Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Fórum 2000 konference Praha, 10. října 2010

Commission Européenne - SPEECH/10/552   10/10/2010

Autres langues disponibles: aucune

SPEECH/10/552

Štefan Füle

Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství

Svět, ve kterém chceme žít

Fórum 2000 konference

Praha, 10. října 2010

Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo! Vážené dámy a pánové - je pro mne skutečně ctí mít možnost oslovit Vás na úvod letošního Fóra 2000. Proto mi dovolte nejprve poděkovat za pozvání. Přijal jsem ho opravdu rád, a to z mnoha důvodů: kvůli vzácným lidem, kteří se tu scházejí. Kvůli místu – respektive městu, jehož genius loci na mne působí jako neodolatelný magnet. A v neposlední řadě také kvůli tématu které považuji za mimořádně inspirativní.

Svět, ve kterém chceme žít. Takto zformulovaná teze prakticky ihned evokuje logickou otázku: Jaký by měl být náš svět? A nejčastější odpověď, která napadne snad každého z nás, je velmi stručná. Vystačí s jediným slovem: Lepší! Z toho lze snadno odvodit, že se současnou podobou světa nejsme příliš spokojeni.

Důvodem jsou nejspíš problémy, konflikty, krize, které se na nás valí v podobě špatných zpráv na každém kroku, respektive každý den. Díky tomu žijeme prakticky pod stálým tlakem a v obavách. Svůj podíl na tom mají i filosofové naší doby, kteří jakoby vymezili její mantinely. V této souvislosti jistě stačí jen připomenout Francise Fukuyamu a jeho Konec dějin; Střet civilizací od Samuela Huntingtona; a do třetice - Tony Judt: Zle se vede zemi.

Nehodlám tu rozebírat zmíněné eseje, které se během posledních 20 let staly doslova kultovními. Dovolte mi jen jedinou osobní glosu – nemohu se totiž ubránit jednomu dojmu: Už název každé z nich ve mně vyvolává iluzi, že dříve bylo lépe. Lidová slovesnost vtiskla tomuto postoji cynickou podobu ve formě sarkasmu, který praví, že dobře už bylo...

Ale nechme vtipy stranou. Už proto, že si myslím, že je třeba tomu čelit. Hlavně z toho důvodu, že zkušenost této země je jiná. Právě posledních 20 let nás naučilo, že to, jak bude, zaleží jen na nás. Přiznám se, že stejně jako Fukuyama jsem hledal inspiraci pro své dnešní poznámky u Hegela. Jen dodám, že neaspiruji na to být stejně brilantní jako oni dva.

Dovolte mi jen připomenout, že Hegel, který své filosofické dílo zasvětil zejména svobodě, pracuje mj. s kategorií sebeuvědomění. V jeho pojetí lidský duch procitá z traumatu diky tomu, že se osvobozuje od strachu. A stává se tak z raba – abych použil Hegelův slovník - duchovním pánem svého života.

Do značné míry za alarmující považují, že ani po prakticky dvou stech letech nemáme tendenci se plně osvobodit v hegelovském smyslu. Namísto toho naše doba stále ještě pracuje se strachem lidí. A často vědomě zneužívá mnohdy neodůvodněných obav i třeba jen části veřejnosti. Očividně je to účinné. Podle průzkumů veřejného mínění se lidé pořád něčeho obávají.

Proto považuji právě toto schéma za mimořádně aktuální. Nelze přehlédnout, že proti sobě stojí 2 postoje, které v krystalické podobě odrážejí přístup ke svobodě. Osobně dávám zcela jednoznačně přednost Hegelovi. Protože obavy a nevědomost drží lidí v nesvobodě! A to je pro mne nepřijatelné…

Zároveň věřím že jednou se nám podaří společnost od všech strachů osvobodit. V tomto ohledu jsem - stejně jako Hegel - idealista. Ostatně - bez toho by asi ani nemělo cenu vstupovat do veřejného života. Říká se, že politika je umění možného. Ale přiznám se, že dávám přednost parafrázi zde přítomného Václava Havla, tj. "Politika je umění nemožného, které nás činí lepšími." Tak by měla vypadat politika ve své nejušlechtilejší podobě. A rozhodně stojí za to právě o takovou usilovat.

Výzvu, před kterou v této souvislosti stojíme, by staří Řekové asi vzletně shrnuli do formulace, že správa společnosti se musí opřít o DÉMOS. Ale není to podmínka dostačující. Zároveň si musí osvojit ještě také ÉTOS. To určitě není lehký úkol. Ale řečeno s americkým prezidentem JFK – „Své cíle si nestanovujeme, protože jsou snadné. Ale protože jsou těžké.“

Spojuje nás zájem o budoucnost tohoto světa. Je to pochopitelné, jiný nemáme - alespoň prozatím. S jeho současnou podobou jsme nespokojeni. Chceme, aby byl lepší. Máme silnou motivaci. Dokažme to. Proměňme ji v hybnou sílu.

Tady moje poznámky pro dnešní večer končí. Dovolte mi, abych se ještě stylově rozloučil, a to pozdravem dvou moudrých klaunů této země – Voskovce a Wericha: Nashledanou v lepších časech!

Věřím že letošní Fórum 2000 k tomu přispěje. Stačí pohlédnout do programu na obsazení jednotlivých panelů, kde figuruje více než 70 velice úctyhodných lidí z celého světa, a závěr je jednoznačný: Intelektuální potenciál na to rozhodně má.

Přeji Vám tedy, aby pro každého z Vás bylo letošní Fórum 2000 skutečně podnětné a děkuji za pozornost.


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site