Cesta

Přidej na 
	Přidej na Facebook 
  
	Přidej na Twitter
  
	Přidej na google+
  
	Přidej na linkedIn

Nespravedlivé zacházení

Aktualizováno : 23/06/2014

shopping

Nekalé obchodní praktiky

Nakupujete-li zboží nebo služby kdekoli v EU, ať již jde o nákup po internetu, v kamenném obchodě nebo u prodejce v zahraničí, chrání vás předpisy EU před nekalými obchodními praktikami.

Firmy vám musí při propagaci, prodeji a dodávce svých produktů poskytnout dostatečně přesné informace (viz například vaše on-line práva), abyste se jako spotřebitelé mohli rozhodnout na základě všech potřebných informací. Pokud tak firmy nečiní, může být jejich jednání považováno za nekalé. Viz Jak se těmto praktikám bránit.

Klamavé a agresivní praktiky

Právní předpisy vás chrání před 2 hlavními druhy nekalých obchodních praktik:

  • klamavými praktikami, které mohou spočívat v jednání (poskytnutí nesprávné informace), nebo v opomenutí (nesdělení důležité informace)
  • agresivními praktikami, jejichž cílem je vás k nákupu přinutit.

Černá listina – zakázané obchodní praktiky

Černá listinaбългарски (bg)dansk (da)Deutsch (de)eesti (et)ελληνικά (el)English (en)español (es)Français (fr)Gaeilge (ga)italiano (it)latviešu (lv)lietuvių (lt)magyar (hu)Malti (mt)Nederlands (nl)polski (pl)português (pt)română (ro)slovenčina (sk)slovenščina (sl)suomi (fi)svenska (sv) uvádí, které obchodní praktiky jsou zakázané za všech okolností. Pokud je určitá praktika na listině uvedena, znamená to, že je automaticky považována za nekalou.

Nejčastější zakázané praktiky:

Vábivá reklama

Prodejce nesmí lákat spotřebitele pomocí reklamy na výrobky nebo služby za velmi nízkou cenu, pokud jich nemá za tuto cenu na skladě dostatečný počet. Prodejce musí zákazníkovi sdělit, kolik kusů bude za tuto cenu prodávat a jak dlouho bude nabídka platit.

Příklad

Tomáš uviděl na billboardu reklamu na zlevněné letenky: „Užijte si slunce v Barceloně za pouhé 1 euro!“

Když si však chtěl tento let zarezervovat, zjistil, že letenky za 1 euro jsou již vyprodané. Zavolal na zákaznickou linku letecké společnosti, ale bylo mu řečeno, že za tuto výhodnou cenu byl nabízen pouze omezený počet míst v letadle.

Obrátil se na české spotřebitelské sdružení, které mu potvrdilo, že letecká společnost by měla být schopna nabídnout za inzerovanou cenu rozumný počet míst v letadle, v závislosti na rozsahu reklamní kampaně nebo (alespoň) v reklamě uvést, kolik letenek bude za tuto speciální cenu nabízet.

Ačkoli si Tomáš za nabízenou cenu letenku již koupit nemohl, dosáhl alespoň toho, že sdružení spotřebitelů intervenovalo u letecké společnosti, aby stáhla svou reklamu z billboardu a nemohli se tak nachytat další spotřebitelé.

Nabídky „zdarma“

Prodejce je povinen spotřebiteli sdělit skutečnou cenu zboží nebo služeb. Nemůže tvrdit, že placená služba je „zdarma“ nebo vám nabízet dodatečnou „bezplatnou“ službu, pokud ve skutečnosti jsou náklady na tuto údajnou „bezplatnou“ službu již započítány v běžné ceně.

Příklad

Paní Štiková si na internetu chtěla předplatit službu na zasílání sms zpráv. Na stránce operátora si všimla malého odkazu „5 SMSek denně zdarma“. Když na odkaz klikla, byla přesměrována na další stránku, na které rovněž stálo „5 SMSek DENNĚ ZDARMA“.

Řídila se pokyny a poté dostala oznámení, že registrace proběhla úspěšně a že cena služby je 3 eura týdně. Podívala se znovu na internetové stránky a zjistila, že tam skutečně je malým písmem uvedeno, že se jedná o placenou službu.

Na tento druh nabídek si vždy musíte dávat pozor a pečlivě si ověřovat jejich podmínky.

Manipulace dětí

Prodejce nesmí nabádat děti, aby po svých rodičích vyžadovaly zakoupení nějakého jeho produktu. Přímé výzvy jako „Honem si běžte našeho mazlíka koupit“ nebo „Řekněte doma, že bez naší hry se prostě neobejdete“ jsou zakázány. Tento zákaz se vztahuje na všechny sdělovací prostředky včetně televize, ale především na internet.

Příběh

Iveta byla překvapená, když na ní z ničehož nic začala její dcera naléhat, aby jí koupila filmy na DVD s jejím oblíbeným knižním hrdinou.

Naléhání své dcery však pochopila v okamžiku, kdy uviděla reklamu na nově uváděný film: „Vaši oblíbenou knížku můžete nyní vidět ve filmu – řekněte mamince, ať vám ho koupí.“

Iveta se obrátila na sdružení na ochranu spotřebitele, které jí potvrdilo, že podobné reklamy patří k nekalým praktikám, a podalo na danou firmu stížnost, aby reklamní kampaň zastavila.

Nepravdivá tvrzení o léčivé schopnosti

Je-li určitý produkt propagován jako léčivý, například jako přípravek proti alergii, padání vlasů nebo na hubnutí, máte právo vědět, zda jsou uváděná tvrzení vědecky podložená. V řadě případů však podobná tvrzení žádným lékařským výzkumem podložena nejsou a účinky přípravků jsou nadsazené nebo lživé.

Příklad

Martin dostal dopis, v němž zahraniční firma nabízela produkt, po jehož aplikaci dojde do tří týdnů k obnově růstu vlasů.

Jelikož bylo v dopise uvedeno, že byl produkt klinicky ověřen, rozhodl se Martin, že si jej objedná. Ve skutečnosti však produkt vůbec ověřen nebyl, a ani neměl žádný účinek. Martin se obrátil na české spotřebitelské sdružení, kde mu bylo řečeno, že si na tento produkt již stěžovala celá řada oklamaných spotřebitelů. Také mu bylo doporučeno, aby se připojil k řízení, které je již proti firmě vedeno.

Skrytá reklama ve sdělovacích prostředcích

Máte právo být upozorněni na to, že novinový článek, televizní nebo rozhlasové vysílání jsou „sponzorovány“ určitou firmou a že jejich účelem je propagovat výrobky této firmy. Musí to být jasné z obrazového, slovního nebo zvukového vyjádření.

Příklad

Pan Kocourek četl v cestovatelském časopise článek o treku v Irsku.

V tomto článku, jenž byl zveřejněn jako příběh jednoho z čtenářů, byla vylíčena jedna značka sportovního vybavení jako velice kvalitní.

Jelikož si chtěl být pan Kocourek 100% jistý, ověřil si ještě, co o této značce říkají ostatní na online fóru. Tam se však dočetl, že vybavení dané firmy nehodnotí vyznavači trekingu příliš kladně. Řada uživatelů fóra byla vlastně do koupě vmanipulována uvedeným článkem. Nikdo jim totiž neřekl, že článek je sponzorován výrobcem vybavení.

Když se pan Kocourek obrátil na sdružení na obranu spotřebitele, bylo mu řečeno, že podle práva EU měl cestovatelský časopis povinnost upozornit jasně na to, že článek je vlastně reklamním sdělením. Spotřebitelská organizace poté kontaktovala vydavatele časopisu, který musel zveřejnit vysvětlení a omluvit se svým čtenářům za to, že je uvedl v omyl.

Pyramidové programy

V pyramidových programech (nazývaných také „pyramidové hry“) zájemce obecně řečeno platí na začátku poplatek za možnost dalšího výdělku. Problém spočívá v tom, že zisk primárně vzniká tak, že do hry sami zapojujete nové „hráče“. Samotný prodej nebo nákup zboží zde hraje podružnou roli. Takový systém musí v určité chvíli nevyhnutelně zkolabovat a ti kteří se k němu připojili jako poslední, pak přicházejí o svoje investice.

Příklad

Jiřině kamarádka nabídla, aby se zapojila do sítě prodejců kosmetiky. Nabídka zněla lákavě – vydělá si ve volném čase spoustu peněz a navíc v pohodlí svého domova.

Musela splnit jen dvě podmínky: Zaplatit vstupní poplatek a postupně přivést 5 dalších známých, kteří se do sítě zapojí. Čím více známých se jí podaří do činnosti zapojit, tím větší měly být zisky. Její známí si také vydělají, pokud sami zainteresují 5 svých známých a tak dále.

Jiřina si z počátku neuvědomila, že hlavním zdrojem zisku této „obchodní“ sítě je právě nábor nových členů a nikoli prodej kosmetického zboží.

Pokud se sami v podobné situaci ocitnete, obraťte se na spotřebitelskou organizaci, kde vám poradí, jak v dané situaci můžete postupovat.

Klamavé nabídky, výhry a dárky

Obchodníci nesmějí slibovat dárky nebo podobné bonusy „zdarma“ a později vám sdělit, že je obdržíte pouze tehdy, pokud si od nich zakoupíte zboží. Pokud obdržíte dopis, ve kterém vám sdělují „Gratulujeme, vyhráváte!“ a podobně, buďte nanejvýš ostražití. S největší pravděpodobností se jedná o nekalé praktiky.

Příklad

Paní Dvořáková dostala do schránky dopis, ve kterém mimo jiné stálo, že vyhrává zboží v hodnotě 5000 korun. Musí si ale zboží převzít do týdne, jinak výhra propadne.

Když však zavolala na číslo uvedené v dopise, bylo jí řečeno, že dopis byl vlastně jen reklamou na zboží. Místo ceny ji po telefonu nabádali ke koupi domácích spotřebičů, což by jí prý umožnilo zúčastnit se loterie.

Paní Dvořáková se rozhodla, že to tak nenechá a že si ověří, zda se tohle smí. Obrátila se na spotřebitelské sdružení, kde jí potvrdili, že takovéto praktiky jsou nezákonné. Spotřebitelská organizace se také se společností spojila a ta na základě toho s tímto druhem nekalé činnost skončila.

„Mimořádné“ nabídky

Obchodníci zákazníkům nesmí tvrdit, že jim nabízejí něco exkluzivního, když přitom danou věc zaručuje všem spotřebitelům samo právo.

Příklad

Pan Havránek si chtěl na internetu koupit počítač.

Našel tam e-shop, který v rámci speciální nabídky nabízel 2letou záruku včetně oprav nebo výměny v případě poruchy nebo pokud zboží nebude odpovídat představě podle nabídky.

Pan Havránek tak nabyl dojmu, že se jedná o dobrou nabídku. Dvouletou záruku ale přitom ze zákona musí garantovat všichni prodejci.

Řada výrobců například nabízí obchodní záruku na opravu po dobu 1až 5 let. Někdy ji zpoplatňují nebo podmiňují nákupem jiného zboží. Žádná z nich však nenahrazuje minimální 2letou záruku, na kterou mají všichni zákazníci nárok ze zákona.

Pan Havránek o tom prodejci napsal a ten uznal, že došlo k chybě, a poskytl mu slevu.

Klamavé používání časově omezených nabídek

Pokud prodejce uvádí, že daná nabídka bude platit jen po omezenou dobu, může se jednat o pokus nedat vám čas na to, abyste se informovali o nabídce a cenách jiných výrobců nebo produktů. Tvrdit o nabídce, že je časově omezená v případech, kdy to není pravda, lze chápat jako nekalou praktiku.

Příklad

Kamil si už dlouho přál horské kolo. V reklamě na internetu viděl, že jistý prodejce na Slovensku nabízí horská kola velice výhodně, ale že tato nabídka bude trvat pouze 24 h.

Kola v nabídce sice nebyla úplně podle jeho představ, ale na porovnání neměl čas, protože 50% sleva platila pouze jeden den. Kolo tedy po internetu zakoupil.

Když pak na tytéž internetové stránky zavítal o týden později, stejná reklama se stejnou nabídkou tam byla k jeho překvapení stále.

Došlo mu, že se ukvapil. Dvakrát obchodníkovi psal, ale nedostal žádnou odpověď.

Navštívil proto evropské spotřebitelské centrum, které případ předalo kolegům na Slovensku. Krátce nato slovenské středisko Kamila informovalo, že na základě jejich podnětu obchodník nabídku na internetu pozměnil.

Opakující se nevyžádané nabídky

Evropské předpisy prodejcům zakazují činit opakující se a nevyžádané nabídky telefonicky, faxem, e-mailem nebo jakýmikoli jinými prostředky vhodnými k prodeji „na dálku“.

Příklad

Krupičkovi navštívili obchod s kuchyňským nábytkem, kde nechali svou adresu s tím, že jim bude chodit reklamní katalog.

Pak se jim ale e-mailová schránka začala plnit reklamami o vaření, hubnutí, zahrádkářství a filatelii... Přesto, že se zařazením mezi příjemce těchto materiálů nikdy nedali svolení, někdy jim přišlo i 10 e-mailů za den. Jejich žádosti, aby byli ze seznamu vymazáni, byly ignorovány.

Známí jim pak poradili, aby se obrátili na spotřebitelské středisko, které jim samotným s podobným problémem nedávno úspěšně pomohlo. Po zásahu pracovníků střediska reklamní e-maily přestaly.

Ochrana zranitelných skupin spotřebitelů

Obchodníci nesmějí používat praktiky, které znevýhodňují spotřebitele ze zranitelných skupin – například děti nebo osoby trpící nemocí nebo bojující s návykem. Je například nezákonné vyvíjet reklamou na děti nátlak nebo používat taktiky, které děti přimějí si zboží na rodičích „vydupat“.

Existují samozřejmě i další praktiky, které zde na černé listině nenajdete nebo které nespadají zcela přesně do žádné z uvedených kategorií, ale které jsou i přesto nekalé. Další informace vám poskytne sdružení spotřebitelů nebo je najdete na stránkách sítě evropských spotřebitelských centerбългарски (bg)dansk (da)Deutsch (de)eesti (et)ελληνικά (el)English (en)español (es)Français (fr)Gaeilge (ga)italiano (it)latviešu (lv)lietuvių (lt)magyar (hu)Malti (mt)Nederlands (nl)polski (pl)português (pt)română (ro)slovenčina (sk)slovenščina (sl)suomi (fi)svenska (sv).

Nenašli jste, co jste hledali?

Nenašli jste, co jste hledali?

Nenašli jste informace, které hledáte? Chtěli byste pomoci s řešením nějakého problému?

Footnote

V tomto případě 27 členských zemí EU + Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko

Retour au texte en cours.