Navigation path

Left navigation

Additional tools

Other available languages: EN

SPEECH/10/79

Štefan Füle

Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství

Projev k Výboru pro zahraniční věci

Evropský parlament

Štrasburk 8. března 2010

Vážený pane předsedo, vážené poslankyně a vážení poslanci Evropského parlamentu,

jsem velmi rád, že tu dnes mohu být s Vámi a předložit doporučení Komise o zahájení přístupových jednání s Islandem. Těší mě, že jsme učinili tak významný krok na počátku mého mandátu.

V duchu úzké spolupráce mezi Komisí a Parlamentem jsem dnes přišel mezi Vás, abych Vás informoval o našem stanovisku a projednal s Vámi záležitosti, které Vás nejvíce zajímají.

Nejprve bych Vás rád seznámil s analýzou, na jejímž základě jsme doporučili zahájit přístupová jednání s touto zemí. Poté bych rovněž uvedl další kroky v procesu přijímání Islandu a důsledky tohoto rozhodnutí pro EU a její politiku rozšíření.

Dovolte mi však nejprve stručně zmínit referendum, které se na Islandu konalo tuto sobotu, 6. března, a které vedlo k zamítnutí změny (předložené v prosinci 2009) právních předpisů týkajících se Icesave ze srpna 2009. Komise bere výsledky referenda na vědomí. Jedná se o záležitost, kterou si musí rozhodnout občané Islandu.

Rád bych zdůraznil, že si velice cením úsilí a samozřejmě závazku všech zúčastněných stran hledat a nalézt dohodu o pravidlech a podmínkách splácení půjček v rámci dohody o Icesave, a to nezávisle na výsledcích referenda.

Samotná dohoda je významnou, i když jen dvoustrannou záležitostí mezi Islandem a dvěma členskými státy. Výsledky referenda jsou tak jasně odděleny od procesu přistoupení Islandu k EU.

Zároveň však stanovisko Komise poukazuje na otázku Icesave z hlediska kapacity uplatňovat acquis po přistoupení. Dodržování dohody o Evropském hospodářském prostoru ze strany Islandu je hodnoceno Kontrolním úřadem ESVO. Kdykoli to bylo možné, odkazovali jsme na jeho hodnocení, a je to právě Kontrolní úřad, jenž se musí vyjádřit k jakémukoli porušení příslušného acquis.

V tomto okamžiku může být naše hodnocení pouze prvotním obrázkem. Podrobné hodnocení bude provedeno prostřednictvím šetření až v pozdější fázi procesu, jakmile budou zahájena přístupová jednání. V úvahu vezmeme rovněž všechna další hodnocení Kontrolního úřadu ESVO týkající se toho, jak Island dodržuje Dohodu o Evropském hospodářském prostoru.

Nyní mi dovolte, abych se vrátil ke stanovisku. Jedná se o souhrnný výsledek intenzivní práce po dobu několika posledních měsíců, který vychází z celé řady informačních zdrojů.

Pečlivě jsme prověřovali, do jaké míry Island splňuje kritéria přístupu k Evropské unii stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v roce 1993. Naše analýza vychází z odpovědí Islandu na náš dotazník a z informací, které poskytly mezinárodní instituce (MMF, Světová banka) a nevládní organizace, jakož i ze zpráv členských států EU a poslanců Evropského parlamentu.

Dovolte mi krátce shrnout naše zjištění.

Z hlediska politického je Island fungující demokracií se silnými institucemi. Jeho ústavní a právní řád a rozhodovací orgány jsou stabilní. Je zaručen právní stát a dodržování lidských práv. Dospěli jsme tak k závěru, že Island splňuje politická kritéria stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v roce 1993, tedy klíčový předpoklad pro kladné doporučení zahájit přístupová jednání s kandidátskou zemí.

Zjistili jsme však také určité nedostatky. Islandské úřady musí více usilovat o posílení nezávislosti soudnictví, zejména v oblasti postupu jmenování soudců.

V zemi, kde korupce dříve nikdy nebyla považována za prioritní záležitost, vyplynuly během hospodářské krize některé otázky související s případným střetem zájmů. V této souvislosti rovněž doporučujeme, aby mechanismy bránící střetu zájmů byly v případě potřeby posíleny.

Islandská vláda si je dobře vědoma těchto problémů a již učinila první kroky k jejich řešení. Obyvatelé Islandu se o situaci velmi zajímají a netrpělivě očekávají zprávu zvláštní vyšetřovací komise parlamentu.

Podívejme se nyní na hospodářská kritéria. Minulé dva roky byly pro zemi velmi náročné. Fungování trhů bylo vážně ovlivněno makroekonomickou nerovnováhou. Celosvětová hospodářská a finanční krize odhalila stávající strukturální nedostatky.

Bankovní systém se zhroutil v říjnu 2008, což vedlo k výraznému hospodářskému poklesu a způsobilo značné problémy islandskému obyvatelstvu. Mimořádná opatření, která vláda přijala, začínají přinášet ovoce, avšak stále je třeba mnoho úsilí a mnoho reforem.

Navzdory složité hospodářské situaci, která nastala po finanční a hospodářské krizi, může být Island považován za fungující tržní hospodářství. Jako člen EHP a navzdory určitým nedostatkům, jež budou muset být odstraněny hned na počátku, země již prokázala, že je schopna odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám v rámci EU. Island by měl být schopen se ve střednědobém horizontu opět vyrovnat s těmito tlaky, pokud ovšem řádně provede nezbytná makroekonomická a fiskální opatření.

Na závěr lze říci, že základy existují. Řádně provádět věrohodnou rozpočtovou strategii a řešit současné nedostatky prováděním vhodné makroekonomické politiky, to je nyní naše politické poselství Islandu.

Přejděme nyní k schopnosti Islandu převzít závazky spojené s členstvím tím, že převezme a bude provádět pravidla a předpisy EU – Island má v porovnání s mnoha jinými kandidátskými zeměmi dobrou pozici, a to díky svému členství v Evropském hospodářském prostoru od roku 1994.

Navzdory určitým nedostatkům, jež budou muset být odstraněny hned na počátku, však Island dosáhl při plnění svých závazků v rámci EHP celkově uspokojivých výsledků.

Další úsilí je třeba vyvíjet v některých oblastech, např. při zajišťování souladu se směrnicí EU o službách nebo třetí poštovní směrnicí. Island bude rovněž muset zcela splnit požadavky týkající se volného pohybu kapitálu a postupně odstranit stávající omezení.

Samozřejmě bude třeba vynaložit značné úsilí o sladění s acquis v oblastech, na které se nevztahuje Dohoda o EHP, především v oblasti zemědělství a rozvoje venkova, rybolovu a životního prostředí.

Pokud se podíváme na zemědělství a rozvoj venkova, Island bude například muset vytvořit správní struktury vyžadované společnou zemědělskou politikou. K tomu bude potřebovat čas a úsilí. A stejně, jako tomu bylo v případě předchozích rozšíření, nemůžeme vyloučit bouřlivé debaty ohledně dostupnosti určitých podpůrných opatření pro islandské zemědělce po přistoupení země k EU.

Dalšími citlivými oblastmi je rybolov a životní prostředí. Rybolov je na Islandu tradiční profesí. Dosáhnout v těchto oblastech shody pravděpodobně nebude snadné, avšak jsem přesvědčen o tom, že budeme schopni spolupracovat a nalézt řešení.

Přejděme nyní k zásadnímu prvku obnoveného konsensu ohledně rozšiřování z roku 2006, tedy k naší integrační kapacitě. Island je malou zemí, která se již velmi dobře začlenila do vnitřního trhu. Z těchto důvodů se domníváme, že celkově by přistoupení Islandu mělo na Evropskou unii omezený dopad.

Zároveň by pro EU mohlo být v mnoha ohledech velmi přínosné. Členství Islandu by přispělo k posílení úlohy Unie při prosazování lidských práv a demokratických hodnot v globálním měřítku. Díky své strategické zeměpisné poloze by Island jako člen EU mohl posilovat strategické postavení Unie v oblasti severního Atlantiku. Island má rovněž značné zkušenosti v oblasti technologií souvisejících s obnovitelnými zdroji energie, ochrany životního prostředí a boje proti změnám klimatu. V těchto oblastech může Island, jenž je velmi uvědomělý v otázkách životního prostředí, výrazným způsobem přispět k rozvoji a provádění politik EU.

Nyní bych se rád krátce věnoval budoucnosti a dalším krokům v procesu přijímání Islandu.

Nyní, když Komise předložila své stanovisko, je na Evropské radě, aby na základě našeho doporučení rozhodla o zahájení přístupových jednání. Doufám, že tato jednání s Islandem budou brzy zahájena. Jakmile budou jednání probíhat, hodlám zajistit, aby byl Parlament stále informován.

Spolupráce s islandskými orgány byla dosud velmi dobrá. Na cestě k členství v EU však nebude využito ani zrychleného, ani zkráceného postupu. Kritéria, která je třeba splnit, jsou stejná pro všechny kandidátské země a vycházejí ze zásady posuzovat každou zemi podle jejích vlastních výsledků.

Rozhodnutí Komise doporučit zahájení jednání s Islandem je třeba vidět jako jasné poselství naděje. EU je ochotna přijímat země, které jsou nejen plně odhodlány tvrdě pracovat, avšak které budou také schopny přispívat k bezpečnější, demokratičtější a více prosperující Unii.

Vážený pane předsedo, vážené poslankyně a vážení poslanci,

Jsem si vědom, že naše dnešní setkání je věnováno stanovisku Komise k žádosti Islandu o členství. Rád bych Vás ovšem alespoň v krátkosti informoval o některých mých návštěvách a jednáních z poslední doby.

V prvním týdnu poté, co Evropský parlament schválil Komisi, jsem odjel do Záhřebu a do Skopje.

Mé poselství chorvatským orgánům bylo jasné: Vaše přání završit jednání v roce 2010 se může stát skutečností, avšak bude to pro Vás znamenat usilovnou práci a od tohoto okamžiku nesmíte ztrácet čas. To je důležité zejména pro kapitolu 23, kde musí Chorvatsko během několika dalších měsíců dosáhnout trvalých výsledků v oblasti reforem.

Chorvatská vláda a nově zvolený prezident jsou si dobře vědomi naléhavosti a jejich odpovědí bylo, že jsou připraveni proměnit slova ve skutky.

Když jsem navštívil Skopje, všichni klíčoví politici se zaměřovali na otázku názvu. V návaznosti na kontakty dvou předsedů vlád a na nedávnou návštěvu pana Nimetze ve Skopje a Athénách se nyní naskýtá příležitost tuto otázku vyřešit.

Myslím si, že je velice užitečné, že Vaši kolegové ze smíšeného parlamentního výboru a delegace tohoto výboru, kteří během uvedeného týdne rovněž navštívili Skopje, přinášejí stejné poselství.

Zúčastnil jsem se rovněž inaugurace nového prezidenta v Kyjevě. Ukrajina je pro EU klíčovým partnerem. Nacházíme se v období rozvoje nových pracovních vztahů s prezidentem a totéž nás čeká s vládou, jakmile bude ustanovena. Během schůzí v Kyjevě a opět minulé pondělí v Bruselu Komise prezidentu Janukovyčovi oznámila dvě zprávy.

  • Za prvé, Ukrajina musí přijmout rozhodná opatření v oblasti reforem.

  • Za druhé, EU by mohla Ukrajině poskytnout konkrétní a praktickou podporu při jejich provádění.

Existují čtyři prioritní oblasti:

  • obnovit spolupráci Ukrajiny s MMF, která je předpokladem pro makrofinanční pomoc,

  • reformovat odvětví zemního plynu s ohledem na začlenění do Energetického společenství,

  • řešit nedostatky v systému kontroly migrace, aby se v dohledné době dosáhlo pokroku v přípravách zavedení bezvízového režimu

  • a sblížit právní předpisy související s obchodem, aby mohla být uzavřena dohoda o přidružení, včetně obsáhlé a komplexní dohody o volném obchodu.

Jistě víte i o složité situaci v Bělorusku. Je velice důležité nevracet se zpět do období izolace, které máme již za sebou. Je třeba pokračovat v otevřeném dialogu s orgány této země.

Nesporným předpokladem je zároveň dodržování lidských práv v duchu Pražské deklarace.

Setkal jsem se jak s ministrem zahraničních věcí Martynovem, tak s čelním představitelem opozice panem Milinkievičem a předsedkyní Svazu Poláků paní Borysovou a jsem přesvědčen, že pokrok je na dosah.

A nakonec jsem se v posledních několika dnech zúčastnil inaugurace sekretariátu Unie pro Středomoří v Barceloně a summitu EU-Maroko v Granadě.

Našim vztahům se sousedy na východě a na jihu budu věnovat maximální pozornost, a to v těsné spolupráci a ve shodě s Vysokou představitelkou a místopředsedkyní paní Ashtonovou.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website