Práce přes hranici

Aktualizováno : 12/2012

Problémové oblasti

Mezi společné problémy přeshraničních pracovníků patří:

Rozdíly v systémech sociálního zabezpečení

Členské státy Unie mají rozdílné systémy sociálního zabezpečení a tyto rozdíly mohou být někdy značné.

Chcete-li se vyhnout problémům a nedorozuměním, které by mohly mít závažné důsledky, zjistěte si vše potřebné o systému sociálního zabezpečení v zemi, do níž jedete pracovat nebo v níž se chcete usadit:

Systémy sociálního zabezpečení jednotlivých států

Některé státy EU například nevyplácejí pozůstalostní důchody. Pokud ve státě, ve kterém bydlíte, nárok na vdovecký či vdovský důchod existuje, ale vy pracujete jako přeshraniční pracovník, ověřte si, zda tato možnost existuje i ve státě, ve kterém pracujete. Pokud ne, pak v případě vašeho úmrtí nebude mít váš manžel či manželka na pozůstalostní důchod nárok.

Podmínky pro nárokování dávek

Nároky na jednotlivé dávky se stát od státu liší. V zemi, kde bydlíte, můžete mít například nárok na 24 měsíců podpory v nezaměstnanosti, přičemž v zemi, kde pracujete, to bude pouze 12 měsíců.

Při nárokování dávek v nezaměstnanosti věnujte pozornost především:

požadavku na minimální počet odpracovaných let
sazbám používaným pro výpočet dávek
délce poskytování dávek.

Pokud pracujete v zahraničí, může se výše dávek, které pobíráte, podstatně lišit. To se týká zejména rodinných dávek: některé státy totiž vůbec neposkytují rodičovské příspěvky.

Přehled rodinných dávek v jednotlivých státech

Další informace:

Rodinné dávky pro přeshraniční pracovníky

Žádáte-li o invalidní důchod, může stát, který by měl tento důchod vyplácet, trvat na posouzení vašeho zdravotního stavu. Je možné, že v jedné zemi vám bude přiznána 70% invalidita, zatímco v jiné vám nebude přiznána vůbec.

Minimální doba zaměstnání

V řadě zemí máte nárok na dávky sociálního zabezpečení, až když v dané zemi odpracujete určitý počet let.

Stát, ve kterém žádáte o dávky sociálního zabezpečení, musí také uznat dobu, po kterou jste pracovali v jiných státech Unie, a to za stejných podmínek jako tuzemským pracovníkům.

Doplňková důchodová práva

Doplňkové důchody existují v podobě starobních, pozůstalostních nebo invalidních penzijních systémů, jejichž účelem je doplnit nebo nahradit státní důchody.

Než se přihlásíte do doplňkového důchodového systému (např. ve formě penzijního připojištění), měli byste si zjistit, zda váš případný odchod do zahraničí nebude mít vliv na vaše důchodová práva. Jakékoli nepříznivé důsledky z toho vyplývající jsou podle práva EU protiprávní.

Pokud z doplňkového důchodového systému předčasně vystoupíte kvůli tomu, že již v dané zemi jako přeshraniční pracovník nepracujete, máte stejná práva jako lidé v této zemi, kteří přestanou platit příspěvky (například kvůli změně zaměstnání).

Příklad

František pracoval 8 let v zemi A pro firmu, která nabízela velkorysé důchodové připojištění.

Našel si však práci v jiné zemi, kde mu zaměstnavatel penzijní připojištění také nabídl.

František proto důchodové připojištění v zemi A zrušil, ale pojišťovna mu sdělila, že důchodová práva, která získal, kvůli odchodu do zahraničí zaniknou.

Obrátil se tedy na evropské spotřebitelské centrum, kde mu poskytli právní poradenství. Nakonec musela předchozí pojišťovna jeho příspěvky v zemi A uznat.

Penzijní společnosti někdy penalizují osoby, které přestaly pracovat v zemi, v níž připojištění uzavřely. Například jim odmítají vyplácet důchod, účtují si dodatečné náklady nebo požadují, aby vrátily úroky, které během spoření získaly.

To je protiprávní. Pokud se vám to stane, obraťte se na evropské spotřebitelské centrum.

Rozdílná věková hranice pro odchod do důchodu

V některých zemích EU se odchází do důchodu později než v jiných. Proto je důležité si ve všech zemích, kde jste pracovali, dopředu zjistit, co by se stalo, kdybyste začátek pobírání důchodu změnili. Pokud začnete jednu penzi pobírat dříve než druhou, může to mít vliv na celkovou výši vašeho důchodu.

Další informace vám poskytne příslušný úřad v zemi, kde bydlíte, nebo v zemích, kde jste pracovali.

Ukázkový příběh

Nezapomeňte, že věk odchodu do důchodu se v jednotlivých zemích liší

Rakušanka Louise pracovala 15 let v Německu, ale ke konci kariéry se vrátila zpět do Rakouska. Jak je v Rakousku obvyklé, zažádala v šedesáti letech o důchod. Byla však nepříjemně překvapena jeho nízkým výměrem.

V tomto věku má totiž nárok pouze na rakouskou část svého důchodu. Na německý důchod jí vznikne nárok až dosažením 65 let, tedy zákonného důchodového věku v Německu.

Bankovní účet pro výplatu mzdy

Váš zaměstnavatel po vás může požadovat, abyste si v zemi, v níž pracujete, založili bankovní účet, na který vám bude posílat mzdu.

V eurozóně — V tomto případě by měl stačit váš bankovní účet v zemi, ve které bydlíte, a váš zaměstnavatel vás nemůže nutit založit si účet nový. To však pod podmínkou, že jak země, ve které pracujete, tak země, ve které bydlíte, jsou v eurozóně.
K tomu, aby vám váš zaměstnavatel mohl vyplácet mzdu (a nevznikly mu přitom dodatečné náklady), potřebuje pouze znát čísla IBAN a BIC vašeho bankovního účtu. Banky nesmí účtovat za mezinárodní bankovní převody v eurech větší poplatky než za tuzemské převody. Banka může účtovat vyšší poplatky pouze v případě, že jsou převáděny peněžní prostředky v hodnotě vyšší než €50 000.
Pokud bydlíte nebo pracujete v zemi mimo eurozónu, má váš zaměstnavatel právo po vás požadovat založení účtu v zemi, v níž pracujete, pokud může prokázat, že by pro něj převod mzdy do zahraničí znamenal dodatečné náklady.

Nenašli jste, co jste hledali?

Nenašli jste informace, které hledáte? Chtěli byste pomoci s řešením nějakého problému?