Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Přehled údajů

Otázky a odpovědi: Posílený rozpočet na bezpečnost v období 2021–2027

Štrasburk 13. června 2018

Junckerova Komise učinila bezpečnost jednou ze svých hlavních priorit ihned po svém nástupu do funkce. Cítit se jistě a bezpečně ve svém vlastním domově je to nejzákladnější všeobecné právo.

Rozpočet EU je klíčovým prostředkem, který členským státům pomáhá chránit bezpečnost Evropanů. A platí to zejména v době, kdy bezpečnostní hrozby neznají hranice a zákeřně cílí na naše hodnoty a způsob života.

Jak se budoucí rozpočet na vnitřní bezpečnost změní?

Bezpečnostní hrozby se v posledních letech zintenzivnily a diverzifikovaly. Svou povahou jsou čím dál více přeshraniční, takže členské státy jim již nedokážou čelit samy. Přestože ochrana občanů je v pravomoci jednotlivých členských států, Evropská unie hraje zásadní úlohu při podpoře jejich úsilí. Bezpečnost zůstane pro EU stěžejním tématem i v nadcházejících letech a evropští občané právem očekávají, že jim Unie a vlády jednotlivých zemí v rychle se měnícím a nejistém světě zajistí bezpečnost.

Budoucí rozpočet musí těmto politickým ambicím odpovídat. Evropská komise navrhuje současný objem finančních prostředků vyčleněných na bezpečnost podstatně navýšit – z 3,5 miliardy na 4,8 miliardy eur –, což jí má umožnit vybudovat Unii odolnou vůči budoucím bezpečnostním výzvám a připravenou reagovat na mimořádné události. Celkový rozpočet na bezpečnost v období 2021–2027 bude tvořen prostředky pro navýšení Fondu pro vnitřní bezpečnost (2,5 miliardy eur), bezpečnější ukončování jaderných aktivit v některých členských státech (1,2 miliardy eur) a posílenou činnost agentur EU v oblasti bezpečnosti (1,1 miliardy eur).

Dnes předkládané nařízení se nevztahuje na financování agentur Europol, CEPOL a EMCDDA, na něž má být rozpočet ve výši 1,1 miliardy eur předložen samostatně.

Proč z rozpočtu EU vyčleňovat prostředky na bezpečnost?

Bezpečnostní hrozby v Evropě se v posledních letech zintenzivnily a diverzifikovaly. Společným jmenovatelem nedávných teroristických útoků, nových forem organizované trestné činnosti a stále častějších kybernetickobezpečnostních incidentů je jejich přeshraniční rozměr. To si žádá silnou a koordinovanou reakci na úrovni EU. Bezpečnostní výzvy, jimž Unie čelí, jako je mezinárodní terorismus, nemohou jednotlivé členské státy zvládat samy.

Finanční a technická podpora EU se již osvědčila a v příštím rozpočtovém období bude pokračovat. Přinesla konkrétní výsledky a vytvořila jasnou přidanou hodnotu, například tím, že podpořila nákup dohledového vybavení po teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 nebo příkladnou spolupráci francouzských a belgických orgánů prostřednictvím pracovní skupiny Fraternité, kterou zřídil Europol.

Jakým způsobem bude Fond pro vnitřní bezpečnost lépe reagovat na nově se objevující výzvy?

Navýšený Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) bude flexibilnější a lépe vybaven nástroji umožňujícími rychle reagovat na nové bezpečnostní výzvy. Bude také lépe koordinován spolu s jinými fondy EU, které souvisejí s bezpečnostní problematikou.

Zaprvé, budoucí ISF bude zaměřen na tři nové cíle: 1) posilování výměny informací, 2) intenzivnější využívání společných přeshraničních operací a 3) zlepšování schopností v oblasti potírání a prevence trestné činnosti. Tyto cíle dodají členským státům více pružnosti při plnění klíčových bezpečnostních priorit, zejména v oblasti boje proti terorismu a radikalizaci, závažné a organizované trestné činnosti, kyberkriminality a ochrany obětí trestných činů.

Zadruhé, budoucí ISF bude rozdělen v poměru 60 % : 40 %. Znamená to, že 1,25 miliardy eur bude z fondu přiděleno členským státům předem (spolu s pozdějším dorovnáním ve výši 250 milionů eur v polovině období), což jim umožní realizovat dlouhodobé investice do bezpečnosti. Zbývajících 40 %, tj. 1 miliarda eur, bude vyhrazeno na „tematický nástroj“ a zaměřeno na cílenou podporu členským státům, která jim má pomoci efektivněji reagovat na mimořádné události a nepředvídané bezpečnostní výzvy.  

Zatřetí, bezpečnost je průřezová problematika, zasahující mnoho oblastí politiky. Přestože budoucí ISF představuje v oblasti bezpečnosti hlavní finanční nástroj, bude účinněji spolupracovat s jinými fondy EU, jako je Azylový a migrační fond a Fond pro integrovanou správu hranic, které rovněž obsahují bezpečnostní složku. To pomůže členským státům řešit bezpečnostní otázky komplexněji a postupně zajišťovat národní připravenost na všech úrovních a ve všech sférách.

Co je na Fondu pro vnitřní bezpečnost nového?

Stávající Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) fungoval efektivně a přispěl k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v Unii. Veřejné konzultace však zdůraznily, že poskytování nástrojů v oblasti financování vnitřních věcí je třeba zjednodušit a dodat mu větší pružnost. V této souvislosti bude budoucí ISF zahrnovat:

  • větší flexibilitu a lepší odezvu na mimořádné události: nový fond byl navržen tak, aby zajišťoval dostatečnou pružnost, pokud jde o směrování nouzového financování členským státům v případě potřeby a řešení nových a naléhavých priorit, jakmile nastanou. 1 miliarda eur z fondu bude vyhrazena na nepředvídané bezpečnostní výzvy, díky čemuž bude fond přizpůsoben potřebám členských států a připraven rychle reagovat na mimořádné události,  
  • větší koordinace různých politik EU: bezpečnost je průřezová problematika, která zasahuje mnoho oblastí politiky. Přestože budoucí ISF představuje v oblasti bezpečnosti hlavní finanční nástroj, bude účinněji spolupracovat s jinými fondy EU, jako je Azylový a migrační fond a Fond pro integrovanou správu hranic, které rovněž obsahují bezpečnostní složku. To pomůže členským státům řešit bezpečnostní otázky komplexněji a postupně zajišťovat národní připravenost na všech úrovních a ve všech sférách. Fond bude kromě toho zahrnovat podpůrnou činnost na snižování poptávky po drogách, například pomocí osvětových kampaní. Opatření ke snižování poptávky po drogách v současnosti spadají do působnosti programu Spravedlnost.

Jaká opatření budou v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost financována?

Jsou opatření, která spadají do výlučné pravomoci členských států a která EU nemůže z finančních prostředků ISF podpořit. Tato opatření zahrnují:

  • opatření omezená na udržování veřejného pořádku na národní úrovni,
  • opatření vztahující se na nákup nebo údržbu standardního vybavení, standardních dopravních prostředků nebo standardních zařízení donucovacích a jiných příslušných orgánů,
  • opatření pro vojenské či obranné účely,
  • vybavení, jehož nejméně jedním účelem je celní kontrola,
  • donucovací vybavení, včetně zbraní, střeliva, výbušnin a obušků, s výjimkou výcviku.

Co se stalo s oběma složkami „ISF – hranice a víza“ a „ISF – policie“?

Cílem Komise je zaručit lepší a integrovanější správu vnějších hranic EU. Z tohoto důvodu se stávající nástroj „hranice a víza“ přesouvá z Fondu pro vnitřní bezpečnost do nového Fondu pro integrovanou správu hranic, který bude rovněž obsahovat nový nástroj: nástroj pro vybavení pro celní kontroly. Co se týče budoucího Fondu pro vnitřní bezpečnost, strukturálně odpovídá stávajícímu nástroji „policie“ Fondu pro vnitřní bezpečnost.

Kolik finančních prostředků je přiděleno na různé bezpečnostní priority?

Budoucí Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) nenavrhuje konkrétní příděly finančních prostředků podle jednotlivých priorit ani cílů. Bezpečnostní výzvy se neustále vyvíjejí a členské státy vědí samy nejlépe, jak své potřeby definovat tak, aby odrážely bezpečnostní priority. Jednotlivé členské státy budou muset zajistit, aby priority řešené v jejich národních programech byly v souladu s prioritami a výzvami Unie v oblasti bezpečnosti a aby tyto priority a výzvy náležitě odrážely, a Komise tuto skutečnost potvrdí.

V rámci jejich národních programů bude členským státům předem přiděleno 50 % celkového rozpočtu fondu, tedy 1,25 miliardy eur. V polovině období pak bude provedeno fixní dorovnání ve výši 10 %, tj. 0,25 miliardy eur, z celkového objemu financování. Zbývajících 40 % celkového rozpočtu, tj. 1 miliarda eur, bude pravidelně přidělováno na zvláštní priority v členských státech. Tato flexibilita umožní členským státům využívat dostupné finanční prostředky na základě jejich skutečných potřeb a rychle reagovat na nové bezpečnostní výzvy a mimořádné události.

Každý členský stát obdrží na začátku programového období jednorázovou fixní částku ve výši 5 milionů eur na zajištění kritického množství spolu s částkou, jejíž výše se bude lišit podle přerozdělovacího klíče stanoveného váženým poměrem na základě těchto kritérií:

  • 45 % v nepřímé úměře k hrubému domácímu produktu,
  • 40 % v přímé úměře k velikosti populace a
  • 15 % v přímé úměře k velikosti území.

Jak bude Fond pro vnitřní bezpečnost zjednodušen a jak bude zajištěna jeho větší pružnost?

Hlavní zjednodušující opatření se týkají sladění fondu s jednotným souborem pravidel. Komise například usiluje o větší využívání zjednodušeného vykazování nákladů, např. formou jednorázových částek, a zefektivnění horizontálních pravidel pro audit a kontrolu.

Pokud jde o flexibilitu, budoucí ISF má poskytovat finanční prostředky více přizpůsobené individuálním potřebám.

Jak bude posílena provázanost s jinými fondy?

Bezpečnost je průřezová problematika, zasahující mnoho oblastí politiky. Přestože Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) bude v oblasti bezpečnosti hlavním nástrojem Unie, bude usilovat o větší a účinnější propojení s jinými fondy EU, které obsahují bezpečnostní složku. Vzájemná doplňkovost by měla být zajištěna zejména:

  • s Azylovým a migračním fondem a Fondem pro integrovanou správu hranic, opatřeními v oblasti hraničních kontrol, jako je odhalování pašovaného nelegálního zboží, výbušnin, prekurzorů a nelegální migrace, a bezpečnostními kontrolami na vnějších hranicích, které mají zásadní význam pro zachování celkové bezpečnosti EU,
  • s fondy politiky soudržnosti, programem Horizont Evropa, programem Digitální Evropa, programem Práva a hodnoty, jakož i programem Spravedlnost, které se všechny zaměřují i na bezpečnost, např. na investice do výzkumu v oblasti bezpečnosti a na poskytování odpovídající ochrany obětem trestných činů,
  • s Evropským sociálním fondem+, který rovněž obsahuje bezpečnostní aspekty, a sice v oblasti protidrogové politiky, zabezpečení infrastruktur a veřejných prostor, kybernetické bezpečnosti a prevence radikalizace,
  • s Fondem InvestEU, který také může sehrát klíčovou úlohu, a to při zvyšování bezpečnosti investic do infrastruktury v celé Unii a do zabezpečování systémů IT tím, že bude řešit otázky kybernetické bezpečnosti.

Jiným zdrojem vzájemné doplňkovosti budou další opatření mimo Unii, jež jsou podporována prostřednictvím nástrojů vnější pomoci EU.

Jak se zlepší monitorování a hodnocení?

Komise bude přímo monitorovat provádění opatření v rámci přímého a nepřímého řízení. V případě sdíleného řízení každý členský stát zavede systém řízení a kontroly svého programu a zajistí kvalitu a spolehlivost systému monitorování i jeho údajů a ukazatelů. Aby bylo možné rychle zahájit čerpání z fondu do 1. ledna 2021, bude možné převést stávající, dobře fungující systémy řízení a kontroly do příštího rozpočtového období.

Posuzování výkonnosti pro příští finanční období je výrazně lepší. Kromě ukazatelů výstupů a výsledků je rovněž navržen soubor hlavních ukazatelů výkonnosti. K jednotlivým programům by členské státy měly šestkrát ročně zasílat údaje v členění podle specifických cílů. Tyto údaje by měly vyjadřovat náklady na operace a hodnoty společných ukazatelů výstupů a výsledků.

Členské státy budou mít dále povinnost zasílat výroční zprávu o výkonnosti, ve které by měly uvádět informace o pokroku, jehož dosáhly při provádění svých národních programů a při plnění jejich milníků a cílů. Za účelem posouzení výkonnosti jednotlivých programů bude mezi Komisí a jednotlivými členskými státy uspořádáno jednou za dva roky jednání o přezkumu. Na konci období každý členský stát předloží závěrečnou zprávu o výkonnosti.

Proč se navyšuje finanční podpora pro Europol?

Úloha a význam všech agentur EU působících v oblasti bezpečnosti, Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (EUROPOL), Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), prošly během finančního období 2014–2020 vývojem. Význam Europolu vzrostl zejména v souvislosti s poskytováním zpravodajských informací členským státům, koordinováním různých oblastí boje proti organizované trestné činnosti a terorismu a zasahováním proti nezákonnému teroristickému obsahu online. Je to dáno tím, že v rámci Europolu byly vytvořeny některé nové struktury:

  • Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě (EC3), které například úzce spolupracovalo s útvary pro boj proti kyberkriminalitě v zemích postižených útokem ransomwaru WannaCry a poskytlo operativní podporu a pomohlo koordinovat mezinárodní úsilí za účelem zmírnění této hrozby a pomoci obětem,
  • Evropské centrum pro boj proti terorismu (ECTC), které pomáhá zajišťovat účinnou a koordinovanou reakci na problém mezinárodního terorismu, jehož strůjcem je například tzv. Islámský stát. Činí tak tím, že na požádání poskytuje operativní podporu a řeší hrozbu, kterou představují vracející se zahraniční terorističtí bojovníci, nebo tím, že umožňuje sdílení zpravodajských informací o financování terorismu,
  • Evropské středisko pro boj proti převaděčství (EMSC), které poskytovalo podporu při vyšetřování vedeném členskými státy poté, co vyšlo najevo, že příliv nelegálních migrantů, kteří přicestovali v roce 2016, byl částečně organizován zločineckými sítěmi převaděčů, jež čile vydělávaly na lidském utrpení.

Europol rovněž sehrál neocenitelnou úlohu v rámci pracovní skupiny Fraternité v průběhu dnů a týdnů, které následovaly po teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015.

Navýšená finanční podpora pro Europol však nebude čerpána přímo z Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF). Agentury EU působící v oblasti bezpečnosti využívají příděl ze samostatného rozpočtu, který má být předložen zvlášť.

Získají i jiné specializované agentury EU působící v oblasti bezpečnosti větší finanční podporu?

Ačkoliv Europol v této oblasti samozřejmě sehrává hlavní roli, mají pro zajištění dalších aspektů bezpečnosti Unie stejný význam i jiné agentury jako CEPOL a EMCDDA.

CEPOL zajišťuje, aby donucovací orgány členských států procházely odbornou přípravou, již k výkonu svých povinností potřebují, a EMCDDA plní klíčovou úlohu při řešení společenských problémů, jaké představují obchod s drogami a drogová závislost.

Nad rámec rozpočtu ve výši 2,5 miliardy eur v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost, který má být předložen samostatně, bude celkový rozpočet pro agentury v rámci bezpečnostní složky navýšen až na 1,1 miliardy eur, což oproti finančnímu období 2014–2020 představuje nárůst o 29 %.

Proč je zahrnuto i financování pro vyřazování jaderných zařízení z provozu?

Cílem programů pomoci EU při vyřazování jaderných zařízení z provozu (NDAP) je pomoci členským státům v procesu likvidace a uzavírání jaderných zařízení, jež se nacházejí v konečné fázi svého životního cyklu, při zachování nejvyššího stupně bezpečnosti. To napomáhá k zásadní a trvalé podpoře zdraví zaměstnanců a široké veřejnosti, zabraňuje poškozování životního prostředí a zajišťuje skutečný pokrok v oblasti jaderné bezpečnosti a zabezpečení.

V období 2021–2027 bude Unie nadále poskytovat tuto přesně cílenou finanční podporu:

  • 552 milionů eur bude přiděleno Litvě na podporu vyřazení jaderné elektrárny Ignalina z provozu,
  • 118 milionů eur bude přiděleno Bulharsku a Slovensku. V případě Bulharska je cílem vyřadit z provozu bloky 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj; v případě Slovenska se jedná o jadernou elektrárnu Jaslovské Bohunice V1,
  • 348 milionů eur bude přiděleno na vyřazení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem v souvislosti s jadernými výzkumnými zařízeními Komise, jež provozuje nebo vlastní Společné výzkumné středisko,
  • 160 milionů eur bude přiděleno na všeobecnou jadernou bezpečnost a záruky v jaderné oblasti.

Další informace

Tisková zpráva – Rozpočet EU: Bezpečnější Evropa s posíleným rozpočtem na bezpečnost ve výši 4,8 miliardy eur

Právní texty a informativní přehledy:

Fond pro vnitřní bezpečnost

  • Informativní přehled – Rozpočet EU pro budoucnost: Fond pro vnitřní bezpečnost
  • Nařízení, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost
  • Přílohy nařízení, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost

Vyřazování jaderných zařízení z provozu

  • Informativní přehled – Rozpočet EU pro budoucnost: Jaderná bezpečnost a vyřazování zařízení z provozu
  • Návrh nařízení Rady, kterým se zavádí program pomoci při vyřazování jaderných zařízení z provozu pro jadernou elektrárnu Ignalina v Litvě
  • Návrh nařízení Rady, kterým se zavádí specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a kterým se zrušuje nařízení Rady (Euratom)
  • Zpráva o hodnocení a provádění programů pomoci EU při vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, na Slovensku a v Litvě

Mechanismus civilní ochrany Unie (rescEU)

  • Informativní přehled – Rozpočet EU pro budoucnost: Mechanismus civilní ochrany Unie – rescEU

Více informací o rozpočtu EU pro budoucnost

 

MEMO/18/4128

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar