Časté otázky - Koupě a leasing vozu

Budete muset zajít na celní úřad, kde vyplníte speciální přiznání daně z přidané hodnoty a zaplatíte příslušnou DPH za nové auto.

Budete si také muset vyřídit pojištění vozidla (v případě ojetého auta ještě projít technickou kontrolou), zaregistrovat jej a zaplatit jakékoli další potřebné daně, jako je třeba silniční daň.

NE – To je nelegální.

Pokud si chcete koupit nové auto, můžete snadno porovnat ceny na internetu. Při porovnávání cen konkrétního modelu v různých zemích nezapomeňte porovnávat automobily se stejným vybavením. Technické vybavení, jako je např. klimatizace, GPS apod., se může v jednotlivých zemích lišit.

V úvahu musíte také vzít DPH:
— Konečná cena nového vozidla se vypočítá jako čistá cena v zemi nákupu DPH ve vaší zemi.
— U ojetého vozidla DPH platit nemusíte, pokud je prodejcem soukromá osoba. Pokud jste vůz koupili od profesionálního autoprodejce, zaplatíte DPH podle sazby, která je platná v zemi nákupu auta.

Dočasná SPZ vám umožňuje řídit auto, které jste zakoupila v jedné zemi, do domovské země, kde ho musíte zaregistrovat. Tuto poznávací značku vám vydají v zemi, ve které auto kupujete. Autoprodejce by vám měl s jejím získáním pomoci.

Jelikož dočasné poznávací značky nejsou ve všech zemích EU vzájemně uznávány, nejdříve si ověřte, zda všechny země, přes které pojedete, příslušnou dočasnou značku akceptují.

V České republice vám pak při registraci vozidla vystaví platnou SPZ.

Budete také potřebovat pojištění pro všechny země, přes které pojedete.

Když kupujete nové auto od profesionálního prodejce, dostanete na něj minimálně dvouletou právní záruku. V případě ojetého vozidla může být záruční doba snížena na jeden rok (ne méně). Záruka se vztahuje na výrobní vady, za které je odpovědný prodejce.

Můžete rovněž dostat dodatečnou komerční záruku, díky níž získáte ještě lepší ochranu, ale tato záruka nesmí nahradit ani zkrátit minimální dvouletou záruku, na kterou máte podle předpisů EU nárok v každém případě.

Podle práva EU můžete svou záruku uplatnit u kteréhokoli autoprodejce v příslušné značkové síti bez ohledu na to, kde jste auto koupili. Takže pokud si koupíte auto v Německu a dovezete jej do Česka, stačí když v případě výrobní vady (která se objeví během záruční doby) navštívíte značkový servis v blízkosti svého bydliště. Jezdit kvůli tomu zpátky do Německa nemusíte.

To závisí na tom, co vám prodejce o autě řekl při koupi a o jaký typ poruchy se jedná.

Podle práva EU musí mít zboží odpovídající kvalitu a vlastnosti. I když kupujete výrobek z druhé ruky, prodejce vám musí poskytnout produkt v souladu s kupní smlouvou. Výrobek musí odpovídat popisu uvedenému prodejcem, musí sloužit svému účelu a musí splňovat podmínky, které jste akceptovali v době uzavření smlouvy.

Prodejce neodpovídá za vady, o kterých jste věděli již v okamžiku koupě, ani za ty, které vzniknou v důsledku běžného opotřebování automobilu.

Pokud se však na autě objeví velká porucha, o které jste při koupi neměli ponětí, můžete mít nárok na nápravu.

Podle právních předpisů EU můžete záruku uplatnit po dobu minimálně dvou let od koupě, jestliže se vámi zakoupený výrobek ukáže jako vadný nebo nebude odpovídat inzerovanému popisu. V případě ojetého vozidla může být záruční doba snížena na jeden rok (ne méně). To by mělo být také nakupujícímu při koupi jasně sděleno.

Pokud se vada objeví během prvních 6 měsíců, má se za to, že už existovala v okamžiku koupě a pouze se projevila později.

Uplatnění záruky můžete požadovat i po uplynutí 6 měsíců. Dealer však může zpochybnit, že závada existovala již od počátku, což budete muset prokázat, pravděpodobně prostřednictvím technického odborníka.

Pokud zjistíte technický problém, jste povinni oznámit jej prodávajícímu co nejdříve, avšak nejpozději do dvou měsíců.

V takovém případě byste se měli nejdříve obrátit na prodejce, zda souhlasí s tím, abyste vzali vůz do místního servisu. U nových aut to obvykle není problém, ale jiné je to u ojetých.

V takové případě máte jen velmi omezená práva. Předpisy na ochranu spotřebitele se nevztahují na soukromý prodej, ale pouze na transakci mezi profesionálním prodejcem a spotřebitelem. Pokud tedy nakupujete od soukromé osoby, měli byste být velmi opatrní.

Jestliže nelze vyřešit věc smírně, můžete na prodejce podat žalobu. To však může být nákladné a obtížné.