Navigation path

Left navigation

Additional tools

RADA
EVROPSKÉ UNIE

CS

16042/11

(OR. en)

PRESSE 397

PR CO 65

TISKOVÁ ZPRÁVA

3121. zasedání Rady

Spravedlnost a vnitřní věci

Lucemburk 27. a 28. října 2011

Předseda Jerzy MILLER
ministr vnitra Polska
Krzysztof KWIATKOWSKI
ministr spravedlnosti Polska

Hlavní výsledky

Rada přijala evropský pakt proti syntetickým drogám. V této souvislosti v rámci Rady rovněž proběhla výměna názorů ohledně výroční zprávy o stavu drogové problematiky v Evropě za rok 2011, kterou předložilo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), a ohledně sdělení Komise nazvaného „Na cestě k razantnější evropské reakci vůči drogám“.

Ministři se dohodli na obecném přístupu k návrhu, kterým se mění pravidla EU o malém pohraničním styku a jehož cílem je usnadnění přechodů hranic v Kaliningradské oblasti.

Rada vzala na vědomí současný stav práce na společném evropském azylovém systému. V této souvislosti předsednictví informovalo, že díky konečné dohodě s Evropským parlamentem budou do konce tohoto roku pravděpodobně přijaty dvě směrnice, přičemž jedna se týká jediného povolení k pobytu a práci v EU pro státní příslušníky třetích zemí a společného souboru práv pracovníků z třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě, druhá pak způsobilosti pro udělení azylu a právního postavení státních příslušníků třetích zemí jakožto osob požívajících mezinárodní ochrany.

Rada poté posoudila pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti provádění národního akčního plánu Řecka o azylové reformě a řízení migrace. Hlavními tématy pracovního oběda byla nelegální migrace, uvolnění vízového režimu a obchod s lidmi.

Komise informovala o současném stavu dvou sérií jednání s USA, z nichž jedna se týká dohody mezi EU a USA o ochraně údajů a druhá dohody mezi EU a USA o PNR.

Ministři se rovněž věnovali orientačním rozpravám o některých sděleních Komise týkajících se:

  • dostupných možností v souvislosti s evropským systémem sledování financování terorismu;

  • evropského programu pro integraci státních příslušníků třetích zemí; a

  • spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí v rámci Východního partnerství.

Během zasedání Rady věnovaného spravedlnosti předsednictví informovalo, že díky konečné dohodě s Evropským parlamentem bude do konce tohoto roku pravděpodobně přijata směrnice o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii.

Ministři se věnovali první výměně názorů na nejnovější návrhy nařízení o společné evropské právní úpravě prodeje předložené Komisí a vzali na vědomí návrh směrnice o trestních sankcích ukládaných za obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem. V oblasti procesních práv Rada vzala na vědomí současný stav věcí v souvislosti s právem na obhájce a právem na komunikaci po zatčení.
V rámci Rady rovněž proběhla orientační rozprava o návrhu směrnice, kterou se zavádí
minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu.

Při zasedání Rady uvítal smíšený výbor (země EU a Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko) nedávné spuštění Vízového informačního systému (VIS) a projednal současný stav Schengenského informačního systému II (SIS II). V rámci výboru by projednán také výše uvedený návrh na usnadnění přechodů hranic v Kaliningradské oblasti a došlo k výměně názorů na sdělení Komise o inteligentních hranicích.

Při zasedání Rady bylo rovněž podepsáno prohlášení o partnerství v oblasti mobility mezi EU a Arménií.

OBSAH1

ÚČASTNÍCI

PROJEDNÁVANÉ BODY

PROTIDROGOVÁ POLITIKA EU

Evropský pakt proti syntetickým drogám

Sdělení Komise / výroční zpráva EMCDDA za rok 2011

MALÝ POHRANIČNÍ STYK V KALININGRADSKÉ OBLASTI

SPOLEČNÝ EVROPSKÝ AZYLOVÝ SYSTÉM

JEDINÉ POVOLENÍ K POBYTU A PRÁCI V EU PRO STÁTNÍ PŘÍSLUŠNÍKY TŘETÍCH ZEMÍ

SMĚRNICE O ZPŮSOBILOSTI PRO UDĚLENÍ AZYLU

ŘECKÝ NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN V OBLASTI AZYLU A MIGRACE

DOHODA MEZI EU A USA O OCHRANĚ ÚDAJŮ

DOHODA MEZI EU A USA O PNR

EVROPSKÝ SYSTÉM SLEDOVÁNÍ FINANCOVÁNÍ TERORISMU (EU TFTS)

INTEGRACE STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ TŘETÍCH ZEMÍ

SPOLUPRÁCE V OBLASTI SPRAVEDLNOSTI A VNITŘNÍCH VĚCÍ V RÁMCI VÝCHODNÍHO PARTNERSTVÍ

OBĚTI TRESTNÉ ČINNOSTI

POHLAVNÍ VYKOŘISŤOVÁNÍ DĚTÍ

SPOLEČNÁ EVROPSKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA PRODEJE

PRÁVO NA OBHÁJCE

OBCHODOVÁNÍ ZASVĚCENÝCH OSOB A MANIPULACE S TRHEM

SMÍŠENÝ VÝBOR

VIS

SIS II

Malý pohraniční styk v Kaliningradské oblasti

Inteligentní hranice

Jiné záležitosti

OSTATNÍ SCHVÁLENÉ BODY

SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI

  • „Švédské rámcové rozhodnutí“ – závěry

  • Automatizovaná výměna údajů – Lotyšsko

  • Partnerství v oblasti mobility EU-Arménie – prohlášení

  • 60. výročí Úmluvy o právním postavení uprchlíků – prohlášení

  • Zpráva Eurojustu

  • Síť pro legislativní spolupráci

  • Evropské justiční vzdělávání – závěry

HOSPODÁŘSKÉ A FINANČNÍ VĚCI

  • Přeshraniční přeprava eurohotovosti*

ROZPOČTY

  • Dohodovací řízení ve věci rozpočtu EU na rok 2012

  • Evropský inspektor ochrany údajů

ZAHRANIČNÍ VĚCI

  • Omezující opatření – Barma/Myanmar

  • Omezující opatření – Guinejská republika

  • Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii

  • Vztahy s Uzbekistánem

OBECNÉ ZÁLEŽITOSTI

  • Řízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům

SPOLEČNÁ BEZPEČNOSTNÍ A OBRANNÁ POLITIKA

  • Cvičení EU v oblasti řešení krizí 2011

OBCHODNÍ POLITIKA

  • Kontrola zboží dvojího užití: nová všeobecná vývozní povolení EU*

  • Přizpůsobení obchodních dohod s Austrálií, Novým Zélandem a Argentinou

  • Dohoda o volném obchodu – EU a Jižní Korea

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

  • Přeprava odpadů

ÚČASTNÍCI

Belgie:

Stefaan DE CLERCK ministr spravedlnosti

Melchior WATHELET státní tajemník pro migrační a azylovou politiku

Bulharsko:

Margarita POPOVA ministryně spravedlnosti

Bojko KOCEV stálý zástupce

Česká republika:

Jan KUBICE ministr vnitra

Jaroslav HRUŠKA náměstek ministra vnitra

Marek ŽENÍŠEK náměstek ministra spravedlnosti

Dánsko:

Morten BØDSKOV ministr spravedlnosti

Německo:

Ole SCHRÖDER státní tajemník, spolkové ministerstvo vnitra

Max STADLER parlamentní státní tajemník při spolkové ministryni spravedlnosti

Estonsko:

Kristen MICHAL ministr spravedlnosti

Ken-Marti VAHER ministr vnitra

Irsko:

Alan SHATTER ministr spravedlnosti a rovnosti

Rory MONTGOMERY stálý zástupce

Řecko:

Christos PAPOUTSIS ministr pro ochranu občanů

Ioannis IOANNIDIS generální tajemník pro transparentnost a lidská práva, ministerstvo pro spravedlnost, transparentnost a lidská práva

Španělsko:

Anna TERRÓN I CUSÍOVÁ státní tajemnice pro přistěhovalectví a vystěhovalectví

Justo Tomás ZAMBRANA PINEDA státní tajemník pro bezpečnost

Luis PLANAS PUCHADES stálý zástupce

Francie:

Claude GUEANT ministr vnitra, zámořských území, územních celků a přistěhovalectví

Michel MERCIER strážce pečeti, ministr spravedlnosti a svobody

Itálie:

Sonia VIALEOVÁ státní tajemnice pro vnitro

Giacomo CALIENDO státní tajemník pro spravedlnost

Kypr:

Neoklis SYLIKIOTIS ministr vnitra

Loukas LOUKA ministr spravedlnosti a veřejného pořádku

Lotyšsko:

Ilze JUHANSONE stálá zástupkyně

Litva:

Remigijus ŠIMAŠIUS ministr spravedlnosti

Raimundas PALAITIS ministr vnitra

Lucembursko:

François BILTGEN ministr spravedlnosti

Nicolas SCHMIT ministr práce, zaměstnanosti a přistěhovalectví

Jean-Marie HALSDORF ministr vnitra a „Grande Région“, ministr obrany

Maďarsko:

Tibor NAVRACSICS ministr pro veřejnou správu a spravedlnost

Károly KONTRÁT parlamentní státní tajemník, ministerstvo vnitra

Malta:

Carmelo MIFSUD BONNICI ministr spravedlnosti a vnitra

Nizozemsko:

Fred TEEVEN státní tajemník pro bezpečnost a spravedlnost

Rakousko:

Johanna MIKL-LEITNEROVÁ spolková ministryně vnitra

Beatrix KARLOVÁ spolková ministryně spravedlnosti

Polsko:

Jerzy MILLER ministr vnitra a správy

Krzysztof KWIATKOWSKI ministr spravedlnosti

Igor DZIALUK státní podtajemník, ministerstvo spravedlnosti

Portugalsko:

Paula TEIXEIRA DA CRUZOVÁ ministryně spravedlnosti

Juvenal SILVA PENEDA státní tajemník ministra vnitra

Rumunsko:

Traian IGAS ministr správy a vnitra

Cătălin PREDOIU ministr spravedlnosti

Marian-Grigore TUTILESCU státní tajemník, vedoucí odboru pro Schengen, ministerstvo správy a vnitra

Slovinsko:

Aleš ZALAR ministr spravedlnosti

Nina GREGORIOVÁ generální ředitelka, ředitelství pro migraci a integraci, ministerstvo vnitra

Slovensko:

Daniel LIPŠIC ministr vnitra

Mária KOLÍKOVÁ státní tajemnice ministerstva spravedlnosti

Finsko:

Päivi RÄSÄNENOVÁ ministryně vnitra

Anna-Maja HENRIKSSONOVÁ ministryně spravedlnosti

Švédsko:

Beatrice ASKOVÁ ministryně spravedlnosti

Tobias BILLSTRÖM ministr pro migraci

Spojené království:

Damian GREEN náměstek ministryně vnitra (náměstek pro přistěhovalectví)

Kenneth CLARKE lord kancléř, ministr spravedlnosti

Frank MULHOLLAND generální prokurátor

Komise:

Viviane REDINGOVÁ místopředsedkyně Komise

Cecilia MALMSTRÖMOVÁ členka Komise

PROJEDNÁVANÉ BODY

PROTIDROGOVÁ POLITIKA EU

Evropský pakt proti syntetickým drogám

Rada přijala evropský pakt proti syntetickým drogám (15544/11), kterým se doplňuje evropský pakt o boji proti mezinárodnímu obchodu s drogami – narušení kokainových a heroinových tras, jejž přijala Rada v červnu roku 2010 (8821/10).

Evropský pakt proti syntetickým drogám byl přijat v situaci, kdy se na evropském trhu téměř každý týden objeví jedna nová syntetická droga. Mnoho jich je vyráběno v EU a látky používané k jejich výrobě (prekursory) jsou legálně dostupné, čímž vznikají tzv. legální omamné látky.

Evropský pakt proti syntetickým drogám se zaměřuje na čtyři hlavní oblasti:

  • boj proti výrobě syntetických drog;

  • boj proti nedovolenému obchodu se syntetickými drogami a prekursory;

  • boj proti novým psychoaktivním látkám;

  • odborná příprava v rámci donucovacích orgánů zaměřená na zjišťování a šetření utajovaných laboratoří a jejich zneškodňování.

V paktu se zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit systémy výměny informací, zejména s ohledem na nové trendy ve výrobě syntetických drog (legální omamné látky), zintenzivnit spolupráci v oblasti operativních a vyšetřovacích činností ve spolupráci s Europolem a harmonizovat specializovanou odbornou přípravu v oblasti odhalování ilegálních laboratoří pro výrobu drog.

Pakt je také plně v souladu s prioritami EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období let 2011 až 2013, jak je stanovila Rada (11050/11), podle nichž je třeba „omezit výrobu a distribuci syntetických drog v EU, včetně nových psychoaktivních látek“.

Provádění evropského paktu proti syntetickým drogám bude probíhat v rámci politického cyklu EU pro organizovanou a závažnou mezinárodní trestnou činnost.

Sdělení Komise / výroční zpráva EMCDDA za rok 2011

V Radě proběhla výměna názorů na sdělení Komise nazvané „Na cestě k razantnější evropské reakci vůči drogám“, které bylo přijato dne 25. října 2011 (15983/11), a na výroční zprávu o stavu drogové problematiky v Evropě za rok 2011, kterou předložilo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). EMCDDA tuto zprávu zveřejní dne 15. listopadu 2011.

S využitím nástrojů, jež nabízí Lisabonská smlouva, Komise připravuje aktualizaci stávajících a vypracování nových právních nástrojů EU v oblasti protidrogové politiky, aby bylo možné rychleji reagovat na nové psychoaktivní látky a zamezit jejich prodeji přes internet, lépe vymezit trestné činy související s obchodování s drogami a příslušné sankce, účinněji zbavovat obchodníky s drogami jejich finančních zisků (např. konfiskací a vyhledáváním majetku) a zajistit přísnější kontrolu chemických látek používaných k výrobě drog.

Je zapotřebí, aby byla také posílena mezinárodní spolupráce v oblasti boje proti problému drog a aby byly dále vyvíjeny normy minimální kvality v zájmu účinnější drogové prevence, léčby a snižování negativních dopadů.

Rada vzala na vědomí prezentaci výroční zprávy EMCDDA za rok 2011 o stavu drogové problematiky v Evropě.

EMCDDA tuto zprávu zveřejní dne 15. listopadu 2011.

MALÝ POHRANIČNÍ STYK V KALININGRADSKÉ OBLASTI

Rada přijala obecný přístup k návrhu na změnu pravidel EU pro malý pohraniční styk (13344/11). V důsledku bude nyní možno zahájit kontakty s Evropským parlamentem.

Rada rovněž přijala společné prohlášení Rady a Komise, v němž se zdůrazňuje, že pokud jde o pravidla EU pro oblast malého pohraničního styku, řešení navržené pro Kaliningradskou oblast nevytváří precedens pro žádný z ostatních regionů. Rada nakonec vzala na vědomí prohlášení Polska obsahující informace o opatřeních, jež Polsko přijme pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti a transparentnosti.

Cílem navrhovaných změn je usnadnění přechodu hranic v Kaliningradské oblasti zahrnutím Kaliningradské oblasti a některých konkrétních a jasně vymezených polských správních celků do způsobilé pohraniční oblasti.

Kaliningradská oblast Ruské federace, která má téměř jeden milion obyvatel, se v důsledku rozšíření EU v roce 2004 stala jedinou enklávou v rámci EU.

Původní nařízení bylo přijato v roce 2006 s cílem zajistit, aby hranice mezi členskými státy EU a jejich sousedy, kteří nejsou členy EU, nevytvářely zbytečné překážky pro obchod, sociální a kulturní výměnu nebo regionální spolupráci. V případě osob žijících v příhraničních oblastech umožňuje odchylku od obecných pravidel pro hraniční kontroly, která jsou uvedena v Schengenském hraničním kodexu. Nařízení opravňuje členské státy k uzavírání dvoustranných dohod se sousedními zeměmi, které nejsou členy EU, pokud jsou tyto dohody plně v souladu s parametry stanovenými v tomto nařízení.

SPOLEČNÝ EVROPSKÝ AZYLOVÝ SYSTÉM

Rada na základě pracovního dokumentu předsednictví projednala současný stav azylového balíčku (15843/11).

Stávajícím právním rámcem v oblasti azylu jsou stanoveny minimální normy. Komise v souladu se závazkem vytvořit do roku 2012 společný evropský azylový systém předložila řadu návrhů zaměřených na větší harmonizaci vnitrostátních azylových systémů a vyšší úroveň ochrany. Tyto návrhy se nacházejí v různých stádiích legislativního procesu:

  • směrnice o způsobilosti pro udělení azylu: Rada uvítala skutečnost, že Evropský parlament tento týden potvrdil kompromisní znění, které bylo přijato v červenci. V nadcházejících týdnech tak Rada bude moci směrnici s definitivně přijmout.

  • systém Dublin II, kterým se stanoví postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany: v září roku 2011 podpořila Rada myšlenku, aby byl pro posouzení praktického fungování vnitrostátních azylových systémů do návrhu začleněn koncept procesu včasného varování a připravenosti, jenž by měl podobu „mechanismu azylového hodnocení“. Pokud jde o tzv. nouzový mechanismus neboli systém pozastavení přemísťování, který byl dosud součástí návrhu Komise, většina členských států trvá na jeho vypuštění.

  • nařízení Eurodac: diskuse o změnách pravidel, jimiž se řídí tato databáze otisků prstů, jsou pozastaveny až do předložení návrhu, který by umožnil přístup donucovacím orgánům.

  • směrnice o azylovém řízení a směrnice o podmínkách přijímání: Komise předložila dne 1. června 2011 revidované návrhy těchto směrnic (11207/11 a 11214/11). Práce na uvedených návrzích pokračují.

V souvislosti se společným evropským azylovým systémem bylo zatím dosaženo dvou dohod. Tyto dohody se týkají směrnice o dlouhodobém pobytu a vytvoření Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, který zahájil činnost v letošním roce.

JEDINÉ POVOLENÍ K POBYTU A PRÁCI V EU PRO STÁTNÍ PŘÍSLUŠNÍKY TŘETÍCH ZEMÍ

Předsednictví informovalo Radu, že minulý týden dosáhla Rada s Evropským parlamentem konečné dohody ohledně směrnice o jediném povolení k pobytu a práci v EU pro státní příslušníky třetích zemí. Aby mohla nová pravidla vejít v platnost, obě instituce budou muset směrnici formálně schválit. Očekává se, že tak učiní před koncem tohoto roku.

Cílem směrnice o jediném povolení je zjednodušit postupy pro přijímání příslušníků třetích zemí k pobytu a výkonu práce v EU a usnadnit kontrolu jejich právního postavení. Směrnice rovněž stanovuje společný soubor práv pracovníků z třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě, založený na zásadě rovného zacházení ve srovnání se státními příslušníky daného členského státu.

Po přijetí musí být směrnice do dvou let od vstupu v platnost provedena do vnitrostátního práva. Stane se tak prvním nástrojem v oblasti legálního přistěhovalectví přijatým podle pravidel Lisabonské smlouvy, tedy postupem spolurozhodování.

SMĚRNICE O ZPŮSOBILOSTI PRO UDĚLENÍ AZYLU

Předsednictví informovalo Radu o současném stavu práce na návrhu směrnice o způsobilosti osob požívajících mezinárodní ochrany pro udělení azylu a o obsahu nároků souvisejících s touto způsobilostí. Poté, co nová pravidla tento týden přijal Evropský parlament, zbývá už jen jejich formální přijetí Radou. Očekává se, že k němu dojde před koncem tohoto roku.

Cílem směrnice o způsobilosti pro udělení azylu je poskytnout záruku, že potřeby ochrany žadatele o poskytnutí mezinárodní jsou posouzeny podle společných kritérií, která zaručují minimální úroveň výhod, a to bez ohledu na to, kde v EU byla žádost podána. Osobami požívajícími mezinárodní ochrany mohou být uprchlíci, tedy osoby, které by byly při návratu vystaveny pronásledování z důvodů uvedených v Ženevské úmluvě, a osoby požívající podpůrné ochrany, tedy osoby, které nesplňují podmínky pro uznání za uprchlíka, ale které by byly vystaveny reálné hrozbě.

Novými pravidly se zjednoduší rozhodovací procesy v průběhu azylových řízení a dojde ke zvýšení kvality rozhodnutí přijímaných v první instanci, čímž se zvýší efektivita azylového řízení a zamezí se případům zneužívání. Zvýší se také účinný výkon práv zohledňující konkrétní obtíže, s nimiž se osoby požívající mezinárodní ochrany při integraci potýkají, a sblíží se práva a výhody uprchlíků a osob požívajících podpůrné ochrany. Kromě toho řečené změny zajišťují soudržnost s vývojem judikatur Evropského soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva.

Po přijetí musí být směrnice do dvou let od vstupu v platnost provedena do vnitrostátního práva. Stane se prvním z balíčku pěti právních nástrojů, které mají být přijaty v zájmu vytvoření společného evropského azylového systému do konce roku 2012, což je datum, které potvrdila Evropská rada v červnu roku 2011 (viz bod 30 závěrů Evropské rady 23/11). Ostatní návrhy se týkají dublinského nařízení, nařízení Eurodac, směrnice o podmínkách přijímání a směrnice o azylovém řízení.

Hlavním cílem společného evropského azylového systému je dosáhnout větší harmonizace vnitrostátních azylových systémů a vyšší úrovně ochrany pro žadatele o mezinárodní ochranu.

ŘECKÝ NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN V OBLASTI AZYLU A MIGRACE

Rada projednala provádění národního akčního plánu Řecka týkajícího se azylové reformy a řízení migrace, a to na základě informací o současném stavu, které předložili řecký ministr a Komise. Provádění řeckého akčního plánu reformy vnitrostátního azylového a imigračního systému se tak dostalo na pořad jednání Rady již popáté.

Kromě zprávy o pokroku poskytly Řecko a Komise rovněž informace o řadě problémů, jimž je řecký azylový systém vystaven vlivem pokračujícího přílivu značného počtu nelegálních přistěhovalců.

V této souvislosti poskytla Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU (Frontex) přehled o svých operacích v dané oblasti, jež jsou zaměřeny na boj proti nedovolenému přistěhovalectví, a Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu informoval o svých aktivitách na podporu řeckých úřadů.

Pro další informace viz tuto informativní poznámku.

DOHODA MEZI EU A USA O OCHRANĚ ÚDAJŮ

Rada vzala na vědomí informace Komise o současném stavu jednání o dohodě mezi EU a USA o ochraně údajů.

V prosinci roku 2010 přijala Rada mandát pro jednání, který Komisi umožnil, aby jako vyjednavač EU jednání s USA zahájila.

Po přijetí se dohoda mezi EU a USA bude vztahovat na osobní údaje předávané a zpracovávané pro účely prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů, včetně terorismu, v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech.

Cílem jednání je vytvořit obecnou dohodu mezi EU a USA na ochranu osobních údajů, která by stanovila řadu obecných zásad v oblasti ochrany údajů v rámci transatlantické policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Oblasti, v nichž by měly být tyto zásady stanoveny, zahrnují mimo jiné: nediskriminační ochranu osobních údajů; kvalitu a aktualizaci údajů; omezení účelu; minimalizaci údajů, bezpečné zpracování; vedení protokolů nebo dokumentace; právo na přístup, opravu, vymazání a nápravu, jakož i právo na odškodnění.

Dohoda by nevytvářela žádný další právní základ pro předávání údajů, které by i nadále byly předmětem úpravy v samostatných smlouvách (a vnitrostátních právních předpisech). Vytvořila by však obecný právní rámec pro zlepšení transatlantické výměny údajů nejen tím, že by stanovila řadu obecných zásad na ochranu údajů, ale rovněž tím, že by stanovila účinný mechanismus dohledu.

DOHODA MEZI EU A USA O PNR

Po prezentaci ze strany Komise se v Radě uskutečnila výměna názorů na pokrok, jehož bylo dosaženo v jednáních mezi EU a Spojenými státy americkými o dohodě mezi EU a USA o jmenné evidenci cestujících (PNR).

V prosinci roku 2010 přijala Rada směrnice pro jednání o dohodách o předávání a využívání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) s Austrálií, Kanadou a Spojenými státy americkými. Komise tak mohla jako vyjednavač EU zahájit s těmito třemi zeměmi jednání.

Cílem těchto tří dohod je předcházení terorismu a jiným formám závažné nadnárodní trestné činnosti a pro boj proti nim. Současně se EU rovněž zavázala, že zajistí, aby předávání údajů PNR třetím zemím probíhalo bezpečným způsobem a v souladu se stávajícími právními předpisy EU a aby cestující měli možnost v souvislosti se zpracováním vlastních údajů vymáhat svá práva.

Jmenná evidence cestujících je soubor údajů dobrovolně poskytovaných cestujícími a shromažďovaných leteckými dopravci během rezervace a odbavení. Patří sem údaje o cestě a cestovní trase, adresa a telefonní čísla, číslo kreditní karty, cestovní kancelář, číslo sedadla a informace o zavazadlech.

Evropský parlament v květnu roku 2010 rozhodl, že své hlasování ohledně žádosti o souhlas se stávajícími dohodami o PNR s USA a Austrálií odloží. Ani jedna z obou uvedených dohod proto dosud nebyla uzavřena, přičemž dohoda s USA se prozatímně uplatňuje od roku 2007 a dohoda s Austrálií od roku 2008. Parlament ve svém usnesení požádal, aby byly sjednány nové dohody s USA a Austrálií, jakož i s Kanadou, s níž je dohoda o PNR v platnosti od roku 2006.

Pokud jde o dohodu o PNR mezi EU a Austrálií, Rada přijala rozhodnutí o jejím podpisu v září roku 2011 (10093/11). K podpisu došlo dne 29. září 2011. Evropský parlament vyslovil souhlas s dohodou dne 27. října 2011. Jediný krok, který zbývá učinit, aby dohoda vstoupila v platnost, je její uzavření Radou, k němuž pravděpodobně dojde před koncem tohoto roku. Pro další informace viz tuto tiskovou zprávu.

EVROPSKÝ SYSTÉM SLEDOVÁNÍ FINANCOVÁNÍ TERORISMU (EU TFTS)

V Radě proběhla orientační rozprava o sdělení Komise „Evropský systém sledování financování terorismu: dostupné možnosti“, předloženém v červenci roku 2011 (12957/11).

Tato rozprava zohledňovala poznámku předsednictví (14207/11), v níž byly vzneseny tři hlavní otázky:

  • zda existuje operativní potřeba zavést evropský TFTS, a zda tak dojde k vytvoření přidané hodnoty vzhledem k mechanismům, které již existují;

  • pokud ano, jaké jsou nejdůležitější nevyřešené otázky, kterými by se měla Komise zabývat ve svých dalších přípravných činnostech;

  • jaký by byl dopad na americký TFTP a jak by oba systémy interagovaly v rámci dohody o TFTP mezi EU a USA z roku 2010.

Po vystoupení členských států, protiteroristického koordinátora EU a Europolu vyzvala Rada Komisi, aby vyslovené připomínky vzala v úvahu při své další činnosti věnované danému tématu, včetně případného legislativního návrhu, jímž by byl evropský TFTS upraven. Ministři rovněž zdůraznili, že nejprve je třeba provést hodnocení dopadu, díky němuž bude možno získat komplexní pohled na praktické, finanční a právní aspekty možného budoucího EU TFTS a jeho přidané hodnoty.

Komise ve svém sdělení vymezuje cíle, jež by byly vytvořením EU TFTS sledovány, stanoví jeho hlavní funkce a vyzdvihuje klíčové zásady, jimiž by se měl vývoj takového systému řídit. Poté nastiňuje tři různé možnosti, pokud jde o případný budoucí návrh týkající se EU TFTS.

Komise klade důraz na dva hlavní cíle dotyčného systému: za prvé má být zajištěn účinný nástroj pro předcházení financování terorismu a pro boj proti němu, za druhé pak má být omezen tok osobních údajů do třetích zemí.

Sdělení Komise je reakcí na výzvu Rady, která na žádost Evropského parlamentu Komisi vybídla, aby přezkoumala právní a technický rámec pro extrahování údajů na území EU. Parlament o takovou studii požádal, protože měl vážné pochybnosti, pokud jde o hromadný přenos osobních údajů do třetí země. Pochybnosti Parlamentu byly zaměřeny jak na přenos dat do třetí země, tak i na uchovávání hromadných datových souborů osobních údajů osob, které se ničím neprovinily.

INTEGRACE STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ TŘETÍCH ZEMÍ

Rada uvítala sdělení Komise o evropské agendě pro integraci státních příslušníků třetích zemí (13290/11) a průvodní pracovní dokument útvarů Komise, v němž jsou popsány iniciativy EU na podporu tohoto integračního úsilí v různých oblastech politik (13290/11 ADD1), a následně se věnovala první výměně názorů.

Do konce roku Rada hodlá přijmout v této věci závěry.

Pro další informace viz informativní poznámku Rady.

SPOLUPRÁCE V OBLASTI SPRAVEDLNOSTI A VNITŘNÍCH VĚCÍ V RÁMCI VÝCHODNÍHO PARTNERSTVÍ

V Radě proběhla orientační rozprava o sdělení Komise týkajícím se spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí v rámci Východního partnerství (14864/11).

Sdělení Komise sestává ze dvou hlavních částí: v jedné jsou uvedeny hlavní zásady a existující struktury spolupráce, jakož i aspekty koordinace a finanční pomoci; druhá část se zaměřuje na tematické priority: migraci, mobilitu a azyl; integrovanou správu hranic; veřejný pořádek a bezpečnost; boj proti obchodu s nedovolenými drogami; a na oblast spravedlnosti a základních práv.

OBĚTI TRESTNÉ ČINNOSTI

Rada uspořádala orientační rozpravu o některých klíčových otázkách návrhu směrnice, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu; tento návrh předložila Komise v květnu roku 2011 (10610/11).

Ministři se zaměřili na dvě otázky:

  • První otázka se týkala rozsahu určitých práv: práva na informace (článek 5), práva na tlumočení a překlad (článek 7) a práva na náhradu výdajů (článek 13). Většina ministrů souhlasila s přístupem navrhovaným předsednictvím, podle něhož by se práva podle této směrnice měla přiznávat v souladu s postavením oběti v příslušném systému justice. V tomto kontextu řada delegací poukázala na to, že by příliš široký rozsah práv přiznaných obětem mohl mít za následek narušení průběhu řízení a dát vzniknout další administrativní zátěži. Bylo tudíž připomenuto, že dotyčná směrnice stanovuje minimální pravidla. Členské státy mohou rozšířit práva stanovená v této směrnici a poskytnout vyšší úroveň ochrany.

  • Druhá otázka se vztahovala ke kritériím určování zranitelných obětí (článek 21). Rada potvrdila, že děti by měly být vždy považovány za zranitelné Kromě toho se však ministři dohodli, že v normativní části znění nebude použit Komisí navrhovaný demonstrativní výčet zranitelných obětí. U všech ostatních obětí by se měl uplatňovat individuální přístup případ od případu. Východiskem by v jejich případě mělo být včasné a individuální posouzení provedené v souladu s vnitrostátními postupy, jehož cílem bude určit, zda jsou tyto oběti zranitelné (např. vůči sekundární a opakované viktimizaci nebo zastrašování) a jaká potřebují ochranná opatření. Rovněž bylo poukázáno na to, že by směrnice neměla mít vliv na ustanovení obsažená v jiných aktech EU, jež mají výraznější dopad a cíleněji se zabývají konkrétními potřebami mimořádně zranitelných obětí (např. směrnice o obchodování s lidmi a směrnice o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí).

    Rada pověřila své přípravné orgány, aby na daném tématu dále pracovaly.

POHLAVNÍ VYKOŘISŤOVÁNÍ DĚTÍ

Předsednictví informovalo Radu o současném stavu, pokud jde o směrnici o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii. Poté, co tento týden Evropský parlament přijal kompromisní znění (11987/11), je posledním krokem nezbytným pro dosažení dohody v prvním čtení již jen formální přijetí Radou. Očekává se, že k němu dojde před koncem tohoto roku.

Směrnice po svém přijetí nebude pouze souborem minimálních pravidel týkajících se trestných činů a sankcí. Posílí rovněž předcházení těmto trestným činům a ochranu obětí těchto činů přijetím opatření zaměřených mimo jiné:

  • na potírání propagace a organizování sexuální turistiky zaměřené na děti;

  • proti internetovým stránkám obsahujícím nebo šířícím dětskou pornografii; a

  • proti navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (grooming).

    Více informací viz následující tiskovou zprávu.

SPOLEČNÁ EVROPSKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA PRODEJE

V Radě proběhla první výměna názorů o návrhu Komise týkajícím se společné evropské právní úpravy prodeje (15429/11) a následně Rada pověřila své přípravné orgány, aby na daném tématu začaly bez prodlení pracovat. Hlavními body jednání byly mimo jiné právní základ, míra ochrany spotřebitele a komplexní aspekty integrace návrhu do právních systémů jednotlivých členských států.

Nařízení navrhované Komisí by podnikům a spotřebitelům pocházejícím z různých zemí poskytlo alternativní řešení k situaci, kdy k obchodování dochází podle pravidel jedné či druhé z těchto zemí, a je tudíž možné, že s dotyčnými pravidly nejsou obeznámeny obě strany. Dotyčné smluvní strany by se mohly dohodnout, že v rámci svých smluv o přeshraničním prodeji budou postupovat podle druhého alternativního souboru pravidel, platných v celé EU a koexistujících s vnitrostátní právní úpravou prodeje každého z 27 členských států.

Cílem návrhu je posílit růst a obchodování na vnitřním trhu, a to na základě smluvní svobody a vysoké míry ochrany spotřebitele a za předpokladu, že by uvedený alternativní soubor pravidel více stimuloval přeshraniční obchodní činnost.

Tato alternativní právní úprava prodeje by se vztahoval na smlouvy o prodeji zboží a dodání digitálního obsahu, jakož i přímo souvisejících služeb. Umožňoval by uzavření smlouvy mezi podnikem a spotřebitelem i smlouvy mezi dvěma podniky, z nichž je alespoň jeden malým či středním podnikem (MSP). Je nutno zdůraznit, že s použitím těchto alternativních, evropských pravidel by musely obě strany přeshraniční smlouvy souhlasit.

Nová pravidla by se vztahovala na většinu záležitostí smluvního práva, u nichž se během životního cyklu přeshraniční smlouvy předpokládá praktický význam, včetně práv a povinností smluvních stran a prostředků nápravy v případě neplnění, povinnosti poskytovat informace před uzavřením smlouvy, práva odstoupit od smlouvy a jeho důsledků, jakož i výkladu, obsahu a účinků smlouvy.

Podle návrhu Komise by nová pravidla mohla být použita i v případě, že jedna smluvní strana sídlí v některém z členských států EU, avšak druhá smluvní strana pochází ze země mimo EU. Kromě toho by členské státy EU měly možnost zpřístupnit společnou právní úpravu prodeje rovněž pro účely smluv čistě vnitrostátní povahy.

V zájmu zajištění účinného a jednotného uplatňování se v návrhu počítá s podpůrnými opatřeními, jimiž mají být vypracování „vzorových smluvních podmínek EU“ a vytvoření veřejně přístupné databáze relevantních soudních rozhodnutí.

PRÁVO NA OBHÁJCE

Rada byla informována o současném stavu práce na legislativním návrhu, jehož cílem je poskytnout podezřelým a obviněným osobám v trestním řízení právo na obhájce a právo na komunikaci po zatčení s konzulárním úřadem a s třetí osobou, například rodinným příslušníkem nebo zaměstnavatelem. Komise tento návrh předložila v červenci roku 2011 (11497/11).

V dokumentu předsednictví (15812/11) byla vyzdvižena hlavní témata pro budoucí jednání:

  • oblast působnosti směrnice: Zatímco některé členské státy zastávají názor, že právo podezřelé nebo obviněné osoby na obhájce by mělo vždy vyústit ve faktickou pomoc ze strany právníka, jiné upřednostňují odlišný systém, v jehož rámci právo na obhájce nemusí nezbytně implikovat, že se podezřelé nebo obviněné osobě pomoci právníka v každém případě skutečně dostane. V prvním případě leží odpovědnost za uplatnění práva na obhájce přinejmenším zčásti na veřejných orgánech (přístup založený na zásadě záruky). To by mohlo mít značné procesní a finanční důsledky. V druhém případě se odpovědnost přenáší na podezřelou či obviněnou osobu (přístup založený na zásadě příležitosti). Tento přístup by umožňoval mnohem širší oblast působnosti, neboť právo na obhájce by se tak stalo široce pojatou zásadou uplatnitelnou rovněž v počáteční fázi trestního řízení, i když k uplatnění tohoto práva nebude docházet ve všech případech.

  • případy, ve kterých by mělo být právo na obhájce přiznáno: Tato otázka úzce souvisí s tématem oblasti působnosti. Podle všeho bylo dosaženo široké dohody v tom smyslu, že uvedené právo by mělo být poskytnuto přinejmenším ve všech případech, kdy je proti podezřelé nebo obviněné osobě vedeno trestní řízení před soudem a kdy došlo k jejímu zatčení. Další případy jsou dosud předmětem jednání, například případy, v nichž byla osoba předvolána, aby se dobrovolně dostavila k podání vysvětlení na policejní služebnu, případy, v nichž byla osoba zastavena na veřejném prostranství a byla požádána, aby odpověděla na otázky položené vyšetřovacím orgánem, nebo případy „procesních úkonů či úkonů získávání důkazních prostředků“.

  • otázka právní ochrany: Komise navrhuje, aby prohlášení nebo důkazní prostředky získané při porušení práva na obhájce nesměly být v žádné fázi řízení použity jako důkazní prostředky proti dané osobě, přičemž ponechává prostor pro volné zvážení toho, zda by použití takového důkazního prostředku nebylo na újmu práv na obhajobu. S tím většina členských států nesouhlasila a vyslovila se jasně v tom smyslu, že soudcům není možné dávat pokyny. Přitom tyto státy uvádějí, že otázku váhy přisuzované takovým prohlášením by měl přezkoumat soud s příslušností v trestních věcech.

OBCHODOVÁNÍ ZASVĚCENÝCH OSOB A MANIPULACE S TRHEM

    Rada vzala na vědomí návrh směrnice o trestních sankcích ukládaných za obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (16000/11), který Komise předložila dne 21. října 2011 spolu s návrhem nařízení o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (16010/11); oba jevy jsou společně označovány jako „zneužívání trhu“.

    Navrhovaná směrnice má být doplněním uvedeného nařízení v tom smyslu, že stanoví minimální pravidla pro trestní sankce ukládané za nejzávažnější případy zneužívání trhu, jako právě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem. Členským státům by tak vznikla povinnost zajistit, aby předmětná jednání byla považována za trestné činy a aby byla jako taková postihována.

    Navrhovaná pravidla by jako trestný čin v celé EU definovala rovněž návod ke spáchání kterýchkoli činů stanovených ve směrnici, pomoc při jejich spáchání a účastenství na nich či pokus o jejich spáchání. Navrhovaná směrnice kromě toho počítá s tím, že za řečené činy lze volat k odpovědnosti nejen fyzické osoby, nýbrž i osoby právnické.

SMÍŠENÝ VÝBOR

Při zasedání Rady projednal smíšený výbor (EU a Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko) tyto otázky:

VIS

Výbor byl informován o uvedení Vízového informačního systému (VIS) do provozu. Systém byl spuštěn dne 11. října 2011 na konzulátech členských států v prvním zkušebním regionu (severní Afrika). Do dvaceti dnů od tohoto data má být používán pro účely kontrol na vnějších hraničních přechodech.

Během prvních deseti dnů provozu (11.–20. října 2011) bylo systémem VIS zpracováno více než 40 000 žádostí o vízum.

Zahájení činnosti VIS je doprovázeno informační kampaní, kterou vedou Komise a Evropská služba pro vnější činnost ve spolupráci s členskými státy.

SIS II

Po prezentaci ze strany Komise výbor rovněž projednal současný stav provádění Schengenského informačního systému II (SIS II). Celkový harmonogram, který Komise předložila na zasedání Rady v říjnu roku 2010, stanoví, že SIS II bude uveden do provozu do prvního čtvrtletí roku 2013.

Malý pohraniční styk v Kaliningradské oblasti

Výbor připravil dohodu o obecném přístupu k návrhu na změnu pravidel EU pro malý pohraniční styk v Kaliningradské oblasti (13344/11), jak je uvedeno v samostatném bodě výše.

Inteligentní hranice

Výbor projednal nejnovější sdělení Komise o inteligentních hranicích (16049/11). Příslušné orgány Rady byly požádány, aby se tímto sdělením dále zabývaly. Komise uvedla, že v první polovině roku 2012 pravděpodobně předloží legislativní návrhy týkající se klíčových prvků sdělení, tedy evropského systému vstupu/výstupu (EES) a programu registrovaných cestujících (RTP).

Delegace jednaly především o čtyřech otázkách: zda by uvedené dva systémy měly být spravovány centrálně, nebo zda by měla být správa decentralizovaná; otázka uchovávání údajů; zda a v jaké fázi by systémy měly kromě alfanumerických údajů zahrnout i údaje biometrické; otázky souvisejících nákladů na instalaci a provoz obou systémů.

Pokud jde o EES, jeho realizace by Unii poskytla přesné údaje o počtu osob cestujících do a z schengenského prostoru po celé její vnější hranici, jakož i o osobách překračujících povolenou délku pobytu, tedy o státních příslušnících třetích zemí, kteří zůstávají v schengenském prostoru déle, než jim umožňuje jejich vízum. Rovněž by tak bylo možno vyhodnocovat na základě faktů opatření vízové liberalizace, dohod o zjednodušení vízového režimu a plánů podobných iniciativ v budoucnosti. Za současného využití Vízového informačního systému (VIS) by tak došlo k posílení účinnosti úsilí EU vyřešit problémy s nelegální migrací a zvýšit množství úspěšných návratů. Předmětný systém by mohl využívat tutéž technickou platformu jako Schengenský informační systém (SIS II) a Vízový informační systém (VIS).

RTP představuje zvláštní režim pro cestující v dobré víře, kteří nejsou občany EU a kterým by mohl být udělen status „registrovaného cestujícího“. Tento status by bylo možno získat na základě dobrovolnosti prostřednictvím postupů předběžných kontrol, a to na konzulátech nebo v budoucích společných střediscích pro žádosti o víza a za uplatnění společných kritérií. Cestující v dobré víře i občané EU s elektronickým cestovním pasem by mohli využívat automatizovaných hraničních kontrol prostřednictvím automatizovaných bran, které by načetly biometrické údaje uvedené v cestovních dokladech nebo uložené v databázi a provedly jejich srovnání s biometrickými charakteristikami cestujícího. Očekává se, že tímto způsobem se zrychlí překračování hranic pro 4 až 5 milionů cestujících ročně1. Ze zkušeností některých členských států vyplývá, že současnou průměrnou dobu překročení hranice je možno z 1–2 minut zkrátit pod 30 sekund.

Rada k zavedení takových opatření při několika příležitostech vyzvala, například ve svých závěrech o správě vnějších hranic členských států EU, přijatých v červnu roku 2008 (9873/08), a ve svých závěrech o 29 opatřeních na posílení ochrany vnějších hranic a pro účely boje proti nedovolenému přistěhovalectví, přijatých v únoru roku 2010 (6435/3/10).

Jiné záležitosti

V části zasedání věnované jiným záležitostem delegace jednaly o čtyřech bodech informativní povahy:

Za prvé se jednalo o mobilní (kočující) zločinecké skupiny. V prosinci roku 2010 Rada přijala závěry o boji proti trestným činům páchaným mobilními (kočujícími) zločineckými skupinami (15875/10).V červnu roku 2011 se tímto problémem Rada opět zabývala, a to ve svých závěrech, jimiž se stanoví priority EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období let 2011 až 2013 (11050/11).

Druhým bodem byla možnost, že Rusko zavede požadavek, aby členové leteckých posádek z několika členských států EU měli při letech na ruské území víza. V současné době se očekává, že tato otázka bude vyřešena v rámci jednání o změnách stávající dohody mezi EU a Ruskem o usnadnění udělování víz.

Za třetí byla Rada informována o výsledcích zasedání ministerského fóra EU-západní Balkán, které se uskutečnilo ve dnech 3. a 4. října v Ohridu, a o zasedání Stálé rady partnerství, které se konalo na úrovni ministrů mezi EU a Ruskem ve dnech 10. a 11. října 2011 ve Varšavě.

Závěrem pak Lichtenštejnsko poukázalo na očekávané rozhodnutí Rady o uplatňování schengenského acquis v plném rozsahu ve vztahu k Lichtenštejnsku.

DALŠÍ SCHVÁLENÉ BODY

SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI

„Švédské rámcové rozhodnutí“ – závěry

- přijetí závěrů

Rada přijala závěry (15277/11) o provádění rámcového rozhodnutí 2006/9601 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie (tzv.„švédské rámcové rozhodnutí“).

Clem tohoto legislativního aktu je posílit úspěšné odhalování nebo vyšetřování trestné činnosti, jakož i předcházení takové činnosti, při zajištění nezbytné reakce na hrozby, které představují pachatelé působící v rámci určitého území bez vnitřních hranic.

- zpráva

Rada potvrdila zprávu o souladu členských států s ustanoveními „švédského rámcového rozhodnutí“ (15278/11). Od Komise se požadovalo, aby toto hodnocení předložila Radě do 19. prosince 2011.

Téměř dvě třetiny členských států provedly předmětné rámcové rozhodnutí do svých právních předpisů ke dni 31. prosince 2010, jak je v rozhodnutí stanoveno; členské státy, jimž se termín pro provedení dodržet nepodařilo, uvedly jako hlavní důvod, že dosud nebyly završeny jejich parlamentní postupy.

Automatizovaná výměna údajů – Lotyšsko

Rada přijala rozhodnutí o zahájení automatizované výměny údajů o DNA s Lotyšskem (14526/11). Z postupu hodnocení vyžadovaného podle rozhodnutí Rady 2008/616/SVV (Úř. věst. L 210, 6. 8. 2008) vyplynulo, že Lotyšsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů, a proto je tato země ke dni vstupu tohoto rozhodnutí v platnost oprávněna přijímat a poskytovat osobní údaje pro účely prevence a vyšetřování trestné činnosti.

Partnerství v oblasti mobility EU-Arménie – prohlášení

Rada vzala na vědomí společné prohlášení o partnerství v oblasti mobility mezi Evropskou unií a Arménií (14963/11 ADD 1). Cílem tohoto partnerství v oblasti mobility je usnadnit pohyb osob mezi Arménii a EU a usilovat přitom o lepší řízení migračních toků v rámci uplatňování globálního přístupu k migraci.

Partnerství v oblasti mobility byla dosud podepsána s Kapverdami, Moldavskem a Gruzií.

Viz rovněž: Sdělení Komise o cirkulační migraci a partnerstvích mobility mezi Evropskou unií a třetími zeměmi (9776/07).

60. výročí Úmluvy o právním postavení uprchlíků – prohlášení

Rada potvrdila prohlášení Evropské unie (15358/11) určené zasedání všech členských států Organizace spojených národů, jež se bude konat na úrovni ministrů ve dnech 7.–8. prosince 2011 v Ženevě. Toto prohlášení má být předneseno u příležitosti 60. výročí Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951.

Zpráva Eurojustu

Rada vzala na vědomí zprávu o činnosti společného kontrolního orgánu Eurojustu za rok 2010 (15603/11) a v souladu s požadavky rozhodnutí Rady o zřízení Eurojustu1 ji pro informaci postoupila Evropskému parlamentu.

Síť pro legislativní spolupráci

Rada přijala zprávu o uplatňování usnesení o zřízení sítě pro legislativní spolupráci ministerstev spravedlnosti Evropské unie (15729/11, http://legicoop.eu). Cílem této sítě je podpořit lepší pochopení právních předpisů ostatních členských států, a posílit tak vzájemnou důvěru a podpořit uplatňování zásady vzájemného uznávání.

Řečené usnesení bylo přijato dne 28. listopadu 20082, přičemž se v něm stanoví, že nejpozději tři roky po jeho přijetí má Rada podrobit jeho provedení přezkumu.

Evropské justiční vzdělávání – závěry

Rada přijala závěry o evropském justičním vzdělávání (15690/11), založené na nedávném sdělení Komise nazvaném „Nový rozměr evropského justičního vzdělávání“ (14196/11).

Justiční vzdělávání zaměřené na přeshraniční a evropské otázky má klíčový význam, neboť zvyšuje vzájemnou důvěru mezi členskými státy, právníky a občany. EU si stanovila za cíl umožnit do roku 2020 účast na akcích evropského justičního vzdělávání polovině právníků v EU.

HOSPODÁŘSKÉ A FINANČNÍ VĚCI

Přeshraniční přeprava eurohotovosti*

V návaznosti na dohodu s Evropským parlamentem v prvním čtení (18/11 + 15366/11 ADD 1) Rada přijala nařízení, jehož cílem je usnadnit profesionální přeshraniční silniční přepravu eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny.

Nové nařízení stanovuje podmínky, jež mají zaručit bezpečnost transakcí, zlepšit bezpečnost zapojených bezpečnostních pracovníků přepravujících hotovost i bezpečnost veřejnosti a zajistit volný pohyb eurohotovosti. Mezi tyto podmínky patří i povinnost společností, jež mají zájem provádět přeshraniční silniční přepravu eurohotovosti, požádat o přeshraniční licenci pro přepravu hotovosti vydávanou vydávajícím orgánem jejího členského státu původu.

ROZPOČTY

Dohodovací řízení ve věci rozpočtu EU na rok 2012

Rada potvrdila, že není s to přijmout všechny změny týkající se rozpočtu EU na rok 2012, které předložil Evropský parlament. To znamená, že dne 1. listopadu bude zahájeno třítýdenní dohodovací řízení, jehož cílem bude rozdíly mezi stanovisky Evropského parlamentu a Rady vyřešit.

Další podrobnosti viz dokument 16017/11.

Evropský inspektor ochrany údajů

Rada schválila změnu předloženou Evropským parlamentem, jíž se zamítá modifikace plánu pracovních míst evropského inspektora ochrany údajů na rok 2011, předložená Komisí v návrhu opravného rozpočtu č. 5 pro rok 20111.

ZAHRANIČNÍ VĚCI

Omezující opatření – Barma/Myanmar

Rada pozměnila nařízení č. 2008/194 o omezujících opatřeních vůči Barmě/Myanmaru. Dotyčnými změnami dochází k provedení politických rozhodnutí učiněných Radou pro zahraniční věci dne 12. dubna 2011. Další informace viz tiskovou zprávu 8741/11.

Omezující opatření – Guinejská republika

Rada prodloužila platnost omezujících opatření vůči Guinejské republice do dne 27. října 2012.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii

Rada zrušila omezující opatření (stanovená v rozhodnutích 2010/603/SZBP a 2010/145/SZBP), jejichž cílem bylo podpořit účinné provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Rada daná opatření zrušila, neboť poslední nezadržený obžalovaný, Goran Hadzic, byl dne 22. července 2011 předán do vazby ICTY.

Vztahy s Uzbekistánem

Rada přijala postoj, jejž má Evropská unie zaujmout na 10. zasedání Rady pro spolupráci EU-Uzbekistán, konajícím se dne 14. listopadu 2011 v Bruselu.

OBECNÉ ZÁLEŽITOSTI

Řízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům

Rada přijala závěry o zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 2/2011 nazvané „Následná kontrola opatření přijatých v návaznosti na zprávu č. 1/2005 k řízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)“, jejichž znění je uvedeno v dokumentu 15274/11. Rada v závěrech vítá opatření, která Úřad přijal s cílem zlepšit účinnost svého fungování, nicméně vyjadřuje politování nad tím, že průměrná doba vyšetřování a prvotního posuzování je i nadále příliš dlouhá. Jedná se o důsledek omezeného pokroku, pokud jde o lepší plánování vyšetřování a dohled nad ním. Úřad se tudíž v závěrech vyzývá, aby vystupňoval úsilí o lepší plánování a optimalizaci využívání svých zdrojů a nástrojů.

SPOLEČNÁ BEZPEČNOSTNÍ A OBRANNÁ POLITIKA

Cvičení EU v oblasti řešení krizí 2011

Rada schválila nové datum pro cvičení EU v oblasti řešení krizí pro rok 2011; nyní je toto cvičení plánováno na dny 18. listopadu až 6. prosince 2011.

OBCHODNÍ POLITIKA

Kontrola zboží dvojího užití: nová všeobecná vývozní povolení EU*

Rada přijala nařízení, kterým se zavádí nová všeobecná vývozní povolení v rámci režimu EU pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití (38/11 a 15364/11 ADD1).

Novým nařízením se pozměňuje a doplňuje nařízení č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, podle něhož musí být zboží dvojího užití při vývozu z EU nebo při tranzitu podrobeno kontrole1. Cílem těchto kontrol je zabránit zejména šíření zbraní hromadného ničení. Kontroly splňují cíle stanovené rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1540(2004).

Účelem nových pravidel je dosáhnout jednotného a konzistentního uplatňování kontrol v celé Unii s cílem zajistit rovné podmínky pro vývozce v EU. Díky dotyčným pravidlům dochází k harmonizaci oblasti působnosti všeobecných vývozních povolení a podmínek jejich použití, jakož i k zajištění účinnosti bezpečnostních kontrol.

Nařízení bylo přijato v návaznosti na dohodu s Evropským parlamentem v prvním čtení; hlasování Evropského parlamentu proběhlo dne 27. září 2011 (14777/11).

Přizpůsobení obchodních dohod s Austrálií, Novým Zélandem a Argentinou

Rada přijala tři rozhodnutí o uzavření dohod mezi EU na jedné straně a Austrálií, Novým Zélandem a Argentinou na straně druhé, jejichž předmětem jsou změny koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v návaznosti na jejich přistoupení k Evropské unii (6603/11 + 6536/11 + 6609/11).

Dohoda o volném obchodu – EU a Jižní Korea

Rada přijala postoj, který má EU zaujmout v rámci Výboru pro obchod zřízeném Dohodou o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou, pokud jde o přijetí jednacího řádu tohoto výboru a sestavení seznamu 15 rozhodců (14893/11).

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Přeprava odpadů

Rada se rozhodla nebránit přijetí nařízení Komise, kterým se mění nařízení Rady č. 1013/20061 o přepravě odpadů s cílem zařadit některé nezařazené odpady do přílohy IIIB uvedeného nařízení (14391/11).

Nařízení č. 1013/2006 stanoví postupy a kontrolní režimy pro přepravu odpadů v závislosti na původu, určení a trase přepravy, druhu přepravovaných odpadů a způsobu nakládání s odpady v místě určení.

Nařízení Komise je předmětem tzv. regulativního postupu s kontrolou. Jelikož tedy Rada vyjádřila souhlas, může Komise toto nařízení přijmout, pokud Evropský parlament nevznese námitku.

1 :

Za předpokladu, že by o status registrovaného cestujícího požádalo nejméně 20 % všech osob s uděleným vízem pro více vstupů – ročně přibližně 10 milionů – a ekvivalentní počet osob, kteří vízum nepotřebují.

1 :

Úř. věst. L 386, 29.12.2006.

1 :

Úř. věst. L 63, 6.3.2002.

2 :

Úř. věst. C 326, 20.12.2008.

1 :

Delegace UK hlasovala proti.

1 :

Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1.

Zbožím dvojího užití se rozumí zboží civilní povahy včetně softwaru a technologií, jehož lze využít pro vojenské účely.

1 :

Úř. věst. L 190, 12.7.2006.


Side Bar