Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Projev - [Pouze přednesený text je závazný]

Projev Michela Barniera, hlavního vyjednavače EU pro přípravu a vedení jednání se Spojeným královstvím, na plenárním zasedání Evropského výboru regionů

Brusel 22. března 2017

„Podmínky pro dosažení dohody v rámci jednání se Spojeným královstvím“

Vážený pane předsedo,

vážení přítomní,

vážení představitelé regionů, starostové, členové Evropského výboru regionů,

jsem velice rád, že jsem opět zde s vámi a že se mi od vás dostalo pozvání pohovořit o nadcházejících jednáních, která budou obtížná a výjimečná. Dnes je to od listopadu zcela poprvé, co o těchto otázkách budu veřejně mluvit. Rád bych však nejprve vyjádřil solidaritu v souvislosti se závažnými událostmi, k nimž právě došlo v Londýně. O život při nich prý přišlo několik lidí. V tomto okamžiku neznám přesnou povahu uvedené události, nicméně bych rád britským občanům i britské administrativě vyjádřil solidaritu.

Již 44 let pracují Evropská unie a Spojené království na společném projektu.

  • Společně jsme vytvořili jednotný trh: odstranili jsme bariéry, které mezi námi byly, a přijali společná pravidla, která umožnila volný pohyb zboží, služeb a lidí.
  • Společně jsme dali vzniknout evropskému občanství, které doplňuje občanství jednotlivých členských států, a posílili jsme hodnoty právního státu, míru a demokracie, které jsou v samém srdci naší evropské identity.
  • Společně jsme podporovali znovusjednocení Evropy po pádu Berlínské zdi. Spojené království učinilo ambiciózní krok a velmi rychle otevřelo své hranice i svůj pracovní trh občanům z nových členských států. Společně jsme se také zavázali k financování politiky soudržnosti – s níž činnost vašeho výboru úzce souvisí – s cílem snížit rozdíly v Evropě pramenící z historických a územních podmínek.

Tento společný projekt bude pokračovat, ale již bez Spojeného království, které vyjádřilo přání ho opustit.

Tato mimořádná situace vyplývá z rozhodnutí většiny britského lidu vystoupit z Evropské unie.

Nyní již víme, že Spojené království tento svůj záměr vystoupit z EU oznámí Evropské radě 29. března. Tímto oznámením se formálně zahájí dvouleté období jednání.

 

Na základě tohoto oznámení začne 27 hlav států a předsedů vlád zemí EU spolu s předsedou Rady Tuskem a předsedou Komise Junckerem během několika týdnů pracovat na vytvoření směrnic, jimiž se budu během jednání řídit, a to při plném respektování mandátu Evropské rady a Rady i důvěry Evropského parlamentu, na jehož půdě se dnes nacházíme.

Brexit bude mít značné důsledky, a to z lidského, ekonomického, finančního, právního i politického hlediska.

Nicméně důsledky situace, kdy bychom nedosáhli žádné dohody, by byly ještě dalekosáhlejší – a to pro všechny:

  • Pro více než 4 miliony občanů – občanů Spojeného království v Evropské unii a občanů EU ve Spojeném království – kteří čelí extrémní nejistotě ohledně svých práv a své budoucnosti.
  • Ve Spojeném království by došlo k problémům s dodávkami, což by narušilo hodnotové řetězce.
  • Byly by opět zavedeny zatěžující celní kontroly, což by nutně vedlo ke zpomalení obchodu a prodloužení front nákladních vozidel v Doveru.
  • Docházelo by k závažným narušením letecké dopravy do Spojeného království i opačným směrem.
  • Pozastavila by se distribuce jaderného materiálu do Spojeného království, jelikož by ze dne na den přestalo být členem EURATOMu.
  • A podobných příkladů bych mohl uvést ještě mnoho.

Taková situace by měla na Spojené království vážný dopad: Dvě třetiny jeho obchodu v současné době umožňuje – a chrání – jednotný trh a dohody EU o volném obchodě s více než 60 partnerskými zeměmi.

Unie, tedy naše Evropská unie tyto změny rovněž pocítí, i když budeme i nadále využívat výhod společného trhu 27 zemí a i když pro nás dohody o volném obchodu platit nepřestanou.

Scénář bez dohody není náš scénář.

Chceme se dohodnout. Chceme najít dobré, úspěšné řešení na základě dohody.

Dobré řešení spolu s Brity, ne na jejich úkor.

Naší prioritou, prioritou 27 členských zemí a mého týmu, je proto dosáhnout dohody ohledně řádného vystoupení Spojeného království z EU a připravit cestu pro nové partnerství.

Dnes tedy musíme hovořit o podmínkách pro dosažení dohody.

První podmínkou je jednotnost 27 členských zemí, jež jde ruku v ruce s transparentností a veřejnou diskusí.

Od 1. října loňského roku, kdy jsem se ujal funkce, jsem se setkal s představiteli vlád všech 27 členských států.

 

V posledních několika týdnech jsem začal svou druhou cestu po hlavních městech, abych se opět setkal se zástupci vlád členských zemí a při té příležitosti oslovil parlamenty, odbory a profesní organizace jednotlivých zemí.

Během tohoto období a po dobu jednání budu samozřejmě úzce spolupracovat s Evropskou radou, jejím předsedou Donaldem Tuskem, dále s Radou, Evropským parlamentem a jeho předsedou Antoniem Tajanim i s ostatními orgány a institucemi Evropské unie.

Proto jsem, pane předsedo, dámy a pánové, velmi rád, že zde dnes mohu hovořit před zástupci Evropského výboru regionů. S výborem jsem často spolupracoval v době svého působení jako komisař pro regionální politiku. Protože právě vy jste hlasem regionů, měst i venkovských oblastí v celé jejich rozmanitosti.

Jednotnost neznamená uniformitu. Jednotnost je první podmínkou pro dosažení dohody v rámci jednání.

A to je samozřejmě v našem zájmu. Ale – a nyní se obracím k našim britským partnerům, jelikož vím, že někteří z nich tu s námi dnes jsou – je to rovněž v zájmu Spojeného království. Protože k dosažení dohody budeme nakonec jednotnou Evropu potřebovat my i vy.

A rád bych k tomu ještě dodal jednu věc: Tato jednotnost bude o to silnější, o co více bude založena na transparentnosti a veřejné diskusi. A váš výbor se do této veřejné diskuse opět aktivně zapojí, o tom jsem přesvědčen.

Tato jednání nelze vést za zavřenými dveřmi.

Budeme jednat transparentně a otevřeně a všem budeme naše kroky vysvětlovat.

Během jednání musíme také podat objektivní vysvětlení toho, co vlastně znamená „vystoupit z Evropské unie“, a to jak pro vystupující zemi, tak pro ostatní členské státy.

O tom, co Brexit znamená, musíme – a budeme – našim občanům říkat pravdu.

Druhou podmínkou pro dosažení dohody je odstranění nejistoty, kterou rozhodnutí Spojeného království vystoupit z EU vyvolalo.

Tuto nejistotu zažívá především 4,5 milionu občanů:

  • Polští studenti, kteří dnes mají přístup na britské univerzity za stejných podmínek jako britští studenti.
  • Britští důchodci, kteří mají bydliště ve Španělsku a čerpají tam zdravotní péči za stejných podmínek jako španělští důchodci.
  • Rumunské zdravotní sestry a lékaři, kteří přispívají ke kvalitě zdravotní péče ve Spojeném království.
  • Nebo technici z Itálie, Německa a dalších zemí, kteří se rozhodli přijet pracovat do Spojeného království, stejně jako to učinily tisíce Britů, kteří profesně působí v Berlíně, Římě nebo Benátkách.

O jejich obavách víme. Chápeme jejich starosti a musíme podle toho účinně jednat.

Zajistit jim dlouhodobě práva vyplývající z evropského občanství bude naší absolutní prioritou od samého začátku jednání.

Budeme se řídit heslem: „Občané na prvním místě!“ Velmi jsem uvítal dnešní rozhodnutí Komise zaregistrovat dvě občanské iniciativy.

Otázky, o které se jedná, ať už jde o práva pobytu, přístup na pracovní trh, důchodová práva, práva sociálního zabezpečení či přístup ke vzdělání, jsou velice složité.

Každé této otázce se budeme metodicky věnovat. Projednáme vždy všechny aspekty – a už na tom pracujeme se všemi členskými zeměmi.

Nějakou dobu to bude trvat, určitě alespoň několik měsíců. Se Spojeným královstvím budeme muset v této souvislosti řešit i právní otázky.

Ale můžeme, a měli bychom se dohodnout – a to co možná nejdříve – na zásadách kontinuity, reciprocity a nediskriminace, abychom občany dále nenechávali v této nejistotě.

Další nejistotu zažívají regionální a místní orgány a všichni ti, kdo využívají programů, které jsou v současné době financovány z rozpočtu EU.

O kom a o čem je tu řeč?

  • O příjemcích prostředků z Evropského sociálního fondu – z něhož jde na všechny regiony téměř 90 miliard eur – kteří pomáhají lidem s nejnižší kvalifikací, jež mají problémy najít si práci.
  • O příjemcích prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj, který tu všichni dobře známe: Jde o téměř 200 miliard eur věnovaných na podporu regionům v hospodářských obtížích a izolovaným regionům.
  • O příjemcích prostředků z Junckerova investičního plánu: O investice ve výši téměř 315 miliard eur, díky nimž můžeme čelit změně klimatu, například financováním projektu na výstavbu větrné elektrárny v Belgii. Investiční plán rovněž podporuje rozvoj moderní infrastruktury ve zdravotnictví a energetice Spojeného království.
  • O příjemcích prostředků z výzkumného programu Horizont 2020, díky němuž může EU investovat téměř 80 miliard eur do vědy a průmyslové inovace, což nám pomáhá vyrovnávat se s obrovskými výzvami naší doby.
  • Všechny tyto programy:
  • Jsme schválili společně, v rámci Unie 28 členských zemí, tedy společně se Spojeným královstvím.
  • Financujeme společně.
  • Jsou nám všem ku prospěchu, všem 28 zemím.

Každá země musí dostát svým závazkům vůči ostatním. Řečeno naprosto jednoznačně: Když některá země z Unie vystoupí, nebude nijak potrestána. Vystoupení z Unie je zdarma. Ale je třeba nejprve vyrovnat účty. Nebudeme po Britech požadovat jediné euro za něco, s čím nesouhlasili v době svého členství.

Podobně i 27 členských zemí dodrží své závazky týkající se Spojeného království, jeho občanů, podniků a regionů. Jde o vzájemně odpovědný způsob jednání.

Dovolte mi s pokorou citovat jednoho z velikánů evropských dějin, Winstona Churchilla: „Odpovědnost je cena za velikost.“

To platí pro Británii i pro nás.

Třetí nejistota, kterou rozhodnutí Spojeného království vystoupit z EU vyvolává, se týká nových hranic Unie.

Mám zde na mysli především situaci v Irsku.

Jako komisař jsem měl na starost program PEACE. Uvědomuji si, jakou roli Unie sehrála v posílení dialogu v Severním Irsku a při podpoře Velkopáteční dohody, jejímž garantem je i Spojené království.

Z tohoto důvodu budeme – a já především – věnovat během jednání zvláštní pozornost důsledkům rozhodnutí Spojeného království opustit celní unii a také čemukoli, co by mohlo nějakým způsobem oslabit dialog a mír.

Pane předsedo, dámy a pánové,

je tu ještě třetí podmínka pro dosažení dohody: Musíme věci dělat ve správném pořadí a dávat je do souvislostí.

Úkolem bude vytvořit mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím nové partnerství, které bude spočívat na pevných základech a vzájemné důvěře.

To znamená, že je třeba dělat věci ve správném pořadí: Dohodnout se nejprve ohledně principů řádného vystoupení Spojeného království a až poté hovořit – v plné důvěře – o našem budoucím vztahu.

Čím dříve se na principech řádného ukončení členství v Unii dohodneme, tím dříve můžeme pracovat na našich budoucích vztazích.

A naopak – pokud se nám nepodaří rozptýlit uvedené obavy, pokud budeme odsouvat složité otázky až na samotný konec jednání, riskujeme, že dohody nedosáhneme.

Je zřejmé, že v průběhu jednání nastanou obtížné okamžiky.

Za celou svou politickou kariéru, mimo jiné i za svého působení jako předseda regionu Savojsko, jsem si všiml jedné věci: Překážky je mnohem snazší překonat, pokud máme určitou perspektivu a pokud problémy dáváme do souvislostí. A to také učiníme v rámci těchto jednání, a učiníme to co nejdříve.

A jakou perspektivu mám na mysli?

Perspektivu nového partnerství mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím.

Dlouhou dobu – přesněji řečeno od roku 1972, kdy jsem se ve svých 21 letech poprvé účastnil voleb a podpořil přistoupení Spojeného království k Evropskému společenství – jsem věřil, že máme se Spojeným královstvím trvalé pouto. Sdílíme hodnoty i zájmy.

Není příliš brzy na to začít již dnes s náčrtem obrysů našeho nového partnerství, i když na zahájení jednání ještě příliš brzy je.

Ve středu našeho partnerství bude dohoda o volném obchodu, kterou se Spojeným královstvím v patřičnou dobu vyjednáme.

Tato dohoda o volném obchodu nemůže být stejná jako ta, kterou máme nyní. A na tuto situaci bychom se měli všichni připravit.

Spojené království se rozhodlo opustit jednotný trh a celní unii. Ode dneška za dva roky bude třetí zemí.

Tímto svým rozhodnutím se Spojené království přirozeně ocitne v méně příznivé situaci, než jakou mělo jako členská země.

Nebude si moci vybírat a účastnit se jen některých částí jednotného trhu.

Budoucí dohoda o volném obchodu nemá v evropské historii obdoby:

Až do teď se všechny obchodní dohody s Evropskou unií – které uzavřela s více než 60 zeměmi, například s Jižní Koreou a nedávno s Kanadou – podepisovaly v rámci sbližování právních předpisů.

Nyní však nastává jiná situace: Nyní, na začátku jednání jsou normy a pravidla mezi Spojeným královstvím a 27 státy Unie plně integrované.

Nepůjde tedy o sbližování právních předpisů, ale o riziko, nebo alespoň pravděpodobnost vzniku rozdílů v právních předpisech, což by mohlo jednotný trh poškodit.

Všichni se budeme mít na pozoru před tím, aby tyto rozdíly v právních předpisech nevyústily v regulační dumping: vlády, Evropský parlament, já jako vyjednavač, vnitrostátní parlamenty i občanská společnost.

Pokud by tomu tak nebylo, tato jednání by mohla vyvolat nedorozumění a opozici vůči dohodě o volném obchodu jako takové.

Rád bych upozornil na skutečnost, že tato dohoda, jež bude nepochybně dohodou smíšenou, musí být v každém případě ratifikována všemi členskými zeměmi EU a jejich vnitrostátními parlamenty.

Abychom předešli uvedenému riziku, je třeba zabránit regulačnímu dumpingu. Zásadní bude zajistit a prosadit tato společná pravidla a rovné podmínky pro všechny.

Souhlasíme s Theresou Mayovou, když nedávno vyzvala k dosažení „odvážné a ambiciózní dohody o volném obchodu“.

Ano, s tímto cílem souhlasíme! Tento cíl však platí rovněž v oblasti sociální, fiskální, environmentální a otázek ochrany spotřebitele, jež evropští občané právem podporují.

Naše sdílené hodnoty a zájmy se Spojeným královstvím se netýkají pouze obchodu.

Vysoké cíle si klademe ve vědě a inovačních sítích, ve výzkumu v laboratořích i na univerzitách, i když se regulační a finanční rámec naší stávající spolupráce v budoucnu zcela zřejmě změní.

Vysoké cíle si klademe v boji proti změně klimatu, kde můžeme dosáhnout lepších výsledků společnou prací v duchu našich společných závazků v rámci Pařížské dohody.

Vysoké cíle si klademe v oblasti mezinárodní spolupráce a rozvoje, zvláště ve vztahu k našemu sousednímu kontinentu, k Africe.

Vysoké cíle si klademe v oblasti vnitřní a vnější bezpečnosti, ať už se jedná o boj proti terorismu, o sdílení informací, boj proti hybridním hrozbám nebo o kybernetickou bezpečnost.

Hovořím o tom především v souvislosti s dnešním dnem, kdy myslím na oběti útoků v Londýně, ale také na oběti útoků v Bruselu vloni 22. března i oběti útoků jinde v Evropě a ve světě.

Vysoké cíle si klademe také v oblasti obrany.

V tomto bodě hrálo Spojené království vždy důležitou, aktivní roli – v NATO, spolu s řadou evropských zemí, ale rovněž v řadě iniciativ EU a operací spojených se Společnou bezpečnostní a obrannou politikou.

V rámci činnosti 27 členských zemí týkající se jejich vlastní obrany a na základě návrhů Federicy Mogheriniové a Komise bychom měli nechat otevřenou možnost dvoustranné spolupráce se Spojeným královstvím.

O bezpečnosti našich spoluobčanů bychom neměli v rámci obchodních jednání smlouvat.

V rámci těchto jednání bychom neměli činit kompromis mezi bezpečností a obchodními zájmy.

Vážený pane předsedo, dámy a pánové,

jakmile bude dosaženo dohody ohledně podoby nového partnerství, budeme schopni určit nezbytná přechodná ujednání.

Jsme si vědomi toho, že toto nové partnerství bude potřebovat čas, ať už bude spočívat v dohodě o volném obchodu, nebo v jiné formě spolupráce.

Asi budou nutná určitá přechodná ujednání. Je ještě příliš brzy na to, abychom to mohli říci konkrétně.

Tato možná ujednání se musí každopádně řídit evropským právem a jeho souvisejícím právním systémem. Doba trvání těchto ujednání bude přísně omezena. Nemohou představovat pouze určitý exkluzivní výběr z pravidel jednotného trhu.

 

Na závěr mého projevu bych zde rád zopakoval, že naším záměrem je dosáhnout v rámci těchto jednání dohody. Budeme jednat odhodlaně, přátelsky, ale nikdy naivně. Dnes jsem zde hovořil velmi otevřeně, aby všichni pochopili podmínky pro dosažení dohody:

  • Vždy spolupracovat, v rámci 27, na základě transparentnosti a veřejné diskuse.
  • Rychle odstranit nejistotu, která vznikla v důsledku rozhodnutí Spojeného království vystoupit z EU: především v zájmu občanů, příjemců prostředků z evropského rozpočtu a vytvoření nových hranic Unie.
  • Dělat věci ve správném pořadí a dávat je do souvislostí.

Pak budeme schopni stát při diskusi o našem budoucím vztahu na pevných základech.

Když hovořím o budoucnosti 27 zemí, nemusím ani zdůrazňovat, že otázky, výzvy a nová evropská agenda se nebude omezovat na Brexit. Týkají se mnoha dalších oblastí.

Prioritou je – a nadále zůstane – posílení Unie v zájmu řešení našich společných výzev.

Evropská komise pod vedením svého předsedy Jean-Clauda Junckera zahájila tuto diskusi tím, že zveřejnila bílou knihu o budoucnosti Evropy.

Tento týden se hlavy států a předsedové vlád setkají v Římě u příležitosti oslavy 60 let od podepsání naší zakládající smlouvy.

Navzdory všem krizím, navzdory Brexitu a souvisejícím komplikacím nebude toto výročí ani nostalgické, ani defenzívní.

Bude to naše chvíle, chvíle 27 členských zemí, okamžik nového začátku pro Unii, příležitost jednat.

Děkuji vám za pozornost.

SPEECH/17/723


Side Bar