Navigation path

Left navigation

Additional tools

3191. zasedání Rady Zahraniční věci Rozvoj Lucemburk 15. října 2012

European Council - PRES/12/419   15/10/2012

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO GA

15.X.2012

15.X.2012

15.X.2012

15.X.2012

15.X.2012

15.X.2012

15.X.2012

RADA
EVROPSKÉ UNIE

CS

14763/1/12 REV 1

(OR. en)

PRESSE 419

PR CO 53

TISKOVÁ ZPRÁVA

3191. zasedání Rady

Zahraniční věci

Rozvoj

Lucemburk 15. října 2012

Předsedkyně Catherine Ashtonová
vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Hlavní výsledky zasedání Rady

Rada znovu zopakovala, že EU podporuje syrský lid v jeho odvážném boji za svobodu, důstojnost a demokracii, a zdůraznila, že je hluboce znepokojena dopady syrské krize na bezpečnost a stabilitu sousedních zemí. Vzhledem je stupňujícímu se násilí Rada opět posílila sankce vůči syrskému režimu.

Rada zopakovala své vážné a prohlubující se znepokojení nad íránským jaderným programem a naléhavou potřebu, aby Írán dostál všem svým mezinárodním závazkům. Současně znovu zdůraznila, že EU je ve věci íránské jaderné otázky dlouhodobě odhodlána usilovat o diplomatické řešení v souladu s přístupem ve dvou rovinách. Vzhledem k tomu, že Írán jedná v závažném rozporu se svými mezinárodními závazky a nadále odmítá plnou spolupráci s MAAE při řešení znepokojujících otázek týkajících se jeho jaderného programu, Rada přijala další omezující opatření.

Rada uvedla, že je nadále znepokojena hlubokou politickou a bezpečnostní krizí, které je vystaveno Mali, a vyjádřila odhodlání EU podporovat Mali v jeho úsilí o znovunastolení právního státu a demokratické vlády s plně svrchovanou mocí nad celým území státu. Rada vyzvala vysokou představitelku k vypracování koncepce řešení krize týkající se reorganizace a výcviku malijských obranných sil, přičemž je třeba zohlednit podmínky nezbytné pro úspěch případné mise.

Rada upozornila na význam, který přikládá Bělorusku a jeho občanům, a uvedla, že je nadále vážně znepokojena nedodržováním lidských práv, demokracie a právního státu v této zemi. Vzhledem k tomu, že ne všichni političtí vězni byli propuštěni a žádný z propuštěných vězňů nebyl rehabilitován, a s ohledem na nedostatečné zlepšení v oblasti dodržování lidských práv, právního státu a demokratických zásad Rada prodloužila stávající omezující opatření do 31. října 2013.

Ministři pro rozvoj jednali o přípravě rámce pro rozvojové cíle tisíciletí po roce 2015 a činnosti navazující na summit Rio+20. Vyměnili si rovněž názory na podpora EU určenou na udržitelné změny ve společnostech v procesu transformace a následně jednali o přístupu EU ke zvyšování odolnosti.

Rada přijala bez rozpravy závěry o spolupráci Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů, v nichž vymezila obnovenou politiku EU na podporu občanské společnosti se zaměřením na dlouhodobá partnerství s organizacemi občanské společnosti z partnerských zemí. Přijala také závěry o sociální ochraně v rámci rozvojové spolupráce Evropské unie a o financování rozvoje.

OBSAH1

ÚČASTNÍCI

PROJEDNÁVANÉ BODY

Mali

Jižní sousedství

Mírový proces na Blízkém východě

Írán

Činnost navazující na summit EU-Čína

Východní sousedství

Příprava rámce pro rozvojové cíle tisíciletí po roce 2015 – činnost navazující na konferenci Rio+20

Podpora EU určená na udržitelné změny ve společnostech v procesu transformace

Přístup EU ke zvyšování odolnosti

OSTATNÍ SCHVÁLENÉ BODY

ZAHRANIČNÍ VĚCI

  • Dohoda s Kosovem o jeho účasti na programech Unie

  • Bosna a Hercegovina

  • Jmenování do orgánů OSN

  • Eritrea – omezující opatření

  • Somálsko – omezující opatření

  • Vztahy s Libanonem

ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE

  • Spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů

  • Sociální ochrana v rámci rozvojové spolupráce Evropské unie

  • Financování rozvoje

  • Výroční zpráva za rok 2012 o politikách rozvoje a vnější pomoci EU v roce 2011

  • Africký mírový projekt: schválení žádostí Africké unie

SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI

  • Dohoda o zjednodušení vízového režimu s Kapverdami

PÍSEMNÝ POSTUP

  • Přístup veřejnosti k dokumentům Rady

ÚČASTNÍCI

Vysoká představitelka

Catherine ASHTONOVÁ vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Belgie:

Didier REYNDERS místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí, zahraničního obchodu a evropských záležitostí

Dirk WOUTERS stálý zástupce

Bulharsko:

Nikolaj MLADENOV ministr zahraničních věcí

Česká republika:

Karel SCHWARZENBERG první místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí

Dánsko:

Villy SØVNDAL ministr zahraničních věcí

Christian Friis BACH ministr pro rozvojovou spolupráci

Německo:

Guido WESTERWELLE spolkový ministr zahraničních věcí

Michael G. LINK státní ministr, spolkové ministerstvo zahraničních věcí

Gudrun KOPPOVÁ parlamentní státní tajemnice při spolkovém ministru pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

Estonsko:

Urmas PAET ministr zahraničních věcí

Irsko:

Eamon GILMORE místopředseda vlády (Tánaiste) a ministr zahraničních věcí a obchodu

Joe COSTELLO náměstek pro obchod a rozvoj

Řecko:

Dimitrios AVRAMOPOULOS ministr zahraničních věcí

Antonios ZAIRIS generální ředitelství pro mezinárodní rozvojovou spolupráci – Hellenic Aid

Španělsko:

José Manuel GARCÍA-MARGALLO ministr zahraničních věcí a spolupráce

Gonzalo ROBLES OROZCO generální tajemník pro mezinárodní rozvojovou spolupráci

Francie:

Laurent FABIUS ministr zahraničních věcí

Pascal CANFIN zplnomocněný ministr při ministru zahraničních věcí, pověřený rozvojem

Itálie:

Giuliomaria TERZI DI SANT'AGATA ministr zahraničních věcí

Marta DASSU' státní tajemnice pro zahraniční věci

Kypr:

Erato KOZAKOU-MARKOULLIS ministryně zahraničních věcí

Lotyšsko:

Edgars RINKĒVIČS ministr zahraničních věcí

Litva:

Evaldas IGNATAVIČIUS náměstek ministra zahraničních věcí

Lucembursko:

Jean ASSELBORN místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí

Marie-José JACOBSOVÁ ministryně pro rodinu a integraci, ministryně pro spolupráci a humanitární opatření

Maďarsko:

János MARTONYI ministr zahraničních věcí

Malta:

Tonio BORG místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí

Marlene BONNICIOVÁ stálá zástupkyně

Nizozemsko:

Uri ROSENTHAL ministr zahraničních věcí

Ben KNAPEN ministr pro evropské záležitosti a mezinárodní spolupráci

Rakousko:

Reinhold LOPATKA státní tajemník, spolkové ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti

Polsko:

Radosław SIKORSKI ministr zahraničních věcí

Katarzyna PEŁCZYŃSKA- NAŁĘCZOVÁ státní podtajemnice pro otázky rozvojové spolupráce, ministerstvo zahraničních věcí

Portugalsko:

Miguel MORAIS LEITÃO státní tajemník ministra zahraničních věcí pověřený evropskými záležitostmi

Luís BRITES PEREIRA státní tajemník pro zahraniční věci a spolupráci

Rumunsko:

Titus CORLǍTEAN ministr zahraničních věcí

Luminita ODOBESCUOVÁ státní tajemnice, ministerstvo zahraničních věcí

Slovinsko:

Karl Viktor ERJAVEC místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí

Božo CERAR státní tajemník, ministerstvo zahraničních věcí

Slovensko:

Miroslav LAJČÁK ministr zahraničních věcí

Peter BURIAN státní tajemník, ministerstvo zahraničních věcí

Finsko:

Erkki TUOMIOJA ministr zahraničních věcí

Heidi HAUTALAOVÁ ministryně mezinárodního rozvoje

Švédsko:

Carl BILDT ministr zahraničních věcí

Sofia StrandOVÁ státní tajemnice, ministerstvo pro mezinárodní rozvojovou pomoc

Spojené království:

William HAGUE první ministr, ministr zahraničních věcí a věcí Commonwealthu

Justine GREENINGOVÁ ministryně pro mezinárodní rozvoj

Komise:

Štefan Füle člen Komise

Andris Piebalgs člen Komise

Kristalina GEORGIEVA členka Komise

Vláda přistupujícího státu byla zastoupena takto:

Chorvatsko:

Vesna PUSIĆOVÁ ministryně zahraničních věcí a evropských záležitostí

PROJEDNÁVANÉ BODY

Mali

Rada jednala o situaci v Mali a přijala tyto závěry:

„1. Evropská unie (EU) je i nadále znepokojena hlubokou politickou a bezpečnostní krizí, které je Mali vystaveno, a zejména situací na severu země, který se stal konsolidovaným útočištěm pro teroristické skupiny a na jehož území dochází k utlačování obyvatel, porušování lidských práv, jehož obětí jsou zejména ženy, a ničení kulturního dědictví i rozvoji organizované trestné činnosti. Tato situace představuje bezprostřední hrozbu pro oblast Sahelu a její obyvatele, kteří již čelí vážné potravinové krizi, i pro západní a severní Afriku, jakož i pro Evropu.

2. EU vítá přijetí rezoluce 2071 Radou bezpečnosti Organizace spojených národů a rostoucí pozornost věnovanou na mezinárodní úrovni oblasti Sahelu a Mali, o čemž svědčí také zasedání na vysoké úrovni konané dne 26. září 2012 při zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů a vytvoření integrované regionální strategie Organizace spojených národů pro oblast Sahelu. EU vítá jmenování zvláštního vyslance generálního tajemníka Organizace spojených národů a vyjadřuje své odhodlání jednat v úzké spolupráci s Romanem Prodim. Vyzývá k prohloubení koordinačních opatření s hlavními partnery Mali, a to s cílem zvýšit účinnost podpory procesu transformace v politické, bezpečnostní i hospodářské oblasti. V tomto ohledu EU vítá zasedání skupiny pro podporu a monitorování situace v Mali, které z podnětu Africké unie (AU) a ve spolupráci s Organizací spojených národů (OSN) a s Hospodářským společenstvím států západní Afriky (ECOWAS) proběhne dne 19. října 2012 v Bamaku, a zdůrazňuje jeho význam.

3. EU je odhodlána podporovat Mali při procesu obnovy právního státu a demokratické vlády mající plnou svrchovanost na celém území státu, což přinese užitek všem obyvatelům země. EU vítá jmenování nové vlády národní jednoty prezidentem republiky i úsilí zaměřené na mobilizaci mezinárodního společenství, zejména AU a ECOWAS, které tyto nové orgány vynakládají ve styku se všemi svými partnery, a zejména s EU.

4. V souladu se zásadami schválenými ECOWAS a skupinou pro podporu a monitorování, které předsedá AU spolu s OSN, jakož i s rezolucemi Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 2056 a 2071 vyzývá EU vládu národní jednoty, aby co nejrychleji a ve spolupráci se všemi politickými silami a s občanskou společností vypracovala společný plán dalšího postupu pro úplný návrat k ústavnímu pořádku a národní jednotě. Tento plán by měl zejména umožnit organizaci demokratického a věrohodného volebního procesu, rychlé zahájení otevřeného národního dialogu za účasti zástupců obyvatel severní části země, který by na tomto území umožnil co nejpokojnější návrat ke státním institucím, a reorganizaci armády pod kontrolou civilních složek.

5. EU potvrzuje své odhodlání podpořit v součinnosti se svými regionálními a mezinárodními partnery úsilí, které Mali vynakládá pro vyřešení této krize, a mobilizovat za tímto účelem veškeré nástroje v rámci strategie EU zaměřené na rozvoj a bezpečnost v oblasti Sahelu. V tomto ohledu:

  • po přijetí věrohodného plánu dalšího postupu obnoví EU postupně spolupráci v oblasti rozvoje, která bude záviset na konkrétním pokroku. Do té doby bude EU pokračovat v provádění činností ve prospěch obyvatel a demokratické transformace.

  • EU je připravena podpořit rámec národního dialogu, do něhož se zapojí zástupci obyvatel z celé země a jehož cílem bude návrat k právnímu státu na severu země, a přispět k opatřením na stabilizaci a obnovu, jejichž zaměření pomůže tento dialog určit.

  • EU a její členské státy se zavazují, že budou i nadále vyvíjet humanitární úsilí a pozorně sledovat vývoj humanitární situace v Mali a sousedních zemích. Evropská komise se chystá podstatně zvýšit částku poskytované pomoci, aby bylo možné co nejúčinněji reagovat na potřeby. EU připomíná povinnost zajistit všem humanitárním pracovníkům volný a neomezený přístup ke zranitelným skupinám obyvatel v oblastech na severu země.

  • Rada vyzývá vysokou představitelku a Komisi k posouzení dalších opatření nebo činností, které by mohly přispět k omezení účinků krize v Mali a jejího dopadu na sousední země, jakož i k posílení odolnosti zranitelných skupin obyvatel.

  • EU připomíná, že v úzké spolupráci s ECOWAS, AU a OSN lze přijmout cílené sankce vůči osobám, které jsou zapojeny do ozbrojených skupin na severu země, a dále osobám, které by bránily návratu k ústavnímu pořádku.

  • V návaznosti na žádost obdrženou ze strany Mali a ECOWAS je EU přesvědčena, že na bezpečnostní výzvy a teroristickou hrozbu je třeba reagovat rychle prostřednictvím rámce, který by měla stanovit Rada bezpečnosti Organizace spojených národů. V této souvislosti Rada vítá přípravnou práci vysoké představitelky zaměřenou na způsob poskytnutí případné pomoci při obnově kapacit malijské armády v souladu s politickými cíli a rámcem činností stanovenými mezinárodním společenstvím a s rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 2071.

  • Rada vyzývá vysokou představitelku a Evropskou komisi, aby posoudily podporu zapojení regionálních partnerů, zejména AU a ECOWAS, například prostřednictvím urychlené podpory v oblasti plánování. S výhradou předložení dokončené koncepce ze strany ECOWAS Rada vyzývá vysokou představitelku a Evropskou komisi, aby posoudily možnost další podpory, a to včetně podpory finanční, jako je mobilizace afrického mírového projektu.

  • Rada rovněž vyzývá k neprodlenému pokračování a prohloubení činností souvisejících s plánováním případné vojenské mise v rámci SBOP, a zejména pak k vypracování koncepce řešení krize týkající se reorganizace a výcviku malijských obranných sil, přičemž je třeba zohlednit podmínky nezbytné pro účinnost případné mise, včetně plné podpory ze strany malijských orgánů a definice strategie pro ukončení mise. Aby se úsilí vyvíjené zúčastněnými stranami doplňovalo, je třeba tyto činnosti provádět v úzké spolupráci s organizacemi, zejména s OSN, AU a ECOWAS, dotčenými státy a aktéry. Rada vyzývá vysokou představitelku, aby pro zasedání Rady konané dne 19. listopadu vypracovala koncepci řešení krize a aby předložila svá doporučení.

  • V rámci globálního přístupu Rada vyzývá k využití potenciálu, který představuje spolupůsobení ostatních činností EU v daném regionu, zejména mise EUCAP SAHEL Niger a její regionální zaměření.“

Jižní sousedství

– Sýrie

Rada jednala o posledním vývoji událostí v Sýrii a přijala tyto závěry:

„1. Evropská unie podporuje syrský lid v jeho odvážném boji za svobodu, důstojnost a demokracii. Násilí, kterého se syrský režim dopouští na civilním obyvatelstvu, včetně použití těžkých zbraní a leteckého bombardování, dosáhlo nevídaných rozměrů a může jen dále rozdmychávat násilí a ohrožovat stabilitu celého regionu. EU připomíná, že nejdůležitějším úkolem by mělo být ukončit útlak, zastavit veškeré násilí, poskytnout humanitární pomoc všem, kteří ji potřebují, nedopustit prohlubování regionální nestability a připravit se na období po skončení konfliktu.

EU zdůrazňuje, že ti, jejichž přítomnost by tuto politickou transformaci podrývala, by z ní měli být vyloučeni, a prezident Asad nemá v tomto ohledu v budoucí Sýrii místo.

EU i nadále podporuje suverenitu, nezávislost a územní celistvost Sýrie.

2. Evropská unie je i nadále hluboce znepokojena dopady syrské krize na bezpečnost a stabilitu sousedních zemí. EU důrazně odsuzuje dělostřelecké ostřelování tureckého území syrskými silami, zejména pohraničního města Akçakale, k němuž došlo dne 3. října. EU vyzývá všechny strany, aby předešly eskalaci konfliktu. EU znovu vyzývá syrské orgány, aby plně respektovaly územní nedotknutelnost a svrchovanost všech sousedních zemí.

3. EU připomíná, že hlavní zodpovědnost za současnou krizi nesou syrské orgány, a varuje před další militarizací a radikalizací konfliktu a sektářským násilím, které může Sýrii přinést pouze další utrpení a nebezpečí tragického dopadu na tento region. V této souvislosti EU vyjadřuje obavy ohledně ochrany civilního obyvatelstva, zejména ohrožených skupin a náboženských společenství. Z eskalace násilí a nedávné řady teroristických útoků je zřejmé, že je naléhavě nutná politická transformace, která by uspokojila demokratické tužby syrského lidu a přinesla do Sýrie stabilitu. EU je v tomto směru hluboce znepokojena zvýšeným přísunem zbraní do Sýrie a vyzývá všechny státy, aby do této země zbraně nedodávaly.

Pokračování a eskalace krize v Sýrii představuje nebezpečí pro stabilitu regionu v širším měřítku.

4. EU opětovně zdůrazňuje svou plnou podporu úsilí Lakhdara Brahimiho v roli společného zvláštního zástupce Spojených národů a Ligy arabských států pro Sýrii a je připravena posílit s ním svou spolupráci. EU zdůrazňuje, že je nutno zaměřit mezinárodní a regionální úsilí na vyřešení syrské krize politickou cestou, a vyzývá klíčové aktéry v tomto regionu a všechny členy Rady bezpečnosti OSN, aby dostáli svým závazkům a úsilí Lakhdara Brahimiho podpořili.

EU se zájmem očekává příští zasedání Skupiny přátel syrského lidu, které se uskuteční v Maroku s cílem nadále vyvíjet mezinárodní tlak na syrský režim.

5. S ohledem na zhoršování humanitární situace a nadcházející zimní období EU připomíná, že je morální povinností zvýšit pomoc všem postiženým obyvatelům v Sýrii a v sousedních zemích. Evropská unie vyjadřuje svou solidaritu s postiženým obyvatelstvem a se sousedními zeměmi, které přivítaly uprchlíky. EU bude nadále poskytovat pomoc a vyzývá všechny dárce, aby zvýšili své příspěvky, pokud jde o nejnovější výzvy OSN k financování humanitární pomoci a pomoci uprchlíkům. Evropská unie naléhavě vyzývá dárce, aby informovali Spojené národy (Úřad OSN pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA)) o své pomoci a koordinovali ji s cílem dosáhnout maximální účinnosti úsilí v oblasti pomoci. Všechny zúčastněné strany by měly umožnit plný a bezpečný přístup pro poskytování humanitární pomoci ve všech částech země a dodržování mezinárodního humanitárního práva. Evropská unie naléhavě vyzývá všechny strany konfliktu, aby plně respektovaly své právní a morální závazky, pokud jde o ochranu civilních obyvatel.

Obzvláště znepokojena dramatickými a rostoucími obtížemi, pokud jde o přístup k lékařským službám v Sýrii, EU důrazně vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se zavázaly k plnému respektování nenarušitelnosti všech zdravotnických zařízení, zdravotnického personálu a vozidel v rámci dodržování použitelného mezinárodního humanitárního práva.

6. EU je zděšena zhoršováním situace v Sýrii a zejména rozsáhlým a systematickým porušováním lidských práv, mezinárodního humanitárního práva a základních svobod ze strany syrských orgánů. V souladu s rezolucí Rady OSN o Sýrii přijatou dne 28. září EU vyzývá všechny strany, aby ukončily všechny formy násilí a aby přijaly zvláštní opatření na ochranu zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou děti, a na ochranu žen a dívek, na nichž je pácháno násilí na základě pohlaví.

EU vítá rozšíření nezávislé mezinárodní vyšetřovací komisi pro Sýrii a její posílení jmenováním dvou nových členů, Carly de Ponteové a Vitita Muntarbhorna. EU znovu opakuje podporu vyšetřování této komise ohledně předpokládaného porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv, aby byly přivedeny k odpovědnosti osoby, které mají toto porušování na svědomí, a to včetně případných zločinů proti lidskosti a válečných zločinů v souladu s definicí Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. EU zdůrazňuje důležitost dokumentování rozsáhlého, systematické a hrubého porušování lidských práv a opětovně připomíná, že všechny osoby, které to mají na svědomí, musejí být pohnány k odpovědnosti. EU opakuje svou výzvu syrským orgánům, aby plně spolupracovaly s výše uvedenou vyšetřovací komisí, a to i udělením plného, okamžitého a bezpodmínečného přístupu na celé území Sýrie.

7. EU připomíná, že široká a koordinovaná opozice má nepostradatelný význam pro zahájení politické transformace. EU i nadále naléhavě vyzývá všechny opoziční skupiny v Sýrii i mimo ni, aby zanechaly sporů a dohodly se na společných zásadách a začaly pracovat na inkluzivní, spořádané a pokojné transformaci v Sýrii a aby jako základ využily dohodu o národním paktu a o společné politické vizi transformace v Sýrii. EU bude i nadále úzce spolupracovat s Ligou arabských států a podporovat další iniciativy k dialogu s cílem napomoci úsilí ligy o podporu opozice při vytváření inkluzivní společné platformy. V nové Sýrii musí být místo pro všechny Syřany, kteří se musí těšit rovným právům, bez ohledu na svůj původ, příslušnost, náboženské vyznání, přesvědčení či pohlaví.

8. EU se zavazuje, že posílí podporu při budování kapacity občanské společnosti umožňující účast na budování nové Sýrie v souladu s oprávněnými požadavky syrského lidu na svobodnější, otevřenější a inkluzivnější politický systém, na němž se budou moci podílet všichni obyvatelé Sýrie. V této souvislosti EU rovněž uznává význam práce místních civilních orgánů po celé Sýrii.

9. EU dnes schválila další omezující opatření vůči Sýrii. EU je připravena pomoci těm, kteří jsou vážně odhodláni ke skutečnému přechodu k demokracii. Dokud represe neustanou, bude EU pokračovat ve své politice ukládání dalších opatření namířených proti režimu, nikoli však proti civilnímu obyvatelstvu. EU bude rovněž nadále naléhat na mezinárodní společenství, aby se k tomuto úsilí připojilo tím, že podnikne kroky k uplatňování a vynucování omezujících opatření vůči syrskému režimu a jeho stoupencům. V této souvislosti EU vítá čtvrté zasedání mezinárodní pracovní skupiny pro sankce, které se konalo dne 20. září v Haagu. Vyzývá všechny Syřany, aby se od represivní politiky syrského režimu distancovali, a usnadnili tak politickou transformaci.

10. EU je odhodlána úzce a v široké míře spolupracovat s mezinárodními partnery na plánech k zajištění toho, aby bylo mezinárodní společenství připraveno poskytnout rychlou podporu Sýrii, jakmile dojde k transformaci. V tomto ohledu EU zdůrazňuje důležitost vytvoření přechodného orgánu. EU vítá druhé zasedání Pracovní skupiny pro hospodářskou obnovu a rozvoj Skupiny přátel syrského lidu konané v Berlíně dne 4. září 2012.

EU vyjadřuje znepokojení nad ničením syrského kulturního dědictví.

Jakmile bude zahájen skutečný přechod k demokracii, EU je připravena vybudovat se Sýrií nové a ambiciózní partnerství ve všech oblastech společného zájmu, mimo jiné přispěním k posouzení potřeb v době po konfliktu, mobilizací pomoci, budováním institucí, posílením obchodních a hospodářských vztahů a podporou přechodných justičních orgánů, jakož i politické transformace.

11. Otázkou tlaku vytvořeného na vnějších hranicích EU se bude na svém příštím zasedání zabývat Rada pro spravedlnost a vnitřní věci.“

Vzhledem ke stupňujícímu se násilí v Sýrii Rada opět posílila sankce EU vůči syrskému režimu. Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě 14793/12.

– Egypt

Rada zhodnotila přípravy na zasedání pracovní skupiny s Egyptem, které se má uskutečnit ve dnech 13. a 14. listopadu v Káhiře.

Mírový proces na Blízkém východě

V návaznosti na zasedání Valného shromáždění OSN konané v září Rada zhodnotila mírový proces na Blízkém východě.

Írán

Rada jednala o situaci v Íránu a přijala tyto závěry:

„1. Rada znovu opakuje své vážné a prohlubující se znepokojení nad íránským jaderným programem a naléhavou potřebu, aby Írán dostál všem svým mezinárodním závazkům, včetně toho, aby v plném rozsahu naplnil rezoluci Rady bezpečnosti OSN a rezoluci Rady guvernérů MAAE.

2. Rada odsuzuje pokračující výrobu obohaceného uranu a rozšíření íránské kapacity pro jeho obohacování, mimo jiné v lokalitě Fordo, jakož i pokračující činnosti spojené s těžkou vodou, jež jsou v rozporu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a usneseními Rady guvernérů MAAE, jak je uvedeno v poslední zprávě MAAE. S mimořádným znepokojením bere Rada na vědomí skutečnost, že Írán brání práci MAAE zaměřené na objasnění všech nevyřešených otázek, mimo jiné i ohledně případného vojenského rozměru íránského jaderného programu. Rada proto vítá, že dne 13. září 2012 byla naprostou většinou Rady guvernérů MAAE přijata rezoluce obsahující rozhodnutí, že pro obnovení mezinárodní důvěry ve výhradně mírovou povahu íránského jaderného programu je zásadní a nezbytně nutná spolupráce Íránu.

3. Írán jedná v závažném rozporu se svými mezinárodními závazky a nadále odmítá plnou spolupráci s MAAE při řešení znepokojujících otázek týkajících se jeho jaderného programu. Rada se v této souvislosti a v souladu s předchozími závěry Evropské rady a Rady dohodla na dalších omezujících opatřeních ve finančním sektoru a v odvětvích obchodu, energetiky a dopravy, jakož i na dalších označeních, zejména subjektů působících v odvětví ropy a zemního plynu. Rada se především dohodla na zákazu všech transakcí mezi evropskými a íránskými bankami kromě případů, kdy budou tyto transakce za přísných podmínek předem schváleny pro humanitární potřeby. Rada se dále dohodla na posílení omezujících opatření vůči íránské centrální bance. Byla zavedena další vývozní omezení, vztahující se zejména na grafit, kovy a software pro průmyslové procesy, a opatření týkající se stavby lodí.

4. Dnes dohodnutá omezující opatření jsou namířena proti íránskému jadernému programu a proti příjmům íránského režimu využívaným k jeho financování a nejsou namířena proti íránskému lidu. Je na íránském režimu samotném, aby postupoval odpovědně, a dosáhl tak ukončení těchto sankcí. Nestane-li se tak, je Rada i nadále odhodlána zesílit v těsné součinnosti s mezinárodními partnery tlak na Írán, a to v rámci přístupu ve dvou rovinách.

5. Rada znovu potvrzuje dlouhodobý závazek Evropské unie usilovat v souladu s přístupem ve dvou rovinách o diplomatické řešení íránské jaderné otázky.

6. Rada znovu potvrzuje, že cílem EU i nadále zůstává dosažení komplexního, diplomatického a dlouhodobého řešení, jež by při respektování legitimních práv Íránu na mírové využití jaderné energie v souladu se Smlouvou o nešíření jaderných zbraní a při plném zohlednění rezoluce Rady bezpečnosti OSN a usnesení Rady guvernérů MAAE umožnilo na mezinárodní úrovni vybudovat přesvědčení, že íránský jaderný program je ryze mírové povahy. Rada vítá snahu o diplomatické řešení vyjádřenou skupinou ministrů zahraničních věcí E3+3 dne 27. září v New Yorku a plně potvrzuje úsilí, jež v této souvislosti jménem skupiny E3+3 vynakládá vysoká představitelka. Skupina E3+3 vypracovala důvěryhodný a věcný návrh v oblasti budování důvěry pro účely jednání, která se budou řídit zásadami vzájemnosti a postupného přístupu. Rada naléhavě vyzývá Írán, aby se do procesu zapojil konstruktivně, s úmyslem dosáhnout dohody o konkrétních krocích směřujících k nastolení důvěry, prostřednictvím seriózního jednání a reagováním na obavy mezinárodního společenství.“

Rada dále značně rozšířila omezující opatření EU vzhledem k tomu, že EU je hluboce a stále více znepokojena íránských jaderným programem. Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě 14803/12.

Činnost navazující na summit EU-Čína

S ohledem na zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. října a na jednání, jež vedoucích představitelů o vztazích se strategickými partnery, v Radě proběhla výměna názorů na výsledek summitu EU-Čína konaného dne 20. září.

Východní sousedství

– Bělorusko

Během pracovního oběda ministři jednali o situaci v Bělorusku po parlamentních volbách, které se konaly dne 23. září. Rada přijala tyto závěry:

„1. Rada připomíná své závěry z 31. ledna 2011, 20. června 2011 a 23. března 2012 a současně upozorňuje na význam, který přikládá této zemi sousedící s EU a občanům této země, a je nadále vážně znepokojena nedodržováním lidských práv, demokracie a právního státu, jehož jsme v Bělorusku svědky.

2. S odkazem na prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové a komisaře Štefana Füleho Rada vyjadřuje politování nad tím, že parlamentní volby konané dne 23. září 2012 v obecné atmosféře represe byly pro Bělorusko další promarněnou příležitostí pro uspořádání voleb v souladu s mezinárodními standardy a standardy OBSE. Vyzývá běloruské orgány, aby se věnovaly doporučením Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (OBSE/ODIHR), aby za tímto účelem s OBSE/ODIHR plně spolupracovaly a aby umožnily návrat kanceláře OBSE do Běloruska.

3. Rada znovu vyzývá k okamžitému propuštění a rehabilitaci všech zbývajících politických vězňů. Propuštění Sjargeje Kavalenky vnímá jako pozitivní signál, vyjadřuje však lítost nad tím toho, že šlo o podmínečné propuštění na základě žádosti o prezidentskou milost. Rada je rovněž nadále hluboce znepokojena rozhodnutími ohledně dodatečných trestů odnětí svobody a stále novými zprávami o špatném zacházení s politickými vězni.

4. Rada opětovně vyzývá běloruské orgány, aby ukončily pronásledování aktivistů občanské společnosti, politické opozice a nezávislých sdělovacích prostředků. Rada běloruské orgány naléhavě vyzývá ke splnění rezoluce Rady pro lidská práva č. 20/13, včetně provedení všech doporučení obsažených ve zprávě vysoké komisařky OSN pro lidská práva z dubna roku 2012, a k plné spolupráci s novým zvláštním zpravodajem OSN pro Bělorusko.

5. Z důvodu skutečnosti, že ne všichni političtí vězni byli propuštěni a žádný z propuštěných vězňů nebyl rehabilitován, a s ohledem na nedostatečné zlepšení v oblasti dodržování lidských práv, právního státu a demokratických zásad se Rada rozhodla prodloužit stávající omezující opatření do 31. října 2013. V této souvislosti Rada připomíná své závěry ze dne 23. března 2012 a znovu zdůrazňuje, že její politika vůči omezujícím opatřením je i nadále otevřená a je trvale přezkoumávána.

6. V duchu solidarity EU Rada opětovně vyzývá Bělorusko, aby plně respektovalo mezinárodně uznávané diplomatické výsady a imunity diplomatických zastoupení členských států EU a jejich zaměstnanců v Bělorusku a umožnilo jim plně vykonávat své funkce.

7. Rada opakuje, že je pevně odhodlána posilovat závazky EU vůči běloruskému lidu a občanské společnosti. Rada vyjadřuje trvalou pevnou podporu „evropskému dialogu o modernizaci“ a svůj záměr dále jej rozvíjet. Konstatuje, že evropský dialog stimuloval zásadní debatu mezi zástupci běloruské společnosti s cílem přednést konkrétní myšlenky o potřebě reforem, a vyzývá běloruské orgány k zapojení se do diskuzí.

8. Rada znovu zdůrazňuje, že EU je připravena zahájit jednání o zjednodušení vízového režimu a o dohodách o zpětném přebírání osob, což by podpořilo mezilidské kontakty a bylo přínosem pro běloruské obyvatelstvo jako celek, a vyjadřuje lítost nad tím, že na pozvání Komise z června roku 2011 k zahájení jednání běloruské orgány neodpověděly. Prozatím Rada vítá skutečnost, že členské státy EU nadále optimálně využívají stávající možnosti poskytované vízovým kodexem, zejména možnost v případě některých kategorií běloruských občanů nebo v individuálních případech upustit od poplatků za víza či tyto poplatky snížit, a uvítala by možnosti prozkoumat další cesty ke snížení vízových poplatků pro běloruské občany.

9. Rada znovu zdůrazňuje, že je odhodlána prosazovat politiku kritické angažovanosti, mimo jiné i prostřednictvím dialogu a účasti ve Východním partnerství, a připomíná, že rozvoj dvoustranných vztahů v rámci Východního partnerství je podmíněn dosažením pokroku v dodržování zásad demokracie, právního státu a lidských práv ze strany Běloruska. Rada znovu opakuje, že EU je ochotna Bělorusku napomáhat, aby v tomto ohledu splnilo své závazky.“

Rada také prodloužila platnost omezujících opatření EU vůči Bělorusku o dalších dvanáct měsíců. Další informace o vztazích mezi EU a Běloruskem naleznete v informativním přehledu „Evropská unie a Bělorusko“.

– Gruzie

Během pracovního oběda ministři jednali o situaci v Gruzii po parlamentních volbách, které se konaly dne 1. října. Rada přijala tyto závěry:

„1. Rada vítá parlamentní volby, které se v Gruzii uskutečnily dne 1. října 2012, a blahopřeje gruzínskému lidu k tomuto významnému kroku k upevnění demokracie v zemi. Rada bere na vědomí, že Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (OBSE/ODIHR) ve svém předběžném hodnocení označila průběh těchto voleb za celkově pozitivní, a zavazuje že, že Gruzii poskytne podporu při provádění doporučení OBSE/ODIHR.

2. Rada vyzývá všechny gruzínské státní instituce a politické strany, aby spolu během nadcházejícího období transformace konstruktivně spolupracovaly za účelem zabezpečení stability, právního státu, lidských práv a řádné správy věcí veřejných a plně přitom respektovaly demokraticky vyjádřenou vůli lidu a příslušné pravomoci parlamentu a prezidenta podle gruzínské ústavy. Rada vítá rychlé navázání kontaktů mezi dotyčnými stranami a závazky, které zástupci nastupující i odstupující vlády přijali k zajištění efektivní a transparentní politické transformace.

3. Rada potvrzuje, že EU je odhodlána usilovat v rámci Východního partnerství o politické přidružení a hospodářskou integraci s Gruzií, a znovu potvrzuje závazek EU, pokud jde o společný cíl zavést v patřičné době bezvízový styk, budou-li splněny podmínky pro řádně řízenou a bezpečnou mobilitu. Rada uznává evropské ambice Gruzie a její volbu evropského směřování a očekává, že úzká spolupráce s Gruzií na základě ambiciózní společné agendy bude pokračovat. V této souvislosti Rada rovněž připomíná společné prohlášení ze zasedání ministrů zahraničních věcí zemí Východního partnerství ze dne 23. července 2012, v němž je příslušný plán zmíněn jako základ pro řízení a sledování dalšího provádění Východního partnerství.

4. EU je připravena poskytnout nové vládě podporu a poradenství a pokračovat v technickém dialogu s cílem zabezpečit kontinuitu a zachovat dynamiku jednání o dohodě o přidružení, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, i kontinuitu a dynamiku opatření přijímaných v souvislosti s probíhajícím dialogem o vízech. Rada zdůrazňuje svůj závazek, že EU podpoří nezbytné vnitřní reformy, jež bude muset Gruzie v těchto oblastech provést. Rada očekává návštěvu nového předsedy vlády při nejbližší možné příležitosti.

5. Rada zdůrazňuje, že pro demokratický rozvoj je nezbytně důležitá skutečná parlamentní opozice i aktivní občanská společnost, a znovu opakuje svůj záměr nadále podporovat budování kapacit v těchto oblastech.

6. Rada znovu opakuje, že pevně podporuje svrchovanost a územní celistvost Gruzie v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic. EU očekává, že se Gruzie bude dále angažovat v ženevských mezinárodních jednáních a bude prosazovat účinnou politiku ve vztazích se separatistickými oblastmi. EU znovu potvrzuje, že je odhodlána se i nadále angažovat v úsilí o stabilizaci a vyřešení konfliktů v Gruzii a nadále se do něj zapojovat, mimo jiné i dalším působením ve funkci spolupředsedy ženevských jednání, prostřednictvím činnosti zvláštního zástupce EU a pokračující přítomnosti pozorovatelské mise EU v zemi. Rada Gruzii vyzývá, aby nadále podporovala návrat mise OBSE do Gruzie.“

Příprava rámce pro rozvojové cíle tisíciletí po roce 2015 – činnost navazující na konferenci Rio+20

Ministři pro rozvoj jednali o tom, jaké zásady by měly být základem komplexního přístupu EU k rozvojové agendě po roce 2015 a činnosti navazující na konferenci Rio+20. Zabývali se několika otázkami, mimo jiné tím, jakým způsobem je možné se angažovat v budoucí rozvojové agendě při zohlednění zkušeností získaných v rámci rozvojových cílů tisíciletí. Někteří ministři zdůraznili, že je důležité zachovat jako stěžejní cíl budoucí rozvojové agendy vymýcení chudoby a zároveň řešit případné nedostatky stávajícího rámce rozvojových cílů tisíciletí, například v oblasti lidských práv, správy věcí veřejných, odpovědnosti a udržitelného růstu a v situacích nestability, při konfliktech či po skončení konfliktu.

Ministři si také vyměnili názory na budoucí cíle udržitelného rozvoje v rámci rozvojové agendy po roce 2015. Několik ministrů také vyjádřilo svůj názor na to, jakým způsobem by EU mohla prosazovat integrovaný přístup k financování a dalším prostředkům provádění, mimo jiné prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Mnozí ministři rovněž zmínili, že je důležité se dohodnout na společném postoji EU k rozvojové agendě po roce 2015 a činnosti navazující na konferenci Rio+20. Zásadní význam bude mít také oslovení zemí, které jsou strategickými partnery, při příslušných mezinárodních jednáních.

Výsledky této rozpravy budou využity při přípravě sdělení Komise o rozvojové agendě po roce 2015. Sdělení by mělo být předloženo začátkem ledna roku 2013 a bude základem pro následná jednání.

Podpora EU určená na udržitelné změny ve společnostech v procesu transformace

Na základě sdělení Komise (dokument 14662/12) jednali ministři pro rozvoj o tom, jak lze nejlépe poskytovat podporu pro udržitelné změny tzv. transformačním zemím, tedy zemím, které provádějí významné politické, sociální a hospodářské reformy.

Ministři diskutovali o tom, jakým způsobem by bylo možné plně využít bohaté zkušenosti a poznatky, které mají s transformací samotné členské státy EU, mimo jiné rozsáhlejším používáním on-line databáze „kompendium evropské transformace“.

Několik ministrů zdůraznilo, že pro zajištění úspěchu transformačních procesů je důležitá vlastní odpovědnost dotčených zemí. Reakce EU by měla vycházet z potřeb jednotlivých zemí a měla by být přizpůsobena konkrétní situaci. EU by měla také určit pobídky s cílem podpořit reformy účinným způsobem podle zásady „více za více“ (více podpory za rozsáhlejší a rychlejší reformy).

Výsledky této rozpravy budou využity při přípravě závěrů Rady, v nichž bude na pozdějším zasedání Rady vymezen přístup EU k podpoře udržitelných změn v transformačních zemích.

Přístup EU ke zvyšování odolnosti

Na základě společného sdělení „Přístup EU ke zvyšování odolnosti: poučení z krizí v oblasti zajišťování potravin“ (dokument 14616/12) jednali ministři pro rozvoj o tom, jak lze řešit chronickou zranitelnost a zvyšovat odolnost vůči krizím.

Ministři si vyměnili názory na možnosti zvýšení účinnosti podpory EU za účelem snížení zranitelnosti v zemích trpících nedostatkem potravin a v zemích ohrožených katastrofami. Zdůraznili, že na odolnost je důležité nahlížet jako na ústřední cíl vnější pomoci EU, který leží na pomezí humanitární a rozvojové pomoci.

Výsledky této rozpravy budou využity při přípravě závěrů Rady, v nichž bude vymezen přístup EU k odolnosti.

* * *

Rada přijala prohlášení k udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii.

OSTATNÍ SCHVÁLENÉ BODY

ZAHRANIČNÍ VĚCI

Dohoda s Kosovem o jeho účasti na programech Unie

Rada zmocnila Komisi k zahájení jednání o rámcové dohodě s Kosovem* o jeho účasti na programech Unie a přijala směrnice pro jednání.

Bosna a Hercegovina

Rada přijala tyto závěry:

„Rada opakuje, že jednoznačně podporuje evropskou perspektivu Bosny a Hercegoviny jakožto svrchované a jednotné země, která v plném rozsahu požívá územní celistvosti. Znovu potvrzuje, že je odhodlána naplňovat závěry z března, října a prosince roku 2011 a června roku 2012. Rada vítá restrukturalizaci operace Althea dokončenou k 1. září 2012, jejímž výsledkem je nižší počet sil umístěných v Bosně a Hercegovině, jež se s úspěchem zaměřují na budování kapacit a odbornou přípravu a současně si zachovávají schopnost podpořit v případě nutnosti odstrašující potenciál orgánů Bosny a Hercegoviny. Vyjadřuje znepokojení nad současnou politickou situací v Bosně a Hercegovině, uznává však, že bezpečnostní situace je i nadále klidná a stabilní, a konstatuje, že orgány Bosny a Hercegoviny zatím prokazují schopnost se s hrozbami ohrožujícími bezpečné a zabezpečené prostředí vypořádat. Rada v této souvislosti, jakožto součást celkové strategie EU pro Bosnu a Hercegovinu, potvrzuje, že EU je v této fázi připravena pokračovat v plnění výkonné vojenské úlohy na podporu úsilí Bosny a Hercegoviny o zachování bezpečného a zabezpečeného prostředí na základě obnoveného mandátu OSN.“

Jmenování do orgánů OSN

Rada přijala revidované pokyny týkající se kritérií pro výběrová řízení v rámci organizací systému OSN, koordinace kandidatur ze strany EU a podpory kandidátů z třetích zemí.

Eritrea – omezující opatření

Rada provedla v právních předpisech EU změny, k nimž došlo v režimu sankcí OSN vůči Eritreji. V souladu s těmito změnami vyňala ze stávajícího zbrojního embarga proti Eritreji ochranné oděvy používané personálem OSN a dodávky nesmrtícího vojenského vybavení určeného výhradně pro humanitární účely.

Somálsko – omezující opatření

S ohledem na změny, o nichž rozhodla Rada bezpečnosti OSN, pozměnila Rada omezující opatření vzhledem k situaci v Somálsku. Doplnila dvě osoby na seznam osob, proti nimž je namířen zákaz vstupu na území EU a zmrazení majetku a kterým není v EU dovolen nákup zbraní a vojenského vybavení. Současně vyňala ze stávajícího zbrojního embarga proti Somálsku zbraně určené pro potřebu Politického úřadu OSN pro Somálsko.

Vztahy s Libanonem

Rada přijala postoj EU pro šesté zasedání Rady přidružení s Libanonem, které se bude konat dne 17. října v Bruselu.

ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE

Spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů

Rada přijala závěry nazvané „Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“ (dokument 14451/12), v nichž vymezila obnovenou politiku EU na podporu občanské společnosti se zaměřením na dlouhodobá partnerství s organizacemi občanské společnosti z partnerských zemí. Rada zejména uznává zásadní úlohu občanské společnosti se silným postavením, která je přínosem pro každou demokracii a klíčovým prvkem přispívajícím k účinnějším politikám, spravedlivému rozvoji a růstu podporujícímu začlenění.

Sociální ochrana v rámci rozvojové spolupráce Evropské unie

Rada přijala závěry o sociální ochraně v rámci rozvojové spolupráce Evropské unie (dokument 14444/12). Rada zejména uznává, že politiky v oblasti sociální ochrany mohou napomáhat k přeměně společnosti tím, že propagují rovnost a prosazují sociální začlenění a dialog se sociálními partnery. V závěrech jsou vymezeny hlavní zásady pro budoucí rozvojovou spolupráci EU v oblasti sociální ochrany na základě diferenciovaného přístupu, se zohledněním potřeb, priorit a kapacit partnerských zemí a s cílem podpory rozvoje politik a programů sociální ochrany, za něž nesou odpovědnost jednotlivé státy a které podporují začlenění.

Financování rozvoje

Rada přijala závěry o financování rozvoje (dokument 14272/12), v nichž zejména potvrdila závazky EU a jejích členských států v této oblasti a jejich komplexní přístup k podpoře rozvojových zemí při mobilizaci finančních prostředků ze všech dostupných zdrojů, s cílem dosáhnout do roku 2015 rozvojových cílů tisíciletí.

Výroční zpráva za rok 2012 o politikách rozvoje a vnější pomoci EU v roce 2011

Rada přijala závěry o výroční zprávě za rok 2012 o politikách rozvoje a vnější pomoci Evropské unie a o jejich provádění v roce 2011 (dokument 13107/12).

Africký mírový projekt: schválení žádostí Africké unie

Rada se shodla na tom, že by EU měla potvrdit žádost Africké unie o doplnění finančních prostředků afrického mírového projektu přesunutím 100 milionů EUR ze všeobecných rezerv 10. Evropského rozvojového fondu na podporu mírových operací v rámci afrického mírového projektu. Tento postoj bude postojem EU v rámci Výboru velvyslanců AKT-EU. Více informací naleznete v dokumentu 13933/1/12.

SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI

Dohoda o zjednodušení vízového režimu s Kapverdami

Rada přijala rozhodnutí o podpisu Dohody mezi Evropskou Unií a Kapverdskou republikou o zjednodušení vízového režimu pro krátkodobý pobyt občanů Kapverdské republiky a Evropské unie (dokument 14202/12) na recipročním základě a pro zamýšlený pobyt, který během 180 dní nepřesáhne 90 dní (dokument 14203/12).

K uzavření dohody o zjednodušení vízového režimu obvykle dochází současně s uzavřením dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a určitou třetí zemí. Očekává se, že dohoda o zpětném přebírání osob s Kapverdami bude podepsána začátkem roku 2013, a obě dohody vstoupí v platnost ve stejný den, pravděpodobně do léta roku 2013.

Předtím, než může být dohoda o zjednodušení vízového režimu uzavřena, musí být zaslána k vyjádření souhlasu Evropskému parlamentu. Spojené království, Irsko a Dánsko nejsou touto dohodou vázány.

PÍSEMNÝ POSTUP

Přístup veřejnosti k dokumentům Rady

Dne 9. října 2012 přijala Evropská rada písemným postupem odpověď na potvrzující žádost 19/c/01/12 (dokument EUCO 181/12).

* :

Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/99 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website