové účely za rezidenta.

Pro účely sociálního zabezpečení – přeshraničním pracovníkem jste v případě, že pracujete v jedné zemi, ale bydlíte v jiné. Domů se vracíte každý den nebo alespoň jednou za týden.

Pro daňové účely – to záleží na ustanoveních bilaterální dohody o zamezení dvojího zdanění mezi státem, ve kterém bydlíte, a státem, ve kterém pracujete.

Většina dohod o zamezení dvojího zdanění se tímto typem pracovníků konkrétně nezabývá, ale některé obsahují kategorii „příhraničního pracovníka", tj. osoby, která bydlí a pracuje v příhraniční oblasti (např. v okruhu 10, 20 nebo 30 km od hranice, v závislosti na konkrétní dohodě).

Chcete-li zjistit, jaké daně jste povinni platit a ve kterém státě, obraťte se na poradce z Přeshraničního partnerství EURES ve vašem regionu.

Zobrazit obecné informace k tomuto tématu

Právní předpisy EU

Poslední kontrola: 18/12/2023
Sdílet tuto stránku