Právní upozornění | O portálu EUROPA | Hledat | Kontakt
Evropa slaví! - 50. výročí Římské smlouvyPřeskočit lištu s výběrem jazyků (klávesnicová zkratka =2) 01/02/2008
EUROPA > 50. výročí > Aktuality a sdělovací prostředky > Interview

Co říkají bývalí komisaři

Co říkají bývalí komisaři
Raymond Barre byl místopředsedou Komise (1967–1973) a komisařem pro hospodářské a finanční záležitosti.

08/06/07

Zeptali jsme se dvou bývalých evropských komisařů, Raymonda Barra a Maria Montiho, na jejich osobní pohled na historii evropské integrace a na to, jaké naděje vkládají do budoucnosti Evropy.

Jaká událost od podpisu Římské smlouvy ve vás zanechala největší dojem?

Raymond Barre, místopředseda Komise (1967–1973) a komisař pro hospodářské a finanční záležitosti

Raymond Barre: Od roku 1960 jsem se účastnil mnoha událostí ve vývoji Evropského společenství a později Evropské unie. Tyto události byly často nečekané, avšak vždy vedly k pokroku tohoto velkého projektu. Patrně vás však nepřekvapí, že největší dojem od podpisu Římské smlouvy ve mně zanechalo vytvoření Hospodářské a měnové unie. V roce 1969 jsem předložil první návrhy sledující tento velký cíl a tyto návrhy byly přijaty na schůzce hlav států a předsedů vlád v prosinci 1969 jako základ pozdějších kroků. Později jsem se jako francouzský premiér podílel na zavádění Evropského měnového systému. V roce 1999 byla díky velkému úsilí a vytrvalé politické vůli Francie a Německa vytvořena Hospodářská a měnová unie. Jakýkoli projekt Evropského společenství vyžaduje čas a trpělivost.

Mario Monti, komisař pro vnitřní trh (1995–1999) a hospodářskou soutěž (1999–2004)

Mario Monti: Integrovaná Evropa není státem, nýbrž spíše dynamickým procesem plným úspěchů a nezdarů, přičemž jak úspěchy, tak nezdary sehrávají v tomto bezprecedentním historickém dobrodružství nezastupitelnou roli. Zásadní význam přikládám i tomu, co se díky integraci nestalo. Proto za nejvýznamnější považuji tato tři data:

- nejvýznamnější pozitivní událostí bylo znovusjednocení Evropy 1. května 2004. Model vytvořený před padesáti lety prokázal svou schopnost fungovat i za velmi složitých a zcela nepředvídatelných podmínek a pomáhat státům a národům zajišťovat demokracii a hospodářský a sociální rozvoj.

- nejvýznamnější negativní událostí bylo odmítnutí ústavní smlouvy v referendech ve Francii 30. května 2005 a v Nizozemsku o několik dní později. Tím došlo ke zpomalení procesu, který měl Evropě umožnit efektivnější fungování, a k odhalení toho, jak velká se vytvořila propast mezi evropskými občany a institucemi, které by jim měly sloužit. Ukázalo se též, do jaké míry si politici v mnoha zemích osvojili cynickou, až odpornou hru obviňování Evropy s cílem skrýt vlastní odpovědnost a politickou neschopnost. Tento velký nezdar se však ještě může proměnit v tolik potřebný okamžik pravdy, který povede k hlubokému zamyšlení nad tím, jak zajistit odpovědnější chování politiků na úrovni členských států i na úrovni EU.

- pokud jde o to, co se díky integraci nestalo, považuji za nejdůležitější událost padesát let míru (a doufejme, že ještě mnohem víc) mezi státy Evropské unie, což je zdaleka nejdůležitější událost ze všech. Kdyby zakládající státy – a zejména ty dva největší – nezačaly spolupracovat v rámci společenství, mohly mezi sebou po čase opět rozpoutat válku, jež byla do té doby pro jejich vztahy typičtější.

Jaké jsou vaše naděje, pokud jde o příštích 50 let Evropy?

Raymond Barre: Nesdílím obavy, že se unie následkem rozšíření rozpadne. Myslím si, že všechny členské státy, ty staré i ty nové, jsou přesvědčeny, že je v jejich zájmu Evropskou unii upevňovat a rozvíjet. Výsledků však nelze dosáhnout bez vytrvalého úsilí. Pro vývoj Evropské unie v příštích 50 letech považuji za zásadní dvě oblasti: zaprvé je to zavedení takové zahraniční politiky, která unii umožní prosazovat své názory a zájmy na mezinárodním poli, a zadruhé je třeba, aby unie – chce-li být brána vážně – měla vlastní kapacity v oblasti obrany. V těchto dvou oblastech, které se dotýkají státní svrchovanosti, je stejně jako v případě měnové unie k dosažení výsledků nezbytné vytrvalé úsilí a odhodlání. Takové jsou základní prvky „evropské Evropy“, jakou bych si přál já.

Mario Monti: Doufám, že má vize je zřejmá z mé odpovědi na první otázku. Rád bych k tomu dodal jediné – nikoli jako komisař, jímž jsem byl po dobu deseti let (a stážista, jímž jsem byl po dobu tří velmi obohacujících měsíců, kdy Římské smlouvě bylo pouhých 7 let), nýbrž spíše jako evropský občan – a sice: DĚKUJI! Děkuji zaměstnancům evropských institucí a jejich předchůdcům. Samozřejmě, že i oni mohou a musí pracovat ještě lépe. Avšak za jejich službu Evropě jim patří velký dík nás všech.

Právní upozornění | O portálu EUROPA | Hledat | Kontakt | Začátek stránky