Časté otázky - Jak založit evropskou společnost (SE)

O tom si rozhoduje každá země EU sama. Avšak pouze v případě, že dotyčná společnost:

• byla založena podle práva země EU
• má v této zemi své sídlo
• a má skutečnou a nepřetržitou vazbu na ekonomiku této země.

Platí to v těchto zemích Unie: Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Itálie, Lucembursko, Norsko, Polsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, a Španělsko.

ANO. V případě fúze. Toto rozhodnutí činí každá země EU sama. Může tak však učinit pouze ve veřejném zájmu.

Platí to v těchto zemích Unie: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Francie, Kypr, Lotyšsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko a Švédsko.

ANO. Pokud evropská společnost tento požadavek přestane splňovat, bude požádána, aby ústředí znovu zřídila nebo přemístila své sídlo tak, aby se obě nacházela v téže zemi. Jestliže tak neučiní, měla by vstoupit do likvidace.

Kromě toho mohou příslušné orgány požadovat, aby se sídlo a ústředí evropské společnosti nacházela na stejné adrese. Platí to v těchto zemích Unie: Bulharsko, Česko, Dánsko, Francie, Lotyšsko, Rakousko a Řecko.

Evropská společnost může svou činnost provozovat v rámci jedné z těchto struktur:

• monistický systém – management společností sestává ze správního orgánu
• dualistický systém – management společností sestává z řídicího a dozorčího orgánu

• Správní orgán musí zasedat nejméně každého čtvrt roku.
• Ze svého středu si zvolí předsedu.
• Členy správního orgánu jmenuje valná hromada (členové prvního správního orgánu mohou být jmenováni na základě stanov evropské společnosti).

• Nikdo nesmí být současně členem řídicího i dozorčího orgánu.
• Dozorčí orgán si zvolí ze svého středu předsedu.
• Členy dozorčího orgánu jmenuje valná hromada (členové prvního dozorčího orgánu mohou být jmenováni na základě stanov evropské společnosti).
• Členy řídicího orgánu jmenuje a odvolává dozorčí orgán. Země EU mohou vyžadovat nebo povolit, aby stanovy evropské společnosti upřesnily, že se tak děje během valné hromady.
• Řídicí orgán musí alespoň každého čtvrt roku podávat dozorčímu orgánu zprávu a rovněž mu předávat veškeré důležité informace.

• Členem může být fyzická osoba, pokud nebyla na vnitrostátní úrovni zbavena práva zasedat ve správní radě akciové společnosti.

Stanovy evropské společnosti mohou také povolovat, aby byla členem společnost nebo jiný právní subjekt (pokud příslušné vnitrostátní právní předpisy o akciových společnostech nestanoví jinak). V takovém případě musí být k výkonu této funkce určena fyzická osoba.

• Stanovy evropské společnosti nestanovují žádné konkrétní číslo.
• Počet členů (nebo pravidla pro stanovení tohoto počtu) musí být ustanoven ve stanovách evropské společnosti.
• Členské státy EU mohou stanovit vlastní pravidla týkající se minimálního/maximálního počtu členů v orgánech evropské společnosti. Kromě toho mohou v případě dualistického systému stanovit také počet členů dozorčího orgánu.
• Pokud je však účast zaměstnanců upravena směrnicí 2001/86/ES, správní orgán musí mít nejméně tři členy.

• Maximální délka funkčního období je 6 let.
• Zvolená doba musí být ustanovena ve stanovách dané evropské společnosti.
• Členové orgánů smí být znovu zvoleni pouze jednou, v některých případech opakovaně (s výhradou případných omezení ve stanovách evropské společnosti).

Nařízení nestanoví standardní formát ani úplný obsah stanov. Místo toho stanoví určitá pravidla, např.:

• Stanovy mohou být změněny pouze dvoutřetinovou většinou akcionářů na valné hromadě, pokud:
  • vnitrostátní předpisy o akciových společnostech platné v zemi EU, kde je evropská společnost zaregistrována, nepovolují nebo nevyžadují vyšší většinu
  • nebo pokud vnitrostátní předpisy neumožňují, že stačí prostá většina odevzdaných hlasů, jestliže přítomní akcionáři reprezentují alespoň polovinu základního kapitálu.
• Stanovy nesmějí být v rozporu s dohodou o zapojení zaměstnanců v rámci evropské společnosti. Pokud tak tomu je, musí být pozměněny. Země EU mohou rozhodnout, že tak bude učiněno bez dalšího rozhodnutí valné hromady akcionářů. Stanovy by se měly vztahovat i na tyto aspekty:
  • organizační strukturu (monistický nebo dualistický systém)
  • počet členů v každém řídicím orgánu nebo pravidla pro určení tohoto počtu
  • funkční období členů řídicích orgánů (a možná omezení opětovného jmenování)
  • seznam kategorií transakcí, které vyžadují výslovné rozhodnutí správního orgánu v monistickém systému, nebo povolení dozorčího orgánu v dualistickém systému.

• V případě fúzí a holdingů jsou pravidla pro zapojení zaměstnanců stanovena v souladu se směrnicí 2001/86/ES. Valné hromady zúčastněných společností mají rovněž právo zablokovat registraci evropské společnosti, pokud nejsou schopny dohodnutá pravidla výslovně ratifikovat.
• V případě změny právní formy může země EU rozhodnout, že tato změna bude záviset na kvalifikované většině nebo jednomyslném hlasování v řídicím orgánu společnosti, jíž se změna právní formy týká, pokud již má zavedena pravidla pro účast zaměstnanců. Tuto možnost prozatím nezvolila žádná země EU.
• Při fúzích budou věřitelé a držitelé dluhopisů nebo cenných papírů (ne akcií) chráněni v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy (s přihlédnutím k přeshraniční povaze fúze).
• V případě fúzí a holdingů mohou členské státy EU přijmout opatření na ochranu menšinových akcionářů, kteří jsou proti fúzi nebo vytvoření holdingu.
  • Země, které tuto možnost zvolily u fúzí: Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.
  • Země, které tuto možnost zvolily u holdingů: Bulharsko, Česko, Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko a Španělsko.
• U holdingů mohou země EU přijímat opatření na ochranu věřitelů a zaměstnanců. Učinily tak:
  • u věřitelů: Česko, Francie, Kypr, Maďarsko, Portugalsko a Španělsko
  • u zaměstnanců: Bulharsko, Česko, Kypr, Slovensko a Slovinsko
• V případě holdingů a změny právní formy je třeba, aby návrh podmínek obsahoval zprávu o důsledcích pro akcionáře a zaměstnance.

To závisí na pravidlech týkajících akciových společností platných v zemi, kde je daná společnost zaregistrována.

Akcionáři se podílejí na rozhodování během valných hromad:

• S jakou frekvencí?
  • Valnou hromadu lze svolat kdykoli (nejméně však jednou v kalendářním roce) do 6 měsíců od konce účetního období společnosti (pokud vnitrostátní právní předpisy nepožadují vyšší počet valných hromad).
  • Vnitrostátní orgány mohou rovněž požadovat, aby se první valná hromada uskutečnila do 18 měsíců od založení společnosti.
• Kdo může valnou hromadu svolat?
  • některý z řídících orgánů evropské společnosti
  • příslušný orgán

O konání valné hromady mohou rovněž požádat akcionáři, kteří vlastní alespoň 10 % základního kapitálu společnosti (nebo méně, pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy nebo stanovy společnosti). Pokud společnost valnou hromadu nesvolá, může jí to nařídit příslušný vnitrostátní orgán v zemi EU, kde je společnost zaregistrována.

• Hlasování na valných hromadách:
  • Rozhodnutí se přijímají prostou většinou.
  • Uvedená ustanovení se neuplatní:
    • pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví vyšší většinu
    • pokud vyšší většinu stanoví stanovy evropské společnosti (např. za účelem změny stanov společnosti).

ANO. Lze to provést v zemi EU, kde je společnost zaregistrována, a to za předpokladu, že:

• je zaregistrována po dobu nejméně 2 let
• nebo již byly schváleny první dva soubory jejích ročních účetních závěrek.

V takovém případě nemusí být evropská společnost likvidována ani nemusí být vytvořena nová právnická osoba.

Zapojením zaměstnanců se rozumí jakýkoli mechanismus, jehož prostřednictvím mohou zaměstnanci ovlivňovat rozhodnutí, která mají být v rámci společnosti přijata. Tyto mechanismy opravňují zástupce zaměstnanců, aby:

• byli informováni a konzultováni
• se podíleli na fungování společnosti prostřednictvím:
  • práva volit nebo jmenovat některé členy dozorčího nebo správního orgánu společnosti, nebo
  • práva doporučovat či zamítat jmenování některých nebo všech členů dozorčího nebo správního orgánu společnosti.

Stávající zapojení zaměstnanců v rámci těchto společností by nemělo být po založení evropské společnosti omezeno, pokud však vedení a zástupci zaměstnanců nerozhodnou jinak. Místo toho by práva platná před založením evropské společnosti měla sloužit jako základ zapojení zaměstnanců do samotné evropské společnosti.

• O zapojení zaměstnanců musí rozhodnout vedení a zástupci zaměstnanců před registrací evropské společnosti.
• Pravidla zapojení zaměstnanců jsou stanovena dohodou sjednanou mezi vedením společností zakládajících evropskou společnost a zástupci zaměstnanců těchto společností.
• Pro účely těchto jednání je třeba vytvořit „zvláštní vyjednávací výbor“, který bude zastupovat zaměstnance dotčených společností. Jeho členové jsou voleni nebo jmenováni v poměru, který odpovídá počtu zaměstnanců v těchto společnostech v jednotlivých zemích EU.
• Pokud nebude dosaženo dohody v šestiměsíční lhůtě (kterou lze prodloužit až na 12 měsíců), uplatní se soubor standardních pravidel týkajících se zapojení zaměstnanců. Standardní pravidla se nepoužijí, pokud zástupci zaměstnanců rozhodnou, že:
  • nezahájí jednání nebo ukončí probíhající jednání ani
  • se budou jednoduše spoléhat na pravidla o informování a konzultování zaměstnanců, jež jsou platná v členských státech, v nichž má evropská společnost zaměstnance.