Navigation path

Left navigation

Additional tools

Štefan Füle Bosporská konference – rozprava v plénu Istanbul, dne 23. října 2010

European Commission - SPEECH/10/580   23/10/2010

Other available languages: EN

SPEECH/10/580

Štefan Füle

Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství

Turecko a EU: mnohostranný vztah

Bosporská konference – rozprava v plénu

Istanbul, dne 23. října 2010

Vážení páni ministři, paní ministryně, Vaše excelence, dámy a pánové, vážení přátelé,

Je mi ctí a velkým potěšením, že mohu vystoupit se svým projevem zde, v tomto krásném městě Istanbulu, a to před tak vybraným publikem. Tuto možnost oceňuji zvláště proto, že se bosporské konference účastním poprvé a těším se na živý dialog.

Dovolil bych si na počátku upozornit na dalekosáhlou transformaci, kterou naše uspořádání světa v současné době prochází. Postupujeme k novému, multipolárnímu světovému řádu.

Rozvoj Číny a Indie a také vzestup řady regionálních mocností a spojenectví nastoluje nový typ multilateralismu. V tomto uspořádání bude sledování národních zájmů daleko častěji upřednostňováno před společným přístupem uplatňovaným mnohonárodními fóry. Existuje riziko, že úzké a krátkodobé hospodářské zájmy budou nadřazeny dlouhodobým strategickým zájmům, jako je úsilí o mír prostřednictvím demokracie, právního státu a základních práv.

EU toto samozřejmě vnímá. Náš úspěch je do značné míry založen na sledování dlouhodobých strategických priorit a překonávání krátkodobých hospodářských zájmů jednotlivých států. Evropská unie je založena na hodnotách a nabízí vysoce rozvinutou strukturu, která umožňuje uplatňovat tyto hodnoty v praxi.

Je tedy v evropském zájmu ovlivnit podobu zmíněného nového světového řádu. Musíme být připraveni ujmout se vedení při formování nového světového uspořádání. Je třeba, abychom byli na tuto vedoucí úlohu připraveni, jinak se octneme v roli vedených.

To znamená, že budeme muset dát tomuto procesu na mezinárodní úrovni novou dynamiku a orientaci, vnímat ho jako prostředek k ovlivňování nových podmínek v mezinárodních vztazích a také se vypořádat s mnohými vzájemně provázanými globálními riziky.

Evropská unie je s to tyto úkoly zvládnout. Náš politický systém pomohl zemím v našem regionu při pokojné proměně ve fungující demokracie. Naše hodnoty založené na demokracii, právním státu, lidských právech a otevřené tržní ekonomice přispěly k překonání rozdílů mírovou cestou. V mnoha částech světa je Evropská unie nahlížena jako model, který je hoden následování – a to přímo i nepřímo. Pokud mluvíme o univerzálních hodnotách, lidé naslouchají.

Rozšíření je proto stejně jako v minulosti základ budoucího úspěchu Evropy. Podle mého názoru rozšíření slouží třem účelům. Jde vlastně o tři fáze:

• zaprvé, o demokratizaci Evropy a rozšíření přínosů jednotného trhu, poté,

• zadruhé, o překonání existujícího rozdělení v Evropě úsilím o integraci Evropy a nyní,

a za třetí jde o fázi rozšíření, která má Evropě umožnit, aby dále rozvíjela své společné hodnoty a systém správy věcí veřejných jakožto nejúčinnější systém na světě.

Tato třetí fáze je důležitá, jelikož existují další aktéři, kteří nabízejí konkurenční systémy správy věcí veřejných. Já jsem se o těchto systémech již zmínil: jde o systémy, které dávají přednost krátkodobým, úzce pojatým cílům před společnými hodnotami. Tyto systémy jsou naše konkurence.

Zaznamenal jsem, že naše hodnoty jsou nyní v mezinárodních vztazích otevřeněji a častěji zpochybňovány.

Pokud chceme zajistit, aby byl nový světový řád postaven na našich hodnotách a odrážel naše cíle, musíme vést, nikoliv být vedeni. Musíme vést v boji proti změně klimatu, v ochraně základních svobod i v boji proti chudobě.

Při dosahování tohoto cíle na velikosti nezáleží. Zde, v Turecku, však tvrdím: záleží na tom, aby se Turecko stalo plnohodnotným členem Unie. Nemůžeme si přeci dovolit ztratit pojetí silné Evropy, která dodržuje své závazky za předpokladu, že kandidátské země dodržují své. Jde o Evropu, která tvrdí, že přijme jakýkoliv evropský národ, který sdílí její hodnoty a splňuje její normy.

Abychom byli účinní, musíme se obracet ven a nikoliv dovnitř. Ve světě, kde sílí vzájemná závislost, si nemůžeme dovolit xenofobii. Evropa by tak ztratila svůj hlas v diskusi o budoucím globálním řízení.

V tomto mezinárodním řádu se sílící multipolaritou Turecko projevuje silnější sebeuvědomění. To je velmi vítaný vývoj, neboť přináší skvělé příležitosti. Zároveň však znamená zvýšenou zodpovědnost.

Turecko se reformuje a zároveň nově vymezuje svou roli ve světě. K tomu však nedochází ve vzduchoprázdnu. Měnící se svět rovněž mění Turecko. V současném multipolárním světě je sotva přestavitelné, že by jedna země byla schopna utvářet nový řád světa sama. Společně to dokážeme – to vyplývá ze zkušeností nabytých s Evropskou unií.

Pokud Turecko vnímá své členství v EU jako strategický cíl, jenž by znamenal naplnění jeho ambic jak na vnitrostátní, tak mezinárodní úrovni, musí se přiblížit hodnotám EU. Je třeba, aby to občané EU pochopili. A evropští občané by měli také poznat, jaký přínos může Turecko mít pro jejich budoucnost.

Turecké vedení správně vnímá členství v Evropské unii jako strategický cíl pro své vnitrostátní i mezinárodní ambice.

Dne 12. září dal turecký lid jasně na vědomí, že si přeje, aby byla jejich země demokratičtější. Stát se součástí Evropské unie znamená pomoc pro upevnění proměny Turecka v demokratický národ stojící na zásadách právního státu a dodržování lidských práv, který bude prosperovat díky svému otevřenému tržnímu hospodářství.

Je jasné, že ústavní reformy je třeba náležitě provést: transparentně a se zapojením zúčastněných stran. To určí míru, v níž budou právní stát, nezávislost soudů a práva žen uplatňovány a zlepšovány v praxi.

Je rovněž nezbytné, aby turecká vláda využila hybné síly a udržela ústavní reformu v pohybu. Nová občanská ústava, která zcela nahradí tu stávající, by měla poskytovat pevný základ pro další posilování demokracie v Turecku v souladu s evropskými normami. Závazek k aktivní účasti přítomný v celém politickém spektru je významnou změnou: v minulosti totiž reformy příliš často skončily předčasně v důsledku hlubokých a nepřekonatelných rozporů mezi politickými stranami. Zajištění širší veřejné konzultace zahrnující všechny politické síly a občanskou společnost by konsensus ohledně nové občanské ústavy posílilo. Konečně, ústava je přeci pro všechny občany.

Práce na nové ústavě by měla poskytnout jedinečnou příležitost vyřešit mnohé z nejvýznamnějších úkolů, jimž Turecko čelí:

• Jedním z nich je posílení základních svobod, jako je svoboda projevu. To uvádím vzhledem k opakovaným případům stíhání a odsouzení novinářů a k nevhodnému tlaku na sdělovací prostředky.

• Nová ústava by byla možností ke konsolidaci právního státu pomocí nezávislého a účinného soudnictví.

• Byla by také pro Turecko příležitostí vyřešit kurdskou otázku a zlepšit zacházení s dalšími menšinami, a to otevřeným způsobem založeným na toleranci. Cítím, že hovořím za mnoho lidí, pokud říkám, že mírové urovnání kurdské otázky je potřebnější než kdykoliv předtím. Proto voláme po pokračování demokratického otevírání, které by se rychle mohlo proměnit v další konkrétní reformy.

Dovolte mi v této souvislosti říci, že EU nadále a neochvějně odsuzuje všechny teroristické činy a násilí páchané na tureckém území. Zde bych chtěl jasně zdůraznit naši solidaritu s lidem Turecka. V tom jsme zajedno. To nás spojuje.

Jako člen Evropské unie bude Turecko v optimální pozici, aby chránilo své zájmy a hodnoty na globální úrovni; v optimální pozici, aby utvářelo rodící se nový světový řád, tak aby odrážel jeho hodnoty a cíle.

Turecko však členem EU není. Nebo lépe řečeno: zatím jím není.

To mě přivádí k procesu přistoupení. Jsem přesvědčen, že nikdo nemůže být s jeho stávajícím tempem spokojen. Domnívám se rovněž, že bychom jej měli doplnit politickým dialogem, který by nám umožnil společně sledovat celou řadu našich zájmů, které v našem sousedství sdílíme.

Pane předsedo, vážení hosté, dovolte mi, abych se zde, v Istanbulu, vrátil ke strategické volbě, před níž Turecko stojí ve spojitosti s probíhající proměnou světového řádu, a abych ještě jednou upozornil na ústřední úlohu, kterou sehrává vstup Turecka do EU při rozhodování o jeho budoucnosti.

Stejně jako EU si Turecko může zvolit, zda bude vést, nebo se nechá vést. Má na výběr, zda bude utváření nového vznikajícího multipolárního světového řádu ovlivňovat, nebo zda jím bude ovlivňováno. Jsem pevně přesvědčen, že je ve strategickém zájmu Turecka postupovat dále jako součást Evropy, jako plnohodnotný člen EU.

To však bude vyžadovat politickou odvahu. Odvahu přiznat, že vazby minulosti dnes již neplatí a že dnešní politická rozhodnutí znamenají možnosti pro zítřek.

Vzhledem k probíhajícím globálním změnám si Turecko nemůže dovolit vyčkávat. Nečinné přihlížení není cesta – nyní je čas pracovat na strategických rozhodnutích.

Splnit povinnosti obsažené v dodatkovém protokolu k Ankarské dohodě je ve strategickém zájmu Turecka. Normalizovat bilaterální vztahy se všemi členskými státy EU pro Turecko je rovněž strategicky významné. Turecko se tak dostane do výhodné pozice, prokáže tak svou strategickou vizi, bude víc slyšet, vyřeší další otázky, na nichž mu záleží, a dodá nový impuls pro pokračování svého procesu přistoupení.

Máte všechny klíče ke své budoucnosti. Stačí otevřít dveře a vejít.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website