Navigation path

Left navigation

Additional tools



RADA
EVROPSKÉ UNIE

CS

Brusel 7. května 2009

8435/09 (Presse 78)

(OR. en)

Společná deklarace z pražského summitu o Východním partnerství , Praha 7. května 2009

Za účasti:

***

EVROPSKÉ UNIE , kterou zastupovali

Jeho Excelence pan Mirek TOPOLÁNEK

předseda Evropské rady

Jeho Excelence pan José Manuel BARROSO

předseda Evropské komise

Jeho Excelence pan Javier SOLANA

generální tajemník Rady Evropské unie, vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku

***

ARMÉNIE , kterou zastupoval

Jeho Excelence pan Serž SARKISJAN

prezident Arménské republiky

RAKOUSKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Hans-Dietmar SCHWEISGUT

stálý zástupce Rakouska při Evropské unii

ÁZERBÁJDŽÁNU , který zastupoval

Jeho Excelence pan Ilham ALIJEV

prezident Ázerbájdžánské republiky

BĚLORUSKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Vladimír SEMAŠKO

první místopředseda vlády Běloruské republiky

BELGIE , kterou zastupoval

Jeho Excelence pan Herman VAN ROMPUY

předseda vlády Belgického království

BULHARSKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Sergej STANIŠEV

předseda vlády Bulharské republiky

KYPRU , který zastupoval

Jeho Excelence pan Markos KYPRIANOU

ministr zahraničních věcí Kyperské republiky

ČESKÉ REPUBLIKY , kterou zastupoval

Jeho Excelence pan Mirek TOPOLÁNEK

předseda vlády České republiky

DÁNSKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Lars Løkke RASMUSSEN

předseda vlády Dánského království

ESTONSKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Andrus ANSIP

předseda vlády Estonské republiky

FINSKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Matti VANHANEN

předseda vlády Finské republiky

FRANCIE , kterou zastupoval

Jeho Excelence pan François FILLON

předseda vlády Francouzské republiky

GRUZIE , kterou zastupoval

Jeho Excelence pan Michail SAAKAŠVILI

prezident Gruzie

NĚMECKA , které zastupovala

Její Excelence paní Angela MERKELOVÁ

kancléřka Spolkové republiky Německo

ŘECKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Konstantinos KARAMANLIS

předseda vlády Řecké republiky

MAĎARSKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Gordon BAJNAI

předseda vlády Maďarské republiky

IRSKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Brian COWEN

předseda vlády (Taoiseach) Irska

ITÁLIE , kterou zastupoval

Jeho Excelence pan Maurizio SACCONI

ministr sociálních věcí Italské republiky

LOTYŠSKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Valdis DOMBROVSKIS

předseda vlády Lotyšské republiky

LITVY , kterou zastupoval

Jeho Excelence pan Vygaudas UŠACKAS

ministr zahraničních věcí Litevské republiky

LUCEMBURSKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Jean ASSELBORN

místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí a přistěhovalectví Lucemburského velkovévodství

MALTY , kterou zastupoval

Jeho Excelence pan Tonio BORG

místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Republiky Malta

POLSKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Donald TUSK

předseda vlády Polské republiky

PORTUGALSKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Luís AMADO

státní ministr a ministr zahraničních věcí Portugalské republiky

MOLDAVSKÉ REPUBLIKY , kterou zastupoval

Jeho Excelence pan Andrej STRATAN

místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí a  evropské integrace Moldavské republiky

RUMUNSKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Emil BOC

předseda vlády Rumunska

SLOVENSKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Robert FICO

předseda vlády Slovenské republiky

SLOVINSKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Borut PAHOR

předseda vlády Republiky Slovinsko

ŠPANĚLSKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Miguel Angel MORATINOS

ministr zahraničních věcí Španělského království

ŠVÉDSKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Fredrik REINFELDT

předseda vlády Švédského království

NIZOZEMSKA , které zastupoval

Jeho Excelence pan Jan Peter BALKENENDE

předseda vlády Nizozemského království

UKRAJIN Y , kterou zastupoval

Jeho Excelence pan Viktor JUŠČENKO

prezident Ukrajiny

SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ , které zastupoval

Jeho Excelence pan David MILIBAND

ministr zahraničních věcí a věcí Commonwealthu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska

***

EVROPSKÉHO PARLAMENTU , který zastupoval

Jeho Excelence pan Hans-Gert PÖTTERING

předseda Evropského parlamentu

VÝBORU REGIONŮ , který zastupoval

Jeho Excelence pan Luc Van den BRANDE

generální tajemník Výboru regionů

HOSPODÁŘSKÉHO A SOCIÁLNÍHO VÝBORU , který zastupoval

Jeho Excelence pan Ivan VOLEŠ

člen Hospodářského a sociálního výboru

***

EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANKY , kterou zastupoval

Jeho Excelence pan Philippe MAYSTADT

prezident Evropské investiční banky

EvropskÉ bankY pro obnovu a rozvoj , kterou zastupoval

Jeho Excelence pan Thomas MIROW

prezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj

***

Hlavy států a předsedové vlád a představitelé Arménské republiky, Ázerbájdžánské republiky, Běloruské republiky, Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny, představitelé Evropské unie a hlavy států a předsedové vlád a představitelé jejích členských států se setkali v Praze, aby povznesli své vztahy na novou úroveň vytvořením Východního partnerství, a přijali tuto společnou deklaraci:

Ambicióznější partnerství mezi Evropskou unií a partnerskými zeměmi

1. Východní partnerství se zahajuje jakožto společná iniciativa členských států Evropské unie a jejich východoevropských partnerů (dále jen „partnerské země“), založená na společných zájmech a závazcích a na společné odpovědnosti. Východní partnerství bude rozvíjeno společným úsilím a plně transparentním způsobem.

Účastníci pražského summitu se shodují na tom, že Východní partnerství bude založeno na respektování zásad mezinárodního práva a základních hodnot, včetně demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod, jakož i tržního hospodářství, udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných.

Východní partnerství vychází ze stávajících dvoustranných smluvních vztahů a tyto vztahy doplňuje. Jeho rozvojem nebudou dotčeny ambice jednotlivých partnerských zemí, pokud jde o jejich budoucí vztahy s Evropskou unií. Východní partnerství se bude řídit zásadami diferenciace a podmíněnosti.

Východní partnerství bude rozvíjeno souběžně s dvoustrannou spoluprací mezi EU a třetími státy.

2. Hlavním cílem Východního partnerství je vytvoření podmínek nezbytných pro urychlení politického sblížení a další hospodářskou integraci mezi Evropskou unií a zúčastněnými partnerskými zeměmi. Významného posílení politiky EU vůči partnerským zemím bude dosaženo prostřednictvím rozvoje zvláštního východního rozměru v rámci evropské politiky sousedství. Za tímto účelem bude Východní partnerství podporovat politické a socioekonomické reformy v partnerských zemích, usnadňující sbližování s Evropskou unií. To přispěje k naplnění společného úsilí o stabilitu, bezpečnost a prosperitu Evropské unie, partnerských zemí i celého evropského kontinentu.

Východní partnerství by mělo dále podpořit stabilitu a mnohostranné budování důvěry. Rozvoji spolupráce brání konflikty. Účastníci pražského summitu proto zdůrazňují, že je nezbytné, aby konflikty byly co nejrychleji urovnány mírovou cestou na základě zásad a norem mezinárodního práva a rozhodnutí a dokumentů schválených v tomto rámci.

Východní partnerství by dále mohlo napomoci rozvoji užších vazeb mezi samotnými partnerskými zeměmi.

3. Východní partnerství přináší jasné politické poselství zdůrazňující potřebu zachovat a podpořit vývoj směrem k reformám. Východní partnerství poskytne další impulz pro hospodářský a sociální a regionální rozvoj partnerských zemí. Usnadní řádnou správu a řízení, mimo jiné ve finančním sektoru, podpoří regionální rozvoj a sociální soudržnost a pomůže snížit socioekonomické rozdíly v partnerských zemích. Východní partnerství tak bude doplňovat makroekonomickou pomoc poskytovanou prostřednictvím příslušných mezinárodních nástrojů.

Prohloubení dvoustranných vztahů

4. Účastníci pražského summitu sdílejí přání prohloubit a zintenzívnit dvoustranné vztahy mezi EU a partnerskými zeměmi s přihlédnutím ke konkrétní situaci a ambicím každé partnerské země a při respektování stávajících dvoustranný vztahů mezi EU a příslušnou partnerskou zemí. Shodli se na tom, že dvoustranná spolupráce v rámci Východního partnerství by měla poskytnout základ pro dohody o přidružení mezi EU a těmi partnerskými zeměmi, které jsou ochotny a schopny plnit závazky plynoucí z těchto dohod.

5. Nové dohody o přidružení stanoví nad rámec stávajících příležitostí v oblasti obchodu a investic vytvoření nebo cíl vytvoření prohloubených a komplexních zón volného obchodu, přičemž pozitivní účinky liberalizace obchodu a investic budou zesíleny regulačním sbližováním, jež povede ke sblížení s právními předpisy a normami Evropské unie. Otevřené trhy a hospodářská integrace mají zásadní význam pro udržitelný hospodářský rozvoj partnerských zemí a podporu politické stabilizace. Vytváření dvoustranných prohloubených a komplexních zón volného obchodu mezi EU a partnerskými zeměmi by v dlouhodobém horizontu mohlo vést ke vzniku sítě těchto zón.

6. Evropská unie vypracuje jednotlivě s každou partnerskou zemí komplexní program pro budování institucí s cílem zlepšit její správní kapacity, mimo jiné prostřednictvím odborné přípravy, technické pomoci a jakýchkoli vhodných inovačních opatření.

7. Dalším důležitým aspektem Východního partnerství je podpora mobility občanů a vízová liberalizace v bezpečném prostředí. Východní partnerství bude prosazovat mobilitu občanů partnerských zemí prostřednictvím dohod o usnadnění udělování víz a o readmisi; V souladu s globálním přístupem k migraci EU rovněž postupně učiní kroky k plné vízové liberalizaci jakožto dlouhodobému cíli pro konkrétní partnerské země na individuálním základě za předpokladu, že budou vytvořeny podmínky pro řádně řízenou a bezpečnou mobilitu.

8. Cílem Východního partnerství je posílení energetické bezpečnosti prostřednictvím spolupráce, pokud jde o dlouhodobé stabilní a bezpečné dodávky a přepravu energie, mimo jiné pomocí lepší regulace, zvýšení energetické účinnosti a širšího využívání obnovitelných zdrojů energie. Do nových dohod o přidružení nebo jiných dvoustranných dohod mezi EU a partnerskými zeměmi by mohla být začleněna ustanovení o vzájemné energetické provázanosti. Spolupráce v oblasti energetiky by měla zohledňovat druhý strategický přezkum energetické politiky EU a energetickou politiku každé partnerské země.

Zaměření na mnohostrannou spolupráci

9. Mnohostranný rámec Východního partnerství umožní spolupráci a otevřený a svobodný dialog napomáhající naplnění cílů partnerství. Bude fungovat na základě společných rozhodnutí Evropské unie a partnerských zemí. Bude představovat fórum pro výměnu informací a poznatků o krocích, které partnerské země učinily na cestě k transformaci, reformě a modernizaci, a poskytne EU další nástroj na podporu těchto procesů. Usnadní vypracovávání společných stanovisek a rozvoj společných aktivit. Mnohostranný rámec je zaměřen na posílení vazeb mezi samotnými partnerskými zeměmi a bude fórem pro diskuzi o dalším vývoji Východního partnerství.

Pro partnerské země, které jsou ochotny pokročit v přibližování se Evropské unii, má zásadní význam legislativní a regulační sbližování. Mnohostranný rámec vytvoří předpoklady pro systematickou činnost v tomto ohledu, mimo jiné prostřednictvím konkrétně zaměřených zasedání, během nichž bude Evropská unie prezentovat a vysvětlovat právní předpisy a normy EU, které budou také porovnávány s politikami a právními předpisy jednotlivých států.

10. Zasedání hlav států a předsedů vlád zemí Východního partnerství se budou konat v zásadě každé dva roky. Měla by se konat v EU a v partnerských zemích. Ministři zahraničních věcí se budou scházet každý rok. Tato zasedání na vysoké úrovni přispějí k dalšímu rozvoji a utváření Východního partnerství.

11. Čtyři tematické platformy, které v současné době organizuje Evropská komise, umožní pořádání cílených zasedání i otevřených a svobodných diskuzí; rozdělení tematických platforem odpovídá hlavním oblastem spolupráce, kterými jsou demokracie, řádná správa věcí veřejných a stabilita, hospodářská integrace a sbližování s odvětvovými politikami EU, energetická bezpečnost a mezilidské kontakty.

12. První zasedání uvedených čtyř tematických platforem se budou konat v červnu roku 2009. Každá platforma přijme soubor reálných hlavních cílů, které by měly být pravidelně aktualizovány, jakož i odpovídající pracovní program a bude hodnotit dosažený pokrok. Zasedání se budou konat nejméně dvakrát za rok na úrovni vyšších úředníků, kteří jsou zapojeni do práce na reformě v příslušných oblastech politiky. Platformy budou podávat zprávy výročním zasedáním ministrů zahraničních věcí. Činnost platforem může být příležitostně podpořena prostřednictvím schůzek ministrů pro jednotlivá odvětví. Rovněž budou vytvořeny odborné pracovní skupiny na podporu činnosti tematických platforem v konkrétních oblastech.

Třetí státy se budou moci účastnit konkrétních projektů, činností a zasedání tematických platforem případ od případu, pokud to bude přínosné pro cíle konkrétních činností a pro obecné cíle Východního partnerství. Činnosti v mnohostranném rámci Východního partnerství by měly být dobrovolné a měly by být založeny na zásadách přístupu založeného na spolupráci.

13. Účastníci pražského summitu podporují zahájení vzorových iniciativ, které dodají Východnímu partnerství další impulz, konkrétní obsah a zviditelní jej, a očekávají v tomto ohledu brzká jednání v rámci jednotlivých platforem.

14. Bude zajištěna doplňkovost s regionálními iniciativami mezi Evropskou unií a příslušnými partnerskými zeměmi , zejména s Černomořskou synergií. Součinnost s dalšími regionálními iniciativami by měla být uvážena jednotlivě pro každý případ.

15. Pražského summitu se zúčastnili vysocí představitelé Evropského parlamentu, Výboru regionů, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Do Východního partnerství bude v rámci mnohostranných platforem zapojena celá řada aktérů, včetně ministerstev a agentur, parlamentů, občanské společnosti, mezinárodních organizací (například OBSE, Rady Evropy a OECD), mezinárodních finančních institucí, soukromého sektoru a hospodářských a sociálních partnerů.

Účastníci pražského summitu proto vyzývají poslance parlamentů Evropské unie a partnerských zemí, aby se vyjádřili k návrhu Evropského parlamentu ustavit parlamentní shromáždění sousedství EU-Východ (EURO–NEST PA), a vybízejí Evropskou komisi, aby vypracovala a navrhla postupy pro zřízení fóra občanské společnosti v rámci Východního partnerství.

Účastníci rovněž vyzývají Evropskou investiční banku, aby se v rámci svého mandátu pro východní Evropu zabývala podporou investic ve prospěch malých a středních podniků. Vyzývají Evropskou investiční banku, Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a další mezinárodní finanční instituce, aby zřídily vhodný společný nástroj podpory malých a středních podniků.

Financování

16. V souladu s prohlášením o Východním partnerství z března roku 2009, které přijala Evropská rada, bude poskytnuta zvýšená finanční podpora Evropské unie, jež bude sloužit cílům Východního partnerství a zohledňovat pokrok dosažený jednotlivými partnerskými zeměmi. Účastníci pražského summitu se shodují na tom, že kromě grantové pomoci Společenství a spolufinancování na úrovni jednotlivých států bude provádění Východního partnerství vyžadovat dodatečné finanční zdroje, a vyzývají proto další dárce, mezinárodní finanční instituce a soukromý sektor, aby poskytli další finanční prostředky na podporu reforem, vzorových iniciativ a projektů.

17. Východní partnerství by se mělo vyznačovat inovativním přístupem podporujícím společnou odpovědnost a hlubší spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Proaktivní politická podpora a pobídky a záruky EU pro soukromý sektor by měly vytvořit podmínky, které budou pro soukromý sektor motivací k investicím do konkrétních projektů v partnerských zemích, čímž přispějí k dosažení cílů Východního partnerství.

18. Účastníci pražského summitu vyzývají Evropskou investiční banku, Evropskou banku pro obno vu a rozvoj a další mezinárodní finanční instituce, aby zvýšily své úsilí s cílem napomoci všem partnerským zemím v procesu reformy a modernizace a aby určily vhodné investiční projekty.

Závěrečné body

19. Účastníci pražského summitu se shodují na potřebě veřejně propagovat hlavní zásady a cíle Východního partnerství, získávat pro toto partnerství podporu a zvyšovat o něm informovanost. Větší zviditelnění konkrétních projektů a činností přiblíží tuto iniciativu občanům.

20. Účastníci pražského summitu vyzývají současné i budoucí předsednictví Rady Evropské unie i Evropskou komisi, aby zvýšily společné úsilí vyvíjené spolu s partnerskými zeměmi za účelem stanovení harmonogramu zasedání ministrů a vyšších úředníků v rámci mnohostranného rozměru Východního partnerství, určení priorit činností tematických platforem na období let 2009–2010 a přípravy návrhů týkajících se brzkého provádění vzorových iniciativ.

21. Účastníci pražského summitu jsou přesvědčeni, že výsledky pražského summitu a vytvoření Východního partnerství přispějí k rozvoji demokracie a povedou k posílení stability a prosperity, a přinesou tak trvalé a hmatatelné výhody občanům všech zúčastněných států. Účastníci pražského summitu budou úzce spolupracovat v zájmu dosažení cílů stanovených v této společné deklaraci.


Side Bar