Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

EVROPSKÁ RADA
PŘEDSEDA

CS

Brusel 15. února 2013

EUCO 40/13

PRESSE 58

PR PCE 33

Herman Van Rompuy
předseda Evropské rady
Rozpočet pro budoucnost

Je tomu týden, kdy se po jednáních, která trvala celou noc, 27 prezidentů a předsedů vlád našich zemí dohodlo na rozpočtu Evropské unie pro příštích sedm let. V pondělí bude mým úkolem tento rozpočet představit a obhájit v Evropském parlamentu.

Jak je z novinových článků patrné, každý z vedoucích představitelů usiloval o ten nejlepší výsledek pro svou zemi a své spoluobčany. Tento přístup je naprosto legitimní, stejně jako skutečnost, že někteří se zaměřili spíše na obavy svých daňových poplatníků, zatímco jiní na potřeby příjemců peněz z evropského rozpočtu. Pro mě osobně je důležité, že jsme se na podobě rozpočtu pro zbývající část tohoto desetiletí dohodli společně a že tato dohoda představuje dobrý výsledek pro Evropu jako celek.

Čísla hovoří sama za sebe. Celkově se výdajové cíle snižují, avšak podíl investic zaměřených na růst a zaměstnanost se zvyšuje. V tomto vývoji se zračí dvě hlavní úvahy, jež motivovaly naše rozhodování: přizpůsobit se výrazným rozpočtovým omezením v jednotlivých zemích, a zároveň investovat do budoucnosti.

Tak jako kdekoliv jinde v Evropě je i naším hlavním cílem obsáhnout větší počet úkolů s menším objemem peněz, a to i v případě administrativních nákladů, a zajistit tak, že každé euro bude vynaloženo tam, kde jeho dopad bude maximální. Opasky se utahují v celé Evropě a samotná Unie nemůže stát stranou; jedinou možnou cestou proto byl rozpočet umírněný. Vůbec poprvé dochází k poklesu výdajových stropů a ty jsou v novém rozpočtu omezeny na úrovni 1 % hrubého národního důchodu EU.

Vzhledem k současným ekonomickým výzvám jsou našimi nejvyššími prioritami zaměstnanost, růst a konkurenceschopnost. A proto si jednoduše nemůžeme dovolit obětovat investice zaměřené na budoucnost, tedy investice do vzdělávání, výzkumu a inovací. Právě v těchto konkrétních oblastech tudíž nový rozpočet počítá s nárůstem finančních prostředků o 37 % (čili o 34 miliard eur) a značné prostředky jsou rovněž vyčleněny na přeshraniční energetické, dopravní a digitální sítě (30 miliard eur). K reálnému zvýšení objemu financí dojde i v případě klíčových iniciativ, jako je výměnný program pro studenty a vyučující „Erasmus pro všechny“ nebo program „Horizont 2020“, jenž je největším programem pro výzkum a inovace, který na evropském kontinentu existuje.

Upřednostnění těchto oblastí bylo možné díky modernizaci rozpočtu. Tak například v zemědělství, což je oblast politiky, která je výhradně řešena na evropské úrovni, se upouští od plošných dotací a přechází se k režimům, jež zemědělcům zajistí spravedlivé příjmy, ve venkovských oblastech zaručí přiměřenou kvalitu života a podpoří využívání ekologičtějších postupů. Udržitelné potravinářské odvětví má zásadní význam pro nás pro všechny. Zemědělství není minulostí, ale díky reformám společné zemědělské politiky se jeho relativní podíl v rozpočtu zmenšuje a bude tomu tak i nadále.

Ve vážné situaci se nacházejí mladí lidé, jejichž nezaměstnanost se zvyšuje – bez práce je nyní celkem čtvrtina mladých Evropanů, a v některých zemích dokonce polovina. Nová iniciativa, pro niž jsou vyčleněny finanční prostředky ve výši 6 miliard eur, přispěje k jejímu řešení. Na pomoc zemím, které krize zasáhla nejvíce, dojde k mobilizaci finančních prostředků pro regionální rozvoj. I nadále budou vynakládány prostředky určené pro nejchudší regiony a osoby tak, aby se sociální soudržnost v naší Unii posílila. A krizi navzdory zůstávají zachovány i prostředky umožňující Evropě angažovat se v životně důležitých globálních otázkách, jako je rozvojová pomoc nebo změna klimatu.

Tento rozpočet je v mnoha ohledech modernizovaný, celkově realistický a zaměřený na nejakutnější problémy. Stále se však jedná o kompromis, a tak asi pro nikoho není rozpočtem ideálním. Je to však rozpočet, v němž se sbíhají názory všech. Někteří litují toho, že nebylo možné začlenit všechny návrhy v oblasti investic, neboť by to bylo příliš nákladné.

I mě to může mrzet, ale bylo by mylné prezentovat úpravy návrhu, který byl předložen, jako „škrty“, když v rozpočtu, na kterém jsme se dohodli, je ve skutečnosti vyčleněno výrazně více peněz na investice do růstu, než tomu je v případě rozpočtu stávajícího. A tyto peníze přinesou reálnou změnu.

Naším jednáním minulý týden však celý proces nekončí. Politickou dohodou vedoucích představitelů se nyní bude zabývat Evropský parlament, aby bylo možné přikročit k jednáním závěrečným. Již před konáním summitu vyjádřili jeho poslanci legitimní obavy, týkající se například potřeby nových zdrojů příjmů nebo forem rozpočtové flexibility. Tyto obavy jsou naprosto pochopitelné, neboť nikdo nemůže předvídat, v jaké situaci se bude Evropa za sedm let nacházet. A flexibilita také pomáhá zajistit, aby měla Unie vždy dostatek prostředků k pokrytí svých závazků.

Pokud jde o předvídatelnost, sedmiletý rozpočet zaměřený na investice je však přesvědčivým prvkem. Bez něj je možné vyčlenit prostředky vždy jen na jeden rok. A to by pro vědecké pracovníky, dobročinné organizace, pro univerzity, místní a regionální orgány v celé Evropě znamenalo zásadní komplikaci. Na rozpočtu závisejí významné projekty. A právě nyní, kdy se důvěra v naše ekonomiky postupně obnovuje, bude schválení tohoto sedmiletého výhledu pro Evropu pozitivním signálem.


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site