Navigation path

Left navigation

Additional tools

Other available languages: EN

SPEECH/10/525

Štefan Füle

Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství

Diskuse o rozšíření EU v nizozemském parlamentu

Výbor pro evropské záležitosti nizozemského parlamentu

V Haagu dne 6. října 2010

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

Děkuji Vám za příležitost diskutovat o současné filozofii rozšíření a o vyhlídkách na evropskou integraci Srbska.

Nejprve bych se chtěl obecně vyjádřit k rozšíření, jelikož považuji za důležité uvést naši práci do souvislostí.

Proces rozšíření je pro Evropskou unii jako celek (tedy jak pro staré, tak pro nové členy) jasným přínosem, pokud jde o stabilitu kontinentu, obchod a hospodářský růst.

Síla procesu rozšiřování se ukázala být naším nejmocnějším nástrojem k nastartování skutečných a mírových demokratických změn. Ve střední Evropě, a mluvím z vlastní zkušenosti, jsme se pustili do nepopulárního a dlouhodobého procesu reforem s vizí stát se členy evropské rodiny, z níž jsme byli po druhé světové válce vyloučeni.

Jednotlivé země se samozřejmě liší, jejich historie jsou různé, a proto je jiná i každá nová vlna rozšíření.

Než začnu mluvit o Srbsku, chtěl bych zmínit tři věci:

  • za prvé – proces evropské integrace není primárně v rukou Komise. Je v rukou kandidátských zemí. To jejich pokrok rozhoduje o tempu tohoto procesu. Než jsou země přizvány, musí splnit naše politické, hospodářské a legislativní normy.

  • za druhé – rozšíření zahrnuje přísné podmínky a politické vedení. Jsou to dvě strany jedné mince.

  • za třetí – zde máte právě vy, poslanci parlamentu, významnou úlohu: jednání v Evropské unii jsou plně v rukou členských států. Komise má na starosti každodenní, technickou, náročnou práci, a hraje úlohu strážkyně, která zajišťuje, že jsou dohodnuté normy dodržovány. Nicméně rozhodnutí o tom, zda bude země přijata za člena EU, je na Vás.

Nyní bych se chtěl vrátit k Srbsku.

Belgické předsednictví oznámilo, že hodlá zařadit žádost Srbska o členství na program příští Rady pro obecné záležitosti, která se koná dne 25. října. Jsem pevně přesvědčen, že pokud Srbsko obdrží od této Rady kladné stanovisko, skutečně se tím posílí pákový efekt EU ohledně podmínek, zejména co se týče spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).

Srbsko včera oslavilo 10 let od pádu Miloševičova režimu. Před deseti lety učinilo Srbsko jasnou volbu. Od té doby pokročilo značně vpřed.

V posledních letech bylo vedení Srbska oddané Evropě a navzdory vážné hospodářské krizi upevnilo své integrační schopnosti pro vstup do EU.

Jedním z hlavních kroků bylo uvolnění vízového režimu. Srbsko prokázalo, že je důvěryhodným partnerem. Členské státy proto zrušily vízovou povinnost a umožnily tak mladé generaci, aby svobodně a na vlastní oči viděla země Evropské unie. Není lepší způsob, jak podporovat evropské hodnoty, než zažít je na vlastní kůži.

Rada uvolnila vstup prozatímní dohody v platnost loni v prosinci, Srbsko ale začalo plnit své povinnosti už před 18 měsíci. Své povinnosti plní způsobem, který považujeme za odpovídající dohodě.

Konsolidace právního státu je klíčovým prvkem důvěryhodnosti snahy Srbska předvést před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii pachatele, kteří prchají před spravedlností, a dojít určitého smíření s oběťmi jeho kriminální minulosti. Srbsko dosáhlo pokroku v boji proti korupci: jsme svědky významných postihů mafií a masivních zabavení drog. Takové jednání není jednoduché a ukazuje nám, jak podstatně narostla politická vůle a operační možnosti. S Chorvatskem byly uzavřeny dohody o vydávání stíhaných osob a s Černou Horou se právě dokončují.

Srbsko bylo také ve stále se zvyšující míře aktivní ve snaze o usmíření a řešení válečných zločinů. Prokázalo, že je připravené postavit se čelem k vlastní minulosti: zintenzívnily se vztahy s Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou; srbský parlament přijal prohlášení v Srebrenici a prezident Tadič se letos zúčastnil přípomínky patnáctého výročí masakru ve Srebrenici. Probíhá exhumace obětí válečných zločinů.

Srbsko pokračuje správným směrem a činí tak z vlastní vůle. Ale samozřejmě je ještě potřeba učinit mnohé další kroky.

Středem naší dnešní diskuse je Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii. Je zřejmé, že po mnoho let srbské vlády prováděly akce, které byly nutné pro spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, jen naoko. Nicméně jednání současného prezidenta a stávající vlády je skutečné a upřímné: v červenci 2008 byl vydán Karadžič; válečné deníky generála Mladiče byly předány na začátku tohoto roku. Srbsko také doposud spolupracovalo na zatčení 44 ze 46 obžalovaných a jejich převozu do Haagu. 44 ale není všech 46: Mladič a Hadžič, obžalovaní z nejstrašlivějších zločinů, jsou stále na útěku, očekáváme, že bude vyvinuto maximální úsilí na jejich vydání Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Pokud toto nebude učiněno, spravedlnost nebude vykonána zcela.

Nyní bych se chtěl také vyjádřit k patové situaci v Kosovu. Je součástí celkové situace. Postoj Srbska měl určitý dopad a porušil významnou spolupráci v této oblasti. Tento vleklý konflikt má však určitou naději na řešení. Kompromis, jehož bylo dosaženo v rezoluci Valného shromáždění OSN, a skutečnost, že byl předložen 28 evropskými národy, otevřel cestu pro konkrétní dialog mezi Srbskem a Kosovem, v evropském duchu a doufejme i v atmosféře stále narůstající důvěry.

Nyní máme opravdu příležitost podpořit budoucí pozitivní změny a přinést Srbsku i do vztahů mezi Srbskem a EU trvalou novou dynamiku.

A nyní se dostávám k žádosti Srbska o přistoupení a k úloze, jakou hraje v naší strategii.

Náš cíl je jasný:

Komise jednoznačně podporuje požadavek plné spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, který považuje za zásadní podmínku evropské integrace Srbska. Naše zájmy se shodují. Podporuji ty, kteří upřímně usilují o změnu. Nyní musíme propojit podmínky a politické vedení. Máme výjimečnou příležitost podpořit Srbsko, které se chce změnit. Využít tuto změnu je stejně důležité, jako nepolevit ve stanovených podmínkách.

Žalobce ICTY nevyslýchá srbské orgány ohledně jejich vůle a možností. Jeho hodnocení nepopisují ideální situaci, ale tato situace se zlepšuje, postupně s tím, jak se zlepšuje i spolupráce ze strany Srbska. To je hodnocení, které podle mého názoru sdílejí zahraniční odborníci pracující spolu se srbským týmem v Bělehradě.

Příprava stanoviska k žádosti Srbska o přistoupení rozhodně nepřináší zemi nic zadarmo. Podmínky, včetně té, která se týká spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, budou zásadním prvkem.

Na této nezbytné podmínce budeme nekompromisně trvat. Pozitivní motivací však stále zůstává vize skutečné evropské budoucnosti.

Tento pohled je posílen situací země a stimulem k dalšímu pokroku, který stanovisko Komise přinese.

Načasování je velice důležité: rozhodnutí Srbska řešit mnoho obtížných otázek bude posíleno říjnovým rozhodnutím žádost postoupit. Demokratické síly jsou v Srbsku sjednoceny kolem jednoho cíle, kterým je evropská budoucnost Srbska, sdílení stejných hodnot a norem. Pokud země uvidí, že tato budoucnost je možná, vláda má mnohem větší šance pokračovat v řešení obtížných otázek, a nejen týkajících se Kosova nebo Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, ale i mnohých dalších vnitřních strukturálních reforem.

Říjnové rozhodnutí Rady se netýká jen toho, zda vyzvat Komisi k přípravě stanoviska k žádosti Srbska o přistoupení, či ne.

Zásadní přezkum podstaty žádosti Srbska se provede až poté, co Komise vydá své stanovisko, pravděpodobně v druhém pololetí 2011. Tento proces trvá obvykle zhruba rok.

Stanovisko podává hloubkovou analýzu rozsahu shody žadatele se všemi třemi kodaňskými kritérii pro přistoupení.

Ke stanovisku je přiloženo doporučení ohledně:

  • toho, zda má být udělen status kandidátské země,

  • toho, zda a za jakých podmínek mají být zahájena jednání o přistoupení. V obou případech je nutný souhlas Rady.

Stanovisko je tedy nakonec pouze prvním z dlouhého seznamu jednomyslných rozhodnutí (celkem jsem napočítal 116), která musí země na cestě k přistoupení k EU získat (včetně přijetí rámce pro vyjednávání a referenčních kritérií pro otevření nebo uzavření všech kapitol pro vyjednávání atd.).

Nakonec bych se chtěl vyjádřit ke zpracování žádosti a podmínkám ICTY.

Rozhodnutí postoupit žádost, s přihlédnutím ke všem těmto krokům, neznamená, že EU ustupuje z podmínek stanovených pro Srbsko. Měla by raději učinit jasné gesto, které povzbudí k vyvinutí nadstandardního úsilí ve spolupráci s ICTY.

Politická kritéria budou muset být splněna předtím, než bude možné začít zvažovat zahájení jednání. Jsem si jist, že Nizozemsko nebude jediným státem, který v nadcházejícím roce jasně ukáže, že plná a soustavná spolupráce s ICTY je absolutní prioritou pro získání kladného stanoviska a kladného rozhodnutí v Radě následujícího po stanovisku.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

Dostávám se na konec svého proslovu před zahájením diskuse.

Podle mého názoru stojíte pevně, Vy i já, za podmíněností evropské integrace Srbska. Je to morální povinnost i cesta, jak dosáhnout výrazného pokroku v hledání dvou prchajících zločinců. Tuto podmínku musíme prosazovat důrazně a efektivně, abychom dosáhli očekávaných výsledků. Také, pokud Srbsko bude jednat, musíme i my být ochotní jednat v dobré víře a poskytnout pomoc.

Vy máte v rukou klíč, kterým spustíte ratifikaci Dohody o stabilizaci a přidružení, i přesto že k tomu Rada přistoupila letos v červnu. Vy budete mít, v širším měřítku, plnou kontrolu nad mírou a tempem evropské integrace Srbska. Jak jsem již uvedl dříve, Rada musí rozhodnout na základě konsenzu více než stokrát, než žadatelská země může skutečně vstoupit do EU. To dává rozhodnutí, které má být 25. října přijato, určitou perspektivu.

Děkuji za Vaši pozornost a trpělivost. Těším se na naši podrobnou diskusi.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website