Ve které zemi jste pojištěni, bude záležet na dvou faktorech:
- na vaší pracovní situaci (zda jste zaměstnáni, pracujete jako OSVČ, byli jste do zahraničí vysláni svým zaměstnavatelem, pravidelně dojíždíte za prací do zahraničí apod.)
- na tom, ve které zemi máte bydliště – tedy nikoli na vaší státní příslušnosti
Zemi, v níž budete pojištěni, si pravděpodobně nebudete moci zvolit sami.
Pokud v zahraničí pracujete nebo tam žijete, bude se na vás vztahovat systém sociálního pojištění buď vaší domovské, nebo hostitelské země. V každém případě si budete muset před odjezdem do zahraničí vyřídit určité formality, abyste měli jistotu, že se neocitnete bez pojištění.
Doporučujeme vám seznámit se s tím, jak systém sociálního zabezpečení v hostitelské zemi funguje. Ušetří vám to nepříjemná překvapení.
Co dělat, když...
Žijete a pracujete v zahraničí?
Pokud pracujete v některé ze zemí EU – ať již jako zaměstnanec nebo OSVČ (tzv. migrující pracovník) – měli byste se zaregistrovat do systému sociálního zabezpečení hostitelské země.
Do tamějšího systému sociální zabezpečení budete spadat nejen vy, ale i vámi vyživované osoby. Váš nárok na dávky (nemocenskou, rodičovské dávky, dávky v nezaměstnanosti, důchod, dávky v případě pracovního úrazu či nemoci, předčasného odchodu do důchodu či úmrtí) bude stanoven místními právními předpisy.
Kdy mi vzniká na dávky nárok?
V mnoha zemích se nárok na dávky odvíjí od doby, po jakou odvádíte příspěvky do tamějšího systému sociálního zabezpečení.
Země, kde o dávky zažádáte, však musí zohlednit, jak dlouho jste pracovali a kolik jste na příspěvcích odvedli nejen do tamějšího systému, ale i v ostatních zemích EU.
Pokud toto hostitelská země neučiní, můžete se obrátit na naši asistenční službu.
Typická situace
Započítává se vám veškerá odpracovaná doba v EU
Ania pracovala 6 let v Polsku a poté se přestěhovala do Německa, kde pracovala po dobu 2 let.
Po vážné autonehodě zůstala na invalidním vozíku. Zažádala si tedy o invalidní důchod, a to jak v Polsku, tak Německu.
Německé úřady její žádost zamítly s tím, že v Německu pracovala méně než 5 let (což je podle německého systému minimální doba pro vznik nároku na invalidní důchod).
Do odpracovaných let však měly započítat celkovou dobu, po kterou Ania pracovala, tedy i 6 let v Polsku. To by vydalo na 8 let, tedy o několik let více než požadované minimum.
Ania proto měla nárok na invalidní důchod jak v Německu, tak v Polsku. Každá země by jí pak měla vyplatit poměrný podíl odpovídající době, kterou v dané zemi odpracovala.
Jste pracovně vysláni do zahraničí na kratší dobu?
Pokud jste zaměstnáni nebo pracujete jako OSVČ můžete dočasně pracovat jako vyslaný pracovník v jiné zemi EU a nadále být pojištěni v systému sociálního zabezpečení domovské země.
Na vaše práva sociálního či zdravotního zabezpečení to nebude mít vůbec žádný vliv, ať už jde o zdravotní pojištění, rodinné dávky, invalidní nebo starobní důchod.
Přístup ke zdravotní péči
Zdravotní péči budete moci v zemi, kam jste byli vysláni, využívat na základě evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC), o jehož vydání si můžete zažádat. Získáte ho od své zdravotní pojišťovny nebo na úřadu sociálního zabezpečení v domovské zemi.
Pokud si však změníte místo trvalého pobytu a budete jej mít v hostitelské zemi, měli byste se vy nebo váš zaměstnavatel obrátit na zdravotní pojišťovnu doma a vyžádat si u ní místo evropského průkazu tzv. přenosný dokument S1 (formulář S1). Po příjezdu do hostitelské země jej pak musíte předložit příslušnému zdravotnickému orgánu.
Jste i nadále pojištěni v systému sociálního zabezpečení vaší domovské země?
K potvrzení toho, že jste i nadále pojištěni v systému sociálního zabezpečení vaší domovské země, i když jste byli vysláni pracovat do jiné země EU, slouží přenosný dokument A1. Ten se vydává na maximální dobu 24 měsíců. Pokud musíte v zahraničí pracovat delší dobu, můžete vy nebo váš zaměstnavatel požádat o prodloužení platnosti dokumentu A1. To však závisí na vzájemné dohodě mezi orgány vaší domovské a hostitelské země.
Jste-li v zaměstnaneckém poměru, ujistěte se, že váš zaměstnavatel předem informoval orgán sociálního zabezpečení v hostitelské zemi a požádal o vydání formuláře A1.
Jste-li osoba samostatně výdělečně činná, musíte předem informovat správu sociálního zabezpečení v hostitelské zemi a požádat správu sociálního zabezpečení en v domovské zemi o vydání formuláře A1. Při vydání formuláře budete muset prokázat, že činnosti, které hodláte v zahraničí provozovat, jsou podobného charakteru jako činnosti vykazované v domovské zemi. Ke splnění tohoto požadavku musíte:
- pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná ve vaší domovské zemi (Požadované období se v jednotlivých zemích EU liší, mohou to však někdy být pouhé dva měsíce.)
- splňovat příslušné požadavky, abyste po návratu do své domovské země mohli i nadále pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná.
Formulář A1 byste měli být schopni příslušným orgánům předložit kdykoli během svého pobytu v zahraničí – například v případě kontroly na místě prováděné inspektorátem práce. Pokud máte platný formulář A1, úřady hostitelské země mají povinnost jej uznat.
Jste vysláni do zahraničí na dobu delší než 24 měsíců?
Formulář A1 je platný pouze po dobu 24 měsíců. Pokud jste do jiné země EU vysláni na delší dobu, máte tyto možnosti:
- buď se přihlásit do systému sociálního zabezpečení hostitelské země a platit příspěvky tam,
- nebo zažádat o prodloužení sociálního zabezpečení ve vaší domovské zemi a zůstat pojištěni tam.
K prodloužení sociálního zabezpečení může dojít v případě, dosáhnou-li domovská a hostitelská země vzájemné dohody a je-li toto prodloužení ve vašem zájmu. O prodloužení musíte vy a váš zaměstnavatel požádat příslušný úřad, který vám dokument A1 vydal, a to ještě před uplynutím jeho platnosti.
Po návratu do domovské země budete opět spadat do jejího systému sociálního zabezpečení. Do jiné země Unie můžete být zase vysláni pouze po uplynutí určité doby od návratu do domovské země (většina zemí EU považuje za dostatečné období dvou měsíců).
Jste služebně vysláni do zahraničí jako státní zaměstnanec?
Pokud jste jako státní zaměstnanec vysláni do jiné země EU (na velvyslanectví, konzulát nebo jiný úřad v zahraničí), budete stále spadat do systému sociálního zabezpečení v domovské zemi.
To znamená, že váš nárok na dávky (nemocenskou, rodičovské dávky, důchod, dávky v případě pracovního úrazu či nemoci, předčasného odchodu do důchodu či úmrtí) bude stanoven právními předpisy vaší domovské země.
Pokud během vyslání do zahraničí o práci přijdete, uplatní se jiná pravidla.
Žijete v jedné zemi a pracujete v druhé? (přeshraniční pracovníci)
Jste-li přeshraniční pracovník, ať již v zaměstnaneckém poměru nebo OSVČ, vztahují se na vás tato pravidla:
- Odvádíte příspěvky do systému země EU, kde pracujete, a jste v tomto systému také pojištěni.
- Na lékařské ošetření však máte nárok i v zemi, ve které bydlíte.
- V případě ztráty zaměstnání byste měli zažádat o dávky v zemi, kde bydlíte.
Pozor!
Zvláštní pravidla platí pro zdravotní péči a dávky v nezaměstnanosti. Snažte se získat co nejvíce informací o tom, jaký vliv bude mít vaše pracovní situace na vaše důchodová práva a rodinné dávky.
Typická situace
Příspěvky na sociální zabezpečení platíte pouze v zemi, kde pracujete
Gábor dříve bydlel v Maďarsku a za prací dojížděl do Rakouska. V té době odváděl příspěvky do rakouského systému sociálního zabezpečení. Maďarské úřady však nyní tvrdí, že si měl sociální a zdravotní pojištění platit i v Maďarsku.
Přeshraniční pracovníci v EU spadají vždy jen do jednoho systému sociálního zabezpečení, a to v zemi, kde pracují. Požadavek maďarských úřadů byl proto neoprávněný.
Pracujete v několika zemích?
Pokud pracujete ve více než jedné zemi EU, avšak podstatnou část svých profesionálních aktivit vykonáváte v zemi, kde máte trvalé bydliště, spadáte stále do systému sociálního zabezpečení v domovské zemi.
Pozor!
„ Podstatnou částí" vašich aktivit se rozumí alespoň 25 % vašeho pracovního času a/nebo příjmu. Jste-li OSVČ, může být při výpočtu tohoto procenta rovněž důležitý váš obrat a počet poskytnutých služeb.
Zvláštní případy
|
Pokud... |
Jste pojištěni... |
|---|---|
|
jste zaměstnanec, ale nevykonáváte žádnou podstatnou činnost v zemi svého bydliště |
v zemi, kde má váš zaměstnavatel sídlo nebo kde sídlí vaše firma |
|
pracujete pro dva zaměstnavatele a každý z nich má sídlo v jiné zemi – jeden v zemi vašeho bydliště a jeden mimo zemi vašeho bydliště, ale nevykonáváte žádnou podstatnou činnost v zemi svého bydliště |
v zemi, která není zemí vašeho bydliště, v níž má zaměstnavatel sídlo nebo místo podnikání |
|
pracujete pro dva zaměstnavatele a každý z nich má sídlo v jiné zemi mimo zemi vašeho bydliště, ale nevykonáváte žádnou podstatnou činnost v zemi svého bydliště |
v zemi svého bydliště |
|
jste OSVČ a nevykonáváte žádnou podstatnou činnost v zemi svého bydliště |
v zemi, v níž se nachází střed zájmu vašich činností |
|
jste zaměstnanec v jedné zemi a v jiné pracujete jako OSVČ |
v zemi, kde jste zaměstnáni |
Hledáte práci?
Pobíráte dávky v nezaměstnanosti?
Pokud pobíráte dávky v nezaměstnanosti od státu EU, ve kterém jste se stali nezaměstnanými, odchod do zahraničí za účelem hledání práce nebude mít na vaše práva ani na práva vašich rodinných příslušníků žádný vliv (tj. zdravotní pojištění, rodinné dávky, invalidní nebo starobní důchod atd.).
Chcete-li mít jistotu, že budete vy i vaše rodina zdravotně pojištěni během přechodného pobytu v zahraničí, nechte si vystavit evropský průkaz zdravotního pojištění a vezměte si ho s sebou.
Jakmile si práci najdete, budou se na vás vztahovat jiné předpisy o sociálním zabezpečení.
Zjistěte si, jaká platí pravidla ve vaší zemi
Nepobíráte dávky v nezaměstnanosti?
Pokud nepobíráte dávky od státu EU, ve kterém jste se stali nezaměstnanými, a přestěhujete se do jiného státu EU za účelem hledání práce, je na rozhodnutí správy sociálního zabezpečení, aby určila, ve kterém systému sociálního zabezpečení budete pojištěni (zdravotní pojištění, rodinné dávky atd.).
Správa sociálního zabezpečení to určí na základě několika kritérií, například:
- délka vašeho pobytu
- váš rodinný stav a rodinné vazby
- situace týkající se bydlení
- místo poslední výdělečné či neziskové činnosti
- typ výdělečné činnosti
- místo, kde jste daňovým rezidentem
Země odpovědná za vaše sociální zabezpečení může váš nárok na dávky odvíjet od toho, po jakou dobu jste v minulosti do systému přispívali. Bude však muset zohlednit, jak dlouho jste pracovali a kolik jste na příspěvcích odvedli nejen v dané zemi, ale i v ostatních zemích EU.
Pokud toto hostitelská země neučiní, můžete se obrátit na naši asistenční službu.
Jestliže se v jiné zemi EU usadíte jakožto uchazeč o zaměstnání, máte právo v dané zemi pobývat za účelem hledání práce po dobu až 6 měsíců nebo déle, pokud můžete prokázat, že i nadále hledáte zaměstnání a máte reálnou šanci ho najít.
Proto doporučujeme si uschovat kopie:
- žádostí o zaměstnání
- pozvánek na pracovní pohovor
- odpovědí na žádost o zaměstnání apod.
Pozor!
Legislativa EU neukládá hostitelské zemi povinnost vyplácet dávky k pokrytí základních potřeb nebo jiný druh sociální pomoci uchazeči o zaměstnání, který v dané zemi hledá práci poprvé.
Typická situace
Zjistěte si, zda máte při hledání práce v hostitelské zemi nárok pobírat podporu
Helmut požádal německé úřady, aby mu převedly dávky v nezaměstnanosti z Německa, odkud pochází, do Belgie. Poté, co mu skončila platnost formulář U2 (dříve formulář E 303), se Helmut rozhodl, že v Belgii zůstane, a požádal místní úřady o dávky v nezaměstnanosti.
Jeho žádost však byla zamítnuta. Podle belgických zákonů nemá Helmut v Belgii na dávky v nezaměstnanosti nárok, protože v této zemi nikdy nepracoval.
Pokud v jiné zemi EU hledáte práci poprvé, tzn., že jste tam ještě nepracovali, není vám právními předpisy EU automaticky zajištěn nárok na dávky (nebo jiný typ podpory). Nicméně je možné, že na podobnou podporu máte nárok podle zákonů dané země. Proto byste se měli o svých právech informovat u místních úřadů.
K informacím o vnitrostátní situaci vás dovedou odkazy níže.