Cesta

Aktualizováno : 25/11/2016

Nekalé obchodní praktiky

Nakupujete-li zboží nebo služby kdekoli v EU, ať již jde o nákup po internetu, v kamenném obchodě nebo u prodejce v zahraničí, chrání vás předpisy EU před nekalými obchodními praktikami.

Firmy vám musí při propagaci, prodeji a dodávce svých produktů poskytnout dostatečně přesné informace, abyste se jako spotřebitelé mohli na základě těchto informací rozhodnout. Vše o informacích, které mají být obsaženy ve smlouvě

Pokud tak firmy neučiní, může být jejich jednání považováno za nekalé. Jestliže se domníváte, že je s vámi zacházeno nespravedlivě, máte právo požadovat nápravu.  

Klamavé a agresivní praktiky

Právní předpisy vás chrání před 2 hlavními druhy nekalých obchodních praktik:

  • klamavými praktikami, které mohou spočívat v klamavém jednání (poskytnutí nesprávné informace), nebo v opomenutí (nesdělení důležité informace)
  • agresivními praktikami, jejichž cílem je vás k nákupu přinutit.

Některé obchodní praktiky jsou zakázány za všech okolností. Některé z těch nejběžnějších jsou uvedeny níže:

Vábivá reklama

Prodejce nesmí lákat spotřebitele pomocí reklamy na výrobky nebo služby za velmi nízkou cenu, pokud jich za tuto cenu nemá na skladě dostatečný počet. Prodejce musí zákazníkovi sdělit, kolik kusů bude za tuto cenu prodávat a jak dlouho bude nabídka platit.

Typická situace

Tomáš si všiml reklamy na zlevněné letenky: „Užijte si slunce v Barceloně za pouhé 1 euro!"

Když si však chtěl tento let zarezervovat, zjistil, že letenky za 1 euro jsou již vyprodané. Zavolal na zákaznickou linku letecké společnosti, kde mu sdělili, že za tuto výhodnou cenu byl nabízen pouze omezený počet míst v letadle.

Tomáš se proto obrátil na české spotřebitelské sdružení, které mu potvrdilo, že v závislosti na rozsahu reklamní kampaně by letecká společnost měla za inzerovanou cenu nabízet rozumný počet míst v letadle nebo (alespoň) v reklamě uvést, kolik letenek bude za tuto speciální cenu prodávat.

Ačkoli si Tomáš za nabízenou cenu letenku již koupit nemohl, dosáhl alespoň toho, že sdružení spotřebitelů intervenovalo u letecké společnosti, aby svou reklamu stáhla a aby se tak nemohli nachytat další spotřebitelé.

Nabídky „zdarma"

Prodejce je povinen spotřebiteli sdělit skutečnou cenu zboží nebo služeb. Nemůže tvrdit, že placená služba je „zdarma" nebo vám nabízet dodatečnou „bezplatnou" službu, pokud ve skutečnosti jsou náklady na tuto údajnou „bezplatnou" službu již započítány v běžné ceně.

Typická situace

Paní Štiková si na internetu chtěla předplatit službu na zasílání SMS zpráv. Na stránce operátora si všimla malého odkazu „5 smsek denně zdarma". Když na odkaz klikla, byla přesměrována na další stránku, na které rovněž stálo „5 SMS DENNĚ ZDARMA".

Řídila se pokyny a poté dostala oznámení, že registrace proběhla úspěšně a že cena služby je 3 eura týdně. Podívala se znovu na internetové stránky a zjistila, že je tam skutečně malým písmem uvedeno, že se jedná o placenou službu.

Na tento druh nabídek si vždy musíte dávat pozor a pečlivě si ověřovat jejich podmínky.

Manipulace s dětmi

Prodejci nesmí nabádat děti, aby po svých rodičích vyžadovaly zakoupení jejich produktu. Přímé výzvy jako „Honem si běžte našeho mazlíka koupit" nebo „Řekněte doma, že bez naší hry se prostě neobejdete" jsou zakázány. Tento zákaz se vztahuje na všechny sdělovací prostředky včetně televize, ale především na internet.

Typická situace

Iveta byla překvapená, když na ní z ničeho nic začala její dcera naléhat, aby jí koupila filmy na DVD s jejím oblíbeným knižním hrdinou.

Naléhání své dcery však pochopila v okamžiku, kdy uviděla reklamu na nově uváděný film: „Tvoje oblíbená kniha je nyní na DVD – řekni mamince, ať ti ho koupí."

Iveta se proto obrátila na sdružení na ochranu spotřebitele, které jí potvrdilo, že podobné reklamy patří k nekalým praktikám, a podalo na danou firmu stížnost, aby reklamní kampaň zastavila.

Nepravdivá tvrzení o léčivé schopnosti

Je-li určitý produkt propagován jako léčivý, například jako přípravek proti alergii, padání vlasů nebo na hubnutí, máte právo vědět, zda jsou uváděná tvrzení vědecky podložená. V řadě případů však podobná tvrzení žádným lékařským výzkumem podložena nejsou a účinky přípravků jsou nadsazené nebo lživé.

Typická situace

Martin dostal dopis, v němž zahraniční firma nabízela produkt, po jehož aplikaci dojde do tří týdnů k obnově růstu vlasů.

Jelikož bylo v dopise uvedeno, že byl produkt klinicky ověřen, rozhodl se Martin, že si jej objedná. Ve skutečnosti však produkt vůbec ověřen nebyl, a neměl ani žádný účinek.

Martin se obrátil na české spotřebitelské sdružení, kde mu bylo řečeno, že si na tento produkt již stěžovala celá řada oklamaných spotřebitelů. Rovněž mu doporučili, aby se připojil k řízení, které je již proti firmě vedeno.

Skrytá reklama ve sdělovacích prostředcích

Máte právo být upozorněni na to, že novinový článek, televizní nebo rozhlasové vysílání jsou „sponzorovány" určitou firmou a že jejich účelem je propagovat výrobky této firmy. Musí to být jasné z obrazového, slovního nebo zvukového vyjádření.

Typická situace

Pan Kocourek četl v cestovatelském časopise článek o trekingu v Irsku. V tomto článku, jenž byl zveřejněn jako příběh jednoho z čtenářů, byla vylíčena jedna značka sportovního vybavení jako velice kvalitní.

Jelikož si chtěl být pan Kocourek 100% jistý, ověřil si ještě, co o této značce říkají ostatní na online fóru. Tam se však dočetl, že vybavení dané firmy nehodnotí vyznavači trekingu příliš kladně. Řada uživatelů fóra byla do koupě uvedeným článkem vmanipulována. Nevěděli totiž, že výrobce vybavení článek sponzoroval (šlo o tzv. placenou reklamu).

Když se pan Kocourek obrátil na sdružení na obranu spotřebitele, bylo mu řečeno, že podle práva EU měl cestovatelský časopis povinnost upozornit jasně na to, že článek je vlastně reklamním sdělením. Spotřebitelská organizace poté kontaktovala vydavatele časopisu, který musel zveřejnit vysvětlení a omluvit se svým čtenářům za to, že je uvedl v omyl.

Pyramidové programy

V pyramidových programech (nazývaných také „pyramidové hry") zájemce obecně řečeno platí na začátku poplatek za možnost dalšího výdělku. Problém spočívá v tom, že zisk primárně vzniká tak, že do hry sami zapojujete nové „hráče". Samotný prodej nebo nákup zboží zde hraje podružnou roli. Takový systém musí v určité chvíli nevyhnutelně zkolabovat a ti, kteří se k němu připojili jako poslední, pak přicházejí o vložené peníze.

Typická situace

Jiřině kamarádka nabídla, aby se zapojila do sítě prodejců kosmetiky. Nabídka zněla lákavě – vydělá si ve volném čase spoustu peněz a navíc v pohodlí svého domova.

Měla jen zaplatit vstupní poplatek a postupně přivést 5 dalších známých, kteří se do sítě zapojí. Čím více známých se jí podaří do činnosti zapojit, tím větší měly být zisky. Její známí si také vydělají, pokud sami zainteresují 5 svých známých a tak dále.

Jiřina si z počátku neuvědomila, že hlavním zdrojem zisku této „obchodní" sítě je právě nábor nových členů a nikoli prodej kosmetického zboží.

Pokud se sami v podobné situaci ocitnete, obraťte se na spotřebitelskou organizaci, kde vám poradí, jak v dané situaci postupovat.

Klamavé nabídky, výhry a dárky

Obchodníci nesmějí slibovat dárky nebo podobné bonusy „zdarma" a později vám sdělit, že je obdržíte pouze tehdy, pokud si od nich zakoupíte zboží. Pokud obdržíte dopis či email, ve kterém vám sdělují: „Gratulujeme, vyhráváte!" a podobně, buďte nanejvýš ostražití. S největší pravděpodobností se jedná o nekalé praktiky.

Typická situace

Paní Dvořáková dostala do schránky dopis, ve kterém mimo jiné stálo, že vyhrává zboží v hodnotě 5 000 korun. Musí si ale zboží převzít do týdne, jinak výhra propadne.

Když však zavolala na číslo uvedené v dopise, bylo jí řečeno, že dopis byl vlastně jen reklamou na zboží. Místo ceny ji po telefonu nabádali ke koupi domácích spotřebičů, což by jí prý umožnilo zúčastnit se loterie.

Paní Dvořáková se rozhodla, že to tak nenechá a že si ověří, zda se tohle smí. Obrátila se na spotřebitelské sdružení, kde jí potvrdili, že takovéto praktiky jsou nezákonné. Spotřebitelská organizace se také se společností spojila a ta na základě toho s tímto druhem nekalé činnost skončila.

„Mimořádné" nabídky

Obchodníci zákazníkům nesmí tvrdit, že jim nabízejí něco exkluzivního, když přitom danou věc zaručuje všem spotřebitelům samo právo.

Typická situace

Pan Havránek si chtěl na internetu koupit počítač.

Našel tam e-shop, který nabízel 2letou záruku včetně oprav nebo výměny v případě poruchy nebo pokud zboží nebude odpovídat představě podle nabídky.

Pan Havránek tak nabyl dojmu, že se jedná o dobrou nabídku. Dvouletou záruku ale přitom ze zákona musí garantovat všichni prodejci.

Řada výrobců například nabízí komerční záruku na opravu po dobu 1až 5 let. Někdy ji zpoplatňují nebo podmiňují nákupem jiného zboží. Žádná z nich však nenahrazuje minimální 2letou záruku, na kterou mají všichni zákazníci ze zákona nárok.

Pan Havránek o tom prodejci napsal a ten uznal, že došlo k chybě, a poskytl mu navíc komerční záruku v délce 1 roku.

Klamavé používání časově omezených nabídek

Pokud prodejce uvádí, že daná nabídka bude platit jen po omezenou dobu, může se jednat o pokus nedat vám čas na to, abyste se informovali o nabídce a cenách jiných výrobců nebo produktů. Tvrdit o nabídce, že je časově omezená v případech, kdy to není pravda, lze chápat jako nekalou praktiku.

Typická situace

Kamil si už dlouho přál horské kolo. Na jednom slovenském e-shopu objevil velmi výhodnou nabídku, která však měla trvat pouze 24 hodin.

Kola v nabídce sice nebyla úplně podle jeho představ, ale na porovnání neměl čas, protože 50% sleva platila pouze jeden den. Kolo tedy po internetu zakoupil.

Když pak na tytéž internetové stránky zavítal o týden později, stejná reklama se stejnou nabídkou tam byla k jeho překvapení stále. Došlo mu, že se ukvapil. Stěžoval si proto u obchodníka, ale žádnou odpověď nedostal.

Navštívil proto evropské spotřebitelské centrum v ČR, které případ předalo kolegům na Slovensku. Krátce nato slovenské středisko Kamila informovalo, že na základě jejich podnětu obchodník nabídku na internetu pozměnil.

Opakující se nevyžádané nabídky

Evropské předpisy prodejcům zakazují činit opakující se a nevyžádané nabídky telefonicky, faxem, e-mailem nebo jakýmikoli jinými prostředky vhodnými k prodeji „na dálku".

Typická situace

Krupičkovi navštívili obchod s kuchyňským nábytkem, kde nechali svou adresu s tím, že jim bude chodit reklamní katalog.

Pak se jim ale e-mailová schránka začala plnit reklamami o vaření, hubnutí, zahrádkářství, filatelii... Přesto, že se zařazením mezi příjemce těchto materiálů nikdy nedali svolení, někdy jim přišlo i 10 e-mailů za den. Jejich žádosti, aby byli ze seznamu vymazáni, byly ignorovány.

Známí jim pak poradili, aby se obrátili na spotřebitelské sdružení, které jim samotným s podobným problémem nedávno úspěšně pomohlo. Po zásahu pracovníků střediska reklamní e-maily nakonec přestaly chodit.

Existují samozřejmě i další praktiky, které nespadají zcela přesně do žádné z uvedených kategorií, ale které jsou i přesto nekalé. Další informace vám poskytne sdružení spotřebitelůEnglish nebo je najdete na stránkách sítě evropských spotřebitelských centerEnglish.

Další informace také viz: Prosazování a uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikáchEnglish

Právní předpisy EU
Veřejné konzultace
    Potřebujete pomoc specializované asistenční služby?
    Požádat o poradenství