
Polsko je parlamentní republika. Hlavou polského státu je prezident, který jmenuje předsedu vlády. Ústředním bodem polské státní správy je rada ministrů. Země se dělí na 16 vojvodství, které víceméně odpovídají polským historickým regionům. Správní pravomoci na úrovni provincií sdílí maršálek (ekvivalent hejtmana), kterého jmenuje vláda, volený regionální sněm a exekutiva volená tímto sněmem.
Nejdůležitějšími odvětvími polského hospodářství byly v roce 2016 průmysl (26,5 %), velkoobchod a maloobchod, doprava, ubytovací a stravovací služby (26,2 %) a veřejná správa, obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče (14,7 %).
V rámci obchodu se členskými zeměmi EU se realizuje 80 % polského vývozu (27 % do Německu a 7 % do Spojeného království stejně jako do České republiky). Ze zemí mimo EU jdou 3 % vývozu do Ruska 2 % do Spojených států.
Pokud jde o dovoz, 72 % pochází z členských států EU (z Německa 28 %, z Nizozemska 6 % a 5 % z Itálie), zatímco z ostatních zemí 8 % pochází z Číny a 6 % z Ruska.
V Evropském parlamentu zasedá 51 polských poslanců. Další informace o nich najdete zde.
Informační kancelář Evropského parlamentu v Polsku
Na půdě Rady EU se pravidelně scházejí ministři z členských států. Přijímají právní předpisy EU a koordinují své politiky. Zasedání Rady se pravidelně účastní zástupci polského státu (podle příslušné oblasti politiky).
Rada Evropské unie nemá jednoho stálého předsedu (jako například Komise nebo Evropský parlament). Její činnost řídí země, která v Radě zastává předsednictví. To rotuje každých 6 měsíců.
Během těchto 6 měsíců ministři dané země předsedají a pomáhají sestavovat pořad jednání Rady v jednotlivých oblastech politiky a usnadňují dialog s ostatními institucemi EU.
Období polského předsednictví:
červen–prosinec 2011
Prostřednictvím následujícího odkazu budete přesměrováni na externí internetové stránkyAktuálního předsednictví Rady EU
Na členku Evropské komise Polsko nominovalo Elżbietu Bieńkowskou, která je odpovědná za vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky.
Komise má v každé zemi EU místní kanceláře, nazývané „zastoupení“.
Polsko má v Evropském hospodářském a sociálním výboru 21 zástupců . Tento poradní orgán – zastupující zaměstnavatele, zaměstnance a ostatní zájmové skupiny – je konzultován ohledně navrhovaných právních předpisů, aby bylo možné si udělat lepší představu o možných změnách na pracovním trhu a v sociální situaci v členských státech.
Polsko má 18 zástupců v Evropském výboru regionů, v němž zasedají regionální a místní zástupci. Tento poradní výbor konzultuje návrhy právních předpisů, aby bylo zaručeno, že tyto předpisy berou v úvahu hlediska všech regionů EU.
Polsko také s orgány a institucemi EU komunikuje prostřednictvím svého stálého zastoupení v Bruselu. Jeho hlavním úkolem (jakožto „velvyslanectví při EU“) je zajistit, aby polské zájmy a politika byly v EU naplňovány co nejúčinněji.
Finanční příspěvky členských států do rozpočtu EU jsou rozděleny spravedlivě podle jejich možností. Čím větší má daná země ekonomiku, tím více přispívá a naopak. Cílem rozpočtu EU není přerozdělovat bohatství, ale využívat jej tak, aby sloužil potřebám Evropanů jako celku.
Finanční prostředky směřující z EU do Polska a naopak (2017):
Další čísla týkající se rozpočtu, příjmů a výdajů EU:
Příspěvek Polska do rozpočtu EU pomáhá financovat programy a projekty ve všech zemích EU – např. výstavbu silnic, finanční podporu výzkumných pracovníků a ochranu životního prostředí.
Další informace o tom, jak Polsko čerpá finanční prostředky EU