3157. zasedání Rady Zahraniční věci Brusel 22. a 23. března 2012

RADA EVROPSKÉ UNIE		CS

OBSAH1

ÚČASTNÍCI

PROJEDNÁVANÉ BODY

SPOLEČNÁ BEZPEČNOSTNÍ A OBRANNÁ POLITIKA

Operace

Vojenské schopnosti

Oblast SAHELU

BĚLORUSKO

SÝRIE

OSTATNÍ SCHVÁLENÉ BODY

SPOLEČNÁ BEZPEČNOSTNÍ A OBRANNÁ POLITIKA

• EU/Albánie – operace pro řešení krizí

• EUNAVFOR Atalanta

• Operační středisko EU

• Ženy, mír a bezpečnost

ZAHRANIČNÍ VĚCI

• Obecné zásady politiky EU týkající se mučení

• Podpora činností Organizace pro zákaz chemických zbraní

• Vztahy s Jordánským hášimovským královstvím

• Podněsterská oblast – omezující opatření

• Afghánistán – omezující opatření

• Írán – omezující opatření

• Nadace EU-LAK

ÚČASTNÍCI

Vysoká představitelka

Catherine ASHTONOVÁ vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Belgie:

Didier REYNDERS místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí, zahraničního obchodu a evropských záležitostí

Michel Tilleman velvyslanec, člen Politického a bezpečnostního výboru

Bulharsko:

Anju ANGELOV ministr obrany

Nikolaj MLADENOV ministr zahraničních věcí

Česká republika:

Jiří ŠEDIVÝ náměstek ministra obrany

Jiří SCHNEIDER státní tajemník a náměstek ministra zahraničí

Dánsko:

Nick HÆKKERUP ministr obrany

Villy SØVNDAL ministr zahraničních věcí

Německo:

Guido WESTERWELLE spolkový ministr zahraničních věcí

Christian SCHMIDT parlamentní státní tajemník při spolkovém ministru obrany

Estonsko:

Harri TIIDO velvyslanec, člen Politického a bezpečnostního výboru

Irsko:

Eamon GILMORE místopředseda vlády (Tánaiste) a ministr zahraničních věcí a obchodu

Michael HOWARD generální tajemník irského ministerstva obrany

Řecko:

Kostas SPILIOPOULOS státní tajemník pro obranu

Stavros DIMAS ministr zahraničních věcí

Španělsko:

Pedro MORÉNES EULATE ministr obrany

José Antonio GARCIA-MARGALLO ministr zahraničních věcí a spolupráce

Francie:

Alain JUPPÉ „Ministre d'État“, ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí

Jean-Louis FALCONI velvyslanec, člen Politického a bezpečnostního výboru

Itálie:

Giampaolo DI PAOLA ministr obrany

Giulio TERZI DI SANT'AGATA ministr zahraničních věcí

Kypr:

Demetris ELIADES ministr obrany

Erato KOZAKOU-MARKOULLISOVÁ ministryně zahraničních věcí

Lotyšsko:

Edgars RINKĒVIČS ministr zahraničních věcí

Dace TREIJA-MASIOVÁ velvyslankyně, členka Politického a bezpečnostního výboru

Litva:

Vytautas UMBRASAS náměstek ministra obrany

Audronius AŽUBALIS ministr zahraničních věcí

Lucembursko:

Jean-Marie HALSDORF ministr obrany

Georges FRIDEN politický ředitel

Maďarsko:

Csaba HENDE ministr obrany

János MARTONYI ministr zahraničních věcí

Malta:

Tonio BORG místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí

Godwin GRIMA hlavní stálý tajemník

Nizozemsko:

Hans HILLEN ministr obrany

Uri ROSENTHAL ministr zahraničních věcí

Rakousko:

Norbert DARABOS ministr obrany

Michael SPINDELEGGER spolkový vicekancléř pro evropské a mezinárodní záležitosti

Polsko:

Tomasz SIEMONIAK ministr obrany

Radosław SIKORSKI ministr zahraničních věcí

Portugalsko:

José Pedro AGUIAR BRANCO ministr obrany

Paulo PORTAS „Ministro de Estado“, ministr zahraničních věcí

Rumunsko:

Viorel OANCEA státní tajemník pro politiku obrany a plánování, ministerstvo národní obrany

Luminita ODOBESCUOVÁ státní tajemnice, ministerstvo zahraničních věcí

Slovinsko:

Karl Viktor ERJAVEC místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí

Aleš HOJS ministr obrany

Slovensko:

Róbert ONDREJCSÁK státní tajemník ministerstva obrany

Milan JEŽOVICA státní tajemník, ministerstvo zahraničních věcí

Finsko:

Erkki TUOMIOJA ministryně zahraničních věcí

Marcus RANTALA státní tajemník

Švédsko:

Sten TOLGFORS ministr obrany

Carl BILDT ministr zahraničních věcí

Spojené království:

William HAGUE první ministr, ministr zahraničních věcí a věcí Commonwealthu

Gerald HOWARTH ministr pro mezinárodní bezpečnostní strategii

Komise

Štefan Füle člen Komise

Andris Piebalgs člen Komise

Kristalina Georgievová členka Komise

Christian Danielsson náměstek generálního tajemníka

Vláda přistupujícího státu byla zastoupena takto:

Chorvatsko:

Ante KOTROMANOVIČ ministr obrany

Vesna PUSIĆOVÁ ministryně zahraničních věcí a evropských záležitostí

PROJEDNÁVANÉ BODY

SPOLEČNÁ BEZPEČNOSTNÍ A OBRANNÁ POLITIKA

Rada přezkoumala vývoj v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky EU (SBOP).

Operace

Rada jednala o aktuálním stavu vojenských operací EU v rámci SBOP a zabývala se dalším postupem. Tyto operace zahrnují operaci Althea v Bosně a Hercegovině, operaci EUNAVFOR Atalanta zaměřenou na boj proti pirátství při pobřeží Somálska a výcvikovou misi EU pro somálské bezpečnostní síly.

Vysoká představitelka rovněž stručně informovala ministry o přípravách nových možných činností v rámci SBOP.

Vojenské schopnosti

Při zasedání Rady se konalo zasedání Řídícího výboru Evropské obranné agentury (EDA). Podrobnosti viz tisková zpráva EDA.

Rada přijala tyto závěry o sdružování a sdílení vojenských schopností:

„1. Rada zdůrazňuje, že pro zachování a zlepšení SBOP je z politického hlediska naléhavě zapotřebí zachovat a rozvinout vojenské schopnosti. Společnou reakcí na nedostatky v oblasti evropských schopností je evropská spolupráce při sdružování a sdílení vojenských schopností, jejímž cílem zlepšit operační efektivitu v kontextu finančních úsporných opatření a měnícího se strategického prostředí. Vojenské schopnosti a politická vůle k vytváření sil posilují schopnost EU přispívat k bezpečnosti a stabilitě prostřednictvím operačních zásahů.

2. Rada v této souvislosti vítá významný pokrok, jehož bylo dosaženo v rámci konkrétních iniciativ spolupráce, které podporuje Evropská obranná agentura (EDA) a které se týkají například doplňování paliva za letu, zdravotnické podpory, výcviku (výcvik v oblasti zneškodňování improvizovaných výbušných zařízení, program vrtulníkového výcviku, výcvik leteckých posádek včetně posádek rychlých tryskových letadel a námořní výcvik) a námořního dohledu. Řídící rada agentury EDA potvrdila dne 22. března 2012 politické prohlášení o iniciativě doplňování paliva za letu a přivítala oznámení záměru zřídit nadnárodní modulární zdravotnické jednotky.

Tyto projekty, stejně jako jiné projekty spolupráce zahájené členskými státy na základě dvoustranných či regionálních rámců, představují balíček konkrétních iniciativ, jež byly dosud realizovány jako součást Gentského procesu pro posílení spolupráce v oblasti obrany. Jsou výrazem pevného odhodlání členských států posílit evropské vojenské schopnosti a prokazují přidanou hodnotu opatření a úsilí, jež jsou v tomto ohledu v Evropě vyvíjeny, jakož i dlouhodobý potenciál sdružování a sdílení, a to s přihlédnutím k nadcházejícímu summitu NATO v Chicagu.

3. Rada rovněž vyzývá k dalšímu úsilí v oblasti zpravodajství, průzkumu a sledování, budoucích vojenských komerčních družic (SATCOM), inteligentní výzbroje a námořní logistiky a vybízí k trvalému rozvoji výcvikových a vzdělávacích programů zajišťovaných Vojenským štábem EU.

4. Rada vítá spolupráci mezi EU a NATO v oblasti rozvoje vojenských schopností pro účely řešení krizí, zejména iniciativy týkající se sdružování a sdílení a inteligentní obrany. S uspokojením bere na vědomí přínosné kontakty mezi štáby obou organizací a s cílem zabránit zdvojování a zajistit soudržnost a vzájemně posilující rozvoj schopností důrazně vyzývá k tomu, aby tyto kontakty transparentním způsobem pokračovaly.

5. Ačkoliv bylo dosaženo významného pokroku, Rada opětovně zdůrazňuje, že z dlouhodobého hlediska je zapotřebí, aby politika v oblasti sdružování a sdílení byla udržitelnější a strukturovanější. Systematická spolupráce bude vyžadovat změnu myšlení a neustálou politickou dynamiku a odhodlání. Rada vyzývá členské státy, aby se v raných fázích svých vnitrostátních procesů systematicky zabývaly možnostmi, jak otázku sdružování a sdílení řešit.

6. V souvislosti s dalším rozvojem systematického přístupu ke sdružování a sdílení Rada vítá činnosti uskutečňované v rámci agentury EDA a související s opatřeními, jež umožňují nadnárodní spolupráci. Ke zlepšení schopností a snížení celoživotních nákladů přispěje sdružování poptávky, harmonizace postupů pro kvalifikaci a osvědčování a sdílení přebytečného vybavení. Rada poukazuje na potenciál iniciativy „Šetřit a reinvestovat“ a vyzývá agenturu EDA, aby se touto otázkou dále zabývala.

7. Rada si je vědoma, že obrana má širší dopad na technologie, inovace a růst a v této souvislosti se znepokojením poukazuje na celkový pokles investic do obranného výzkumu a technologií a vliv tohoto poklesu na schopnost Evropy rozvíjet v budoucnu své obranné schopnosti. Rada znovu opakuje, že je odhodlána v oblasti výzkumu a technologií spolupracovat. Vyzývá agenturu EDA a Komisi, aby usilovaly o součinnost s evropskými politikami, zejména v oblasti výzkumu a technologií, mimo jiné i v souvislosti s novým evropským rámcovým programem pro výzkum a technologie (Horizont 2020). Přispějí tím k posílení evropské obranné průmyslové a technologické základny.“

Oblast SAHELU

Rada zhodnotila provádění strategie EU na podporu bezpečnosti a rozvoje v oblasti Sahelu a jednala o problémech daného regionu.

Přijala tyto závěry:

„1. Rok po předložení strategie EU na podporu bezpečnosti a rozvoje v oblasti Sahelu Rada v souvislosti s bouřlivými událostmi v širším regionu, které se časově shodují s novou potravinovou krizí, opětovně potvrdila svůj závazek přispívat k rozvoji mírové, stabilní a prosperující oblasti Sahelu.

2. Rada rozhodně odsoudila pokusy o násilné uchopení moci v Mali. Vyzvala k okamžitému ukončení násilí a k propuštění vládních představitelů, ochraně civilního obyvatelstva, obnovení civilní ústavní vlády a uspořádání demokratických voleb v plánovaném termínu. EU bude úzce spolupracovat s Africkou unií a Hospodářským společenstvím států západní Afriky (ECOWAS). Rada vyzvala Komisi, aby pokud to bude s ohledem na situaci třeba, přijala při realizaci rozvojové spolupráce EU příslušná preventivní opatření. Rada zdůraznila, že obyvatelstvu bude i nadále poskytována přímá podpora a humanitární pomoc.

3. Rada zdůraznila, že je důležité, aby byla respektována územní celistvost Mali, a zopakovala svou výzvu k okamžitému příměří v severním Mali a ke všeobecnému dialogu, který je EU připravena podpořit.

4. Rada vyjádřila hluboké znepokojení nad zhoršením bezpečnostní situace v oblasti Sahelu. Zdůraznila, že je odhodlána ve spolupráci s regionálními organizacemi a dalšími mezinárodními partnery podporovat země Sahelu v jejich úsilí s cílem řešit vzájemně související problémy spočívající v chudobě, terorismu, násilném extremismu a organizované trestné činnosti, a zabývat se vedlejšími účinky nedávné krize v Libyi. Rada v této souvislosti uvítala pokrok, jehož bylo v uplynulých dvanácti měsících při provádění strategie dosaženo, jakož i koordinované využívání všech nástrojů EU v oblasti rozvoje, správy, právního státu, migrace a bezpečnosti pro podporu socioekonomického rozvoje Mali, Mauretánie a Nigeru a pro posílení schopnosti těchto zemí vypořádat se s hrozbami terorismu a organizované trestné činnosti, zahrnující i obchodování s drogami a lidmi.

5. Rada vybídla k tomu, aby byla posílena probíhající regionální spolupráce s cílem doplnit národní strategie na podporu stability a rozvoje dotčených zemí. V této souvislosti Rada uvítala větší zapojení Africké unie (AU) a Organizace spojených národů, pokud jde o podporu procesů prováděných v rámci regionální odpovědnosti, a zdůraznila, že je nadále třeba vést důkladné konzultace s regionálními organizacemi, včetně AU a ECOWAS.

6. S přihlédnutím ke specifickým bezpečnostním problémům, jimž státy v tomto regionu čelí, schválila Rada koncepci řešení krize pro civilní misi SBOP v oblasti Sahelu určenou k poskytování poradenství, pomoci a výcviku; činnost této mise je zaměřena na Niger a jejím cílem je podporovat četnictvo, národní policii a národní gardu v zájmu zvýšení úrovně jejich interoperability a kapacity v oblasti vymahatelnosti práva, a to zejména za účelem boje proti terorismu a organizované trestné činnosti při současném plném respektování zásad právního státu a lidských práv. Rada zdůraznila, že je zapotřebí neprodleně pokročit v operačním plánování, aby tato mise mohla být rozmístěna do konce léta roku 2012.

7. Nestabilní bezpečnostní situace v regionu byla ještě dále zkomplikována prohloubením krize v oblasti potravin a výživy, kterou je zasaženo 15 milionů lidí, a rovněž humanitárními důsledky konfliktu v severním Mali, který je příčinou vysokého počtu vnitřně vysídlených osob a uprchlíků, jimž je třeba zajistit bezpečnost a přístup k humanitární pomoci. EU poskytla v počáteční fázi humanitární pomoc ve výši 123,5 milionů eur a spolu s členskými státy bude tuto pomoc i nadále poskytovat s cílem reagovat na naléhavé potřeby nejvíce postiženého obyvatelstva v zemích v oblasti Sahelu a v širším regionu. Za tímto účelem je v současnosti mobilizována dodatečná částka 9 milionů eur s cílem poskytnout pomoc při mimořádných událostech určenou lidem, kteří jsou zasaženi konfliktem v severním Mali.

8. Pro překonání dlouhodobých stále se opakujících problémů v oblasti potravin a podvýživy v tomto regionu a pro zvýšení odolnosti mají zásadní význam vlastní odpovědnost jednotlivých zemí, regionální solidarita, flexibilní financování, koordinace dárců a prohloubený dialog mezi aktéry v oblasti humanitární a rozvojové pomoci. EU je v návaznosti na iniciativy realizované na úrovni jednotlivých zemí odhodlána zvýšit podporu, kterou poskytuje zemím v tomto regionu při jejich úsilí o odvrácení podobného druhu krize v budoucnosti a dosažení udržitelného zajištění potravin a výživy. EU v této souvislosti plánuje přidělit dodatečnou částku 164,5 milionů eur určenou k posílení a doplnění stávajících rozvojových opatření zaměřených na zajištění potravin v tomto regionu.

9. Rada vyzvala vysokou představitelku a Evropskou komisi, aby urychlily provádění strategie pro oblast Sahelu a pravidelně podávaly zprávy o dosaženém pokroku.“

Rada rovněž schválila koncepci řešení krize pro účely případné civilní mise SBOP s cílem zlepšit schopnosti k boji proti terorismu a organizované trestné činnosti v oblasti Sahelu, jež by byla zpočátku zaměřena na Niger. Mise by příslušným orgánům poskytovala poradenství ohledně podrobných plánů provádění nigerské bezpečnostní strategie a poskytovala specializovanou odbornou přípravu všem příslušným aktérům působícím v Nigeru v oblasti bezpečnosti. Přijetím koncepce řešení krize je zahájeno operační plánování mise.

BĚLORUSKO

Rada projednala situaci v Bělorusku a přijala tyto závěry:

„1. Připomínajíc závěry Rady ze dne 31. ledna 2011 a 20. června 2011, Rada opětovně vyjadřuje vážné znepokojení nad skutečností, že v Bělorusku nadále nejsou dodržována lidská práva a zásady demokracie a právního státu, a vyjadřuje politování nad přijetím dalších represivních opatření.

2. Vzhledem k tomu, že političtí vězni nebyli propuštěni a rehabilitováni, a s ohledem na další zhoršení situace Rada rozhodla o zařazení dalších osob, které jsou odpovědné za vážná porušování lidských práv či potlačování občanské společnosti a demokratické opozice, na seznam osob, na něž se vztahují cestovní omezení a zmrazení majetku. Rada rovněž rozhodla o zařazení dalších podnikatelů a společností, jež mají prospěch z režimu nebo jej podporují, a pokud všichni běloruští političtí vězni nebudou propuštěni, na nadcházejících zasedáních Rady se dohodne na dalších zařazeních. Omezující opatření EU zůstávají i nadále otevřená a jsou neustále přezkoumávána.

3. EU vyzývá k okamžitému propuštění a rehabilitaci všech zbývajících politických vězňů. Odsuzuje zamítnutí odvolání obránce lidských práv a politického vězně Aleše Bjaljackého, stejně jako odsouzení Sjarheje Kavalenka ke dvouletému trestu odnětí svobody. EU je hluboce znepokojena zprávami o mučení a nelidských vězeňských podmínkách politických vězňů, jako jsou bývalí kandidáti na prezidentský úřad Andrej Sannikov a Mikalaj Statkevič a aktivisté Dmitrij Bondarenko, Dmitrij Daškevič a Mikalaj Autuchovič. Rada připomíná běloruským orgánům, že podle mezinárodního práva mají povinnost zajistit dodržování zákazu mučení a krutého, nelidského a ponižujícího zacházení a že jsou odpovědné za prošetření jejich údajného používání.

4. Připomínajíc prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové ze dne 17. března 2012, EU důrazně odsuzuje popravu Vladislava Kovaljova a Dmitrije Konovalova. EU opětovně vyzývá běloruské orgány, aby se připojily k celosvětovému moratoriu na trest smrti, které by bylo prvním krokem vedoucím ke všeobecnému zrušení tohoto trestu. EU je proti trestu smrti za všech okolností.

5. EU běloruské orgány znovu vyzývá, aby přestaly pronásledovat členy opozice, obránce lidských práv, novináře i představitele občanské společnosti a aby neomezovaly jejich svobodu pohybu. EU také odsuzuje potlačování nenásilných protestů a systematické využívání soudního systému jako prostředku represe, a to i vůči pokojně protestujícím občanům. Dále je hluboce znepokojena zavedením nové legislativy, která dále omezí svobodu shromažďování a sdružování běloruských občanů a svobodný tok informací na internetu i poskytování podpory občanské společnosti.

6. Rada Bělorusko znovu vyzývá, aby respektovalo mezinárodně uznávané diplomatické imunity a výsady diplomatických zastoupení EU a jejich personálu v Minsku a aby ustalo v jejich obtěžování a zastrašování.

7. V souvislosti s nadcházejícím mistrovstvím světa v ledním hokeji (2014) bude EU o otázkách, které ji nesmírně znepokojují v souvislosti s nedodržováním lidských práv a zásad právního státu a demokracie v Bělorusku, průběžně informovat Mezinárodní hokejovou federaci i federace národní.

8. EU znovu opakuje, že je pevně odhodlána posilovat své kontakty s běloruskými občany a občanskou společností a podporovat demokratické snahy běloruského lidu. Rada vítá skutečnost, že EU nyní s běloruskou společností zahajuje „evropský dialog o modernizaci“, v jehož rámci se bude diskutovat o reformách nezbytných k modernizaci Běloruska a o souvisejících možnostech rozvoje vztahů s EU i o případné podpoře EU v tomto ohledu.

9. EU vyzývá běloruské orgány, aby dostály svému dříve oznámenému záměru zahájit vnitrostátní dialog s občanskou společností a opozicí, a připravit tak půdu pro konání parlamentních voleb v roce 2012 v souladu s mezinárodními normami a standardy. EU běloruské orgány vyzývá, aby spolupracovaly s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) za účelem obnovení přítomnosti OBSE v Bělorusku a aby dodržovaly a prováděly závazky přijaté v rámci OBSE ve všech třech příslušných oblastech, zejména v oblasti lidských práv a základních svobod.

10. EU znovu opakuje, že je připravena zahájit jednání o dohodách o usnadnění udělování víz a zpětném přebírání osob, které by zlepšily mezilidské kontakty, jež jsou v zájmu veškerého běloruského obyvatelstva, a hluboce lituje nekonstruktivního postoje běloruských orgánů, které dosud neodpověděly na dopis zaslaný v červnu roku 2011, v němž byly vyzvány k zahájení jednání. Rada vítá skutečnost, že s cílem usnadnit vydávání víz běloruským občanům budou členské státy EU usilovat o optimální využívání stávající flexibility vízového kodexu, a to zejména možnosti zrušit nebo snížit vízové poplatky pro některé kategorie běloruských občanů nebo v jednotlivých případech. Rada připomíná možnosti usnadnění pohybu osob žijících v pohraničních oblastech a vyzývá běloruské orgány, aby učinily kroky nezbytné ke vstupu v platnost všech dohod o malém pohraničním styku se sousedními členskými státy EU v souladu s acquis EU o malém pohraničním styku.

11. Rada bude situaci v Bělorusku i nadále podrobně sledovat. Rada opakuje, že je i nadále odhodlána prosazovat politiku kritické angažovanosti, mimo jiné i prostřednictvím dialogu a Východního partnerství, a připomíná, že rozvoj dvoustranných vztahů je podmíněn dosažením pokroku v dodržování zásad demokracie, právního státu a lidských práv ze strany Běloruska. EU je i nadále ochotna Bělorusku napomáhat, aby v tomto ohledu splnilo své závazky.“

S ohledem na stále se zhoršující situaci v Bělorusku Rada zpřísnila sankce EU vůči běloruskému režimu. Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě 7898/12.

SÝRIE

Rada jednala o posledním vývoji situace v Sýrii a přijala tyto závěry:

„1. Evropská unie sleduje vývoj situace v Sýrii s rostoucím zděšením a připomíná závěry Evropské Rady o Sýrii ze dnů 1. a 2. března 2012. EU důrazně odsuzuje pokračující brutální útoky a systematické porušování lidských ze strany syrského režimu včetně používání těžkých zbraní v oblastech s civilním obyvatelstvem, v jejichž důsledku hrozí další prohloubení spirály násilí, sektářských střetů a militarizace a je ohrožena stabilita regionu. Prezident Asad musí ustoupit, a umožnit tak pokojnou a demokratickou transformaci. EU rovněž odsuzuje nedávné bombové útoky v Damašku a Aleppu, které způsobily nespočet úmrtí a zranění. Teroristické činy nejsou za žádných okolností ospravedlnitelné.

2. Evropská unie opětovně vyjadřuje nejhlubší znepokojení nad stále se zhoršující neutěšenou humanitární situací syrského civilního obyvatelstva, která je důsledkem neustálého a všeobecně rozšířeného násilí. Syrské orgány musí do všech oblastí Sýrie okamžitě umožnit nerušený a úplný přístup humanitárním organizacím, aby tyto mohly poskytnout humanitární pomoc a lékařskou péči. V tomto směru EU vítá nedávnou návštěvu náměstkyně generálního tajemníka Valerie Amosové v Sýrii a její úsilí dohodnout se syrskými orgány jasný rámec pro humanitární přístup a bere na vědomí zahájení předběžného posouzení humanitárních potřeb v Sýrii. Rovněž vítá výsledky syrského humanitárního fóra konaného dne 8. března v Ženevě, jakož i prohlášení Rady bezpečnosti OSN ze dne 1. března 2012 odsuzující humanitární situaci v Sýrii. Plně podporuje opatření zaměřená na zajištění koordinované, rychlé a účinné humanitární reakce mezinárodního společenství. EU a členské státy s ohledem na rostoucí potřeby zvýšily svou finanční podporu humanitárním organizacím a budou nadále mobilizovat nutnou pomoc. EU je velice znepokojena zprávami, podle nichž jsou podél syrských hranic pokládány protipěchotní miny, které mají Syřanům zabránit v útěku.

3. EU vítá, že Damašek nedávno navštívil Kofi Annan, společný zvláštní vyslanec Organizace spojených národů a Ligy arabských států, a naléhavě vyzývá syrské orgány, aby s ním plně spolupracovaly. EU připomíná, že plně podporuje jeho misi i jeho úsilí o zastavení násilí a usnadnění pokojného a inkluzivního dialogu, který by Sýrie vedla v zájmu politického řešení odpovídajícího demokratickým tužbám syrského lidu, na základě rezoluce Valného shromáždění OSN ze dne 16. února 2012 a rezolucí Ligy arabských států, zejména rezolucí ze dnů 22. ledna, 12. února a 10. března 2012.

4. EU znovu vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby se urychleně dohodla na rezoluci o Sýrii, která by umožnila dosáhnout zastavení násilí, zajistit okamžitý a neomezený přístup pro humanitární pomoc a dospět k politickému procesu podle tužeb syrského lidu. Vyzývá všechny členské státy Rady bezpečnosti, zejména Rusko a Čínu, aby se společně podílely na úsilí o zastavení násilí a aby plně podpořily uplatňování rezolucí Ligy arabských států. EU vítá prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN ze dne 21. března, v němž Rada bezpečnosti vyjadřuje nejhlubší znepokojení nad zhoršující se situací v Sýrii a vyslovuje plnou podporu úsilí společného zvláštního vyslance OSN a Ligy arabských států, Kofi Annana.

5. EU vítá výsledek rozpravy Rady OSN pro lidská práva o Sýrii konané dne 12. března 2012 i přijetí rezoluce Rady pro lidská práva ze dne 23. března 2012 o stavu lidských práv v Sýrii, jakož i prodloužení mandátu nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise. Zjištění vyšetřovací komise poukazující na zločiny proti lidskosti a další hrubé porušování lidských práv, k nimž v Sýrii došlo, je třeba řádně vyšetřit. EU znovu zdůrazňuje, že pro pachatele těchto údajných trestných činů by neměla existovat beztrestnost.

6. Evropská unie podporuje syrskou opozici v jejím boji za svobodu, důstojnost a demokracii syrského lidu. EU je připravena posílit kontakty se všemi reprezentativními členy syrské opozice, kteří na cestě k vytvoření široké integrované platformy vyznávají nenásilí, nevýlučnost a demokratické hodnoty. Syrská národní rada, kterou EU uznává jako jednoho z legitimních zástupců Syřanů, a další zástupci opozice se nyní musí sjednotit v pokojném úsilí o novou demokratickou, pluralitní a stabilní Sýrii, která zaručí lidská práva včetně práv příslušníků menšin a ve které budou mít všichni občané stejná práva, bez ohledu na svou příslušnost, etnický původ, vyznání či pohlaví. Z toho důvodu EU naléhavě vyzývá všechny reprezentativní členy opozice, aby zřídili inkluzivní koordinační mechanismus pod záštitou Ligy arabských států a dohodli se na společných zásadách, jimiž se budou řídit snahy o spořádanou a pokojnou transformaci.

7. Vzhledem k tomu, že syrský režim nadále používá násilí vůči civilnímu obyvatelstvu, EU dnes schválila další označení osob a subjektů, na něž se budou vztahovat omezující opatření. Dokud represe neustanou, bude EU pokračovat ve své politice zavádění dalších opatření namířených proti režimu, nikoli však proti civilnímu obyvatelstvu. EU rovněž nadále naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby se k tomuto úsilí připojilo tím, že podnikne kroky k uplatňování a výkonu omezujících opatření a sankcí vůči syrskému režimu a jeho stoupencům. Vyzývá všechny Syřany, aby se distancovali od represivní politiky režimu, a umožnili tak politickou transformaci.

8. Jakmile bude zahájen skutečný přechod k demokracii, je EU připravena vybudovat se Sýrií nové a ambiciózní partnerství ve všech oblastech společného zájmu, mimo jiné prostřednictvím mobilizace pomoci, posílení obchodních a hospodářských vazeb a podpory přechodných justičních orgánů a politické transformace.“

Vzhledem k tomu, že syrský režim nadále používá násilí vůči civilnímu obyvatelstvu, Rada zpřísnila omezující opatření EU vůči tomuto režimu. Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě 7856/12.

OSTATNÍ SCHVÁLENÉ BODY

SPOLEČNÁ BEZPEČNOSTNÍ A OBRANNÁ POLITIKA

EU/Albánie – operace pro řešení krizí

Rada udělila zmocnění k podpisu a uzavření rámcové dohody s Albánií týkající se její účasti na operacích EU pro řešení krizí.

EUNAVFOR Atalanta

Rada prodloužila dobu trvání a zeměpisnou působnost operace EU EUNAVFOR Atalanta pro boj proti pirátství. Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě 7216/12.

Operační středisko EU

Rada aktivovala operační středisko EU na podporu misí SBOP v oblasti Afrického rohu. Jedná se o první aktivaci tohoto střediska. Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě 7858/12.

Ženy, mír a bezpečnost

Rada potvrdila revidované politiky EU ohledně provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN týkajících se žen, míru a bezpečnosti v rámci misí a operací SBOP.

ZAHRANIČNÍ VĚCI

Obecné zásady politiky EU týkající se mučení

Po přezkumu obecných zásad politiky EU týkajících se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání přijala Rada revidované znění těchto zásad, viz dokument 6129/12. Představují užitečný nástroj pro účely kontaktů s třetími zeměmi i pro účely mnohostranných fór o lidských právech, jehož cílem je posílit pokračující úsilí o předcházení mučení ve všech částech světa a jeho vymýcení.

Podpora činností Organizace pro zákaz chemických zbraní

V rámci strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení rozhodla Rada o podpoře Organizace pro zákaz chemických zbraní. Na projekty zaměřené na vědu a techniku, výměnu informací, návštěvy v zařízeních na ničení chemických zbraní a připravenost států, které jsou stranami úmluvy, pokud jde o předcházení útokům zahrnujícím chemické látky a reakci na ně, je poskytnut rozpočet ve výši 2 140 000 EUR.

Vztahy s Jordánským hášimovským královstvím

Rada schválila postoj, který má Evropská unie a její členské státy zaujmout v Radě přidružení EU-Jordánsko, pokud jde o akční plán EU-Jordánsko v rámci evropské politiky sousedství. Rada a zástupci vlád členských států přijali k této záležitosti závěry, viz dokument 7685/12.

Podněsterská oblast – omezující opatření

Rada se dohodla na prodloužení pozastavení omezujících opatření EU vůči vedení Podněsterské oblasti Moldavské republiky do 30. září 2012. Na konci tohoto období Rada omezující opatření přezkoumá na základě jasně vymezených kritérií.

Afghánistán – omezující opatření

S ohledem na situaci v Afghánistánu a v návaznosti na změny provedené Výborem OSN pro sankce Rada aktualizovala seznam osob, skupin, podniků a subjektů, na které se vztahují omezující opatření.

Írán – omezující opatření

Rada zpřísnila omezující opatření EU přijatá v reakci na závažné porušování lidských práv v Íránu a prodloužila je o 12 měsíců. Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě 7853/12.

Rada rovněž přijala prováděcí legislativu pro omezující opatření EU z poslední doby, která byla přijata v souvislosti s íránským jaderným programem. Její zveřejnění v Úředním věstníku v plném rozsahu zajistí právní účinek sankcí, které Rada přijala dne 23. ledna. Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě 7854/12.

Nadace EU-LAK

Rada udělila zmocnění k zahájení jednání o mezinárodní dohodě mezi EU a jejími členskými státy a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku (LAK) o zřízení nadace EU-LAK jako mezinárodní organizace. Přijala rovněž směrnice pro jednání, která povede Komise jako vyjednavač EU.