Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Brusel 8. února 2013 Vyjádření předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye po zasedání Evropské rady

Conseil de l'Europe - PRES/13/48   08/02/2013

Autres langues disponibles: FR EN DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO GA

EVROPSKÁ RADA PŘEDSEDA

CS

Brusel 8. února 2013

EUCO 36/13

PRESSE 48

PR PCE 30

Vyjádření předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye po zasedání Evropské rady

Uplynulých 24 hodin bylo sice dlouhých, nicméně úspěšných. Evropská rada se právě dohodla na příštím víceletém rozpočtu. Rozpočet to není ledajaký – je vyrovnaný a zaměřený na růst a Evropa se jím bude řídit do konce tohoto desetiletí.

Úkol to nebyl jednoduchý; co do délky zasedání, šlo o nejdelší nepřetržité jednání, které jsem za svého dosavadního působení zažil. Avšak dosažený výsledek za vynaložené úsilí rozhodně stojí.

Kompromis, k němuž jsme dospěli, je důkazem společného smyslu pro odpovědnost vedoucích evropských představitelů. Je však nutné mít na paměti, že bude muset být ještě dosaženo konečné dohody s Evropským parlamentem. Pro nikoho to patrně není rozpočet dokonalý, nicméně své si v něm v hojné míře najde každý. Na konečný výsledek lze samozřejmě nahlížet z mnoha různých úhlů.

Z celkového evropského pohledu zdůrazňuji, že tento rozpočet je orientovaný na budoucnost, realistický a současně reagující na akutní problémy.

Jsou to jeho tři hlavní aspekty, u nichž bych se rád na chvíli zastavil. Zaprvé, je to rozpočet pro budoucnost. Na tomto aspektu jsem trval nejvíce, neboť obětovat investice do vzdělávání, výzkumu a růstu je něco, co si jednoduše nemůžeme dovolit. Mnozí by samozřejmě v této oblasti viděli rádi ještě vyšší částky, ale podívejme se na čísla. Ve srovnání s předchozím víceletým finančním rámcem došlo v okruhu zaměřeném na konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost k celkovému zvýšení o 34 miliard EUR (neboli o téměř 40 %).

K reálnému, čistému navýšení dojde rovněž u programů jako Erasmus pro všechny nebo Horizont 2020, který se týká inovací.

Rozpočet je navíc zřetelně zaměřen na stimulaci nových investic a na rozvíjení sítí v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií, včetně částky 30 miliard EUR na „propojení Evropy“.

Nyní ke druhému aspektu: jedná se o rozpočet umírněný. Nemohli jsme jednoduše nedbat mimořádně složité hospodářské situace v jednotlivých částech Evropy. Proto musel být rozpočet zeštíhlen. Vůbec poprvé tak dojde k reálnému snížení oproti předcházejícímu víceletému finančnímu rámci. Dohodli jsme se na škrtech v rozsahu přibližně 34 miliard EUR v závazcích i platbách (ve srovnání s obdobím 2007–2013), což znamená, že celkový strop bude činit v případě závazků 960 miliard EUR a v případě plateb 908,4 miliardy EUR. Strop pro závazky tak je přesně na úrovni 1 % celkového evropského hrubého národního důchodu, což je hodnota rozumná a pěkně zaokrouhlená.

V zájmu zajištění účelnějšího vynakládání finančních prostředků byly zavedeny nové prvky:
- ve vztahu k jednotlivým zemím, ve formě makroekonomické podmíněnosti za účelem zvýšení součinnosti mezi financováním v rámci politiky soudržnosti a správou ekonomických záležitostí; a
- ve vztahu k projektům, ve snaze motivovat k dosahování stanovených výsledků tím, že část peněz bude vyčleněna pro projekty s nejlepšími výsledky.

Programy financování se celkově zjednoduší a budou lépe kontrolovány. Zvyšování efektivnosti a snižování nákladů je za současné hospodářské situace na místě i u správy EU samotné.

Zabývali jsme se také stranou příjmů, neboli tím, co se v jazyce EU označuje jako „vlastní zdroje“. K tomuto tématu mám tři připomínky:
- rozhodli jsme o snížení nákladů na výběr u cel a dávek;
- dosáhli jsme kompromisu v otázce rabatů;
- otevřeli jsme perspektivy pro případné nové vlastní zdroje, a to v souvislosti s novým systémem DPH a s budoucí daní z finančních transakcí.

A tím se dostávám ke třetímu a poslednímu stěžejnímu prvku: nový rozpočet reaguje na akutní problémy. Tím nejnaléhavějším je nezaměstnanost, především mladých lidí. Proto jsme vyčlenili 6 miliard EUR pro novou – a vskutku důraznou – iniciativu zaměřenou na zaměstnanost mladých lidí.

Při přidělování finančních prostředků ze strukturálních fondů byla věnována zvláštní pozornost zemím, jako jsou Řecko, Portugalsko, Španělsko, Itálie, Irsko, nicméně v celkovém měřítku obdrží větší díl peněz vyčleněných na soudržnost chudší země.

Jedním z prvků zajišťujících flexibilitu politiky soudržnosti je ustanovení o přezkumu, na němž jsme se dohodli, „aby byla zohledněna zvláště obtížná situace zemí postižených krizí“. Naše podpora nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva zůstává nezměněna a navzdory krizi nedošlo ke změnám ani u finančních prostředků na vnější činnost Unie. Nový rozpočet tak Evropě umožní, aby se nadále angažovala v zásadních globálních tématech, jakými jsou změna klimatu, jaderná bezpečnost nebo rozvojová pomoc.

Jaký tedy bude nyní, po dosažení této dohody, další postup? Jak jsem již uvedl, víceletý finanční rámec nemůže začít platit bez souhlasu Evropského parlamentu. Příjemci finančních prostředků z rozpočtu i investoři s tímto novým finančním rámcem počítají od 1. ledna 2014. Aby se zabránilo jakémukoli zpoždění a nejistotě, musí Rada ministrů a Evropský parlament veškeré legislativní postupy urychleně dokončit.

Podívám-li se nyní zpět, jsem rád, že se nám podařilo po celou dobu těchto jednání neztratit ze zřetele širší obraz. I v těchto složitých ekonomických podmínkách se nám podařilo udržet klíčové faktory kontinuity a růstu.

Hovořili jsme dnes rovněž o obchodu. Ten nám může významně pomoci při dosahování cílů v oblasti růstu a zaměstnanosti, stejně jako všechny prorůstové investice, které budou možné díky dohodě o víceletém finančním rámci.

Jednání jsme dnes uzavřeli diskusí o vývoji v arabském světě. Druhé výročí začátku arabského jara bylo příhodným okamžikem ke zhodnocení podpory, kterou Evropa poskytuje demokratické transformaci v regionu. Nedávné události opět potvrdly, jak může být proces transformace obtížný. Unie však ve svém úsilí nepolevuje.

A závěrem k situaci v Mali: vítáme rozhodnou akci, kterou podnikla malijská armáda s podporou Francie a dalších evropských a afrických partnerů. Unie je odhodlána prostřednictvím celého spektra nástrojů, jež má k dispozici, toto úsilí dále podporovat, a tím pomoci v zemi obnovit demokracii a ústavní pořádek.


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site