Navigation path

Left navigation

Additional tools

Other available languages: EN

SPEECH/10/158

Štefan Füle

Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství

Rozšíření by mělo posílit EU

Výbor regionů

V Bruselu dne 14. dubna 2010

Pane předsedo, vážení členové, dámy a pánové,

velice Vám děkuji za příležitost vystoupit na plenárním zasedání výboru a diskutovat s Vámi o otázce evropské budoucnosti kandidátských zemí Chorvatska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Turecka. Zvláště bych chtěl poděkovat panu Papastergiouovi, který vypracoval toto komplexní stanovisko a poskytl nám tak podrobný základ pro dnešní diskusi.

Jsem velmi rád, že výbor souhlasí s naším hodnocením kandidátských zemí, a to jak v otázkách jejich vlastní připravenosti, tak pokud jde o strategický význam rozšíření Unie jako celku.

Znovu se tak potvrzuje skutečnost, že EU pevně podporuje evropskou perspektivu zemí západního Balkánu, Turecka a v poslední době také Islandu. Země západního Balkánu představují prioritu politiky rozšíření Komise, ale zároveň i zahraniční a bezpečností politiky Evropské unie. Domnívám se, že přístup zemí EU k západnímu Balkánu představuje výborný příklad jednotného postupu EU podle pravidel Lisabonské smlouvy. Na tuto výchozí situaci navážeme tím, že použijeme veškeré dostupné nástroje zahraniční a bezpečnostní politiky, jakož i další nástroje Společenství, abychom dosáhli společného cíle, tj. stability a prosperity v regionu a vytvoření podmínek pro úplnou integraci do Evropské unie.

Jak však jistě víte, nejvíce těžké práce s přípravou a někdy také s přijímáním obtížných rozhodnutí čeká na příslušné země. Jako komisař odpovědný za rozšíření si kladu za cíl zajistit, aby tyto země byly v okamžiku přistoupení zcela připraveny na členství.

Oceňuji náročné cíle, které si tyto země v regionu samy stanovily, a jsem přesvědčen, že Komise jim bude v přípravě na jejich členství maximálně nápomocna. Abych však byl přesnější: v první řadě a především nás nejvíce zajímá kvalita přístupového procesu. Nedojde k tomu, že by se někdo na přístupové vlně snadno svezl nebo využil kratší postup. Dané země přistoupí, až budou připraveny, což se posoudí podle jejich výsledků.

Pokud jde o tento proces přípravy, nadále počítám s podporou Výboru regionů. Jsem si zcela vědom toho, jakou úlohu výbor hraje při posilování úlohy regionálních a místních úřadů jak v členských státech, tak v přistupujících zemích, a jsem za jeho činnost nesmírně vděčný. Výbor rovněž podporuje twinning a přeshraniční spolupráci se zeměmi, na něž se uplatňuje politika rozšíření.

Uplatňování zásady subsidiarity a zavedení kvalitní státní správy na všech úrovních je hlavním předpokladem pro členství v EU. Místní a regionální orgány plní často úlohu při provádění acquis. Tyto orgány musí být dobře připraveny plnit své povinnosti vyplývající z přistoupení k EU. Jedině tak budou nové členské státy moci zcela využívat příležitosti, které členství v EU nabízí.

Stanovisko, které dnes projednáváme, se proto zcela správně zaměřuje na otázky týkající se regionální a místní správy a poskytuje Vaše odborné znalosti, jichž si velmi ceníme. Toto stanovisko zahrnuje strategii rozšíření, kterou Komise předložila v říjnu 2009.

Nyní Vás stručně seznámím s tím, kde se kandidátské země v současné době nacházejí a čeho bylo zatím dosaženo. S potěšením mohu konstatovat, že v mnoha oblastech jsme již začali pracovat způsobem, který výbor navrhuje.

Chorvatsko stabilně dosahuje pokroku při plnění kritérií členství. Výrazně to usnadnil konstruktivní přístup ve sporu o hranice se Slovinskem a věřím, že bylo nalezeno vzájemně přijatelné řešení. Sdílím názor výboru, že by tento pozitivní výsledek měl sloužit jako příklad pro všechny země, které jsou stranami bilaterálních sporů, jež v současné době narušují program rozšíření.

Chorvatsko usiluje o uzavření technických přístupových jednání v tomto roce, což bude pro jeho orgány představovat výzvu. Pokud jde o nás, Komise usilovně pracuje na tom, aby byl tento cíl splněn co nejdříve. Jako vždy tempo pokroku závisí na tom, jak bude Chorvatsko plnit dosud nesplněné požadavky. Úplná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) je i nadále pro pokrok v přístupových jednáních zásadní.

Pokud jde o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, v roce 2009 splnila dostatečným způsobem politická kritéria a Komise na tomto základě doporučila zahájit přístupová jednání. V návaznosti na dosažený pokrok je zapotřebí, aby země byla i nadále zcela zaměřená na pokračování reforem při současném ohledu na sjednocování společnosti s více etniky.

Komise předpokládá, že Rada podpoří její doporučení. Členské státy se v prosinci 2009 rozhodly, že se k této otázce vrátí během španělského předsednictví. Rozhodnutí pokračovat v přístupových jednáních by ještě více potvrdilo zásadu posuzování podle zásluh a podpořilo reformní proces v zemi. V obecné rovině by to posílilo důvěryhodnost procesu rozšíření v oblasti západního Balkánu.

V únoru jsem navštívil Skopje a jsem i nadále v úzkém kontaktu s příslušnými úřady. Výslovně jsem se zmínil o tom, že je zapotřebí uzavřít nedořešenou otázku názvu a že by k tomu mohla být vhodná příležitost.

Většina vašich doporučení se shoduje se závěry našeho vlastního hodnocení. Jak správně zdůrazňujete, jedním z nejdůležitějších kroků kupředu je možnost občanů Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Srbska a Černé hory cestovat bez víz.

Přístupová jednání s Tureckem pokračují, i když je jejich postup pomalý. Tato země musí přijmout rozhodnutí a schválit právní předpisy i v oblasti citlivější problematiky. Komplexní vyřešení otázky Kypru by bylo z historického hlediska zásadní událostí, pokud jde o zájmy na straně Kypru, Turecka i celé EU. Všechny strany, včetně Turecka, musí i nadále plně podporovat jednání týkající se ostrova. Řešení by pochopitelně mělo pozitivní dopad na přístupová jednání s Tureckem.

Pokud jde o činnost výboru, velice vítám zřízení specializované pracovní skupiny, kterou výbor ustanovil spolu s Tureckem, jakož i výzvu adresovanou předsedovi vlády Turecka ohledně posílení vzájemné spolupráce.

Stanovisko se odvolává na úsilí turecké vlády v oblasti reforem. V této souvislosti mi dovolte připomenout, že s ohledem na zásadní význam těchto reforem pro budoucnost země je rovněž důležité, že konzultace probíhají v co největším rozsahu. Všechny politické strany, vládní i opoziční, musí postupovat v duchu dialogu a vůle ke kompromisům.

Pokud jde o svobodu náboženského vyznání, souhlasím s tím, že je zapotřebí dosáhnout dalšího pokroku. Komise důkladně sleduje provádění zákona z roku 2008 o nadacích, který představuje krok správným směrem. Domníváme se, že bude v praxi řešit majetkové záležitosti nemuslimských náboženských společenství. Doufáme, že probíhající diskuse o případném znovuotevření semináře v Halki budou mít brzy pozitivní konkrétní řešení.

Pokud jde o migraci, při posledním kole jednání o readmisní dohodě, které se uskutečnilo 19. března, bylo dosaženo zásadního pokroku. Turecko prokázalo, že je připraveno zakončit jednání v nadcházejících týdnech za předpokladu, že se najde řešení pro všechny zbývající záležitosti. Tyto otevřené otázky však pochopitelně vyžadují další diskusi s Tureckem.

Úspěšné sjednání readmisní dohody by otevřelo cestu k další diskusi s Tureckem ohledně víz a především by posílilo mezilidské kontakty.

Zcela správně zmiňujete zvláštní zprávu Účetního dvora o řízení předvstupní pomoci. Zpráva hovoří o pomoci poskytnuté v letech 2002–2007 a mimo jiné zdůrazňuje některé nedostatky, které Komise bere velmi vážně. Od té doby byla přijata opatření, která reagují na doporučení Účetního dvora v oblasti řízení nástroje předvstupní finanční pomoci. Celkový audit pomoci poskytnuté Turecku by se měl uskutečnit v roce 2011.

Pokud jde o dobré sousedské vztahy, velmi vítám řadu opatření, které byly minulý týden oznámeny tureckým ministrem zahraničních věcí Davutoglu a řeckým náměstkem ministra zahraničních věcí Droutsasem a jejichž cílem je zintenzívnit bilaterální vztahy. Doufám, že se tím dále zlepší vzájemná spolupráce.

Věřím, že tento stručný horizontální přehled o tom, jaká je současná situace jednání s kandidátskými zeměmi, dále zdůraznil, jak hluboké kořeny má shoda mezi Výborem regionů a Komisí.

Správné načasování a kvalita evropské budoucnosti Turecka a všech zemí západního Balkánu rovněž závisí na kvalitě místní a regionální správy. A právě zde činnost těchto zemí, jakož i má osobní, závisí na tom, aby Vaše výtečná spolupráce s partnery v Turecku a v zemích západního Balkánu i nadále pokračovala.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website