Brusel 25. listopadu 2012 Prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové jménem Evropské unie u příležitosti 25. listopadu 2012 – Mezinárodního dne za odstranění násilí páchaného na ženách

RADA EVROPSKÉ UNIE		CS

S násilím a zneužíváním se denně musejí vyrovnávat ženy ze všech sociálních vrstev. Sedm z deseti žen ze zemí celého světa uvádí, že již zažily fyzické násilí. Násilí nezná zeměpisné, kulturní, sociální, ekonomické ani vzdělanostní hranice. Tento jev zasahuje všechny společnosti a má řadu děsivých podob: od sexuálního obtěžování po mrzačení ženských pohlavních orgánů, od nucených sňatků po vraždy ze cti. Násilí páchané na ženách je dnes zřejmě nejrozšířenějším porušováním lidských práv. Každoročně si vyžádá miliony obětí a způsobuje obrovské fyzické a psychické utrpení.

Musíme proto nejen přispět k prevenci násilí, ale rovněž usilovat o to, aby ženy měly přístup k ekonomickým příležitostem a rovnoprávně se účastnily veřejného života, zrušit právní předpisy a postupy, kterými jsou dosud diskriminovány, a zajistit, aby se z domovů, kanceláří, ulic a škol stala pro ženy a dívky bezpečná místa.

EU se zavázala hrát v tomto ohledu vůdčí roli, proto učinila ochranu proti násilí na základě pohlaví klíčovým prvkem své strategie v oblasti lidských práv. Otevřela také cestu k užší spolupráci mezi EU a OSN v těchto otázkách. Zvláště ve vojenských konfliktech jsou ženy a dívky zranitelné a stávají se cílem násilí. Vojenské a policejní mise EU si stanovily prevenci násilí na základě pohlaví a boj proti němu za svou prioritu. Například mise EU v Kosovu se již zapojila do vyšetřování a stíhání případů znásilnění za válečného konfliktu a do zintenzivnění boje proti obchodu s lidmi. Kromě toho poskytla EU 4 miliony EUR na omezení násilí páchaného na ženách v Egyptě.

Odstranění a prevence všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách je prioritním tématem 57. zasedání Komise OSN pro postavení žen, které se bude konat v březnu 2013. EU se vynasnaží, aby činnost této komise byla úspěšná.

K tomuto prohlášení se připojují přistupující země Chorvatsko¹, kandidátské země Turecko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie*, Černá Hora*, Island² a Srbsko*, země procesu stabilizace a přidružení a potenciální kandidátské země Albánie a Bosna a Hercegovina a země ESVO Lichtenštejnsko a Norsko, členské státy Evropského hospodářského prostoru, jakož i Ukrajina, Moldavská republika, Arménie a Gruzie.