Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Tisková zpráva

Transparentnost: Komise navrhuje povinný rejstřík transparentnosti pro všechny orgány EU

Brusel 28. září 2016

Evropská komise dnes navrhla vytvořit rejstřík transparentnosti, který by byl povinný pro všechny tři orgány EU – Evropský parlament, Radu a Komisi. Plní tak jeden ze svých hlavních závazků.

Komise šla v tomto směru již dříve příkladem a veškerá jednání se svými představiteli s rozhodovací pravomocí podmínila veřejným zápisem zástupců zájmových skupin do rejstříku transparentnosti. Nyní vyzývá Evropský parlament a Radu, aby ji následovaly a zavedly povinnou registraci všech zástupců zájmových skupin usilujících o ovlivnění tvorby politik v Bruselu.

První místopředseda Komise Frans Timmermans prohlásil: „Orgány EU musí společně znovu získat důvěru občanů. Ve všem, co děláme, musíme být otevřenější. Dnešní návrh, aby byl rejstřík transparentnosti povinný pro Parlament, Radu i Komisi, je důležitý krok správným směrem. Občané mají právo vědět, kdo se snaží ovlivnit tvorbu právních předpisů EU. Navrhujeme jednoduché pravidlo: žádné jednání se subjekty, které mají rozhodovací pravomoc, nebude možné bez předchozí registrace. Díky rejstříku bude veřejnost vědět, kdo lobbuje, koho zastupuje a kolik ho to stojí.“

Komise dnes navrhla interinstitucionální dohodu, na jejímž základě má pro lobbing po vzoru stávajícího dobrovolného rejstříku transparentnosti zřízeného společně Komisí a Parlamentem vzniknout spolehlivý a transparentní systém. Komise navrhuje, aby všechny tři orgány – tedy i Rada – musely poprvé splňovat tytéž minimální standardy. Jednání činitelů všech tří orgánů by tak bylo podmíněno předchozí registrací v rejstříku transparentnosti. Komise zavedla toto pravidlo pro své představitele jednající se zástupci zájmových skupin v listopadu 2014 a od té doby bylo do dosavadního rejstříku zapsáno zhruba 4 000 nových položek.

Dnešní návrh by vnesl jasno také do rozsahu činnosti a identity subjektů, zesílil kontrolu a zefektivnil vymáhání dodržování etického kodexu rejstříku za strany lobbistů. Jednodušší vstupní požadavky a přísnější kontrola kvality by měla zlepšit kvalitu vkládaných dat. Na dosažení tohoto cíle navrhuje Komise vyčlenit více zdrojů. Žadatele o registraci, kteří poruší etický kodex, by mohlo čekat dočasné pozastavení jejich jednání s orgány, případně vyškrtnutí z rejstříku.

Souvislosti

Navrhované změny rejstříku transparentnosti jsou součástí obecnějšího závazku Junckerovy Komise reformovat tvorbu politik EU. Dnešnímu návrhu předcházela intenzívní jednání se všemi zainteresovanými stranami. K 12týdenní veřejné konzultaci, která byla uzavřena 1. června, přišlo 1 758 reakcí, z nichž 975 pocházelo od jednotlivých občanů a 783 od různých organizací. Respondenti se v nich vyjadřovali k fungování stávajícího rejstříku transparentnosti a navrhovali, jak by měl režim v budoucnu fungovat.

Svůj závazek zlepšit transparentnost, který je součástí jejích politických směrů, již Junckerova Komise uvedla do praxe několika způsoby. Od 1. prosince 2014 zveřejňuje informace o setkáních komisařů, členů jejich kabinetů a generálních ředitelů Komise s každým zástupcem jakékoliv zájmové skupiny. Platí přitom, že všechny tyto schůzky by se měly konat pouze s osobami nebo subjekty zapsanými v rejstříku transparentnosti.

Snadněji přístupné jsou i dokumenty týkající se jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) se Spojenými státy. V dubnu byla podepsána interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů, která přispěla k lepší transparentnosti řadou opatření, jež mají zvýšit otevřenost rozhodovacího procesu v EU, včetně sekundárního práva. V květnu 2016 přijala Komise nová pravidla pro expertní skupiny, kterými se zpřísnily požadavky na transparentnost a zavedla součinnost s rejstříkem transparentnosti.

V květnu 2015 předložila Komise program zlepšování právní úpravy, ve kterém se zavázala otevřít proces utváření politik větší kontrole a návrhům ze strany veřejnosti. Byly také zřízeny nové mechanismy pro získávání zpětné vazby, díky nimž se mohou zainteresované strany s Komisí podělit o své názory kdykoliv od samého začátku přípravy iniciativy vycházejících z plánů a počátečních posouzení dopadů i po přijetí návrhu Komisí. Jejich podněty se stávají součástí legislativního procesu v Parlamentu a Radě.

Rejstřík transparentnosti je jedním z klíčových nástrojů realizace závazku Komise. Vztahuje se na všechny činnosti prováděné s cílem ovlivnit proces tvorby právních předpisů a provádění politiky orgány EU. První rejstřík transparentnosti zřídila Komise společně s Evropským parlamentem v roce 2011. V dubnu 2014 byl pak aktualizován interinstitucionální dohodou, nicméně zůstává platný pouze pro tyto dva orgány. Registrace v něm je v současnosti dobrovolná, přičemž jeho etickým kodexem se dnes řídí více než 9 800 subjektů. O registraci v něm žádají poradenské či lobbingové společnosti, právnické kanceláře, obchodní a profesní sdružení, nevládní a náboženské organizace a akademické subjekty.

Další informace:

Návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou EU a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti předložený Komisí

And ANNEX

MEMO/16/3181 – nejčastější otázky

Internetové stránky rejstříku transparentnosti

Výsledky veřejné konzultace o povinném rejstříku transparentnosti

 

 

 

 

 

 

 

IP/16/3182

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar