Navigation path

Left navigation

Additional tools

MEMO/06/280

V Bruselu dne 13. července 2006

Reformovaná politika soudržnosti pro měnící se Evropu - regiony, města a příhraniční oblasti pro růst a zaměstnanost

10 otázek a odpovědí

1) Proč Evropa potřebuje novou politiku soudržnosti?

Soudržnost vyjadřuje solidaritu členských států, jejímž cílem je zatraktivnit regiony a vytvořit z nich inovativnější a konkurenceschopnější místa k životu i k práci. Prospěch z ní budou mít všechny regiony: nejméně rozvinuté regiony získají investice, které by jinak nebyly dostupné, a současně se vytvoří obchodní příležitosti pro lidi a společnosti v rozvinutějších regionech. Komise se ve spojení s našimi partnery ve členských státech a regionech velmi snaží o to, aby každý cent investovaný prostřednictvím politiky soudržnosti byl vydán efektivně.

Unie investovala do znevýhodněných regionů od roku 1988 okolo 480 miliard EUR, z čehož přibližně 70 % směřovalo do regionů, jejichž příjmy byly nižší než 75 % průměrných příjmů. Mezi lety 2007 a 2013 budou investice nejvyšší, a to 308 miliard EUR. Dosáhli jsme významného cíle: rozdíly mezi regiony a zeměmi, které by mohly zbrzdit jednotný trh a narušit jednotnou měnu, se výrazně zmenšily. Je před námi však ještě mnoho práce, zejména poté, co jsme v roce 2004 přivítali nové partnery. Nejchudší regiony, zejména v nových členských státech, mají před sebou v mnoha oblastech ještě dlouhou cestu. Počet našich důchodců narůstá, tito lidé jsou aktivnější a žijí déle, zatímco počet pracujících, kteří je podporují, se snižuje. Potřebujeme tedy politiku soudržnosti více než kdykoli dříve a potřebujeme rovněž, aby se ještě lépe než dříve prováděla. Politika je načrtnuta v nových nařízeních pro období 2007-2013 a zásady a priority týkající se jejího provádění jsou uvedeny ve strategických zásadách Společenství.

2) Co jsou to strategické zásady?

Strategické zásady, to je dokument, který připravuje Komise s cílem pomoci vnitrostátním a regionálním orgánům zmodernizovat jejich hospodářství a propojit jejich programování s celoevropským úsilím o dosažení většího růstu a vyššího počtu kvalitních pracovních míst. Zásady jsou doplňkem nařízení. Nařízení vytvářejí právní rámec, který zajišťuje, aby každý pracoval v souladu se smlouvami a na tomtéž základě. Strategické zásady stanoví politické priority budoucích investic. Jedná se o různé dokumenty, ale není možné je od sebe oddělit.

Nové strategické zásady jsou důležité, neboť se ještě více zaměřují na růst a zaměstnanost. Ukazují, že důraz by se v budoucím rozvoji měl klást na znalostní a informační společnost, podnikavost, životní prostředí a zaměstnanost.

3) Čím je politika soudržnosti zajímavá?

Díky jedinečným postupům a metodě funguje politika soudržnosti EU lépe a účinněji než jakákoli jiná obdobná politika kdekoli na světě. Pomáhá nejchudším regionům Evropy udělat významný krok vpřed a podporuje vznik mnoha pracovních míst v oblastech s vysokou nezaměstnaností. Je tomu tak díky tomu, že disponuje jedinečně stabilními prostředky (na 7 let) a podporuje dlouhodobé plánování a rozvoj. Důvodem je rovněž to, že jsme vytvořili zvláštní metodu práce, kterou nám mnohé země závidí.

Tato zvláštní metoda klade na regiony odpovědnost za výběr a řízení projektu. Spojuje vnitrostátní, regionální a místní orgány, podniky a nevládní organizace do účinného partnerství. Zajišťuje rovněž, aby se vybíraly projekty, které odpovídají prioritám a cílům dohodnutým na počátku s Komisí. V následujícím období (2007-2013) tyto priority a cíle kladou značný důraz na agendu Unie pro růst a zaměstnanost.

4) Komu politika soudržnosti prospívá?

Unie politiku soudržnosti jasně zaměřila na nejchudší regiony a země. Více než 80 % peněz směřuje do tzv. „konvergenčních“ regionů, zejména do těch, které mají menší příjem než 75 % evropského průměru (měřeno jako hrubý domácí produkt na osobu). Týká se to přibližně poloviny evropské populace a většiny nových členských států. 15,7 % peněz se věnuje na celkovou „regionální konkurenceschopnost“ zbývající části Evropy, tedy pro všechny oblasti, které nepatří mezi „konvergenční“ regiony. Tyto peníze se použijí na projekty růstu a zaměstnanosti vyrovnávající se s modernizačním procesem ve všech ostatních regionech. Zbytek se použije na „územní spolupráci“ mezi příhraničními regiony v Evropě a na vytváření sítí.

Tyto peníze jsou tedy dostupné pro širokou řadu lidí z celé Evropy. Díky vnitřnímu trhu EU mohou mít lidé a společnosti ze všech regionů přístup k obchodním příležitostem vytvořeným prostřednictvím politiky soudržnosti a mohou o ně usilovat. Investované miliardy jsou proto jedinečným podnětem pro hospodářství v celé Evropě a důsledky se neomezují pouze na cílové regiony. Stejně důležité je to, že výběr se provádí na místní úrovni podle toho, zda navrhované projekty splňují celková kritéria a programy, které byly pro daný region zvoleny.

5) Máme dostatek peněz k provedení skutečné změny?

Každoročně je prostřednictvím evropské politiky soudržnosti financováno několik tisíc projektů ve všech členských státech a tyto projekty pomáhají chudým regionům vyrovnat se ostatními, zvýšit regionální konkurenceschopnost a vytvářet pracovní místa. Tyto projekty se vybírají na základě analýzy potřeb a rozvojových perspektiv regionálních hospodářství a výběr provádí regionální a vnitrostátní orgány v rámci strategického přístupu platného v celé EU. Výsledky zásahů fondů hodnotí jak členské státy, tak Evropská komise. Hodnocení ukázala, že mezi lety 1988 a 2001 se rozdíl mezi nejchudšími regiony a průměrem EU snížil o jednu šestinu. Například úroveň HDP se díky politice soudržnosti zvýšila v letech 1989 až 1999 o 10 % v Řecku a o 8,5 % v Portugalsku a u obou zemí se ve stávajícím období 2000-2006 očekává nárůst okolo 6 %. Pokud jde o období 2007-2013, nedávné šetření ukázalo, že v nových členských státech dodatečně vzroste HDP přibližně o 7-12 % a mohlo by se vytvořit 2,5 milionu nových pracovních míst.

Není nutné odvedenou práci příliš podrobně zkoumat, abychom si uvědomili, že mnoho projektů se úspěšně dokončilo a že se díky nim mnohé skutečně změnilo. Podívejme se na dopravní systém ve Španělsku, který se za 20 let naprosto transformoval; regiony se otevřely díky dálnicím, města díky rychlovlakům, tramvajím a metrům. Podívejme se na Athény, kde příměstská železnice financovaná ze strany Společenství dopravně obsluhuje zcela nové letiště a kde tramvaje, rozšířená metra a městský okruh pomohly omezit znečištění a vyčistit tak oblohu nad městem. Podívejme se na nové vodovodní systémy a čističky vod, které vznikají v polských, litevských a estonských městech. Podívejme se na podniky a klastry zabývající se špičkovými technologiemi, jejichž vznik byl podpořen ve Švédsku, Finsku, Německu, Francii a Irsku.

6) Jak se kontrolují výdaje? Jak velké je nebezpečí špatného řízení?

Členské státy jsou fakticky odpovědné za většinovou část řízení a kontroly a Komise vyžaduje, aby tuto funkci prováděly ty nejlepší systémy a zaměstnanci. Objevilo se několik ojedinělých problémů, avšak bylo jich jen málo vzhledem k objemu peněz, o nějž se jedná. Pokud dojde k pochybením, upozorní na ně často samotné členské státy. Komise a členské státy provedou kroky vedoucí k nápravě situace nebo k opětovnému získání peněz. Jedním z důvodů těchto dobrých výsledků je to, že útvary Komise společně s vnitrostátními orgány ověřují způsobilost a řízení výdajů na regionální úrovni. Dalším důvodem je to, že místní řídící orgány a kontrolní výbory mají čím dál více členů z podniků a nevládních organizací a díky tomu všichni věnují této problematice pozornost.

7) Jak se tyto činnosti týkají každodenního života?

Projekty politiky soudržnosti se týkají občanů dvěma významnými způsoby: za prvé prostřednictvím účasti všech aktivních občanů, tzv. občanské společnosti, ve fázi přípravy, programování a provádění projektu a za druhé prostřednictvím skutečného prospěchu, který má z účinně naplánovaného a provedeného projektu místní společenství. V mnoha ohledech jsou výsledky politiky soudržnosti pro většinu evropských občanů bezprostředně na dosah.

Komise zastávala vždy stanovisko, že tato politika správně funguje, pouze pokud přihlíží k místní zkušenosti, pokud se problémy zjišťují na regionální úrovni a pokud řešení navrhnou a provedou společenství, pro něž bude tato politika mít konečný přínos. Tyto věci samozřejmě fungují v různých zemích různě, avšak doporučujeme, aby se regionální orgány stejně jako ústřední vláda úzce zapojily do výběru a řízení projektů, aby se sociální partneři i místní podniky, odbory a zaměstnavatelé, mohli zapojit a aby toto vše doplňovala výzva k aktivní účasti v tomto procesu pro zvláštní zainteresované nevládní organizace, jako jsou organizace zabývající se ochranou životního prostředí nebo hájením rovných práv.

Zorganizovat úspěšnou společnou práci tak rozdílných skupin není jednoduché a některé, zejména nové, členské státy mají strach se do tohoto úkolu pustit. Přínos je však větší než jen posílení místní demokracie a zapojení občanské společnosti. Je jím rovněž větší množství návrhů projektů důležitých na místní úrovni a výrazné zlepšení místní komunikace a publicity financovaných projektů.

8) Co dalšího může Komise udělat, aby pomohla regionům dosáhnout priorit?

Komise zvažuje způsoby, jak podpořit nové myšlenky a podnítit inovativní činnosti a více spolupráce a pomoci tak regionům vyrovnat se s problémy. Jedním z možných způsobů, jak se posunout vpřed, je stavět na naší stávající výměně zkušeností a vytvořit skupiny regionů zastávajících velmi blízké názory v rané fázi vytváření jejich programů. Tyto skupiny se zaměří na zvláštní otázky a spojením všech důležitých myšlenek dosáhnou pokroku. Komise by mohla v těchto seskupeních hrát aktivní úlohu například tak, že je pozve k setkání do Bruselu a poskytne specifické poradenství.

Zkušenosti, které se tak získají, by se měly sdílet s ostatními a měly by přispět k pokroku v národních programech reforem, jimiž členské státy více podporují lisabonský proces. Seskupení regionů by se mohla zaměřit na otázky, jako je energetická účinnost nebo uplatňování přínosů výzkumu na MSP. Témata, na něž se regionální seskupení zaměří, však nebudou nijak omezena.

9) Jak politiku soudržnosti ovlivňuje globalizace a přemisťování výroby?

Důsledky rozhodnutí přijatých mimo společenství, regiony nebo mimo Evropu jsou zničující. Samotná politika soudržnosti byla reakcí EU na možné vedlejší účinky, které s sebou nesla nejprve evropská integrace a poté globalizace, pokud jde o hospodářství volného trhu na světové úrovni. Jakožto politika spolehlivé a hmatatelné solidarity mezi členskými státy poskytla politika soudržnosti značnou podporu postiženým regionům při modernizaci jejich hospodářství a bude tak činit i nadále v dalším období. Politika soudržnosti sama o sobě však nemůže zabránit rozhodnutím, která se obvykle přijímají na celosvětové úrovni a zakládají se na čistě hospodářských aspektech. Politika soudržnosti však může usilovat o to, aby byly regiony přitažlivější zejména pro vnější investory. To je v podstatě první bod strategických zásad. Současně jsme vypracovali fond znalostí, který můžeme využít k tomu, abychom pomohli regionům postiženým nepříznivými hospodářskými změnami. Tento fond již mnohokrát prokázal svůj význam.

10) Jak je zajištěna průhlednost?

Nejvýznamnější subjekty jsou v tomto ohledu samotné členské státy. Mají primární odpovědnost za informování svých občanů o činnostech, jež jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů Společenství. Politika soudržnosti je jednou z mála politik EU, která členským státům ukládá povinnost zajišťovat jí publicitu a poskytovat informace. Komise současně spojuje úředníky, kteří se v členských státech zabývají podáváním informací, aby si mohli vyměňovat nápady ohledně způsobů provádění skutečně účinné reklamy. Tato pracovní skupina, „informační tým strukturálních fondů“, je jedním z nejdynamičtějších a nejproduktivnějších skupin, s nimiž pracujeme.


Side Bar