Aby změna klimatu nedosáhla nebezpečné úrovně, dohodlo se mezinárodní společenství, že globální oteplování je třeba udržet pod úrovní 2°C oproti teplotám z doby před průmyslovou revolucí. Proto EU činí vše pro to, aby:

• členské státy omezily emise
• motivovala jiné velké znečišťovatele k razantním opatřením v této oblasti
• řešila otázku, jak se vyrovnat s nevyhnutelnými dopady změny klimatu.

Naše cíle podporují ekologický růst

Bojem proti změně klimatu můžeme z dlouhodobějšího hlediska omezit lidské utrpení a hospodářské náklady. Rostoucí poptávka po čistých technologiích rovněž nabízí příležitost k modernizaci evropského hospodářství, vytváření nových pracovních příležitostí a k hospodářskému růstu udržitelnému z hlediska dopadu na životní prostředí.

Na období do roku 2020 si EU sama stanovila závazné environmentální a energetické cíle. Jejich účelem je:

• snížit emise skleníkových plynů, které EU vypouští, nejméně o 20 % oproti úrovni z roku 1990
• zvýšit podíl energie, která se vyrábí z obnovitelných zdrojů, a to na 20 % veškeré spotřebované energie
• zlepšit energetickou účinnost tak, aby se spotřeba primární energie snížila o 20 % ve srovnání s předpokládanými hodnotami.

EU se nabídla, že pokud se ostatní významné ekonomiky zavážou přispět spravedlivým dílem k celosvětovému úsilí, omezí do roku 2020 emise ne o 20 %, ale o 30 %.

V říjnu 2014 se vedoucí představitelé zemí EU dohodli na nových cílech v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Tyto cíle zahrnují:

• 40% snížení (minimálně) emisí skleníkových plynů ve srovnání s úrovněmi z roku 1990
• 27% podíl energie z obnovitelných zdrojů (opět minimální limit)
• 27% zlepšení energetické účinnosti (minimální limit).

V dlouhodobějším horizontu však bude nutné snížit emise skleníkových plynů ve světě ještě výraznějším způsobem, chceme-li zabránit změně klimatu nebezpečného rozsahu. EU je rovněž připravena své emise snížit do roku 2050 o 80–95 % oproti hodnotám roku 1990 – pokud se ke společnému úsilí přidají všechny rozvinuté země.

Ve svém „Plánu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ uvádí Evropská komise způsoby, jak by se dalo tohoto snížení dosáhnout co nejrentabilnějším způsobem.

Obchodování s emisními povolenkami: snižování emisí co nejhospodárnějším způsobem

Evropský systém obchodování s emisemi tvoří základní kámen strategie EU v oblasti klimatu již od roku 2005. Díky němu se emise pocházející z průmyslu daří postupně snižovat za minimálních nákladů.

Stanovený strop pro objem emisí z energeticky náročných průmyslových odvětví (např. z energetiky, ocelářství, cementářského průmyslu) se každý rok snižuje. Firmy musí odevzdat povolenku za každou tunu CO2, kterou vypustí, což je neustále motivuje ke snižování emisí. Určité množství povolenek obdrží některá odvětví zadarmo. Stále častěji si je však musí firmy kupovat na aukcích nebo na tzv. trhu s uhlíkem.

Příprava na nevyhnutelné klimatické změny

I kdyby se dnes všechny emise skleníkových plynů do atmosféry zastavily, budou škodlivé plyny, které již v atmosféře jsou, v následujících desetiletích klimatické podmínky nadále měnit. Nezbývá nám proto nic jiného, než se změně klimatu přizpůsobit. Je proto třeba:

• upravit stavební předpisy tak, aby zohledňovaly budoucí klimatické podmínky
• budovat protipovodňové hráze
• věnovat se pěstování plodin odolných vůči suchu.

Komise také vypracovala strategii na podporu a usnadnění adaptace na nové klimatické podmínky v celé EU.