Navigation path

Left navigation

Additional tools

Brusel 18. února 2013 Projev předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye v Evropském parlamentu

European Council - PRES/13/60   18/02/2013

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO GA

EVROPSKÁ RADA

PŘEDSEDA

CS

Brusel 18. února 2013

(OR. en)

EUCO 41/13

PRESSE 60

PR PCE 34

Projev předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye v Evropském parlamentu

Prezidenti a předsedové vlád všech našich 27 zemí dosáhli na summitu ve dnech 7. a 8. února dohody o víceletém finančním rámci Unie na příštích sedm let.

Ve srovnání s rámcem na předcházející období let 2007 až 2013 došlo k mírnému snížení celkových výdajových stropů, nicméně v rámci nich také došlo k jasnému posunu priorit, což konkrétně znamená, že se zvýšil podíl investic zaměřených na podporu růstu a zaměstnanosti. V tomto vývoji se zračí dvě hlavní úvahy, jež motivovaly naše rozhodování: přizpůsobit se výrazným rozpočtovým omezením v jednotlivých zemích a zároveň investovat do budoucnosti.

Jak je z novinových článků patrné, každý z vedoucích představitelů usiloval o ten nejlepší výsledek pro svou zemi a své spoluobčany. Tento přístup je naprosto legitimní, stejně jako skutečnost, že někteří se zaměřili spíše na obavy svých daňových poplatníků, zatímco jiní na potřeby příjemců peněz z evropského rozpočtu. Pro mě osobně je důležité, že jsme dohody dosáhli společně a že tato dohoda představuje dobrý výsledek pro Evropu jako celek.

Dohodnout jsme se museli na třech základních prvcích: na celkovém objemu rozpočtu, výdajových prioritách a zdrojích příjmů s tím, že jsme zároveň usilovali o rozpočet modernizovaný, celkově realistický a zaměřený na nejakutnější problémy.

Pokud tedy jde o velikost rozpočtu: jedinou možnou cestou ve stávající ekonomické situaci byl rozpočet umírněný. Opasky si utahuje celá Evropa a Unie nemůže být v tomto ohledu výjimkou. Někteří jsou toho názoru, že 3% snížení celkového stropu v prostředcích na závazky znamená pro Evropu krok zpět. Není to pravda Tak jako kdekoliv jinde v Evropě je i jedním z našich hlavních cílů obsáhnout větší počet úkolů s menším objemem peněz, a zajistit tak, že každé euro bude vynaloženo tam, kde jeho dopad bude maximální. Více evropské integrace nutně neznamená větší náklady.

Dovolte mi však, abych zdůraznil, že toto snížení stropů v případě závazků dokonce ani nemusí vyústit ve snížení skutečných plateb v rozpočtech na jednotlivé roky, které přijímáte. Za posledních sedm let byly platby odhlasované Parlamentem hluboko pod stropem víceletého finančního rámce a za celé období dosáhly celkem 875 miliard eur, což je znatelně méně, než 908 miliard eur, se kterými se počítá nyní pro sedm let nadcházejících.

Stropy stanovené ve víceletém finančním rámci by se každopádně nezměnily, ať již směrem nahoru nebo dolů, o více než o několik procentních bodů, neboť je třeba dosáhnout jednomyslného rozhodnutí. Některé politické komentáře se však zaměřily výhradně na tento aspekt. V listopadu jsem v případě závazků navrhl celkový strop ve výši 970 miliard eur a konečná dohoda na 960 miliardách eur se mnou navržené částce blížila – i když několik členských států chtělo můj návrh snížit o 30 a více miliard eur. Skutečných a ocenění hodných změn však bylo dosaženo co do obsahu výdajů. Jejich význam vysoce přesahuje malou změnu celkového stropu a zasluhují si pozornost.

Výdaje v okruhu 1a, kam patří výzkum a inovace, přeshraniční energetické, dopravní a digitální sítě, programy Galileo a Erasmus, se oproti stávajícímu víceletému finančnímu rámci zvyšují o 37,3 %. U tohoto nárůstu jde navíc o trvalý trend, takže v závěrečném roce dosáhne více než 40 %. V porovnání se současností se jedná o výrazné zlepšení situace. Jistěže lze litovat toho, že ne všechny návrhy na investice předložené Komisí byly zohledněny, avšak bylo by zavádějící prezentovat úpravy předloženého návrhu jako „škrty“, když jsme se ve skutečnosti dohodli na vyčlenění výrazně více peněz na investice do růstu, než tomu je v případě stávajícího rámce.

Výdaje na politiku soudržnosti budou lépe zacíleny a ve snaze motivovat k dosahování stanovených cílů bude část finančních prostředků vyčleněna pro projekty s nejlepšími výsledky. Za účelem zvýšení součinnosti mezi financováním v rámci politiky soudržnosti a správou ekonomických záležitostí bude zavedena makroekonomická podmíněnost. Programy financování se celkově zjednoduší a budou lépe kontrolovány. V zemích přijímajících podporu v rámci politiky soudržnosti bude možné uplatnit vyšší sazbu spolufinancování EU s příznivou úpravou DPH, což přispěje ke snížení tlaku na jejich vnitrostátní rozpočty. Při přidělování prostředků ze strukturálních fondů se chudším zemím dostane většího podílu financování z Fondu soudržnosti. Politika soudržnosti není politikou orientovanou na minulost, je investicí do budoucnosti. Naše podpora nejchudším obyvatelům navíc zůstává nedotčena.

Ve vážné situaci se nacházejí mladí lidé, jejichž nezaměstnanost se zvyšuje – bez práce je nyní celkem čtvrtina mladých Evropanů, a v některých zemích dokonce polovina. Nová iniciativa, pro niž jsou vyčleněny finanční prostředky ve výši 6 miliard eur, přispěje k jejímu řešení. Stěží byste hledali ukázkovější příklad sociálního rozměru našeho rozpočtu.

Pokud jde o zemědělství, což je oblast politiky, která je výhradně řešena na evropské úrovni, stále více se přechází k režimům, jež ve venkovských oblastech zaručí přiměřenou kvalitu života, podpoří využívání ekologičtějších postupů a zajistí udržitelnou produkci potravin, což má zásadní význam pro nás pro všechny. Podpora zemědělství není minulostí, ale díky reformám společné zemědělské politiky se relativní podíl zemědělství v rozpočtu zmenšuje a bude tomu tak i nadále. Ke konci sedmiletého období, které je před námi, bude první pilíř SZP představovat přibližně 27 % celkového rozpočtu, což je vpravdě citelný rozdíl oproti 75 % v sedmdesátých letech!

Výdaje v oblasti bezpečnosti a občanství se zvýší o 27 %. Jedná se o politiky, v nichž se evropská spolupráce stále rozšiřuje, a tato skutečnost se v daném nárůstu odráží.

Ani oblast našich vnějších vztahů nebyla opomenuta. Dojde k nárůstu prostředků o 3,3 % v reálném vyjádření. Navíc jsme se zavázali dostát svým závazkům v rámci rozvojových cílů tisíciletí. To znamená, že zůstávají zachovány i prostředky umožňující Evropě angažovat se v životně důležitých globálních otázkách, jako je rozvojová pomoc nebo změna klimatu. Ani prostředky Evropského rozvojového fondu nebyly kráceny, jak jsem se dozvídal z tisku, ale naopak zvýšeny.

A dokonce i v okruhu správních výdajů lze zaznamenat malý nárůst. Ten vyplývá z potřeb souvisejících s rozšířením a z nových úkolů, které Unii svěřily členské státy. Skrývá se za ním značné pracovní nasazení našich zaměstnanců, jejichž počet bude podle návrhu Komise celkově snížen a současně bude prodloužena pracovní doba a zvýší se věková hranice pro odchod do důchodu. Ale EU bude mít i za těchto podmínek efektivně fungující veřejnou službu. Někteří nad tím vyjádřili pochybnosti, čísla však hovoří jasně.

Zabývali jsme se také stranou příjmů, neboli tím, co se v jazyce EU označuje jako „vlastní zdroje“. Rozhodli jsme o snížení vyrovnávacích plateb členským státům v souvislosti s náklady na výběr u cel a dávek, a tímto způsobem dosáhli zvýšení tradičních vlastních zdrojů. Otevřeli jsme perspektivy pro případné nové vlastní zdroje, a to v souvislosti s novým systémem DPH a s budoucí daní z finančních transakcí. Kompromisu jsme dosáhli i v případě nesnadné otázky rabatů.

Dovolte mi, abych se rovněž krátce vyjádřil ke konkrétním výtkám učiněným na adresu dosažené dohody, zejména ohledně nerovnováhy mezi závazky a platbami. Její obsah se v podstatě velmi blíží tomu, co bylo dohodnuto v posledním víceletém finančním rámci, avšak nyní jsme usilovali o vytvoření systému, který pomůže rozdíly překonat. Dohodli jsme se na větší flexibilitě – dokonce na „maximální možné flexibilitě“ – s cílem zajistit odpovídající prostředky na platby nezbytné pro dodržení právních závazků. O nutnosti těchto kroků hovořil výstižně na začátku našeho zasedání právě předseda Parlamentu Martin Schulz.

Rád bych zde zdůraznil, že připomínky Parlamentu mají v průběhu celého procesu skutečně zcela zásadní význam, možná větší, než byste si mohli myslet. Za nepopiratelného přispění Parlamentu, se podařilo přesvědčivě argumentovat, že výdaje EU nelze přímo srovnávat s výdaji členských států, neboť výdaje na úrovni EU jsou zaměřeny na investiční potenciál. A rovněž díky Parlamentu nebyla se stolu smetena otázka vlastních zdrojů, ke které se převážná většina členských států stavěla dosti vlažně. Parlament se s částečným úspěchem snažil dosáhnout přijetí nových ustanovení o flexibilitě a o přezkumu, která jsou zmíněna v závěrech Evropské rady, a ustavičně upozorňoval na to, že je třeba zdroje přesměrovat do nových oblastí politik zaměřených na růst. A ačkoliv toho nebylo dosaženo v rozsahu, jaký navrhovala Komise ve svém původním návrhu, srovnají-li se odpovídající oblasti současného a předchozího víceletého finančního rámce je zřejmé, že došlo k podstatnému navýšení. Připomínám, že i pokud jde o celkovou úroveň výdajů, při jednání o předchozím víceletém finančním rámci byly úrovně navrhované Komisí sníženy mnohem více, konkrétně o 13 %. U nového finančního rámce došlo ke snížení o 8 %.

Dosažení dohody bylo dokladem společného smyslu vedoucích evropských představitelů pro odpovědnost, avšak byli jsme si dobře vědomi toho, že bude ještě nutné dosáhnout konečné dohody s Parlamentem. Jak jsem svým kolegům připomenul, Evropská rada se pouze dohodla, že Radě a jejímu předsednictví udělí mandát – byť velmi silný – k tomu, aby usilovaly o pokrok v jednáních s Parlamentem. Splnila tak svou úlohu stanovenou v článku 15 Smlouvy, podle něhož Evropská rada „vymezuje obecné politické směry a priority“ Unie. Nyní je tedy na Radě, aby spolu s Parlamentem učinila vše potřebné k přijetí nezbytných aktů.

Je třeba mít na paměti, že příjemci finančních prostředků z rozpočtu s tímto novým finančním rámcem počítají od 1. ledna 2014. Pokud jde o předvídatelnost, sedmiletý rozpočet zaměřený na investice je přesvědčivým prvkem. Bez něj je možné vyčlenit prostředky vždy jen na jeden rok. A to by pro vědecké pracovníky, nevládní organizace, pro univerzity i místní a regionální orgány v celé Evropě znamenalo zásadní komplikaci. Významné projekty potřebují dlouhodobou perspektivu. A právě nyní, kdy se důvěra v naše ekonomiky postupně obnovuje, bude schválení tohoto sedmiletého výhledu pro Evropu pozitivním signálem.

Aby se zabránilo zpoždění a nejistotě, naléhavě vyzývám Radu a Parlament k urychlenému dosažení konečné dohody. Cesta návratu ke stropům stanoveným v posledním roce předchozího finančního rámce by nás uvěznila ve stávajícím schématu výdajů, zpomalila by provádění dohodnutých reforem a zavedla by nás do slepé uličky, pokud jde o revizi nezbytných právních základů. Proto vám a irskému předsednictví Rady upřímně přeji, abyste v této věci dosáhli pokroku. Stále jsem přesvědčen, že celková dohoda o víceletém finančním rámci je možná. Bude jí dosaženo díky otevřené diskusi opírající se o fakta a konkrétní čísla.

Kromě víceletého finančního rámce byl na pořadu jednání Evropské rady i obchod. Ten nám může významně pomoci při dosahování cílů v oblasti růstu a zaměstnanosti, stejně jako všechny investice, které dohoda na víceletém finančním rámci umožní. Bezprostředně poté, co jsme „dali zelenou“ transatlantickým obchodním jednáním se Spojenými státy, vydal prezident Obama spolu se mnou a předsedou Komise Barrosem společné prohlášení, ve kterém se uvádí, že obě strany nyní zahájí interní postupy nezbytné pro započetí jednání o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic.

Zasedání jsme uzavřeli diskusí o vývoji v arabském světě. Druhé výročí začátku arabského jara bylo příhodným okamžikem ke zhodnocení podpory, kterou Evropa poskytuje demokratické transformaci v regionu. Nedávné události opět potvrdily, jak může být tento proces obtížný. Unie však ve svém úsilí nepolevuje.

A závěrem k situaci v Mali: vítáme rozhodnou akci, kterou podnikla Francie za podpory dalších evropských a afrických partnerů. Unie je odhodlána prostřednictvím celého spektra nástrojů, jež má k dispozici, toto úsilí dále podporovat, a tím pomoci v zemi obnovit demokracii a ústavní pořádek. Zásadní součástí této pomoci je výcviková mise EU, jejíž zahájení se očekává v nejbližších dnech.

Těmito slovy bych svůj příspěvek uzavřel a rád si vyslechnu vaše připomínky.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website