Navigation path

Left navigation

Additional tools

Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Projev na konferenci zemí EU a západního Balkánu Konference na vysoké úrovni zemí EU a západního Balkánu Sarajevo, 2. června 2010

European Commission - SPEECH/10/289   02/06/2010

Other available languages: EN

SPEECH/10/289

Štefan Füle

Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství

Projev na konferenci zemí EU a západního Balkánu

Konference na vysoké úrovni zemí EU a západního Balkánu

Sarajevo, 2. června 2010

Vaše Excelence, dámy a pánové,

je mi velkým potěšením, že k Vám mohu v dnešní den promluvit, neboť tuto konferenci vnímám jako jasné vyjádření podpory pro společný strategický cíl, v rámci něhož všichni usilujeme o evropskou budoucnost tohoto regionu.

Dovolte mi proto, abych na tomto místě poděkoval Miguelovi za to, že se tak rozhodně zasadil o realizaci dnešní akce. Jsem rád, že jsme v tomto směru mohli být s Cathy nápomocni Vám i celému španělskému předsednictví EU.

Mé poděkování patří také našim hostitelům v Bosně, kteří v rekordním čase provedli všechna potřebná opatření a postarali se tak o snadný průběh této logisticky náročné události.

Vážení kolegové,

Evropská unie hrála na západním Balkánu hlavní úlohu při podpoře stability, bezpečnosti, demokracie a základních svobod. Region má nyní své pevné místo v procesu rozšiřování EU. Existuje však stále několik brzdných politických faktorů, které zpomalují přesun některých zdejších partnerů z jedné kategorie rozšiřovacího procesu do kategorie vyšší. Z tohoto důvodu by se oblast západního Balkánu měla v období po podpisu Lisabonské smlouvy stát prioritou nové vnější politiky EU. Spolu s Cathy proto také ve vztahu ke zbývajícím problémům hodláme co nejlépe využívat koordinovaných a posílených postupů.

Bylo dosaženo pozitivního pokroku, na který dnes můžeme navázat. Jednání o přistoupení Chorvatska nabrala na obrátkách a v tuto chvíli vstupují do klíčové fáze. Já osobně nemám o jejich pozitivním výsledku žádné pochybnosti. V celém regionu se zavádějí a provádějí dohody o stabilizaci a přidružení. Pokračuje také proces politických a hospodářských reforem.

Reformy je však třeba urychlit a konsolidovat. Základy demokracie zůstávají v některých zemích stále slabé. Političtí představitelé nesou v tomto směru obrovskou odpovědnost za překonání rozdílů, za nasměrování svých zemích i celého regionu k lepší správě a za jejich zavedení daleko od nebezpečí destabilizace. Nevěřím v tzv. únavu z rozšiřování mezi členskými státy Unie a  tzv. apatii k rozšiřování, která by se měla projevovat mezi kandidátskými a aspirujícími zeměmi, nechci slyšet ani zmínku. Pokud ovšem procesu rozšíření na západní Balkán neposkytneme nový podnět, tato nálada se stane skutečností.

Dovolte mi, abych zde nastínil několik představ, jak by bylo možné procesu rozšíření takovýto impuls dodat.

V prvé řadě se zamysleme nad širším kontextem a odhlédněme přitom od podmíněnosti. V žádném případě nejsem zastáncem toho, aby se zmírnila váha nejdůležitějšího principu rozšiřování, ba naopak – pevně věřím, že pouze náš větší důraz na důsledné provádění podmínek zaručí, že kandidátské země budou jednou náležitě připraveny na plné přijetí úkolů a povinností, které z členství v Unii vyplývají. Mám zde na mysli spíše politické směrování, či přesněji řečeno kombinaci podmíněnosti, co se týče dobře definovaného technického postupu, a politického směrování. Jde koneckonců o politický projekt. Ujistěme se tedy, že máme politické nástroje k jeho vedení a v případě potřeby také k vytvoření politických podmínek a stimulů. Trvejme na podmíněnosti a buďme političtí. Tato konference je v tomto směru správným krokem.

Za druhé bychom měli mnohem lépe využívat regionální spolupráce. Mnoho problémů, kterým země západního Balkánu v současné době čelí, lze totiž řešit jen tehdy, existuje-li k tomu nejen vůle jednotlivců, ale i vůle kolektivní, a to platí pro problémy všeho druhu od rozvoje hospodářství a infrastruktury až po právní stát. Důležité politické signály, jako je ujišťování o významu regionální spolupráce, které je slyšet na schůzích nejvyšších politických představitelů této oblasti, jsou pro mě obrovským povzbuzením. Pokud se ovšem do praktické a pragmatické spolupráce nezapojí všichni regionální hráči, tyto signály budou mít jen omezený dopad.

Regionální spolupráce, do níž můžeme zahrnout i dnešní setkání, je důležitější více než kdy dříve i z jiného důvodu. Existuje totiž naléhavá potřeba zabývat se otevřenými dvoustrannými otázkami. Ty by měly zúčastněné strany řešit v evropském duchu a tyto problémy by neměly brzdit přístupový proces. Jako vhodný prostor pro řešení těchto záležitostí vidím regionální spolupráci, nikoli přístupový proces. Čím více používáme slovo „blokování“, tím méně můžeme používat nástroj rozšíření pro důslednou přípravu kandidátské (nebo potenciální kandidátské ) země.

Tato oblast se bude moci skutečně vyrovnat se svou minulostí a dosáhnout trvalého usmíření jen cestou aktivní spolupráce mezi zeměmi, která bude založená na principu vzájemného respektu.

Za třetí bychom se dnes měli podívat na dnešní setkání v souvislosti s probíhajícími iniciativami. Dovolte mi, abych zde z hlediska Komise několik takových zmínil:

  • V současné době provádíme opatření, která budou mít na obyvatele této oblasti přímý a hmatatelný dopad, např. bezvízový styk pro cesty do EU. Bezvízového styku již využívají Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora a Srbsko. Minulý týden pak Komise předložila Radě a Evropskému parlamentu legislativní návrh týkající se uvolnění vízového režimu pro Bosnu a Hercegovinu a pro Albánii. Ten je výsledkem několikaměsíčního důsledného sledování prací, které obě země odváděly za účelem splnění přísných podmínek EU pro bezvízový styk. Pokud jde o další případnou vízovou liberalizaci v okamžiku splnění podmínek, za maximálně důležité považuji také zahájení dialogu s Prištinou. Všechna tato opatření jsou krokem, který region přibližuje k EU.

  • Komise poskytuje zemím západního Balkánu významnou finanční podporu pro přípravy na případné přistoupení k EU a ke zmírnění dopadu finanční krize. Jsme navíc připraveni a ochotni podporovat opatření na regionální úrovni, která budou pomáhat při překonávání následků rozpadu bývalé Jugoslávie, např. dlouhotrvající a opožděné dokončení sarajevského procesu o návratu uprchlíků.

  • Intenzivně pracujeme na stanoviscích k žádostem Černé Hory a Albánie o členství v EU. Stanoviska budou objektivní a vyvážená a budou zohledňovat pokrok a zásluhy obou zemí. Hlavní úlohu budou hrát politická kritéria. Připraveni jsme také na vypracování stanoviska k žádosti o členství, kterou předložilo Srbsko, a jakmile k tomu dostaneme od Rady mandát, připravíme rovněž základy pro jednání o přistoupení s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií. Nastal čas v těchto záležitostech jednat.

  • V souvislosti s tím, jak tato oblast postupuje na své cestě do Evropy, potřebujeme konečně zajistit i to, aby vpřed postupovalo i Kosovo. Evropská unie je jednotná ve svém přání, aby v Kosovu panovalo stabilní hospodářství, fungující instituce a skutečný právní stát v souladu s evropskou perspektivou regionu. Komise bude v tomto směru dále poskytovat pomoc při potřebných reformách a zlepšovat život všech lidí a komunit.

Vážení kolegové,

sdílíme odpovědnost za zajištění míru, stability a prosperity na západním Balkáně. A to bude možné jen tehdy, budeme-li společně pracovat v duchu otevřenosti a sdílených hodnot. Dnešní konference je důležitým signálem pro evropskou budoucnost zemí západního Balkánu. Skutečnost, že se tento signál vysílá navzdory potížím, kterým Evropská unie čelí v souvislosti s eurem, má zvláštní význam. Udržovat EU v chodu, otevřenou a atraktivní je důležitým úkolem ku prospěchu nejen členských států, ale i zemí západního Balkánu a v neposlední řadě i další kandidátské země, jež v tomto regionu hraje významnou úlohu – Turecka.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website