Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Přehled údajů

Otázky a odpovědi – EU posiluje opatření proti dezinformacím

Brusel 5. prosince 2018

Otázky a odpovědi

Jak se EU dosud snažila bránit šíření dezinformací?

Dezinformace – tedy prokazatelně nepravdivé nebo zavádějící informace, které jsou vytvořeny, prezentovány a šířeny za účelem ekonomického prospěchu nebo kvůli úmyslnému oklamání veřejnosti – zkreslují veřejnou diskusi, podkopávají důvěru občanů v instituce a sdělovací prostředky a navíc destabilizují demokratické procesy, jako jsou volby. Na 73 % uživatelů internetu je znepokojeno dezinformacemi v předvolebních obdobích. Vzhledem k přeshraničnímu rozměru vyžadují škodlivé účinky dezinformací v Evropské unii koordinovanou dlouhodobou koncepci, která umožní reagovat na problémy jak v celé EU, tak v jednotlivých zemích.

V roce 2015 byla v návaznosti na výzvu Evropské rady k reakci na probíhající dezinformační kampaně vedené Ruskem zřízena v rámci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) pracovní skupina East StratCom. Do současnosti tato pracovní skupina zaevidovala a analyzovala více než 4 500 příkladů prokremelských dezinformačních aktivit, upozornila na ně a výrazně napomohla porozumět tomu, jaké nástroje či techniky používají zdroje z Ruska k šíření dezinformací a s jakým záměrem. V úzké spolupráci s útvary Evropské komise skupina také podstatně zlepšila účinnost komunikačních činností EU v zemích východního sousedství.

V roce 2016 byl přijat společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám a následně v roce 2018 bylo vydáno společné sdělení o zvýšení odolnosti a posílení kapacit pro řešení hybridních hrozeb. V rámci opatření plánovaných v tomto kontextu bylo při ESVČ zřízeno v roce 2016 středisko pro hybridní hrozby, které se zaměřuje na analýzu hybridních hrozeb pro unijní orgány, a v roce 2017 bylo v Helsinkách založeno Evropské středisko pro boj proti hybridním hrozbám.

Komise popsala evropský přístup k boji proti šíření dezinformací na internetu ve svém sdělení z dubna 2018, jehož účelem je podpořit transparentnější, věrohodnější a odpovědnější online prostředí. Mezi opatření navrhovaná v tomto sdělení patří celounijní kodex zásad boje proti šíření dezinformací, který podepsaly velké online platformy a reklamní průmysl, a dále podpora nezávislé sítě subjektů ověřujících faktickou správnost údajů (ověřovatelů faktů). Ve sdělení byla rovněž zdůrazněna nutnost zaručit bezpečné a odolné volební procesy i podporovat vzdělávání, mediální gramotnost a kvalitní novinářskou práci. Komise rovněž vyzvala k zesílení strategické komunikace.

Dne 12. září 2018 vymezila Komise opatření k zabezpečení svobodného a spravedlivého průběhu voleb do Evropského parlamentu, která zahrnují zvýšení transparentnosti politické reklamy na internetu a možnost uvalit sankce za nezákonné použití osobních údajů se záměrem ovlivnit výsledky těchto voleb.

V návaznosti na toto úsilí dnes EU představuje akční plán, který obsahuje doplňující opatření proti šíření dezinformací, a informuje o pokroku dosaženém při boji proti šíření dezinformací na internetu.

 

1. Akční plán proti dezinformacím

Co se v tomto akčním plánu navrhuje a proč? Jak plán doplňuje stávající iniciativy?

V akčním plánu se navrhuje soubor opatření, která mají zlepšit koordinovaný společný přístup EU k řešení dezinformací.

S cílem zintenzivnit reakci EU na dezinformace se akční plán zaměřuje na čtyři pilíře:

  1. zlepšení schopnosti orgánů Unie dezinformace odhalovat a analyzovat a upozorňovat na ně;
  2. posílení koordinovaných a společných reakcí orgánů EU a členských států na dezinformace;
  3. mobilizace soukromého sektoru k boji proti dezinformacím a
  4. zvyšování povědomí o dezinformacích a zlepšování odolnosti společnosti.

Evropská komise a vysoká představitelka tato opatření v úzké spolupráci s členskými státy a Evropským parlamentem rozpracují a provedou.

 

Do voleb do Evropského parlamentu zbývá šest měsíců, jak je akční plán aktuální?

Velmi aktuální. Akční plán vymezuje řadu konkrétních opatření, přičemž se od všech aktérů vyžaduje především koordinovaná spolupráce s cílem co nejlépe připravit EU před volbami do Evropského parlamentu, které se uskuteční v květnu 2019. V tomto smyslu doplňuje plán opatření, která Komise oznámila v září 2018 ve sdělení o zabezpečení svobodného a spravedlivého průběhu voleb do Evropského parlamentu a v dubnu 2018 ve sdělení o boji proti dezinformacím na internetu. Orgány EU již vybudovaly vnitřní síť zaměřenou na dezinformace a souběžně pracují na posílení svých kapacit pro strategickou komunikaci.

 

Jaké prostředky hodlá Komise na provádění těchto opatření vyčlenit?

Rozpočet ESVČ na strategickou komunikaci zaměřenou na potírání dezinformací a zvyšování povědomí o jejich škodlivém vlivu se má víc než zdvojnásobit, a to z 1,9 milionu eur v roce 2018 na 5 milionů eur v roce 2019. Zároveň má vzrůst počet pracovníků (v nadcházejících dvou letech se plánuje zvýšení jejich počtu o 50 až 55).

Je to důležitý krok, protože pracovní skupina East StratCom, vytvořená při ESVČ v roce 2015, získala vlastní prostředky až v roce 2018, kdy na ni bylo v rámci přípravné akce z roku 2018 „StratCom Plus“, navržené Evropským parlamentem, vyčleněno 1,1 milionu eur. Dalších 800 000 eur bylo navíc přiděleno ESVČ na strategickou komunikaci.

Tento první zvláštní rozpočet na potírání dezinformací umožňuje profesionálnější a technicky pokročilejší monitorování informačního prostoru v zemích Východního partnerství a v ruských sdělovacích prostředcích (působících v Rusku i mimo něj). Přípravná akce kombinuje při sledování nových trendů ve vztahu k EU a jejím politikám kvalitativní přístup s kvantitativním, přičemž se zaměřuje na širší zeměpisné a jazykové pokrytí monitorovaných sdělovacích prostředků, systematické monitorování a analýzu dat a příspěvky odborníků na k tématu dezinformací v regionu Východního partnerství.

Vedle toho plánuje Komise ve svém návrhu programu Horizont (2021–2027) vyčlenit finanční prostředky na vývoj nových nástrojů pro boj proti dezinformacím na internetu, na lepší pochopení úlohy norem novinářské práce a obsahu vytvářeného uživateli a na podporu internetových aplikací a služeb nové generace, včetně imerzních a důvěryhodných médií, sociálních médií a sociálních sítí. Do projektů EU v této oblasti bylo dosud investováno přibližně 40 milionů eur.

Na podporu žurnalistiky, svobody a plurality sdělovacích prostředků a mediální gramotnosti Komise dále navrhla vyčlenit 61 milionů eur z nového programu Kreativní Evropa.

 

Jakou úlohu hrají v akčním plánu členské státy?

Akční plán stanoví klíčová opatření pro boj proti dezinformacím prostřednictvím koordinovaného postupu orgánů EU a ve spolupráci s členskými státy. Plán vyzývá k posílení spolupráce při odhalování dezinformačních kampaní, jejich analýze a upozorňování na ně a při zvyšování informovanosti o škodlivých účincích dezinformací. Obsahuje například návrhy, aby členské státy určily vnitrostátní kontaktní místa, která by se zapojila do systému včasného varování. Systém včasného varování by zajistil společný přehled o situaci a koordinovanou reakci. V návaznosti na úsilí orgánů Unie by členské státy měly pracovat na zvyšování informovanosti o škodlivých účincích dezinformací a podporovat činnost nezávislých sdělovacích prostředků, ověřovatelů faktů a investigativních novinářů, například vytvořením víceoborových týmů se znalostí místního informačního prostoru.

 

Co je systém včasného varování a jak bude fungovat?

Je-li napadeno demokratické zřízení v jednom členském státě, znamená to útok na evropskou demokracii jako celek. Aby Evropa dokázala dynamicky reagovat, je nutné, aby členské státy a orgány EU mnohem úžeji spolupracovaly a pomáhaly si této hrozbě porozumět a postavit se jí. Systém včasného varování bude vybudován na zabezpečené digitální platformě, kde si členské státy budou moci vyměňovat informace o probíhajících zahraničních dezinformačních kampaních a koordinovat svoji reakci. Tento systém bude využívat pouze informace z otevřených a neutajovaných zdrojů a zaměří se výhradně na koordinované pokusy zahraničních aktérů manipulovat svobodnou a otevřenou diskusi. Vytvořen má být do března 2019, a každý členský stát by proto měl určit kontaktní místo, ideálně umístěné v rámci útvarů pro strategickou komunikaci.

 

Plánuje EU koordinovat svou činnost s mezinárodními aktéry nebo fóry, například s NATO nebo skupinou G7?

Pokud jde o NATO, probíhá spolupráce v oblasti analýzy hrozeb a informovanosti o situaci. Partneři ze skupiny G7 v současnosti pracují na vytvoření mechanismu rychlé reakce, který má zvýšit obranyschopnost demokratických společností. Komise a vysoká představitelka budou pokračovat v pravidelné výměně informací s hlavními partnery v rámci probíhající spolupráce mezi svými pracovníky. Toho bude rovněž využito na podporu sdílení informací a osvědčených postupů.

 

Co podnikne Komise ke zlepšení mediální gramotnosti uživatelů internetu?

U příležitosti týdne mediální gramotnosti, který se bude konat v březnu 2019, podpoří Komise ve spolupráci s členskými státy přeshraniční spolupráci mezi odborníky zabývajícími se mediální gramotností, jakož i spuštění praktických nástrojů zvyšujících mediální gramotnost veřejnosti. Akční plán také vyzývá členské státy, aby zajistily rychlé a účinné provedení těch ustanovení směrnice o audiovizuálních mediálních službách, která se týkají mediální gramotnosti.

 

Jakými prostředky jsou v akčním plánu a na úrovni EU podporovány sdělovací prostředky?

Komise podporuje kvalitní sdělovací prostředky a žurnalistiku jako základní prvek demokratické společnosti. Jak bylo potvrzeno ve zprávě o pokroku, chce Komise posílit transparentnost a předvídatelnost pravidel státní podpory pro mediální sektor. Zveřejnila rovněž výzvu v hodnotě přibližně 1,9 milionu eur na produkci a šíření kvalitního zpravodajského obsahu, která stále probíhá. Na podporu kvalitní žurnalistiky, svobody a plurality sdělovacích prostředků a mediální gramotnosti navrhuje Komise vyčlenit zvláštní rozpočet z programu Kreativní Evropa na období 2021–2027 zaměřený na strukturální změny v mediálním sektoru. V neposlední řadě Komise financuje společně s iniciativami Evropského parlamentu nezávislé projekty v oblasti svobody a plurality sdělovacích prostředků. Jejich cílem je mimo jiné sledovat rizika pro pluralitu sdělovacích prostředků v celé Evropě, mapovat porušování svobody sdělovacích prostředků, financovat přeshraniční investigativní žurnalistiku a pomáhat ohroženým novinářům.

 

Jakou roli hraje evropská síť ověřovatelů faktů v boji proti šíření dezinformací?

Ověřovatelé faktů mají při potírání dezinformací zásadní význam. Ověřují a posuzují pravdivost obsahu na základě faktů a důkazů, čímž napomáhají projasnění a posílení informačního ekosystému. Cílem Komise je podpořit spolupráci mezi evropskými ověřovateli faktů, a tak přispět k vytvoření evropské sítě těchto subjektů. V nadcházejících měsících stanoví komunita ověřovatelů faktů podmínky členství. Síť bude redakčně nezávislá. Na online platformu pro propojení ověřovatelů faktů a výzkumných pracovníků se plánuje prvotní finanční krytí ve výši 2,5 milionu eur z nástroje pro propojení Evropy.

Jako první krok nabídne Komise ověřovatelům faktů online nástroje, které umožní jejich spolupráci. Jako druhý krok spustí zabezpečenou evropskou online platformu o dezinformacích. Díky tomu bude zajištěn přeshraniční sběr dat, nástroje pro analýzu dat a také přístup k otevřeným datům v celé EU, což podpoří spolupráci mezi komunitou ověřovatelů faktů a akademickou obcí zabývající se problematikou online dezinformací.

 

2. Kodex zásad

Jakou roli má hrát příslušný sektor, např. platformy sociálních médií, zadavatelé reklamy nebo reklamní průmysl?

Všichni výše jmenovaní mají pro účinné řešení tohoto problému velký význam, zejména proto, že nové technologie a sociální média jsou často využívány k šíření, cílení a umocňování dezinformací. V říjnu přední online společnosti (Google, Facebook, Twitter a Mozilla) podepsaly kodex zásad, čímž se zavázaly k přijetí řady opatření před nastávajícími evropskými volbami. V akčním plánu se klade důraz na to, aby okamžitě zaručily transparentnost politické reklamy, rázně zakročily proti falešným účtům a identifikovaly automatizované boty a příslušně je označovaly. V zájmu účinného boje proti dezinformacím se v akčním plánu uvedené platformy dále vyzývají ke spolupráci s vnitrostátními kontaktními místy pro dezinformace a s ověřovateli faktů. Úplné dodržování kodexu z jejich strany a rychlé a účinné provedení hlavních opatření jsou důležité pro zajištění bezpečných a spravedlivých voleb a transparentnějšího online prostředí.

 

Jak bude Komise dohlížet na plnění kodexu zásad podepsaného online platformami a reklamním průmyslem?

Komise požádá signatáře o aktuální informace o opatřeních podniknutých k naplnění kodexu do konce roku 2018 a tyto informace zveřejní v lednu 2019. Od ledna by platformy navíc měly poskytovat úplné informace o tom, jak každý měsíc plní své závazky, což zahrnuje i odpovědi na konkrétní dotazy Komise. Od podzimu začne Komise plnění kodexu každý měsíc cíleně monitorovat. Komise požádá o pomoc s monitorováním plnění kodexu v různých členských státech skupinu evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (nezávislá síť audiovizuálních regulačních orgánů zřízená podle směrnice o audiovizuálních mediálních službách).

 

Proč se Komise domnívá, že samoregulace online platforem představuje správný přístup k řešení této otázky?

Online dezinformace jsou nový, mnohovrstevnatý a rychle se rozvíjející problém, který vyžaduje okamžité kroky. Samoregulace, pokud se provádí správně, je proto vhodný způsob, jak mohou online platformy tento problém rychle řešit. Regulační úprava by se oproti tomu mnohem déle připravovala i zaváděla. Jestliže samoregulační přístup selže, může Komise navrhnout další opatření, včetně právě regulačních.

 

Co podnikají platformy pro to, aby před volbami do Evropského parlamentu zabránily dezinformacím?

Online platformy, které kodex podepsaly, vypracovaly individuální plány s uvedením hlavních prostředků a strategií, které budou před volbami uplatňovat ve všech členských státech. Jedná se například o nástroje pro zvýšení transparentnosti politické reklamy, díky nimž bude online politická reklama šířená prostřednictvím sociálních médií jasně označená a odlišitelná od jiných druhů sponzorovaného obsahu.

Tyto plány podrobně popisují strategie jednotlivých společností pro dodržování kodexu a jsou uspořádány do pěti tematických celků: reklamní politiky, politická reklama, integrita služeb, posílení postavení spotřebitelů a posílení pozice vědecké obce.

 

Očekává Komise, že platformy skutečně zavedou kodex do praxe?
Podepsání kodexu je dobrovolné. Stále více se však očekává, že online platformy budou nejen dodržovat právní povinnosti podle unijních i vnitrostátních právních předpisů, ale i jednat s náležitou odpovědností na ochranu uživatelů před dezinformacemi.
Komise očekává, že signatáři naplní kodex v plném rozsahu, účinně a včas. Proto bude plnění kodexu pečlivě sledovat a jeho účinnost vyhodnotí. Platformy by měly do konce tohoto roku předložit Komisi aktuální a úplné informace o opatřeních, která přijaly za účelem splnění svých závazků. Komise je zveřejní v lednu 2019. Následně na konci roku provede první hodnocení toho, jak se kodex provádí.

 

Další informace

MEMO/18/6648


Side Bar