Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Přehled údajů

Červnové případy porušení právních předpisů: hlavní rozhodnutí

Brusel 19. července 2018

Přehled podle oblastí politiky

Evropská komise (dále jen „Komise“) ve svém měsíčním balíčku rozhodnutí o porušení právních předpisů pokračuje v právních krocích proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Tato rozhodnutí se týkají různých odvětví a oblastí politik EU a jejich cílem je zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků.

Hlavní rozhodnutí přijatá Komisí jsou uvedena níže podle jednotlivých oblastí politiky. Komise rovněž uzavírá 80 případů, kde byly záležitosti s dotčenými členskými státy vyřešeny, aniž by Komise musela pokračovat v řízení.

Další informace o řízení EU o nesplnění povinnosti jsou k dispozici v dokumentu MEMO/12/12. Podrobnější informace o všech rozhodnutích o nesplnění povinnosti naleznete zde.

1. Jednotný digitální trh

(Další informace: Nathalie Vandystadt – tel. +32 229 67083, Inga Höglund – tel. +32 229 50698)

 

Výzvy

Rádiové spektrum: Komise vyzývá BELGII, aby dodržovala pravidla EU týkající se rádiového spektra

Komise se dnes rozhodla zaslat Belgii výzvu, aby tato země plně provedla evropská pravidla týkající se rádiového spektra stanovená v rozhodnutí (EU) 2017/899 o kmitočtovém pásmu 700 MHz. Podle tohoto rozhodnutí musí členské státy do 30. června 2020 umožnit využívání kmitočtového pásma 694–790 MHz (pásmo 700 MHz) pro mobilní širokopásmové připojení. Belgie dosud neuzavřela dohody o přeshraniční koordinaci kmitočtového pásma se sousedními zeměmi, konkrétně Německem a Spojeným královstvím, a neplní tedy povinnosti stanovené v rozhodnutí. Lhůta pro uzavření těchto dohod běžela do konce roku 2017. V důsledku toho se může zpomalit rozvoj sítí páté generace (5G) jak v Belgii, tak v okolních zemích. Po nalezení shody na budoucích telekomunikačních pravidlech – kodexu pro elektronické komunikace – je propojení prostřednictvím sítí 5G jednou z hlavních priorit Komise. Díky novým pravidlům bude rádiové spektrum 5G dostupné do roku 2020 v celé EU. Pokud Belgie nezareaguje do dvou měsíců, může jí Komise zaslat odůvodněné stanovisko.

Komise žádá členské státy, aby do svého práva zapracovaly unijní právní předpis EU o kybernetické bezpečnosti

Komise se dnes rozhodla zaslat sedmnácti členským státům výzvu, aby do svého práva v plném rozsahu zapracovaly první právní akt EU o kybernetické bezpečnosti. Rozhodnutí se týká těchto členských států: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko a Španělsko. Cílem směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů (směrnice o bezpečnosti sítí a informací; směrnice 2016/1148/EU) je dosáhnout stejně vysoké úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v celé EU prostřednictvím rozvoje vnitrostátních kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti, posílení spolupráce na úrovni EU a povinnosti provozovatelů základních služeb a poskytovatelů digitálních služeb hlásit incidenty. Členské státy měly směrnici o bezpečnost sítí a informací, jež vstoupila v platnost v srpnu 2016, provést ve vnitrostátních právních předpisech do 9. května 2018. Doposud jedenáct členských států Evropské komisi oznámilo, že směrnici plně zapracovaly a že probíhají kontroly, které její úplné provedení potvrdí. Ostatní členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby na výzvu Komise reagovaly. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

 

2. Hospodářské a finanční záležitosti

(Další informace: Christian Spahr – tel. +32 229 56194, Annikky Lamp – tel. +32 229 56151, Enda McNamara – tel. +32 229 64976)

 

Odůvodněné stanovisko

Komise žádá SLOVINSKO, aby respektovalo nedotknutelnost archivů Evropské centrální banky a loajálně spolupracovalo v souvislosti se zabavením informací ze Slovinské národní banky

Komise se rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Slovinsku kvůli porušení zásady nedotknutelnosti archivů Evropské centrální banky (ECB) stanovené v protokolu č. 7 ke Smlouvě o fungování EU (SFEU) a povinnosti loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU (SEU) v souvislosti se zabavením materiálů ECB, k němuž došlo ve Slovinské národní bance. Slovinské úřady zabavily 6. července 2016 při vnitrostátním vyšetřování úředníků Slovinské národní banky v této bance informace obsažené v dokumentech a v hardwarovém vybavení, jež byly majetkem ECB, která však k této akci neudělila předchozí souhlas. Komise není spokojena s odpovědí slovinských orgánů na její dopis zaslaný v prosinci 2016 prostřednictvím systému EU Pilot a na výzvu z května 2017, v nichž se snažila situaci vyjasnit. V odůvodněném stanovisku není zpochybněna pravomoc vnitrostátních orgánů v rámci vnitrostátních postupů. Slovinské orgány mají nyní dva měsíce na to, aby na odůvodněné stanovisko reagovaly. Komise je s ECB ohledně této záležitosti v úzkém kontaktu.

 

3. Energetika

(Další informace: Anna-Kaisa Itkonen – tel. +32 229 56186, Nicole Bockstaller – tel. +32 229 52589)

 

Předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie

Vnitřní trh s energií: Komise podává k Soudnímu dvoru EU žalobu na NĚMECKO a MAĎARSKO, neboť tyto země plně nedodržují třetí energetický balíček

Německo u Soudu kvůli třetímu energetickému balíčku Komise žaluje Německo u Soudního dvora EU, aby bylo zaručeno správné provedení směrnice o elektřině (směrnice 2009/72/ES) a směrnice o plynu (směrnice 2009/73/ES). Obě směrnice jsou součástí tzv. třetího energetického balíčku a obsahují důležitá ustanovení pro správné fungování energetických trhů. Německo nezajistilo plné respektování pravidel týkajících se pravomocí a nezávislosti národního regulačního orgánu. Regulátor zejména nemá výlučnou pravomoc pro stanovování síťových sazeb a podmínek pro přístup k sítím a vyrovnávacím službám, protože mnoho prvků vymezujících tyto sazby a podmínky je do značné míry stanoveno v podrobných předpisech přijatých federální vládou. Dále Německo nesprávně provedlo do vnitrostátního práva některé požadavky na model oddělení nezávislých provozovatelů přenosové soustavy. Například pravidla o nezávislosti pracovníků a vedení těchto subjektů nejsou v plném souladu s uvedenými směrnicemi a definice vertikálně integrovaného podniku nesprávně vylučuje činnosti mimo EU. V únoru 2015 byla Německu zaslána výzva, po níž následovalo v dubnu 2016 odůvodněné stanovisko. Protože stále není dodržováno právo Unie, musí Komise postoupit tyto otázky k rozhodnutí Soudnímu dvoru. Komise žaluje Maďarsko u Soudu kvůli jeho právnímu předpisu o sazbách pro energetické sítě. Evropská komise žaluje Maďarsko u Soudního dvora EU, aby bylo zaručeno správné uplatňování požadavků na síťové sazby, jak jsou stanoveny v třetím energetickém balíčku. Podle tohoto souboru předpisů musí být sazby účtované provozovateli za používání elektroenergetických a plynárenských sítí regulovány, aby se zabránilo chování narušujícímu hospodářskou soutěž. Národní regulační orgány jsou pověřeny stanovováním těchto sazeb nebo metodik pro jejich výpočet. Po vyhodnocení legislativních opatření přijatých Maďarskem v oblasti energetiky Komise dospěla k závěru, že maďarské právo vylučuje z výpočtu sazeb síťové elektřiny a plynu určité druhy nákladů, což je v rozporu se zásadou návratnosti nákladů spojených se sazbami stanovenou v nařízeních o elektřině a plynu. Dále Komise shledala, že Maďarsko přijalo ve svých právních předpisech v oblasti energetiky změny, které ohrožují právo subjektů působících na trhu na úplný soudní přezkum rozhodnutí národního regulačního orgánu týkajících se síťových sazeb. Komise zaslala Maďarsku v únoru 2015 výzvu a následně v prosinci 2016 a v dubnu 2017 dvě odůvodněná stanoviska. Protože právo Unie stále není dodržováno, rozhodla se Komise předložit tyto věci Soudnímu dvoru. Další informace jsou uvedeny v úplném znění tiskové zprávy.

 

Výzvy

Energetická účinnost: Komise vyzývá sedm členských států, aby správně provedly pravidla EU

Komise se dnes rozhodla zaslat výzvu Irsku, Kypru, Maltě, Nizozemsku, Slovinsku, Švédsku a Spojenému království, které nesprávně provádějí či uplatňují určité požadavky směrnice o energetické účinnosti (směrnice 2012/27/EU). Uvedená směrnice zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v Unii s cílem zajistit do roku 2020 splnění 20% cíle EU pro energetickou účinnost a vytvořit podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti i po tomto datu. Tyto členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby reagovaly na argumenty předložené Komisí. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

4. Životní prostředí

(Další informace: Enrico Brivio – tel. +32 229 56172, Iris Petsa – tel. +32 229 93321)

 

Odůvodněná stanoviska

Hluk: Komise žádá PORTUGALSKO a ŠPANĚLSKO, aby schválily hlukové mapy a akční plány týkající se hluku ve venkovním prostředí

Komise vyzývá Portugalsko a Španělsko, aby splnily klíčová ustanovení práva EU týkající se hluku (směrnice 2002/49/ES). Směrnice o hluku požaduje, aby členské státy přijaly hlukové mapy, jež znázorňují zatížení hlukem ve větších městských oblastech, podél hlavních železničních tratí, hlavních silnic a na hlavních letištích. Tyto mapy slouží jako základ pro vymezení kroků ke snížení hlukového znečištění. Španělsko obdrželo první výzvu v září 2016, ale stále ještě nevypracovalo strategické hlukové mapy ani akční plány pro četné aglomerace, hlavní silnice a hlavní železniční trati na svém území. Dále nepřezkoumalo či nerevidovalo existující akční plány pro hlavní letiště. V Portugalsku také nebylo od prvního varování Komise z května 2017 dosaženo pokroku. Ze zpráv předložených portugalskými úřady vyplývá, že strategické hlukové mapy nebyly přijaty pro dvě velké aglomerace a 123 hlavních silnic, přičemž akční plány nebyly vypracovány pro tři aglomerace, 60 úseků hlavních železničních tratí a 466 úseků hlavních silnic. Španělsko a Portugalsko mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly. Pokud tak neučiní, může Komise jejich věci předložit Soudnímu dvoru Evropské unie.

Ovzduší: Komise vyzývá RUMUNSKO, aby do své legislativy zapracovalo pravidla EU o emisích z průmyslové výroby

Komise vyzývá Rumunsko, aby do vnitrostátní legislativy plně zapracovalo právní předpis EU o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (směrnice (EU) 2015/2193). Směrnice reguluje emise oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx) a prachu do ovzduší s cílem snížit jejich množství a omezit případná rizika, která z nich plynou pro lidské zdraví a pro životní prostředí. Stanoví rovněž pravidla pro monitorování emisí oxidu uhelnatého. Členské státy měly oznámit vnitrostátní opatření pro provedení této směrnice v jejich právním řádu do 19. prosince 2017. Protože Rumunsko lhůtu nedodrželo, zaslala mu Komise v lednu 2018 výzvu. Jelikož země tyto plány stále neoznámila, zasílá jí Komise odůvodněné stanovisko. Rumunsko musí reagovat do dvou měsíců. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může věc Rumunska předložit Soudnímu dvoru EU.

Voda: Komise vyzývá ŠPANĚLSKO, aby dodržovalo pravidla EU o předcházení povodním

Komise vyzývá Španělsko, aby splnilo požadavky směrnice o povodních (směrnice 2007/60/ES). Cílem směrnice je omezit rizika, která povodně představují pro zdraví, hospodářskou činnost a životní prostředí, a přispět k jejich zvládání. Podle práva EU měly členské státy dokončit a zveřejnit plány pro zvládání povodňových rizik a oznámit je Komisi do 22. března 2016. V březnu 2018 zaslala Komise španělským úřadům výzvu kvůli tomu, že nedokončily, nezveřejnily ani neoznámily plány pro zvládání povodňových rizik pro žádnou ze sedmi oblastí povodí na Kanárských ostrovech. Jelikož Španělsko tyto plány stále neoznámilo, Komise mu zasílá odůvodněné stanovisko. Španělsko má dva měsíce na to, aby odpovědělo. Jestliže do dvou měsíců nezareaguje, může být věc předložena Soudnímu dvoru EU.

 

Výzvy

Příroda: Komise žádá BULHARSKO, aby zlepšilo provádění unijní legislativy v oblasti ochrany přírody

Komise zasílá Bulharsku doplňující výzvu z důvodu systémových nedostatků v provádění unijní legislativy v oblasti ochrany přírody. Směrnicí EU o ochraně ptáků (směrnice 2009/147/ES) a směrnicí o přírodních stanovištích (směrnice Rady 92/43/EHS) byla zřízena celounijní síť chráněných lokalit Natura 2000. Hospodářská činnost může v těchto lokalitách probíhat za podmínky, že nebude mít nepříznivý účinek na jejich celistvost. V Bulharsku se systematicky nezohledňují kumulativní dopady stávajících i schválených plánů a projektů na síť Natura 2000 a nadále se povoluje četná výstavba, která závažně ohrožuje dosažení cílů ochrany přírody. Tento strukturální problém byl poprvé zjištěn před deseti lety a stále trvá, ačkoli Bulharsko již přijalo některá opatření k jeho řešení. Komise pravidelně dostává stížnosti na plány a projekty, které jsou povolovány na základě nedostatečných posouzení, nebo dokonce bez posouzení. Komise se proto rozhodla zaslat Bulharsku doplňující výzvu a tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

Pitná voda: Komise vyzývá IRSKO, aby zajistilo nezávadnou pitnou vodu pro obyvatelstvo

Evropská komise se rozhodla zaslat Irsku výzvu, neboť tato země neplní povinnosti uložené směrnicí o pitné vodě (směrnice Rady 98/83/ES) a umožňuje překračování hodnoty trihalogenmethanů (THM). Cílem směrnice je chránit zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě a zajistit, že voda bude zdravotně nezávadná a čistá. Pitná voda dodávaná více než půl milionu obyvatel Irska dlouhodobě obsahuje nadměrné množství THM. Tyto chemikálie ohrožující zdraví vznikají jako vedlejší produkt především při procesu chlorování, kdy se voda dezinfikuje a zajišťuje se její bezpečnost k pití. Irské úřady nepodnikly odpovídající kroky ke snížení hodnot THM a nesplnily povinnost informovat spotřebitele o zdravotních důsledcích těchto látek. Irsko má dva měsíce na to, aby na výzvu odpovědělo. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

Odpadní vody: Komise vyzývá ITÁLII, aby zajistila soulad s požadavky EU na čištění městských odpadních vod

Komise vyzývá Itálii k dodržování práva EU týkajícího se městských odpadních vod a k zajištění toho, aby všechny aglomerace s populačním ekvivalentem vyšším než 2 000 obyvatel odváděly a čistily komunální odpadní vody. Podle práva EU (směrnice Rady 91/271/EHS) musí mít obce nad určitou velikost potřebnou infrastrukturu pro odvádění a čištění městských odpadních vod. Nečištěné odpadní vody mohou ohrozit zdraví a znečišťovat jezera, řeky, půdu a pobřežní a podzemní vody. Proti Itálii jsou již vedena tři samostatná řízení o nesplnění povinnosti kvůli porušení některých požadavků stanovených směrnicí, ale z posouzení nejnovějších údajů předložených Itálií vyplývá, že značný počet menších aglomerací (276) porušuje rovněž hlavní povinnosti týkající se odvádění, čištění a monitorování odpadních vod. Vzhledem k rozsahu těchto nedostatků zasílá Komise Itálii výzvu. Italské úřady mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

Příroda: Komise vyzývá POLSKO k dodržování předpisů pro ochranu přírody

Komise žádá Polsko, aby podniklo dostatečná opatření na ochranu chráněných lesů, jak je požadováno podle unijní legislativy v této oblasti. Na základě unijních předpisů o ochraně ptáků (směrnice 2009/147/ES) a o přírodních stanovištích (směrnice Rady 92/43/EHS) byla zřízena celounijní síť chráněných lokalit Natura 2000, které mají bránit potenciálně škodlivému územnímu rozvoji. Podle těchto směrnic je povolení plánů obhospodařování lesů a činností jako kácení v chráněných oblastech podmíněno vyhodnocením jejich důsledků. V poslední novelizaci polské legislativy byly zavedeny výjimky pro činnosti týkající se obhospodařování lesů, které požadovaný režim ochrany ohrožují. Polské právo navíc nedává možnost obrátit se v souvislosti s plány obhospodařování lesů na soudy. Vzhledem k tomu, že tyto plány mohou mít významný vliv na lokality sítě Natura 2000, je veřejnost v tomto ohledu zbavena účinné soudní ochrany poskytované směrnicí o stanovištích. Z těchto důvodů se Komise rozhodla zaslat Polsku výzvu a tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

Odpady: Komise vyzývá POLSKO, aby zajistilo účinné uplatňování unijní směrnice o vozidlech s ukončenou životností

Komise zasílá výzvu Polsku kvůli tomu, že tato země nezajišťuje ekologicky šetrnou demontáž a recyklaci vozidel, jež dosáhnou konce své životnosti. Směrnice o vozidlech s ukončenou životností (směrnice 2000/53/ES) je součástí rozsáhlého úsilí o přeměnu Evropy na oběhové hospodářství, jehož podstatou je systematické využívání, opětné použití či recyklace odpadů. Nyní polské právo nestanoví žádné sankce za nesplnění povinnosti registrovat dovezená vozidla nebo za neinformování příslušných orgánů o nabývání či zneškodňování těchto vozidel. Následný nedostatek přesných informací brzdí snahy o zajištění toho, aby se s vozidly nakládalo v souladu se směrnicí. Nevyhovující zpracování vozidel s ukončenou životností může vést k vážnému environmentálnímu ohrožení, protože nebezpečná manipulace s kapalinou do klimatizace, kyselinou z akumulátorů, plastovými díly a pneumatikami může představovat závažné riziko pro lidské zdraví i pro životní prostředí. Polsko musí reagovat do dvou měsíců.

Dobré životní podmínky zvířat: Komise vyzývá šest členských států, aby správně provedly opatření na ochranu laboratorních zvířat

Evropská komise se rozhodla zaslat šesti členským státům (Estonsku, Německu, Portugalsku, Rumunsku, Slovensku a Španělsku) výzvu ohledně nedostatků v tom, jak ve svém právu provedly předpis EU o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (směrnice 2010/63/EU). Směrnice, která měla být provedena do 10. listopadu 2012, zajišťuje vysokou úroveň dobrých životních podmínek zvířat a současně zajišťuje řádné fungování vnitřního trhu. Jejím cílem je rovněž snížit na minimum počet zvířat používaných při pokusech a vyžaduje použít alternativy tam, kde je to možné. V právních předpisech všech šesti členských států jsou četné nedostatky.

V estonském právu jsou chyby v provedení více než dvaceti článků a tří příloh směrnice. Německé právo nevyhovuje v oblastech, jako jsou inspekce, kvalifikace pracovníků a přítomnost veterinárních lékařů. Portugalské právo například nezahrnuje ustanovení o inspekcích a nezajišťuje, aby postupy způsobující značnou bolest mohly být pouze dočasné. Rumunské právo vykazuje nedostatky, pokud jde o sankce a povinnost mít na místě veterinární pracovníky. Slovenská legislativa neobsahuje povinnosti týkající se provedení anestezie ani účinné a odrazující sankce a španělské orgány právní nedostatky uznaly, ale dosud je nenapravily – jedná se například o vedení záznamů a ochrannou doložku pro používání subhumánních primátů. Členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

Ovzduší: Komise vyzývá RUMUNSKO, aby provedlo pravidla o emisích z průmyslové výroby

Komise zasílá Rumunsku výzvu kvůli tomu, že nezajistilo omezení emisí oxidu siřičitého ze dvou velkých spalovacích zařízení. Podle směrnice o průmyslových emisích (směrnice 2010/75/EU), která chrání občany před nebezpečnými emisemi z průmyslových zařízení, musí členské státy dodržovat národní emisní stropy pro tuhé znečišťující látky a oxid siřičitý. Zařízení uvedená v přechodném národním plánu mohou mít výjimku z přísných mezních hodnot emisí do roku 2020 za podmínky, že jsou stále dodrženy národní emisní limity. Dvě velká spalovací zařízení – Govora 2 a Deva 2 – výrazně zvedla emise v Rumunsku nad národní stropy pro oxid siřičitý a tuhé znečišťující látky, což má významný dopad na životní prostředí a veřejné zdraví. Protože Rumunsko nepřijalo nezbytná opatření, která by zabránila překročení limitů, rozhodla se Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti a zaslat Rumunsku výzvu. Rumunsko má dva měsíce na to, aby odpovědělo. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

Ochrana přírody: Komise vyzývá SLOVENSKO k dodržování předpisů pro ochranu přírody

Komise zasílá výzvu Slovensku, které nezajišťuje odpovídající ochranu přírody s tím důsledkem, že podstatně klesá počet ptactva. Na základě předpisů EU o ochraně ptáků (směrnice 2009/147/ES) a o přírodních stanovištích (směrnice Rady 92/43/EHS) byla zřízena celounijní síť chráněných lokalit Natura 2000, které brání potenciálně škodlivému územnímu rozvoji. Podle těchto směrnic je povolení plánů obhospodařování lesů a činností jako kácení v chráněných oblastech podmíněno vyhodnocením jejich důsledků. Tato ustanovení ve slovenské legislativě chybí. V důsledku toho se populace tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) snížila od vstupu Slovenska do EU v roce 2004 na polovinu. Slovensko navíc nepřijalo zvláštní opatření na ochranu druhů stanovená ve směrnici o ochraně ptáků, protože nebyly schváleny plány péče pro příslušné lokality. Slovensko má dva měsíce na to, aby odpovědělo. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

 

Odpovědnost za škody na životním prostředí: Komise vyzývá ŠVÉDSKO k úplnému provedení směrnice o odpovědnosti za životní prostředí

Komise naléhavě vyzývá Švédsko, aby správně zapracovalo do svého práva předpis o odpovědnosti za životní prostředí, a zajistilo tak dostatečnou ochrana pro občany. Směrnice o odpovědnosti za životní prostředí (směrnice 2004/35/ES) stanoví právní rámec pro odpovědnost za životní prostředí založenou na zásadě „znečišťovatel platí“. Cílem je prevence a náprava škod na životním prostředí. Mezi tyto škody patří škody způsobené na vodních zdrojích, chráněných druzích nebo přírodních stanovištích či půdě. Podle směrnice jsou fyzické nebo právnické osoby, včetně nevládních organizací zabývajících se životním prostředím, jež byly postiženy škodami na životním prostředí nebo jimi pravděpodobně postiženy, oprávněny požádat příslušný orgán, aby přijal nápravné opatření. Problémy s definicí škod na vodách ve švédské právní úpravě však znamenají, že na škody na životním prostředí, k nim došlo v mořských vodách, se v současnosti příslušný unijní předpis nevztahuje. Komise se proto rozhodla zaslat Švédsku výzvu. Švédsko musí reagovat do dvou měsíců. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

 

Ukončení řízení

Dusičnany: Komise uzavírá řízení o nesplnění povinnosti proti POLSKU

Evropská komise se dnes rozhodla ukončit řízení o nesplnění povinnosti vedené proti Polsku kvůli tomu, že účinně neřešilo znečištění vod dusičnany. Dne 20. listopadu 2014 Soudní dvůr Evropské unie prohlásil, že Polsko nedostatečně vymezilo ohrožené oblasti a nezačlenilo odpovídající opatření do akčních programů, jak požaduje směrnice o dusičnanech (směrnice Rady 91/676/EHS). Dodržování směrnice o dusičnanech ze strany Polska je obzvláště důležité pro řešení závažného znečištění Baltského moře, které trpí nadměrnou úrovní dusičnanů. K úmoří Baltského moře patří téměř celé Polsko. V červenci 2017 však Polsko přijalo nový zákon o vodě, kterým se rozšířila působnost akčního programu z malé části země na celé území. Dále Polsko v novém akčním programu vymezilo vhodná opatření pro nápravu zjištěných problémů.

 

5. Finanční stabilita, finanční služby a unie kapitálových trhů

(Další informace: Vanessa Mock – tel. +32 229 56194, Letizia Lupini – tel. +32 229 51958)

 

Předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie

Komise pozastavuje žalobu podanou na CHORVATSKO u Soudního dvora kvůli neprovedení změny zákona o privatizaci energetické společnosti INA-Industrija Nafte, d.d. (INA)

Komise se rozhodla vzhledem k aktuálnímu vývoji v dané věci pozastavit žalobu podanou na Chorvatsko u Soudního dvora EU. Komise se dne 13. července 2017 rozhodla předložit věc Chorvatska Soudnímu dvoru, protože neuvedlo zákon o privatizaci energetické společnosti INA-Industrija Nafte d.d. („zákon o INA“) z roku 2002 do souladu s pravidly EU o volném pohybu kapitálu a svobodě usazování. Od té doby projednávají chorvatské orgány s Komisí změny potřebné k uvedení zákona o INA do souladu s pravidly EU. Nedávno předložily návrh novely zmíněného zákona, která by měla za podmínky provedení některých dalších úprav vyřešit hlavní obavy Komise. Chorvatské orgány předložily i harmonogram pro přijetí novely, což by umožnilo nalézt řešení ještě před případným rozsudkem Soudního dvora. Komise se proto domnívá, že do přijetí novely zákona o INA by mělo být projednávání žaloby pozastaveno. Pokud se v příštích měsících v řešení této věci nepokročí, může být přerušení řízení znovu posouzeno. Další informace jsou uvedeny v úplném znění tiskové zprávy.

Trhy s cennými papíry: Komise předkládá Soudnímu dvoru EU věc SLOVINSKA a ŠPANĚLSKA, protože v plném rozsahu nezapracovaly pravidla EU pro trhy finančních nástrojů

Evropská komise se dnes rozhodla žalovat Slovinsko a Španělsko u Soudního dvora EU, protože tyto země v plném rozsahu neprovedly unijní pravidla pro trhy finančních nástrojů (směrnice MiFID II) včetně doplňující směrnice (směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/593). Tato pravidla jsou klíčové prvky pro řádné fungování trhů s cennými papíry a mají zásadní význam pro další fungování evropského jednotného trhu. Pokud členské státy předpisy nezapracují, investoři nemohou využívat posílenou ochranu, kterou MiFID II přináší. Jedná se o ochranu finančních nástrojů a peněžních prostředků patřících zákazníkům, povinnosti při řízení produktů a pravidla vztahující se na poskytování nebo přijímání poplatků, provizí nebo jiných peněžních či nepeněžních výhod. Taková situace také ohrožuje bezpečnost trhů, protože obchodní systémy a investiční podniky nemusí při své činnosti splňovat přísnější požadavky na provoz a na větší transparentnost. Příslušné vnitrostátní orgány dvou uvedených členských států také nejsou schopny zajistit právně vyhovující povolování činností, které dříve nebyly regulovány, nebo které byly podle směrnice MiFID I regulovány odlišně. Jedná se o provozování obchodních systémů, jako jsou regulované trhy, mnohostranné systémy a organizované obchodní systémy, a registraci firem, které byly považovány za investiční podniky podle směrnice MiFID I, jako systematických internalizátorů (obchodníků s cennými papíry provádějících systematickou internalizaci). Uvedená pravidla jsou účinná od 3. ledna 2018 a doplňují ustanovení nařízení o trzích finančních nástrojů (MIFIR), a proto dochází k narušení jednotného trhu, jestliže nejsou v plném rozsahu zapracována. Tzv. pasportizace různých investičních služeb a činností v jiných zemích nemusí fungovat tak hladce jako mezi členskými státy, které se řídí celým souborem pravidel MIFID II. Další informace jsou uvedeny v úplném znění tiskové zprávy.

Finanční služby: Komise předkládá Soudnímu dvoru případ ŠPANĚLSKA, jelikož u bank a investičních podniků neuplatňuje obezřetnostní pravidla EU

Komise se rozhodla, že podá u Soudního dvora EU žalobu na Španělsko, jelikož v plném rozsahu neprovedlo směrnici o kapitálových požadavcích (směrnice 2013/36/EU). Španělsko dosud tato pravidla EU neprovedlo v plném rozsahu. V jeho vnitrostátním právu stále chybí některá ustanovení, která se týkají většinou těchto prvků: určitých diskrečních a jiných pravomocí příslušných vnitrostátních orgánů ve vztahu k investičním podnikům a ukládání správních sankcí nebo jiných opatření použitelných na úvěrové instituce, které byly shledány odpovědnými za závažné porušení zákazu praní peněz. Mezi nezapracovaná ustanovení patří i mechanismus pro oznamování podezření na porušení kapitálových požadavků, pravidla pro bezúhonnost a nezávislost členů vedoucího orgánu, jakož i povinnost příslušných španělských orgánů obracet se na orgány vykonávající dohled na konsolidovaném základě za účelem získání informací, což ztěžuje spolupráci v oblasti dohledu. V neposlední řadě jsou ve Španělsku oslabená pravidla správy a řízení společností, jelikož nebyla ve vnitrostátním právu provedena povinnost ohledně rozmanitosti a kvalifikovanosti vedoucího orgánu. Směrnice spolu s nařízením o kapitálových požadavcích (nařízení (EU) č. 575/2013) zavádí obezřetnostní požadavky pro úvěrové instituce a investiční podniky v EU a stanoví pravidla pro výši kapitálu, který musí instituce mít, aby mohly krýt potenciální ztráty vzhledem k rizikům, jimž jsou vystaveny. Směrnice rovněž formuluje pravidla pro poskytování povolení a dohled nad úvěrovými institucemi, spolupráci v oblasti dohledu, řízení rizik, správu a řízení společnosti (včetně odměňování) a kapitálové rezervy. Další informace jsou uvedeny v úplném znění tiskové zprávy.

 

Výzvy

Finanční služby: Komise vyzývá RUMUNSKO, aby zajistilo soulad svých právních předpisů v oblasti pojištění motorových vozidel s pravidly EU

Komise se dnes rozhodla zaslat Rumunsku výzvu, v níž ho žádá o vyjádření k vnitrostátním předpisům o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Stávající vnitrostátní pravidla stanoví povinnost předchozího oznámení veškerých zamýšlených změn pojistného a určitá omezení týkající se způsobů, jakým pojistitelé vypočítávají své pojistné. Komise má za to, že tyto povinnosti jsou v rozporu s články 21 a 181 směrnice Solventnost II, jak je vykládá judikatura Soudního dvora ohledně zásady svobody sazeb. Dotyčná vnitrostátní právní úprava obsahuje také ustanovení, podle nichž jsou pojistitelé u určitých kategorií vozidel povinni uzavírat pojištění platné pouze na území Rumunska a stanovit pojistné sazby s přihlédnutím k souvisejícím rizikům. Komise má za to, že tato ustanovení jsou v rozporu s článkem 14 směrnice o pojištění motorových vozidel, podle kterého má pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pokrývat na základě jediného pojistného celé území Unie. Pokud Rumunsko nezareaguje do dvou měsíců, může mu Komise zaslat v této věci odůvodněné stanovisko.

6. Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky

(Další informace: Lucia Caudet – tel: +32 229 56182, Maud Noyon – tel. +32 229 80379)

 

Výzvy

Volný pohyb odborníků: Komise žádá 27 členských států, aby dodržovaly pravidla EU o uznávání odborných kvalifikací

Komise se dnes rozhodla zaslat výzvu 27 členským státům (všechny členské státy s výjimkou Litvy) týkající se souladu vnitrostátních právních předpisů a praxe s pravidly EU o uznávání odborných kvalifikací (směrnice 2005/36/ES ve znění směrnice 2013/55/EU). EU zavedla moderní systém uznávání odborných kvalifikací a zkušeností v celé EU, který jednak usnadňuje uznávání kvalifikací odborníků, kteří se chtějí usadit nebo poskytovat své služby v jiných členských státech, jednak zaručuje vyšší úroveň ochrany spotřebitelů a občanů. Zajistit jednotné uplatňování těchto pravidel ve prospěch občanů a podniků je jedním z hlavních úkolů Komise. Výzva se týká záležitostí, jež mají pro fungování směrnice o odborných kvalifikacích zásadní význam. Jde zejména o zavedení evropského profesního průkazu, výstražný mechanismus, možnost částečného přístupu k odborné činnosti, přiměřenost jazykových požadavků a zřizování center pomoci. Komise kromě toho upozorňuje na otázky týkající se transparentnosti a přiměřenosti regulačních překážek v oblasti odborných služeb, o nichž se částečně zmiňuje její sdělení z ledna 2017 o doporučeních k reformám v oblasti regulace odborných služeb. Všechny dotčené členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby reagovaly na argumenty předložené Komisí; v opačném případě může Komise rozhodnout, že jim zašle odůvodněné stanovisko.

Zadávání veřejných zakázek: Komise vyzývá RAKOUSKO, aby dodrželo právní předpisy EU při zakázce na sanaci skládky odpadu

Komise se dnes rozhodla zaslat Rakousku výzvu týkající se nabídkového řízení na smlouvu o veřejných službách na sanaci skládky nebezpečného odpadu, která se nachází na území Vídeňského Nového Města. Právní předpisy EU v oblasti zadávání veřejných zakázek vyžadují, aby byly všechny veřejné zakázky, jejichž hodnota přesahuje určitou hranici, zadávány prostřednictvím nabídkového řízení na úrovni celé EU s dodržením zásad transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Komise se domnívá, že veřejný zadavatel (BALSA) porušil v několika bodech pravidla EU v oblasti zadávání veřejných zakázek (článek 2, čl. 23 odst. 1 a 2 a článek 28 směrnice 2004/18/ES). Veřejný zadavatel použil vyjednávací řízení s předchozím zveřejněním oznámení o zakázce bez dostatečného odůvodnění, technické specifikace neumožňují rovný přístup všem uchazečům a projekt vítězného uchazeče nesplňuje technické specifikace ohledně recyklace prachových frakcí hliníkových stěrů. Rakousko má nyní dva měsíce na to, aby reagovalo na argumenty Komise; v opačném případě může Komise rozhodnout, že této zemi zašle odůvodněné stanovisko.

Tlaková zařízení: Komise vyzývá ITÁLII, aby zajistila správné uplatňování práva EU

Komise se dnes rozhodla zaslat výzvu Itálii, jelikož nezajistila, aby všechny zásobníky se zkapalněným ropným plynem (LPG) uvedené na trh nebo do provozu byly v souladu s požadavky směrnice o tlakových zařízeních (směrnice 2014/68/EU, která od 19. července 2016 nahradila směrnici 97/23/ES). Podle práva EU platí pro zásobníky LPG zvláštní požadavky, které se s ohledem na různou úroveň rizika odvíjejí od toho, zda se používají v podzemí nebo na povrchu. Itálie povolila úpravu některých starších, původně nadzemních zásobníků LPG na nádoby LPG pro podzemní použití. Komise se domnívá, že takto upravené výrobky by měly být považovány za produkty odlišné od původních nádob, pročež je nutné před jejich opětovným uvedením na trh ověřit, zda jsou v souladu s pravidly EU. Itálie tak neučinila, čímž podle Komise porušuje směrnici o tlakových zařízeních. Itálie má nyní dva měsíce na to, aby reagovala na argumenty Komise; v opačném případě může Komise rozhodnout, že této zemi zašle odůvodněné stanovisko.

Volný pohyb zboží: Komise žádá SLOVINSKO, aby zrušilo omezení ohledně systémů ochrany před bleskem

Komise se dnes rozhodla zaslat Slovinsku výzvu ohledně omezení pro instalaci a používání aktivních hromosvodů Early Streamer Emission na budovách ve Slovinsku. Slovinské právní předpisy povolují instalovat a používat aktivní hromosvody podle norem jiné země EU pouze jako doplněk zařízení, jež jsou v souladu se slovinskými technickými pravidly, a nikoliv jako samostatnou ochranu budov. Slovinsko navíc vyžaduje prokazování úrovně bezpečnosti u každého instalovaného systému aktivní ochrany před bleskem, přestože je daný výrobek uváděn na trh v jiných členských státech v souladu s právními předpisy. Tyto požadavky vytvářejí překážku pro dovoz hromosvodů. Komise zastává názor, že tato omezení jsou v rozporu se zásadou vzájemného uznávání a s pravidly EU o volném pohybu zboží, a jsou tedy podle článku 34 Smlouvy o fungování EU zakázána. Slovinsko má nyní dva měsíce na to, aby reagovalo na argumenty Komise; v opačném případě může Komise rozhodnout, že této zemi zašle odůvodněné stanovisko.

Volný pohyb zboží: Komise vyzývá ŠPANĚLSKO, aby odstranilo omezení dovozu konstrukční oceli a betonu

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat Španělsku výzvu kvůli omezování dovozu konstrukční oceli a betonu používaných ve stavebnictví. Na jednotném trhu se obchod s výrobky, na které se nevztahují společná pravidla EU, řídí zásadou vzájemného uznávání. Podle této zásady se výrobek legálně prodávaný v jedné zemi může bez jakýchkoliv změn nebo úprav prodávat v kterékoli jiné zemi EU. Stávající španělský právní rámec nestanoví žádný mechanismus uznávání známek kvality udělených jinými členskými státy, čímž ztěžuje přístup dovážených materiálů na španělský trh. U těchto výrobků známka kvality potvrzuje, že daný produkt splňuje kritéria pro určitou úroveň výkonnosti. Podle zásady vzájemného uznávání by známky udělené v jednom členském státě měly být uznány i v jiném členském státě a měla by jim být udělena odpovídající garanční známka pro stejnou úroveň výkonnosti. Komise se domnívá, že současná praxe ve Španělsku je v rozporu s pravidly EU o volném pohybu zboží (článek 34 Smlouvy o fungování EU). Španělsko má nyní dva měsíce na to, aby reagovalo na argumenty Komise; v opačném případě může Komise rozhodnout, že této zemi zašle odůvodněné stanovisko.

7. Spravedlnost, spotřebitelé a rovnost žen a mužů

(Další informace: Christian Wigand – tel. +32 229 62253, Melanie Voin – tel. +32 229 58659)

 

Předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie

Nesplnění povinnosti: Komise předkládá věc Irska, Řecka a Rumunska Soudnímu dvoru z důvodu neprovedení pravidel pro boj proti praní peněz

Komise dnes podala žalobu u Soudního dvora EU na Řecko a Rumunsko kvůli tomu, že neprovedly ve svém vnitrostátním právu čtvrtou směrnici o boji proti praní peněz. Irsko provedlo pouze velmi omezenou část pravidel, a jeho případ je proto rovněž předložen Soudnímu dvoru. Komise navrhla, aby Soudní dvůr uložil paušální částku a denní penále do doby, než tyto tři země přijmou nezbytná opatření. Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová prohlásila: „Praní peněz a financování terorismu se dotýkají EU jako celku. Nemůžeme dopustit, aby se některá ze zemí EU stala v tomto ohledu „nejslabším článkem“. Peníze legalizované v jedné zemi mohou sloužit a často i slouží k páchání trestné činnosti v jiné zemi. Proto je nutné, aby všechny členské státy přijaly nezbytná opatření k boji proti praní špinavých peněz, díky kterým přijdou teroristé a další pachatelé trestné činnosti o zdroje financování. Provádění těchto pravidel EU členskými státy budeme i nadále coby prioritní záležitost velmi pečlivě sledovat.“ Členské státy měly čtvrtou směrnici o boji proti praní peněz provést do svého vnitrostátního práva do 26. června 2017. Tyto předpisy posilují dřívější pravidla tím, že (i) zpřísňují povinnost bank, právníků a účetních v oblasti posouzení rizik, (ii) zavádějí jasné požadavky na transparentnost ohledně skutečného vlastnictví podniků, (iii) usnadňují spolupráci a výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami v různých členských státech s cílem identifikovat a sledovat podezřelé převody peněz, a tím odhalovat praní peněz a financování terorismu nebo jim předcházet, (iv) zavádějí soudržnou politiku vůči zemím mimo EU, které mají nedostatečná pravidla v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, (v) posilují sankční pravomoci příslušných orgánů. Po odhaleních v souvislosti s aférou „Panama Papers“ a v návaznosti na teroristické útoky v Evropě mezitím Komise předložila návrh páté směrnice, jež má boj proti praní peněz a financování terorismu dále zintenzivnit. Cílem nových pravidel je zajistit vysokou úroveň záruk v případě finančních toků z vysoce rizikových třetích zemí, zlepšit přístup finančních zpravodajských jednotek k informacím, vytvořit centralizované registry bankovních účtů a bojovat proti rizikům financování terorismu, která souvisejí s virtuálními měnami a předplacenými kartami. Tato nová pravidla vstoupila v platnost dne 9. července 2018 po vyhlášení v Úředním věstníku EU. Členské státy budou muset pátou směrnici o boji proti praní peněz provést ve vnitrostátním právu do 10. ledna 2020. Další informace jsou uvedeny v úplném znění tiskové zprávy.

 

Odůvodněná stanoviska

Boj proti praní peněz: Komise vyzývá LOTYŠSKO, MALTU a ŠPANĚLSKO, aby v plném rozsahu provedly čtvrtou směrnici o boji proti praní peněz

Komise dnes zaslala odůvodněné stanovisko LotyšskuŠpanělsku a další odůvodněné stanovisko Maltě, jelikož neprovedly ve vnitrostátním právu čtvrtou směrnici o boji proti praní peněz. Španělsko dosud provedlo tento předpis pouze částečně a jak Komise zjistila, jeho zapracování v Lotyšsku a na Maltě je neúplné. Tato pravidla mají v boji proti praní peněz a financování terorismu zásadní význam. Panama Papers a další skandály odhalily nutnost pravidla proti praní peněz dále zpřísnit. Nedostatky v jednom členském státě mají dopady na všechny ostatní. Proto je účinný boj proti praní peněz jedním z ústředních bodů přístupu EU k boji proti trestné činnosti v Evropě. Všechny členské státy měly povinnost provést pravidla čtvrté směrnice o boji proti praní peněz nejpozději do 26. června 2017. V současnosti je vedeno řízení o nesplnění povinnosti proti 20 členským státům: v případě tří zemí byly případy předloženy Soudnímu dvoru, devět řízení je ve fázi odůvodněného stanoviska a v osmi případech pak byly zaslány výzvy (viz osm odůvodněných stanovisek zaslaných v prosinci 2017 a další dvě v březnu 2018). Většina členských států EU mezitím přijala příslušné právní předpisy. Komise v současné době pečlivě kontroluje, zda jsou v nich ustanovení čtvrté směrnice provedena v plném rozsahu. Mezitím byla schválena pátá směrnice o boji proti praní peněz, jež vstoupila v platnost dne 9. července 2018. Členské státy budou muset tato nová pravidla provést ve vnitrostátním právu do 10. ledna 2020. Pokud Lotyšsko, Malta a Španělsko neuvedou do dvou měsíců své vnitrostátní právní předpisy do souladu s právem EU, může Komise tuto věc předložit Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

8. Migrace, vnitřní věci a občanství

(Další informace: Tove Ernst – tel. +32 229 86764, Markus Lammert – tel. +32 229 80423)

 

Předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie

Legální migrace: Komise podává k Soudnímu dvoru žalobu na BELGII, jelikož tato země nezajistila společná pravidla pro sezónní pracovníky ze zemí mimo EU

Komise se dnes rozhodla, že podá žalobu na Belgii k Soudnímu dvoru EU, jelikož neprovedla směrnici o sezónních pracovnících (směrnice 2014/36/EU) v plném rozsahu. Směrnice stanoví podmínky vstupu a pobytu sezónních pracovníků ze zemí mimo EU a vymezuje jejich práva. Belgie, která nedodržela původní lhůtu pro provedení směrnice (30. září 2016), tento právní akt stále ještě plně neprovedla. Směrnice o sezónních pracovnících stanoví podmínky, jejichž splnění by měly členské státy vyžadovat při rozhodování o udělení přístupu na svůj trh práce pro občany třetích zemí, kteří chtějí pracovat v některém členském státě EU jako sezónní pracovníci po krátkou dobu (až devět měsíců), často v zemědělství a cestovním ruchu. Zajišťuje, aby se s těmito pracovníky zacházelo stejně jako s domácími, pokud jde o řadu důležitých faktorů, jako jsou pracovní podmínky, odměňování, zdraví a bezpečnost, sociální zabezpečení. Poskytuje také záruky, které je chrání před vykořisťováním. Členské státy měly tuto směrnici v plném rozsahu provést do 30. září 2016. K tomuto datu Belgie provedla nová pravidla jen částečně. Komise zaslala Belgii v listopadu 2016 výzvu a v červenci 2017 následně odůvodněné stanovisko. Do dnešního dne Belgie Komisi stále neoznámila plné provedení směrnice ve svých vnitrostátních právních předpisech. Z tohoto důvodu se Komise rozhodla, že věc předloží Soudnímu dvoru EU. Navrhuje přitom uložit Belgii denní penále ve výši 49 906,50 eur. Výše pokuty byla vypočtena s přihlédnutím k závažnosti a délce trvání protiprávního jednání a k odrazujícímu účinku, který odráží platební schopnost daného členského státu. V případě, že provedení není úplné a Soudní dvůr EU potvrdí názor Komise, je nutné denní penále platit ode dne rozhodnutí Soudního dvora nebo od pozdějšího dne, který Soud stanoví, a to až do té doby, než bude provedení směrnice ve vnitrostátním právu zcela dokončeno. O konečné výši denního penále rozhodne Soudní dvůr, nicméně jeho výše nemůže přesáhnout částku navrhovanou Komisí. Další informace jsou uvedeny v úplném znění tiskové zprávy.

 

Předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie a výzva

Migrace a azyl: Komise podniká další kroky v řízení o nesplnění povinnosti proti MAĎARSKU

Evropská komise se dnes rozhodla předložit případ Maďarska Soudnímu dvoru EU, protože právní předpisy této země týkající se azylu a navracení nejsou v souladu s právem EU. Komise dnes rovněž Maďarsku zaslala výzvu týkající se jeho nových právních předpisů, které staví mimo zákon činnosti na podporu žádostí o azyl a povolení k pobytu a také omezují právo žádat o azyl. Pokud jde o žalobu u Soudního dvora kvůli nesouladu s právními předpisy EU v oblasti azylu a navracení, Komise nejprve v prosinci 2015 zahájila proti Maďarsku řízení o nesplnění povinnosti ohledně jeho právních předpisů týkajících se azylu. Po řadě výměn na administrativní i politické úrovni a doplňující výzvě zaslala Komise v prosinci 2017 odůvodněné stanovisko. Po analýze odpovědi maďarských orgánů se Komise domnívá, že většina vznesených obav nebyla dosud vyřešena, a proto se nyní rozhodla předložit případ Maďarska Soudnímu dvoru Evropské unie – poslední fázi řízení o nesplnění povinnosti. Výzva týkající se nových maďarských právních předpisů, jež kriminalizují činnosti na podporu žádostí o azyl: nový legislativní balíček, které maďarské orgány nazývají „Stop Soros“, staví mimo zákon veškerou pomoc poskytovanou vnitrostátními, mezinárodními a nevládními organizacemi nebo jakoukoli osobou osobám, které chtějí požádat o azyl nebo o povolení k pobytu v Maďarsku. Tyto právní předpisy zahrnují rovněž opatření, jež omezují svobody jednotlivce tím, že znemožňují osobám, na které se podle těchto právních předpisů vztahuje trestní řízení, přístup do tranzitních prostor na hranicích Maďarska, kde jsou žadatelé o azyl zadržováni. Sankce mají podobu od dočasného zadržení až po odnětí svobody až na jeden rok a vyhoštění ze země. Kromě toho tyto nové právní předpisy a ústavní změny zavedly nové důvody pro prohlášení žádosti o azyl jako nepřípustné, přičemž právo na azyl je omezeno pouze na osoby, které přijíždějí do Maďarska přímo z místa, kde je ohrožen jejich život nebo svoboda. Komise proto dospěla k závěru, že Maďarsko neplní své povinnosti podle Smluv EU, právních předpisů EU a Listiny základních práv EU. Maďarské orgány mají dva měsíce na to, aby Komisi odpověděly. Komise je připravena pomoci maďarským orgánům při řešení této otázky. Další informace jsou uvedeny v úplném znění tiskové zprávy.

 

Výzvy

Legální migrace: Komise vyzývá MAĎARSKO, aby správně provedlo směrnici o dlouhodobě pobývajících rezidentech

Komise se dnes rozhodla zaslat Maďarsku výzvu, protože znemožňuje státním příslušníkům třetích zemí s právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta výkon povolání veterinárního lékaře, a tedy nesprávně provedlo směrnici o dlouhodobě pobývajících rezidentech (směrnice Rady 2003/109/ES). Směrnice požaduje, aby se státním příslušníkům třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě EU po dobu nejméně pěti let, dostalo rovného zacházení jako státním příslušníkům členského státu v určitých oblastech, například v přístupu k zaměstnání a k samostatné výdělečné činnosti. Maďarské právní předpisy neumožňují státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou kvalifikovanými pracovníky ve veterinární oblasti, aby své povolání vykonávali v Maďarsku, a to ani těm, kteří v této zemi získali vysokoškolský diplom. Maďarsko má nyní dva měsíce na to, aby reagovalo na argumenty předložené Komisí.

Legální migrace: Komise vyzývá sedmnáct členských států, aby provedly směrnici o studentech a výzkumných pracovnících ze zemí mimo EU

Komise se dnes rozhodla zaslat výzvu sedmnácti členským státům (Belgii, České republice, Chorvatsku, Finsku, Francii, Kypru, Litvě, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Řecku, Slovinsku, Španělsku a Švédsku), jelikož tyto země neoznámily své vnitrostátní právní předpisy, které v plném rozsahu provádějí směrnici o podmínkách vstupu, pobytu a mobility v rámci EU pro státní příslušníky třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků nebo vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (směrnice 2016/801). Členské státy měly do 23. května 2018 uvést své vnitrostátní právní předpisy do souladu s touto směrnicí a uvědomit o tom Komisi. Nyní mají dva měsíce na to, aby směrnici v plném rozsahu provedly do svých vnitrostátních právních předpisů. Pokud tak neučiní, může Komise zvážit vydání odůvodněných stanovisek.

Bezpečnostní unie: Komise vyzývá 14 členských států, aby provedly nová pravidla týkající se údajů jmenné evidence cestujících (PNR)

Komise se dnes rozhodla zaslat výzvu 14 členským státům (Bulharsku, České republice, Estonsku, Finsku, Francii, Kypru, Lucembursku, Nizozemsku, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, Řecku, SlovinskuŠpanělsku), jelikož tyto země neoznámily přijetí vnitrostátních právních předpisů, které v plném rozsahu provádějí směrnici o jmenné evidenci cestujících (směrnice 2016/681). Členské státy měly směrnici provést do vnitrostátního práva do 25. května 2018. Údaje jmenné evidence cestujících se týkají informací, které cestující poskytují leteckým společnostem při rezervaci letenek a při odbavení. Těmito údaji mohou být například jméno cestujícího, termíny cest, cestovní itinerář, číslo sedadla, údaje o zavazadlech, kontaktní údaje a použité způsoby platby. Směrnice požaduje, aby členské státy zavedly vnitrostátní systém shromažďování, analýzy a výměny údajů jmenné evidence cestujících pro účely vymáhání práva v plném souladu se zárukami ochranu údajů. Zpracování údajů jmenné evidence cestujících je důležitým nástrojem pro boj proti terorismu a závažné trestné činnosti, který pomáhá sledovat podezřelé způsoby cestování a identifikovat potenciální pachatele trestných činů a teroristy, včetně osob, které nejsou donucovacím orgánům dosud známy. Je klíčovým prvkem Evropského programu pro bezpečnost a základním stavebním kamenem pro vytvoření skutečné a účinné bezpečnostní unie. V posledních několika letech vynaložila Komise veškeré úsilí na pomoc členským státům při rozvoji jejich vnitrostátních systémů PNR poskytováním odborných znalostí a finančních prostředků, jakož i usnadněním výměny osvědčených postupů. Aby však bylo možné využít plného potenciálu rámce PNR, je nutné, aby každý členský stát zřídil a uvedl do provozu svůj systém. Dotčené členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby na tuto výzvu odpověděly, načež Komise bude moci zvážit vydání odůvodněných stanovisek. Komise bude nadále poskytovat podporu a poradenství těm členským státům, které zavádění systému ještě nedokončily.

 

9. Mobilita a doprava

(Další informace: Enrico Brivio – tel. +32 229 56172, Alexis Perier – tel. +32 229 69143)

 

Předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie

Námořní doprava: Komise předkládá Soudnímu dvoru případ IRSKA z důvodu nesprávného provedení právních předpisů v oblasti bezpečnosti

Komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru EU případ Irska, jelikož nesprávně provedlo právní předpisy EU, které stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v námořní dopravě (směrnice 2009/18/ES). Směrnice vyžaduje, aby každý členský stát zřídil nestranný stálý vyšetřovací orgán, který by měl být nezávislý, pokud jde o jeho organizaci, právní strukturu a rozhodování, na jakékoli straně, jejíž zájmy by mohly být ve střetu s úkolem, který mu byl svěřen. Komise má však četné výhrady k nezávislosti členů Úřadu pro vyšetřování námořních nehod (MCIB) zřízeného podle příslušného irského právního předpisu. Ten stanoví, že jedním z pěti členů výboru je generální tajemník ministerstva dopravy, cestovního ruchu a sportu (DTTAS) nebo jím určená osoba, a jiným zase hlavní kontrolní pracovník Úřadu pro průzkum moří (MSO). Úřad pro průzkum moří má přitom pravomoce v oblasti regulace, správy a prosazování práva, pokud jde o lodě, jejich vybavení a také způsobilost námořníků. A ministerstvo dopravy, cestovního ruchu a sportu je mimo jiné odpovědné za politiku v oblasti námořní bezpečnosti. Komise je toho názoru, že funkce a činnosti DTTAS a MSO by mohly být v rozporu s vyšetřovací úlohou Úřadu pro vyšetřování námořních nehod a že Úřad pro vyšetřování námořních nehod nemá potřebnou nezávislost na těchto irských orgánech. Další informace jsou uvedeny v úplném znění tiskové zprávy.

 

Odůvodněná stanoviska

Alternativní paliva: Komise vyzývá BULHARSKO a POLSKO, aby plně provedly pravidla o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva

Komise dnes naléhavě vyzvala Bulharsko a Polsko, aby v plném rozsahu provedly evropská pravidla týkající se infrastruktury pro alternativní paliva (směrnice 2014/94/EU). Tato pravidla, která se mimo jiné týkají harmonizovaných norem pro infrastrukturu pro alternativní paliva a základních ustanovení umožňujících elektromobilitu, mají velký význam pro fungování vnitřního trhu EU. Jejich cílem je rovněž snížit závislost dopravy na ropě a omezit její dopad na životní prostředí. Uvedené dva členské státy měly tuto směrnici ve svých vnitrostátních právních předpisech provést do 18. listopadu 2016, avšak podle útvarů Komise do tohoto data neprovedly určitá operativní ustanovení směrnice. Členské státy nyní mají dva měsíce na to, aby na výzvu odpověděly. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU.

 

Výzvy

Inteligentní dopravní systémy: Komise vyzývá devět členských států, aby poskytovaly dopravní informační služby

Komise se dnes rozhodla zaslat výzvu Itálii, Kypru, Maďarsku, Litvě, Lucembursku, Maltě, Polsku, Slovensku a Slovinsku, neboť tyto země neplní svou povinnost týkající se poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu uživatelům (nařízení Komise v přenesené pravomoci 886/2013). Členské státy jsou povinny sdělit Komisi pokrok při realizaci informační služby a řadu dalších informací nejpozději 12 měsíců po vstupu uvedeného nařízení v platnost a poté každý kalendářní rok. Zmíněných devět členských států tak však ještě neučinilo. Komise navíc zaslala výzvu Kypru, Maďarsku, Litvě, Lucembursku, Maltě, Slovensku a Slovinsku i z toho důvodu, že tyto země neplní svou povinnost, jelikož neposkytují informační služby o dopravním provozu v reálném čase v celé EU (nařízení Komise v přenesené pravomoci 2015/962). Nejpozději do 13. července 2017 měly členské státy předložit Komisi zprávu o opatřeních, která byla přijata za účelem zřízení vnitrostátního přístupového bodu, a o způsobu jeho fungování a v příslušných případech seznam dálnic, které nejsou zařazeny do globální transevropské silniční sítě, a určených prioritních zón. Všechny tyto členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby reagovaly na argumenty předložené Komisí. Pokud tak neučiní, může Komise rozhodnout o přijetí odůvodněného stanoviska.

Silniční doprava: Komise vyzývá DÁNSKO, aby zastavilo diskriminaci zahraničních dopravců a respektovalo volný pohyb dopravních služeb

Komise se dnes rozhodla požádat Dánsko, aby neomezovalo parkování nákladních vozidel na odpočívkách ve vlastnictví státu na maximální dobu 25 hodin. Jelikož se toto časové omezení dotýká především dopravců, kteří nejsou dánskými rezidenty, představuje diskriminaci na základě státní příslušnosti, kterou Smlouvy EU zakazují. Kromě toho řidičům neumožňuje dodržovat přísná pravidla EU o dobách odpočinku řidičů nákladních vozidel, která mají zásadní význam pro zajištění bezpečnosti silničního provozu a pro to, aby byla respektována práva řidičů. A má také dopad na svobodu dopravců poskytovat dopravní služby (podle nařízení č. 1072/2009) a představuje neodůvodněnou nepřímou diskriminaci. Dánsko má nyní dva měsíce na to, aby Komisi předložilo své připomínky, načež Komise bude moci rozhodnout o přijetí odůvodněného stanoviska.

Námořníci: Komise vyzývá MALTU, aby zajistila soulad s předpisem EU týkajícím se minimální úrovně výcviku námořníků

Komise se rozhodla zaslat Maltě výzvu z důvodu nezajištění souladu s evropským předpisem týkajícím se minimální úrovně výcviku námořníků (směrnice 2008/106/ES, ve znění pozdějších předpisů). Komise Maltu vyzývá, aby přijala nápravná opatření, jež by zajistila, aby systém řízení kvality zavedený jednou z jejích schválených námořních výcvikových a vzdělávacích institucí zahrnoval veškeré výcvikové kurzy a programy, zkoušky a hodnocení, zejména výcvik na simulátorech. Malta má nyní dva měsíce na to, aby zajistila soulad s právem EU. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

Silniční doprava: Komise žádá deset členských států, aby dodržovaly pravidla EU týkající se propojení vnitrostátních elektronických rejstříků karet řidiče

Evropská komise se rozhodla zaslat výzvu Belgii, Finsku, Francii, Kypru, Lucembursku, Maďarsku, Maltě, Řecku a Švédsku, jelikož tyto země neprovedly zkoušky napojení na systém TACHOnet, a Dánsku, protože se nenapojilo na systém TACHOnet v souladu s nařízením (EU) 2016/68. Systém TACHOnet je evropský systém pro elektronickou výměnu informací mezi členskými státy o kartách tachografu (tachograf je zařízení, které zaznamenává dobu řízení, přestávky, doby odpočinku i doby jiné práce vykonané řidičem). Jedná se o základní nástroj k zajištění dodržování pravidel týkajících se doby řízení a doby odpočinku v silniční dopravě. Hlavním cílem systému TACHOnet je ověřovat, že témuž řidiči nebyly různými členskými státy vydány dvě nebo více karet. Nařízení (EU) 2016/68 stanoví členským státům povinnost napojit se na systém TACHOnet, přičemž musí být dodrženy určité technické požadavky. Výše zmíněné členské státy – s výjimkou Dánska – sice na systém TACHOnet napojeny jsou, avšak nebyly schopny úspěšně provést přípravné zkoušky, jejichž prostřednictvím by bylo možné zjistit, zda napojení všechny tyto technické požadavky splňuje. Dotčené členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby reagovaly na argumenty předložené Komisí. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

Námořní doprava: Komise vyzývá pět členských států, aby dodržovaly právní předpisy EU týkající se požadavků na stát vlajky

Komise požádala Maďarsko, Chorvatsko, Kypr, Českou republiku a Spojené království, aby splnily své povinnosti správního dohledu stanovené v předpise EU upravujícím požadavky na stát vlajky (směrnice 2009/21/ES). Tyto požadavky zahrnují například kontrolu toho, zda konstrukce lodi, její vybavení a provozní řízení splňují bezpečnostní předpisy a zda mají námořníci osvědčení o způsobilosti. Podle směrnice měl být do června 2012 zaveden a následně udržován systém řízení kvality, který musí být certifikován v souladu s příslušnými mezinárodními normami kvality. Zmíněné země však požadovanou certifikaci systému řízení kvality dosud nepředložily. Nedostatečná systematická kontrola prováděná v rámci správy a správou, kterou by měl certifikovaný systém řízení kvality podporovat, by mohla mít v dlouhodobém horizontu negativní dopad na bezpečnost, ochranu a environmentální výkonnost loďstva plujícího pod vlajkou. Komise se proto rozhodla zaslat těmto členským státům výzvu a poskytnout jim dva měsíce na to, aby ustanovení směrnice splnily. Pokud tak neučiní, může Komise rozhodnout, že přijme odůvodněné stanovisko.

Bezpečnost letectví: Komise vyzývá MAĎARSKO, aby dodržovalo předpisy EU o technických požadavcích a správních postupech týkajících se letového provozu
Komise se dnes rozhodla zaslat Maďarsku výzvu kvůli nedodržení některých evropských technických požadavků a správních postupů týkajících se letového provozu v civilním letectví (nařízení (EU) č. 965/2012). Toto nařízení stanoví podrobná pravidla pro letový provoz letounů, vrtulníků, balonů a kluzáků, včetně prohlídek letadel provozovatelů na odbavovací ploše pod bezpečnostním dozorem jiného státu. Z důvodu nedostatku personálu však Maďarsko nesplnilo povinnost ověřovat soulad s bezpečnostními požadavky vztahujícími se na organizace nebo druh provozu. Maďarsko má nyní dva měsíce na to, aby reagovalo na argumenty vznesené Komisí. Pokud tak neučiní, může Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

10. Daně a celní unie

(Další informace: Vanessa Mock – tel. +32 229 56194, Patrick Mc Cullough – tel. +32 229 87183)

 

Odůvodněná stanoviska

Daně: Komise vyzývá NĚMECKO, aby sladilo svou správní praxi, pokud jde o přeshraniční vracení DPH, s právem EU

Komise se dnes rozhodla zaslat Německu odůvodněné stanovisko, v němž jej žádá o uvedení jeho pravidel pro vracení DPH do souladu s právními předpisy EU (směrnice Rady 2006/112/ES a směrnice Rady 2008/9/ES o vracení DPH). Německo v současné době v některých případech odmítá vrácení DPH, o které žádají osoby povinné k dani usazené v jiném členském státě, pokud poskytnuté informace považuje za nedostatečné, aniž by si přitom další informace od žadatele vyžádalo. Vrácení daně tak bývá odmítnuto i v případě žadatelů, kteří splňují základní požadavky stanovené v právních předpisech EU. Jestliže Německo nezareaguje během příštích dvou měsíců, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU.

Daně: Komise žádá NIZOZEMSKO, aby přestalo danit převody důchodového kapitálu prováděné mobilními pracovníky

Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Nizozemsku kvůli tomu, že zdaňuje převody penzijního kapitálu prováděné mobilními pracovníky do třinácti členských států EU, které umožňují vyplácení důchodových dávek prostřednictvím penzijních fondů v jiných formách než anuitách. Podle právních předpisů EU mohou mobilní pracovníci přijímat práci v členských státech, které umožňují úplné nebo částečné jednorázové vyplácení důchodů. Nizozemská legislativa přináší omezení volného pohybu pracovníků (článek 45 SFEU), volného pohybu služeb (článek 56 SFEU) a volného pohybu kapitálu (článek 63 SFEU). Pokud Nizozemsko nezareaguje do dvou měsíců, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU.

 

Daně: Komise vyzývá PORTUGALSKO, aby sladilo lisabonskou letištní daň s právem EU

Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Portugalsku za účelem uvedení letištní daně vybírané na lisabonském letišti do souladu s předpisy EU. Podle portugalského práva se tato daň v současnosti vztahuje pouze na nerezidenty Portugalska. Samotné uplatňování letištní daně na nerezidenty v Portugalsku je v rozporu s články 18 a 21 SFEU, jelikož představuje diskriminaci na základě státní příslušnosti. Jestliže Portugalsko nezareaguje během příštích dvou měsíců, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU.

Daně: Komise žádá SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ, aby uvedlo své vnitrostátní postupy týkající se zvláštního režimu jednoho správního místa pro účely DPH do souladu s pravidly EU

Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Spojenému království, jelikož neshromáždilo a do jiných členských států nezaslalo údaje o bankovních účtech každé osoby povinné k dani, která je ve Spojeném království zaregistrována v rámci celounijního systému pro výběr DPH z online prodeje elektronických služeb (VAT Mini One-Stop-Shop). Tento postup porušuje pravidla EU pro správní spolupráci a výměnu informací (nařízení Rady č. 904/2010 a prováděcí nařízení Komise č. 815/2012). V současné době musí členské státy, které chtějí vrátit daň osobám povinným k dani ve Spojeném království, zjišťovat od jednotlivých osob dodatečné informace, což představuje zátěž a prodlení při vracení daně. Jestliže Spojené království nezareaguje během příštích dvou měsíců, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU.

 

Výzva a ukončení řízení

Daně: Komise vyzývá ESTONSKO, aby změnilo svá pravidla týkající se výměny informací a uzavírá čtyři případy daňové transparentnosti

Komise se dnes rozhodla zaslat Estonsku výzvu, v níž jej žádá, aby své předpisy o výměně určitých daňových informací o daňových poplatnících z jiných zemí EU, které mají členské státy k dispozici, sladilo se směrnicí o správní spolupráci v oblasti daní (směrnice Rady 2011/16/EU (DAC1)). Estonské daňové orgány v současnosti nemají podle místních právních předpisů povinnost poskytovat svým protějškům v jiných členských státech EU požadované informace. Nejsou ani povinny zahájit daňové řízení za účelem získání takových informací v případě potřeby nebo za účelem výměny informací z vlastního podnětu. Pokud Estonsko nezareaguje do dvou měsíců, může Komise zaslat jeho orgánům odůvodněné stanovisko. Zároveň dnes Komise uzavírá čtyři další samostatné případy daňové transparentnosti. Komise vítá sdělení Belgie o výměně informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a o pravidlech, která správcům daně poskytují přístup k informacím pro boj proti praní peněz, podle práva EU (směrnice Rady 2015/2376 (DAC3) a směrnice Rady 2016/2258 (DAC5)). Komise se rovněž rozhodla ukončit řízení o nesplnění povinnosti proti Kypru a Itálii, jelikož tyto členské státy oznámily Komisi, že provedly pravidla týkající se výměny informací podle jednotlivých zemí s ostatními členskými státy podle směrnice DAC4 (směrnice Rady 2016/881) a pravidla poskytující správcům daně přístup k informacím pro boj proti praní peněz, která požaduje směrnice DAC5 (směrnice Rady 2016/2258).

 

Další výzvy

Daně: Komise žádá BELGII, aby dodržovala pravidla týkající se zdanění příjmů z úspor

Komise se dnes rozhodla zaslat Belgii výzvu, v níž ji žádá, aby do souladu s právem EU uvedla své předpisy týkající se příjmů z úspor v podobě úrokových plateb pro belgické rezidenty, kteří mají bankovní účty v Lucembursku a Rakousku. Z těchto úrokových plateb je v Lucembursku a Rakousku vybíraná srážková daň, kterou Belgie v současné době odmítá uznávat k zápočtu. To je v rozporu s právním předpisem EU týkajícím se zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (článek 14 směrnice Rady 2003/48/ES). Pokud Belgie nezareaguje do dvou měsíců, může Komise zaslat jejím orgánům odůvodněné stanovisko.

Daně: Komise žádá ŘECKO, aby sladilo své předpisy týkající se odpočtu zahraničních ztrát s právem EU

Komise se dnes rozhodla zaslat Řecku výzvu, jelikož s obchodními ztrátami vzniklými v Řecku zachází pro daňové účely jinak než se ztrátami vzniklými v jiném státě EU/EHP. Zatímco zisky z obchodní činnosti podléhají v Řecku zdanění bez ohledu na to, zda pocházejí z tuzemska, či z jiného státu EU/EHP, je zacházení se ztrátami, které vznikly v zahraničí, omezeno řeckými právními předpisy a pokyny vydanými řeckými daňovými orgány. Toto rozdílné zacházení představuje omezení práva usazování (článek 49 SFEU). Pokud Řecko nezareaguje do dvou měsíců, může Komise zaslat jeho orgánům odůvodněné stanovisko.

Daně: Komise žádá ITÁLII, aby uvedla svá pravidla pro DPH týkající se poskytování služeb souvisejících s dovozem zboží do souladu s právem EU

Komise se dnes rozhodla zaslat Itálii výzvu, jelikož tato země podmiňuje osvobození služeb souvisejících s dovozem zboží od DPH dalšími podmínkami. Aby bylo možné u doplňkových služeb souvisejících s dovozem zboží uplatnit osvobození od DPH, musí podle současných italských právních předpisů základ daně zahrnovat nejen jejich hodnotu, ale musí být DPH zatíženy již při proclení v okamžiku dovozu. To je v rozporu se směrnicí Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (směrnice o DPH). Pokud Itálie nezareaguje do dvou měsíců, může Komise zaslat jejím orgánům odůvodněné stanovisko.

Daně: Komise žádá ITÁLII, aby zrušila regionální daň z benzinu pro motorová vozidla

Komise se dnes rozhodla zaslat Itálii výzvu, v níž ji žádá, aby zrušila regionální daň z benzinu pro motorová vozidla (IRBA). Sazba daně IRBA činí přibližně 2 centy za litr benzinu, zatímco spotřební daň vybíraná podle harmonizovaných právních předpisů EU dosahuje výše 72 centů za litr. Kromě zajištění rozpočtových příjmů nesleduje IRBA žádný konkrétní cíl, což je v rozporu s právem EU (čl. 1 odst. 2 směrnice o spotřební dani, směrnice Rady 2008/118/ES). Pokud Itálie nezareaguje do dvou měsíců, může Komise zaslat jejím orgánům odůvodněné stanovisko.

Daně: Komise žádá LOTYŠSKO, aby změnilo svá pravidla týkající se daně z nemovitostí v Rize

Komise se dnes rozhodla zaslat Lotyšsku výzvu, neboť městská rada v Rize stanovila diskriminační požadavky týkající se uplatňování snížených sazeb daně z nemovitostí. Snížené sazby se vztahují na nemovitost vlastněnou lotyšským státním příslušníkem, pokud ji deklaruje jako své hlavní bydliště. Státní příslušníci jiných členských států EU a EHP však musí splňovat ještě jednu podmínku – musí mít deklarovaný pobyt v Lotyšsku nejméně sedm let před příslušným daňovým rokem. Tato další podmínka představuje porušení zásady volného pohybu kapitálu (čl. 63 odst. 1 SFEU). Pokud Lotyšsko nezareaguje do dvou měsíců, může Komise zaslat jeho orgánům odůvodněné stanovisko.

Daně: Komise žádá SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ, aby uvedlo své předpisy o daních z příjmů do souladu s právem EU

Komise se dnes rozhodla zaslat Spojenému království výzvu, v níž jej žádá, aby uvedlo svá pravidla týkající se slevy na dani z titulu ztrát ze zcizení podílů do souladu s právními předpisy EU. V současné době lze slevu na dani uplatnit pouze v případě podílů společností, které svou obchodní činnost provádějí zcela nebo převážně ve Spojeném království. Tím jsou znevýhodněni daňoví poplatníci, kteří investují do způsobilých podílů ve společnostech, které vykonávají svou činnost v jiných členských státech EU mimo Spojené království. Stejně tak toto pravidlo představuje omezení volného pohybu kapitálu (článek 63 SFEU). Jestliže Spojené království nezareaguje do dvou měsíců, může Komise zaslat jeho orgánům odůvodněné stanovisko.

Daně: Komise žádá SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ, aby sladilo svá pravidla týkající se slevy na dani za půjčky poskytované obchodníkům s předpisy EU

Komise se dnes rozhodla zaslat Spojenému království výzvu týkající se jeho zákona, který upravuje slevy na dani za půjčky obchodníkům. Současná legislativa Spojeného království stanoví zvláštní úlevu v případě, kdy se „způsobilá půjčka“ stane nedobytnou. Věřitel je takovém případě oprávněn uplatnit nárok na odpočet částky půjčky od splatné daně z kapitálových zisků nebo z příjmu právnických osob vypočítané z jeho zdanitelných zisků. Existuje však rozdíl mezi pravidly platnými pro nedobytné půjčky poskytnuté rezidentům Spojeného království a pro nedobytné půjčky poskytnuté dlužníkům, kteří nejsou rezidenty Spojeného království. To znamená neopodstatněné omezení volného pohybu kapitálu (článek 63 SFEU). Jestliže Spojené království nezareaguje do dvou měsíců, může Komise zaslat jeho orgánům odůvodněné stanovisko.

 

Ukončení řízení

Daně: Komise uzavírá řízení ve věci dědické daně v BELGII

Komise vítá, že Belgie změnila pravidla o dědické dani v regionu Valonsko. Nová pravidla nyní umožňují osvobození nemovitosti, jež se nachází v Belgii, od daně dědické, přičemž přechod vlastnických práv k takové nemovitosti ze zemřelé osoby, která žila v jiné zemi EHP, může nyní proběhnout za stejných podmínek jako v případě nemovitosti děděné od belgického rezidenta. Komise se dnes rozhodla toto řízení o nesplnění povinnosti ukončit.

MEMO/18/4486

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar