Navigation path

Left navigation

Additional tools

Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Vystoupení na zasedání Unie pro Středomoří („For’UM“) Zasedání Unie pro Středomoří („For’UM“) V Marseille dne 27. května 2010

European Commission - SPEECH/10/269   27/05/2010

Other available languages: EN

SPEECH/10/269

Štefan Füle

Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství

Vystoupení na zasedání Unie pro Středomoří („For’UM“)

Zasedání Unie pro Středomoří („For’UM“)

V Marseille dne 27. května 2010

Vaše Excelence, vážené dámy, vážení pánové,

je mi velkou ctí, že se mohu účastnit tohoto zasedání. Rád bych pogratuloval francouzskému a egyptskému spolupředsednictví za organizaci této akce i za to, že ji dokázalo zaměřit na projekty, tedy přesně na to, o co v rámci Unie pro Středomoří nejvíce usilujeme.

Unie pro Středomoří zastřešuje snahy o využití širokého a dosud částečně neprozkoumaného lidského i ekonomického potenciálu tohoto regionu. Jedná se o obnovitelné zdroje energií, snižování znečištění, kvalitnější dopravu, vyšší objem obchodu, silnější regionální vzdělávací centra a řadu dalších snah, jejichž realizace může posílit růst, a co je ještě důležitější, vytvořit pracovní místa, která tento region potřebuje. Klíčem ke společné stabilitě a prosperitě je přesně tento pokus o dosažení nejlepších inovací ve všech jejich formách tak, aby byly ku prospěchu 500 milionům lidí, kteří v tomto regionu žijí. Když bylo mému příteli Ahmedu Masa’dehovi nabídnuto místo generálního tajemníka Unie pro Středomoří, o této otázce jsme spolu diskutovali a dospěli jsme ke stejnému závěru. Projekty jsou přesně to, co Středomořský region potřebuje, aby se dosáhl pokroku.

Pochopitelně nežijeme ani nepracujeme v politickém vakuu. Situace na Blízkém východě, nedávno zahájené sbližovací rozhovory a přeložení summitu hlav států na listopad nám všem připomíná význam, resp. skutečnou ústřední povahu politiky ve Středomoří. V mezidobí je však zapotřebí, aby pokračovala konkrétní činnost. Došlo ke zřízení generálního sekretariátu, který nyní připravuje svůj pracovní program. Činnost se zintenzivňuje ve všech oblastech. Ve zkratce řečeno, spolupráce mezi Evropou a zeměmi Středomoří pokračuje. A až se hlavy států v listopadu sejdou, naše partnerství bude z praktického, politického i institucionálního hlediska dokonce silnější a připraveno nabídnout tomuto regionu skutečnou podporu s cílem dosáhnout nadějného politického pokroku. Až za několik let zrekapitulujeme vykonanou práci a podíváme se na toto období, bude zřejmé, co přineslo zásadní rozdíl – projekty.

Domnívám se proto, že práce, kterou zde v Marseille dnes vykonáváme, má nesmírný význam. Zároveň mě povzbuzuje velká účast zástupců podnikatelské komunity, mezinárodních finančních institucí, států, společností a dalších. Financování projektů často doprovází řada komplexních a někdy složitých otázek a překážek. Původní úvahy, které se zrodily před více než rokem, vyvolaly vznik celé řady iniciativ, jež umožnily tyto myšlenky rozvíjet a vymezit cestu kupředu pro realizaci projektů. Dovolte mi tedy, abych se i já osobně podílel na této obecné úvaze a sdělil Vám, co z hlediska Evropské unie považuji za důležitý příspěvek do dnešní diskuse.

V první řadě jde o finanční rámec. Jak jistě víte, finanční výhled EU (jak jej nazýváme) je nastaven na období sedmi let a pokrývá celý rozpočet Unie, tedy nejen vnější akce, ale i vnitřní politiky. Členské státy schválily aktuální finanční výhled v roce 2006, tedy dávno před vznikem Unie pro Středomoří. Výhled obsahuje výdajový rámec až do konce roku 2013.

Finanční výhled nemůžeme pochopitelně změnit. Komise proto změnila nastavení svých regionálních středomořských programů, bilaterálních i regionálních tak, aby byly v souladu s prioritami stanovenými v Paříži a také zde v Marseille v roce 2008. V loňském roce jsme jen na regionální projekty vydali 94 milionů EUR a pro letošní rok již byla přijata rozhodnutí o financování ve výši 92 milionů EUR. Tato rozhodnutí řeší mimo jiné prioritní záležitosti Unie pro Středomoří, jako je např. lepší správa v odvětví vodního hospodářství (22 milionů EUR) a doprava (10 milionů EUR). Zajistili jsme také financování pro další prioritní oblasti vymezené v Paříži. Celkem 4,4 milionu EUR bylo určeno na civilní ochranu, a to v rámci Programu EU pro předcházení přírodním i člověkem způsobeným katastrofám, připravenost a reakci na tyto katastrofy v evropsko-středomořském regionu, částka 5 milionů EUR na přípravnou činnost a studie v rámci plánu na využívání sluneční energie ve Středomoří, částka 1 milionu EUR byla určena pro Evropsko-středomořskou univerzitu ve Slovinsku a dalších 9 milionů EUR na projekt investicí ve středomořském regionu (Invest-in-Med) určených na rozvoj podnikání. Když pohlédneme na počátek evropsko-středomořského procesu v roce 1995, Komise v uplynulých patnácti letech vydala celkem 1,66 miliard EUR na regionální projekty určené oblasti Středomoří.

Dále je zapotřebí zaměřit se na nástroje. Co nejvíce se snažíme, abychom byli inovační, pokud jde o využívané nástroje financování. S ohledem na omezení v oblasti rozpočtu a plánování je naprosto nezbytné, abychom využili všech nástrojů a nových prostředků, které máme k dispozici. Jeden z nástrojů, který je skutečně cenný, je investiční nástroj sousedství, a to minimálně ze tří důvodů:

zaprvé, poskytované částky: spouštěcí a multiplikační účinky grantů, které uvedla do oběhu Evropská komise a členské státy, umožňují uvolnění značných prostředků financování z evropských bilaterálních a multilaterálních finančních institucí, jako je EIB, ADF a KfW. Investiční nástroj sousedství napomohl ani ne za dva roky svého fungování investicím do infrastruktury ve středomořském regionu ve výši 5,5 milionů EUR;

zadruhé, zacílení: velká většina těchto projektů se řadí mezi priority Unie pro Středomoří, zejména plán na využívání sluneční energie ve Středomoří, z něhož se financují solární centra a další obnovitelné zdroje energie, jakož i iniciativa „Horizont 2020“, v rámci níž se financují projekty v oblasti odpadních vod a jejich úpravy;

zatřetí, pružnost: investiční nástroj sousedství umožňuje takové formy financování, které spolu s půjčkami od evropských finančních institucí představují velkou škálu zásahů. Jedná se například o investice, technickou pomoc, studie, operace rizikového kapitálu, záruky apod. To je jeden z inovačních rysů tohoto nástroje, tedy konkrétně výhody plynoucí z jeho široké pružnosti.

Dovolte mi uvést další příklad financování ze strany Komise a Evropské investiční banky, který přispívá k dosažení priorit Unie pro Středomoří. Jde o středomořský nástroj pro investice a partnerství, který je více znám pod francouzskou zkratkou FEMIP. Cílem rozpočtové podpory, kterou Komise vymezila na FEMIP je usnadnit malým a středním podnikům získání buď technické pomoci nebo financování za použití rizikového kapitálu.

S ohledem na vše, co jsem uvedl, i s ohledem na veškeré úsilí a nástroje však zdroje, které mohou být uvolněny prostřednictvím grantů a půjček poskytovaných evropskými veřejnými aktéry, tj. členskými státy, Evropskou komisí a finančními rozvojovými institucemi, nemohou samy o sobě splnit značné finanční požadavky regionu. Podle odhadů EIB bude pro následujících deset let zapotřebí 100 miliard EUR pro odvětví energetiky, 110 miliard EUR pro obnovu městských oblastí (voda, doprava, odpad), 20 miliard EUR pro infrastrukturu (dálnice, přístavy) a 20 miliard EUR pro podporu rozvoje podniků.

Je proto zapotřebí upoutat pozornost aktérů ze soukromého sektoru, ať již to budou banky nebo investoři obecně, a vytvořit minimální nezbytné podmínky pro jejich účast na tomto výjimečném režimu. V době hospodářské krize, o níž se určitě nemusím více zmiňovat, spolupráci s těmito aktéry nutně potřebujeme. Podle mého názoru se nejedná pouze o otázku návratnosti investice, ale je spíše zapotřebí se důsledně zaměřit na bezpečnost investic, vyjasnit právní rámec a vypracovat mechanismy pojištění investic. Bude rovněž užitečné zjistit, jak zapojit místní úspory do finančních oběhů, aby se posílil podíl aktérů z jihu na tomto úsilí.

Domnívám se, že v rámci uvedených faktů existují skutečné příležitosti pro zásah generálního sekretariátu, což přinese prospěch všem. Hlavní úlohou generálního sekretariátu je potvrzování a zajišťování viditelnosti projektů. Vedle toho přináší v rámci vlastních pravomocí skutečnou přidanou hodnotu a Komise je připravena jej při plnění jeho závazků podporovat. K dosažení úspěchu bude generální sekretariát pochopitelně potřebovat širokou podporu všech partnerů Unie pro Středomoří a já věřím, že všichni bychom měli být schopni přijít s dobrými nápady. Například Conseil de coopération économique (Rada pro hospodářskou spolupráci) v současné době napomáhá Komisi identifikovat případné financovatelné projekty v oblasti Středomoří. To by mohlo do budoucna přispět činnosti generálního sekretariátu při označování případných projektů Unie pro Středomoří.

Zbývá jediná otázka, a to finanční rámec po roku 2013. V současné době byly zahájeny diskuse o finančním výhledu na období 2014–2020, tj. EU a její členské státy právě nyní definují strategie a priority. Jedná se tedy o okamžik, kdy Unie tyto priority zakotví a posílí v rámci své úlohy globálního hráče a vymezí strategie pro všechny světové regiony.

Je zřejmé, že sousedící země jsou ve středu našeho zájmu a Unie pro Středomoří formuluje náš zájem v jižních regionech. V konečném důsledku to budou členské státy, kdo bude kontrolovat tuto diskusi a oblast Středomoří musí být v tomto rámci považována za prioritu.

Dámy a pánové,

na konci svého příspěvku si dovoluji znovu zdůraznit úlohu, kterou může hrát generální sekretariát v rámci tohoto úsilí o mobilizaci a imaginaci ve prospěch investic určených Unii pro Středomoří.

V pracovním programu, který generální sekretariát připraví, by se měly rychle objevit konkrétní návrhy, včetně návrhů projektů, které mají být schváleny. Tuto činnost by mělo doprovázet úsilí o větší zviditelnění, aby měla co největší dopad. Může to být zároveň přínosné i pro konkrétní investice. Vím, že generální tajemník, jeho Excelence Masa’deh, si je plně vědom této významné odpovědnosti a zapojí veškeré úsilí na cestě k vytvoření mechanismu, který usnadní právní a finanční realizaci projektů Unie pro Středomoří. Jeho úspěch a úspěch generálního sekretariátu mají zásadní význam pro nás všechny. Věřím, že si je vědom toho, že může plně spoléhat na podporu Komise, a to jak finanční, tak politickou, jakož i na moje osobní zapojení do tohoto úkolu.

Je vous remercie de votre attention. (Děkuji Vám za pozornost.)


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website