Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Přehled údajů

Rozpočet EU: společná zemědělská politika po roce 2020

Brusel 1. června 2018

Evropská komise dnes zveřejnila návrhy nařízení, které modernizují a zjednodušují společnou zemědělskou politiku (SZP).

Tyto návrhy se týkají nařízení o strategických plánech SZP (návrh nového způsobu fungování zahrnující přímé platby zemědělcům, podporu rozvoje venkova a programy podpory jednotlivých odvětví), nařízení o jednotné společné organizaci trhů a horizontální nařízení o financování, řízení a sledování SZP. Tyto návrhy utvářejí novou podobu budoucí SZP tak, jak byla představena ve sdělení o budoucnosti potravinářství a zemědělství předloženém v listopadu 2017.

Proč je společnou zemědělskou politiku potřeba reformovat?

Od roku 1962 společná zemědělská politika (SZP) úspěšně plní svůj původní cíl spočívající v poskytování podpory příjmů zemědělcům, aby bylo možné zajistit dodávky kvalitních, bezpečných a cenově dostupných potravin pro evropské občany. Přizpůsobivost SZP během celé této doby vedla k tomu, že je i nadále relevantní. Svět se rychle mění a spolu s ním se mění i problémy, s nimiž se potýkají nejen zemědělci, ale celá naše společnost. Změna klimatu, cenová nestabilita, politická a ekonomická nejistota, vylidňování venkova a rostoucí význam globálního obchodu: zemědělci se neustále přizpůsobují měnícím se okolnostem a zákonodárci jim musí zajistit přiměřenou podporu, která bude z právního hlediska jasná a jednoduchá ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

SZP vytyčuje přechod na udržitelnější zemědělství. Musí pomáhat se zvyšováním odolnosti tohoto odvětví a podporovat příjmy a životaschopnost zemědělců. Musí zajistit, aby se zemědělství plně zhostilo své úlohy ve vztahu k životnímu prostředí a změně klimatu, musí naplno využívat digitální inovace, které zemědělcům usnadňují práci, omezit byrokracii a podpořit generační obnovu v tomto odvětví. Více než 50 % obyvatelstva EU žije ve venkovských oblastech. Proto se musíme snažit, aby byly stále atraktivním místem k životu a zachovaly si svou vitálnost z hlediska růstu a zaměstnanosti, ale také infrastruktury, mobility a základních služeb. Zemědělství EU přispívá k hospodářské dynamice venkovských oblastí a jejich sociokulturnímu životu a sehrává proto důležitou úlohu. Stejně tak činí i nová SZP, která se snaží zachovat udržitelnou zemědělskou činnost v celé Evropě a investovat do rozvoje venkovských oblastí a komunit.

Dnešní legislativní návrhy zavádějí zjednodušenou a modernizovanou politiku, která těmto výzvám a cílům lépe odpovídá.

Jaký bude rozpočet SZP v období 2021–2027?

V návrhu víceletého finančního rámce (VFR), který Komise na období 2021–2027 předložila, je pro SZP vyčleněna částka ve výši 365 miliard EUR (v současných cenách). To odpovídá průměrnému podílu 28,5 % z celkového rozpočtu EU na období 2021–2027. Z této celkové částky na SZP je 265,2 miliard EUR určeno na přímé platby, 20 miliard EU na opatření na podporu trhu (EZZF) a 78,8 miliard EUR na rozvoj venkova (EZFRV).

Dalších 10 miliard EU bude k dispozici prostřednictvím výzkumného programu EU Horizont Evropa, a to na podporu konkrétního výzkumu a inovací v oblasti potravinářství, zemědělství, rozvoje venkova a biohospodářství.

Jaké jsou hlavní cíle budoucí SZP v období 2021–2027?

Budoucí SZP se soustředí na tři obecné cíle, které odrážejí hospodářský, environmentální a sociální význam této politiky:

  1. podporovat životaschopné příjmy hospodářských podniků a jejich odolnost na celém území EU za účelem vyššího zabezpečení potravin
  2. posílit tržní orientaci a zvýšit konkurenceschopnost včetně většího důrazu na výzkum, technologie a digitalizaci
  3. zlepšit postavení zemědělců v hodnotovém řetězci
  4. přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jakož i k udržitelné energetice
  5. podporovat udržitelný rozvoj a efektivní řízení přírodních zdrojů, např. vody, půdy a ovzduší
  6. přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, zlepšení ekosystémových služeb a zachování přírodních stanovišť a krajiny
  7. přilákat do odvětví mladé zemědělce a usnadnit rozvoj podnikání ve venkovských oblastech
  8. podporovat zaměstnanost, růst, sociální začlenění a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně biohospodářství a udržitelného lesního hospodářství
  9. zlepšit reakci zemědělství EU na společenskou poptávku v oblasti potravin a zdraví, včetně poptávky po bezpečných, výživných a udržitelných potravinářských výrobcích, jakož i požadavcích na dobré životní podmínky zvířat.

Cílem, který jde napříč všemi oblastmi, je podporovat poznatky, inovace a digitalizaci v zemědělství a venkovských oblastech.

Jak lze těchto cílů dosáhnout?

Budoucí SZP přinese občanům větší užitek a výrazně zjednoduší a zmodernizuje způsob, jak tato politika funguje, a to jak ve vztahu k zemědělcům, tak k členským státům. Pozornost se od dodržování pravidel přesune k důrazu na výsledky a výkon. Jelikož se místo univerzálního přístupu přejde k individuálním řešením, budou konkrétní dopady politiky blíže k těm, kteří ji realizují v každodenním životě. Tento přístup umožní členským státům rozhodovat mnohem svobodněji o tom, jak co nejlépe plnit společné cíle a zároveň reagovat na specifické potřeby zemědělců, venkovských komunit a společnosti obecně.

Pozornost na úrovni EU se soustředí na:

  • stanovení společných cílů
  • vytvoření seznamu nezbytných intervencí a společného souboru opatření, které mohou členské státy k dosažení společných cílů využít
  • zachování jednotného trhu a rovných podmínek pro všechny zemědělce v celé Unii
  • zajištění záruk s cílem garantovat, aby politika fungovala tak, jak má
  • poskytnutí sady ukazatelů pro posouzení pokroku.

Členské státy budou moci přizpůsobit nástroje svým specifickým potřebám a způsob, jakým to hodlají učinit, stanoví v komplexním strategickém plánu SZP.

V těchto strategických plánech SZP bude stanoveno, co každý stát navrhuje udělat ke splnění celkových cílů SZP s ohledem na své vlastní specifické potřeby. Určí se v nich strategii a vysvětlí způsob, jakým budou opatření v rámci obou pilířů přispívat k dosažení cílů. Plány rovněž stanoví jednotlivé úkoly k dosažení těchto cílů, pokrok v plnění těchto úkolů bude posuzován na úrovni členského státu a ověřován Evropskou komisí v rámci nového každoročního monitorování a přezkumu.

Evropská komise bude muset nejdříve každý strategický plán SZP schválit, aby se zajistilo, že je i nadále v souladu s celounijními cíli, že zachovává společný charakter politiky a nenarušuje vnitřní trh nebo nevede k nadměrné zátěži příjemců nebo správních orgánů.

Jak se budou hodnotit výsledky?

Společný soubor ukazatelů výsledků bude schválen na úrovni EU, což zajistí rovné podmínky pro zemědělce ve všech členských státech.

Státy budou každý rok Komisi předkládat zprávu o výkonnosti, v níž bude na základě konkrétních ukazatelů výsledků uveden pokrok, kterého dosáhly. Komise tyto zprávy přezkoumá a v případě potřeby předloží doporučení, jak výkonnost zlepšit.

Bude také zaveden nový systém možných sankcí a odměn motivující k dosahování pokroku. Například členské státy, které budou plnit své cíle v oblasti klimatu, životního prostředí a biologické rozmanitosti, budou mít nárok na odměnu až ve výši až 5 % prostředků na rozvoj venkova, kterou obdrží na konci víceletého finančního rámce. Pokud se zároveň ukáže, že podle roční zprávy o výkonnosti nebylo dosaženo dostatečného pokroku, Komise bude moci zasáhnout a zajistit, aby se financování zaměřilo více na výsledky. To může například zahrnovat zavedení specifického akčního plánu, který zajistí, že se vnitrostátní program vrátí k plnění svých cílů, dále pozastavení plateb nebo změnu programování v závislosti na povaze nedostatečné výkonnosti.

V čem je to pro zemědělce a správní orgány jednotlivých států jednodušší? Jak se tím SZP zmodernizuje?

Zemědělci vědí nejlépe, jakou podporu potřebují k tomu, aby dosahovali lepších výsledků. Díky novým strategickým plánům SZP mohou členské státy se zemědělci spolupracovat na stanovení toho, co je nutné udělat na vnitrostátní nebo regionální úrovni ke splnění cílů EU, a mají daleko větší volnost ve volbě opatření, která jsou k dosažení výsledků nejvhodnější. Jednodušší bude i seznam obecných opatření dohodnutých na úrovni EU, nová SZP například stanoví osm obecných oblastí pro opatření v rámci rozvoje venkova (životní prostřední a klima, mladí zemědělci, nástroje řízení rizik, poznatky a informace) oproti současným 69 opatřením a podopatřením. Umožnit členským státům, aby byly více zodpovědné za to, jaký si zvolí způsob, jak co nejlépe splní obecné cíle, je daleko jednodušší a účinnější než jim předepisovat jediný možný způsob.

Komise se také zaměří na to, aby bylo zajištěno, že správní systémy fungují ve všech členských státech efektivně, a následně státům umožní, aby samy rozhodovaly o tom, které návrhy jsou způsobilé na podporu EU. Nebude již kontrolovat podmínky způsobilost každého jednotlivého projektu, který podporu získal, jak je tomu v současnosti.

Nová SZP bude podporovat, aby zemědělci i vnitrostátní správní orgány zaváděli nové technologie, které jim usnadní práci. Bude například vyvinut nový monitorovací systém založený na systematickém celoročním dálkovém sledování zemědělských činností. Tento systém nahradí tam, kde to bude možné, tradiční metody kontroly, např. kontroly na místě, a podstatně tak sníží kontrolní zátěž. Také se bude podporovat větší využívání dalších digitálních nástrojů, např. geoprostorových aplikací (GSA), které používají satelitní technologii, na jejímž základě mohou zemědělci předkládat přesné informace o svým pozemcích, což sníží chybovost v jejich prohlášeních a umožní jim vyhnout se případným sankcím. Do formulářů žádostí o přímou podporu, které zemědělci obdrží, správní orgány členských států již předem vyplní aktualizované a spolehlivé informace za využití stávajících nástrojů, např. systému evidence půdy, což zemědělcům ušetří spoustu času.

Členské státy budou muset v rámci nové SZP dát zemědělcům k dispozici systém poradenských služeb pro zemědělství (FAS), který bude zahrnovat širokou škálu otázek uvedených v samotném nařízení. Patří mezi ně například: poradenství ohledně všech požadavků a podmínek na úrovni zemědělských podniků, které vyplývají ze strategického plánu SZP každé země, jak zajistit soulad s právními předpisy v oblasti životního prostředí, který se týkají vody, pesticidů, čistého ovzduší apod., řízení rizik a přístup k inovacím a technologiím. Tyto poradenské služby budou tvořit nedílnou součást rozsáhlých systémů zemědělských poznatků a inovací (AKIS) jednotlivých států, které zahrnují také výzkumné pracovníky, organizace zemědělců a další příslušné zúčastněné strany.

Bude se k zemědělcům v různých částech EU přistupovat stejným způsobem?

Nový rámec SZP stanoví další sbližování úrovně přímých plateb mezi členskými státy tím, že zaceluje 50 % rozdíl mezi úrovní pomoci EU na hektar a 90 % průměrem EU. To přispívá k plnění závazku Komise zajistit spravedlivější rozdělování přímých plateb.

Jak se zajistí spravedlivější přerozdělení plateb zemědělcům a malým a středním zemědělským podnikům?

Přímé platby zůstanou základní součástí politiky, protože je nutné podporovat příjmy zemědělců, chceme-li vybudovat inteligentní a odolné zemědělské odvětví.

Komise navrhuje snížení plateb od 60 000 EUR a povinné zastropování plateb nad 100 000 na jeden zemědělský podnik. Náklady práce se budou plně zohledňovat. To by mělo přinést spravedlivější rozdělení plateb.

Uvolněné prostředky budou přerozděleny v rámci každého členského státu buď prostřednictvím redistributivních přímých plateb, nebo prostřednictvím rozvoje venkova, především proto, aby k malým a středně velkým zemědělským podnikům směřoval větší podíl prostředků na přímé platby přidělených každému státu. Členské státy budou také moci nabídnout malým zemědělcům určitou zaokrouhlenou paušální částku za rok, což bude administrativně daleko jednoduší, jelikož příjemci nebudou muset vyplňovat každý rok novou žádost o platbu. Každý členský stát si sám určí, jak bude definovat malého zemědělce, jelikož zemědělské odvětví je v každé zemi odlišné.

Každá země bude také muset uplatňovat přísnější definice, aby se zajistilo, že podporu čerpají pouze skuteční zemědělci. Pokud jde o malé zemědělské podniky, přesnou definici si stanoví každý členský stát (Komise ji ale musí schválit v rámci strategického plánu SZP), a to na základě řady faktorů, např. příjmového testu, vstupů pracovní síly na podnik, předmětu a účelu podnikání a /nebo zařazení do obchodního rejstříku. Definice musí zajistit, aby subjekt, jehož zemědělská činnost tvoří pouze zanedbatelnou část jeho celkové hospodářské činnosti, nebo subjekt, jehož hlavní podnikatelskou činností není zemědělství, nezískal žádnou podporu. Nařízení také stanoví, že definice schválená v každém členském státě nesmí vylučovat zemědělce, kteří jsou aktivní ve více oblastech (např. ty, kteří aktivně hospodaří, ale zároveň podnikají i v dalších nezemědělských činnostech mimo své hospodářství).

Co přinese budoucí SZP mladým zemědělcům?

Jednou z hlavních priorit SZP po roce 2020 je přilákat do odvětví mladé lidi a pomoci jim zřídit životaschopné podniky. Mladí zemědělci budou moci čerpat z celé řady opatření, některá budou povinná, jiná dobrovolná:

  • Členské státy budou muset vyhradit nejméně 2 % svého národního přídělu na přímé platby pouze na podporu mladých zemědělců, kteří v tomto povolání začínají, a to buď ve formě dorovnávací platby k základním podpoře příjmu nebo prostřednictvím grantů na zahájení činnosti. Státy však mohou na podporu mladých zemědělců vyčlenit i vyšší částku, pokud zjistí konkrétní potřebu tak učinit.
  • Maximální částka podpory na zahájení činnosti mladých zemědělců a venkovských začínajících podniků bude navýšena na 100 000 EUR.
  • Strategický plán SZP každé země bude muset předložit strategii, jak hodlá přilákat a podporovat mladé zemědělce, včetně uvedení způsobu, jak bude důsledněji a účinněji využívána vnitrostátní podpora a podpora EU.
  • Finanční prostředky na rozvoj venkova lze použít na režimy podpory mající za cíl zlepšit přístup k půdě a jejímu převodu, což je pro mladé zemědělce, kteří chtějí začít hospodařit, tradičně výrazná překážka. Tyto režimy by mohly zahrnovat: zemědělské partnerství mezi různými generacemi zemědělců, předávání zemědělských podniků nebo služby přípravy plánů předání, makléřské služby týkající se pořizování pozemků, inovativní vnitrostátní nebo regionální organizace zabývající se podporou a usnadňováním kontaktních služeb mezi mladými a starými zemědělci apod.
  • Na mladé zemědělce se bude i nadále vztahovat investiční podpora a podpora na předávání znalostí a odbornou přípravu v rámci fondů na rozvoj venkova.
  • Členské státy budou mít možnost zavést finanční nástroje na podporu provozního kapitálu pro mladé zemědělce, kteří často při shánění finančních prostředí čelí značným problémů, jelikož potřebují vysokou investici, která má ale v počáteční fázi podnikání nízkou návratnost. Komise rovněž zintenzivní spolupráci s Evropskou investiční bankou, zejména prostřednictvím platformy fi-compass, aby se v případě specifických programů pro mladé zemědělce poučila ze zkušeností a osvědčených postupů.

Jak bude nová SZP podporovat opatření v oblasti klimatu a životního prostředí?

Tři z devíti specifických cílů budoucí SZP se budou týkat životního prostředí a klimatu: změna klimatu, přírodní zdroje, biologická rozmanitost, přírodní stanoviště a krajina.

Členské státy budou muset ve svých strategických plánech SZP vysvětlit, jak chtějí těchto cílů dosáhnout a jak zajistí, aby zemědělci plnili všechny požadavky týkající se životního prostřední a klimatu. Také budou muset podrobně uvést, jak na podporu své strategie využijí finanční prostředky z obou pilířů SZP. Budou stanoveny dílčí úkoly, které budou každý rok vyhodnocovány za účelem měření pokroku.

Vysoká úroveň ambicí v oblasti klimatu, životního prostředí a biologické rozmanitosti bude dosažena různými způsoby:

Nový systém „podmíněnosti“ propojí všechny podpory příjmů pro zemědělce (a další platby na plochu a chov zvířat) s používáním zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí a klimatu. Podmínit podporu používáním vyšších norem znamená zlepšení oproti stávajícím pravidlům současné SZP.

Nový systém tzv. „ekologizačních režimů“ financovaných z vnitrostátních přídělů na přímé platby bude pro členské státy povinný, zemědělci však nebudou mít povinnost se do něj zapojit. Tyto ekologizační režimy budou muset zohledňovat cíle SZP v oblasti životního prostředí a klimatu způsobem, který bude doplňovat další dostupné nástroje, a budou muset jít nad rámec toho, co je již vyžadováno v rámci požadavků podmíněnosti. Každý členský stát si však určí jejich podobu, jak uzná za vhodné. Jedním z příkladu může být ekologizační režim, který bude financovat nulové používání hnojiv s cílem zlepšit kvalitu vody. Zahrnuté platby mohou být nabízeny jako dorovnávací k přímým platbám pro zemědělce, nebo jako samostatné režimy, jejichž platba se určí na základě dodatečných nákladů nebo ztráty příjmů zemědělců.

Členské státy budou muset věnovat alespoň 30 % svého rozpočtu na rozvoj venkova na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu. Finanční prostředky na rozvoj venkova budou využity na podporu opatření šetrných k životnímu prostředí a klimatu, zejména na tzv. agroenvironmentálně-klimatické závazky, které budou opět pro členské státy povinné, ale pro zemědělce dobrovolné. Rozpočtové prostředky na rozvoj venkova mohou být také využity na financování řady dalších opatření, např. na předávání znalostí, investice šetrné k životnímu prostředí, inovace a spolupráci. Tato podpora by se mohla vztahovat na zemědělce, správce lesů a další zainteresované strany ve venkovských oblastech.

Finanční prostředky na opatření souvisejících s životním prostředím v oblastech s přírodními omezeními, např. horských nebo pobřežních regionech, budou vyčleněny navíc k 30 % prostředků na rozvoj venkova.

V souladu se závazkem Unie k provedení Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN se očekává, že opatření v rámci SZP přispějí 40 procenty celkového rozpočtu SZP na opatření v oblasti klimatu.

Jakou úlohu sehrávají v budoucí SZP výzkum, inovace a nové technologie?

Budoucí SZP bude podporovat větší investice do poznatků a inovací a umožní zemědělcům a venkovským komunitám, aby z nich měli prospěch. Hlavním nástrojem na podporu inovací v rámci nové SZP bude i nadále evropské inovační partnerství (EIP-AGRI), zejména prostřednictvím podpory inovačních projektů iniciovaných zdola, které provádějí operační skupiny. Inovační přístup EIP-AGRI se zaměřuje na výměnu poznatků, při níž jsou všichni aktéři do tohoto procesu interaktivně zapojeni.

Finanční prostředky ve výši dalších 10 miliard EU budou k dispozici prostřednictvím výzkumného programu EU Horizont Evropa, a to na podporu konkrétního výzkumu a inovací v oblasti potravinářství, zemědělství, rozvoje venkova a biohospodářství. Program Horizont Evropa bude mít klíčovou roli při spoluvytváření poznatků nezbytných k modernizaci zemědělského odvětví. Synergie mezi programem Horizont Evropa (nadnárodní projekty) a SZP (projekty na regionální/místní úrovni a sítě SZP) pomůže vybudovat systém zemědělských poznatků a inovací, jehož cílem je urychlit zavádění inovačních postupů do praxe všemi aktéry ve venkovských oblastech.

Co je společná organizace zemědělských trhů? Proč se jí účastní pouze některá odvětví?

Společná organizace trhu odkazuje na soubor pravidel, které se používají za účelem organizace jednotného trhu se zemědělskými produkty. Tato pravidla zahrnují celou řadu aspektů: tržní ochranná opatření (veřejné intervence a podpora soukromého skladování), mimořádná opatření v případě narušení trhu, obchodní normy, projekty nabízející mléko, ovoce a zeleninu dětem ve školách, obchodní ustanovení a řada operačních programů pro některá odvětví – ovoce a zelenina, včelařství, víno, chmel a olivy.

Většina nařízení o společné organizaci trhu zůstane v budoucí SZP beze změn. Existuje však několik výjimek. Jednou z hlavních změn je, že výše uvedené operační programy budou muset být integrovány do strategického plánu SZP každé země a členské státy budou mít možnost (pokud to budou považovat za nutné) vytvořit operační programy (neboli sektorová intervenční opatření) pro další odvětví. Může se jednat o všechna zemědělská odvětví – vše od obilovin a maso po semena, živé rostliny a stromy – s výjimkou lihu a tabáku. Členské státy mohou na tyto sektorové intervence vyčlenit až 3 % rozpočtu v rámci prvního pilíře. Tyto režimy budou podporovat výrobce, kteří budou prostřednictvím organizace producentů provádět společné akce ve prospěch životního prostředí nebo akce zlepšující jejich postavení v potravinářském řetězci.

Existuje pro určitá odvětví specifická podpora?

Určitá specifická produkční odvětví, která se potýkají s potížemi, budou i nadále těžit z dodatečné podpory, jež by měla zvýšit konkurenceschopnost, udržitelnost nebo kvalitu (tzv. podpora příjmu vázaná na produkci nebo dobrovolná podpora vázaná na produkci v rámci současné SZP). Tato odvětví musí být považována za důležitá z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů.

Komise navrhuje zachovat stávající seznam potenciálně způsobilých odvětví (jinými slovy odvětví, která jsou způsobilá k čerpání dobrovolné podpory vázané na produkci od roku 2013 – nejnovější seznam je k dispozici zde). Komise kromě toho navrhuje rozšířit tento seznam tak, aby zahrnoval nepotravinářské plodiny (kromě rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích a stromů) používané k výrobě produktů, které mají potenciál nahradit fosilní paliva.

Způsobilé členské státy mohou na podporu příjmu vázanou na produkci vyčlenit maximálně 10 % prostředků na přímou podporu. Další 2 % mohou být vyhrazena na podporu bílkovinných plodin.

Funguje nějaký speciální režim pro nejvzdálenější regiony EU?

Vzhledem ke zvláštní povaze zemědělských problémů, s nimiž se nejvzdálenější regiony EU potýkají, poskytuje se zemědělcům v rámci SZP dodatečná podpora. Finanční prostředky navržené pro tyto regiony – francouzské zámořské departementy (Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik, Réunion, Svatý Martin a Mayotte), Azory, Madeira a Kanárské ostrovy – činí 627,63 milionů EUR ročně v sedmiletém období.

Přímé platby, které mají k dispozici zemědělci v nejvzdálenějších regionech, jsou i nadále daleko vyšší než výše podpory vyplácené v ostatních členských státech.

Tato částka nezahrnuje potenciální dodatečné financování těchto regionů z rozpočtu na rozvoj venkova. To může být použito na podporu opatření na obnovu, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti v zemědělství a lesnictví a na podporu hospodářského rozvoje venkovských oblastí těch nejvzdálenějších regionů. Příspěvek EU na programy rozvoje venkova v těchto oblastech může být zvýšen na 70 % oproti přibližně 40 % v jiných oblastech.

Jak nová SZP pomůže zemědělcům čelit krizím a rizikům?

Současná SZP již zemědělcům pomáhá čelit nejistotě spojené s jejich povoláním, a to prostřednictvím podpory příjmu (přímé platby), tržních opatření, podpory nástrojů pro řízení rizik a školení a investic v rámci rozvoje venkova.

Nová SPZ tento přístup zachovává a současně zavádí další zlepšení:

  • Stávající ustanovení o veřejné intervenci, soukromém skladování a výjimečných opatřeních se nemění a jsou i nadále připravena v případě potřeby podpořit zemědělce v EU.
  • Členské státy budou mít v budoucnu možnost věnovat až 3 % přídělu v rámci prvního pilíře na podporu jiných odvětví než těch, která již podporu ze sektorových programů čerpají (např. ovoce a zelenina, víno nebo olivový olej). Cílem je stimulovat organizace producentů mimo jiné k zavedení opatření ve prospěch konkurenceschopnosti, udržitelnosti a řízení rizik / krizového řízení.
  • Stávající praxe spočívající ve vyčlenění určitého podílu z celkové částky financování v rámci prvního pilíře bude zachována k vytvoření „zemědělské rezervy“, kterou bude možné použít na tržní opatření a mimořádná podpůrná opatření. Výše této rezervy bude minimálně celkově 400 milionů EUR ročně a bude naplněna převedením krizové rezervy z roku 2020 (tj. v rámci současné SZP a současného VFR) do roku 2021. V následujících letech do ní budou opět převáděny veškeré nevyužité prostředky. Převádění prostředků do rezervy je administrativně podstatně méně náročné než její každoroční naplňování a přerozdělování nevyužitých prostředků členským státům.
  • Členské státy budou muset podporovat nástroje pro řízení rizik v rámci rozvoje venkova, aby pomohli zemědělcům řídit produkční a příjmová rizika, která nemohou ovlivnit. Tento druh podpory, který bude existovat ve formě finančních příspěvků na pojistné do systémů pojištění a vzájemných fondů a který bude zahrnovat jak produkční tak příjmová rizika, budou muset členské státy povinně uplatňovat. Podpory různých opatření, např. v oblasti investic a odborného vzdělávání, které zemědělcům pomáhají předcházet rizikům nebo řešit jejich dopady, bude možné i nadále poskytovat v rámci rozvoje venkova.
  • Bude zřízena platforma pro řízení rizik na úrovni EU v podobě jednotného mnohostranného centra, díky níž si budou moci zúčastnění aktéři, od zemědělců a orgánů veřejné správy po výzkumné instituce a subjekty soukromého sektoru, vyměňovat poznatky, zkušenosti a osvědčené postupy.
  • Také bude možné využívat finanční nástroje usnadňující přístup k provoznímu kapitálu, např. na pomoc zemědělcům potýkajícím se kvůli neočekávané krizi s dočasným nedostatkem likvidity.
  • Program Horizont 2020 bude financovat výzkum v oblasti řízení rizik, digitalizace zemědělských podniků a chytré využívání dat velkého objemu v zemědělství. „Evropské inovační partnerství“ (EIP-AGRI) může také podporovat projekty v oblasti řízení rizik.

Jak se bude nová SZP podílet na budoucnosti venkovských oblastí v EU?

Jelikož více než 50 % obyvatelstva EU žije ve venkovských oblastech, je důležité zajistit, aby tyto oblasti neztratily na své přitažlivosti, dynamice a udržitelnosti, aby disponovaly kvalitními pracovními místy, vytvářely hospodářský růst a poskytovaly kvalitní infrastrukturu, mobilitu a základní služby. Zemědělství je pro řadu venkovských komunit životně důležité a to samé lze říci o SZP, protože zemědělce a venkovské komunity podporuje.

Zjednodušení v oblasti rozvoje venkova spolu se stanovením obecných cílů na úrovni EU a větší volnost členských států v přizpůsobování jednotlivých opatření jejich specifickým potřebám zajistí, že podpora rozvoji venkova bude i nadále v celé EU efektivní. Zvýšení míry spolufinancování ze strany členských států umožní zachovat ambiciózní úroveň investic ve venkovských oblastech.

Proto bude budoucí financování rozvoje venkova směřovat tam, kde může přinést skutečnou přidanou hodnotu, tj. přispět k rozvoji místní, venkovské a zemědělské ekonomiky, přičemž další fondy EU se budou zaměřovat na velké infrastrukturní projekty, včetně zavádění širokopásmového připojení. Jeden z klíčových prvků budoucí politiky rozvoje venkova bude napomáhat rozvoji projektu „Smart Villages“ (inteligentní vesnice) ve venkovských oblastech spolu se zlepšením místní infrastruktury.

Jaký je rozdíl mezi běžnými a stálými cenami a jaké jsou skutečné úspory v rozpočtu budoucí SZP? Jak bude rozpočet SZP bude rozdělen mezi členské státy?

Komise poskytla dosud nebývalou transparentnost, když 2. května předložila vůbec poprvé návrh dlouhodobého rozpočtu EU v běžných i stálých cenách roku 2018.

Běžné ceny však představují skutečné částky, které koneční příjemci z rozpočtu EU dostanou. Každý roční rozpočet EU se schvaluje v běžných cenách a členské státy v nich poskytují své příspěvky do celkového rozpočtu EU.

Jedná se o stejnou metodiku, která se byla použita v minulosti pro vyjádření rozpočtu SZP, takže současné návrhy jsou přímo srovnatelné s předchozími rozpočty.

Stálé ceny odhlížejí od vlivu inflace a používají se k porovnání hospodářského dopadu investic v delším časovém rozpětí. Převod mezi stálými a běžnými cenami je snadný, protože Komise při svých výpočtech používá (a vždy používala) jako zástupný ukazatel pro budoucí inflaci pevnou roční míru inflace ve výši 2 %.

Z toho vyplývá, že navržené snížení rozpočtu SZP je přibližně 5 % v běžných cenách, což odpovídá snížení o přibližně 12 % ve stálých cenách roku 2018 bez zohlednění inflace.

 

Příděly členských států v běžných cenách (v milionech EUR)

 

Přímé platby

Trhy

Rozvoj venkova

CELKEM

Belgie

3 399,2

3,0

470,2

3 872,4

Bulharsko

5 552,5

194,5

1 972,0

7 719,0

Česká republika

5 871,9

49,5

1 811,4

7 732,9

Dánsko

5 922,9

2,1

530,7

6 455,6

Německo

33 761,8

296,5

6 929,5

40 987,8

Estonsko

1 243,3

1,0

615,1

1 859,4

Irsko

8 147,6

0,4

1 852,7

10 000,7

Řecko

14 255,9

440,0

3 567,1

18 263,1

Španělsko

33 481,4

3 287,8

7 008,4

43 777,6

Francie

50 034,5

3 809,2

8 464,8

62 308,6

Chorvatsko

2 489,0

86,3

1 969,4

4 544,6

Itálie

24 921,3

2 545,5

8 892,2

36 359,0

Kypr

327,3

32,4

111,9

471,6

Lotyšsko

2 218,7

2,3

821,2

3 042,1

Litva

3 770,5

4,2

1 366,3

5 140,9

Lucembursko

224,9

0,2

86,0

311,2

Maďarsko

8 538,4

225,7

2 913,4

11 677,5

Malta

31,6

0,1

85,5

117,1

Nizozemsko

4 927,1

2,1

512,1

5 441,2

Rakousko

4 653,7

102,4

3 363,3

8 119,4

Polsko

21 239,2

35,2

9 225,2

30 499,6

Portugalsko

4 214,4

1 168,7

3 452,5

8 835,6

Rumunsko

13 371,8

363,5

6 758,5

20 493,8

Slovinsko

903,4

38,5

715,7

1 657,6

Slovensko

2 753,4

41,2

1 593,8

4 388,4

Finsko

3 567,0

1,4

2 044,1

5 612,5

Švédsko

4 712,5

4,1

1 480,9

6 197,4

 

Příděly členských států ve stálých cenách roku 2018 (v milionech EUR)

 

Přímé platby

Trhy

Rozvoj venkova

CELKEM

Belgie

3 020,8

2,6

417,9

3 441,3

Bulharsko

4 930,2

172,8

1 752,4

6 855,4

Česká republika

5 218,2

44,0

1 609,7

6 871,9

Dánsko

5 263,5

1,8

471,6

5 736,9

Německo

30 003,0

263,5

6 158,0

36 424,5

Estonsko

1 102,4

0,9

546,6

1 650,0

Irsko

7 240,5

0,4

1 646,4

8 887,3

Řecko

12 668,8

391,0

3 170,0

16 229,8

Španělsko

29 750,3

2 921,7

6 228,2

38 900,2

Francie

44 464,1

33 85,1

7 522,4

55 371,6

Chorvatsko

2 207,7

76,7

1 750,1

4 034,5

Itálie

22 146,8

2 262,1

7 902,2

32 311,0

Kypr

290,8

28,8

99,5

419,1

Lotyšsko

1 967,4

2,0

729,7

2 699,2

Litva

3 343,9

3,7

1 214,2

4 561,7

Lucembursko

199,9

0,2

76,5

276,5

Maďarsko

7 587,8

200,6

2 589,1

10 377,4

Malta

28,0

0,1

75,9

104,1

Nizozemsko

4 378,5

1,8

455,0

4 835,4

Rakousko

4 135,6

91,0

2 988,8

7 215,5

Polsko

18 859,5

31,3

8 198,2

27 088,9

Portugalsko

3 741,0

1 038,6

3 068,1

7 847,7

Rumunsko

11 869,7

323,0

6 006,1

18 198,8

Slovinsko

802,8

34,2

636,1

1 473,1

Slovensko

2 444,5

36,6

1 416,3

3 897,5

Finsko

3 169,0

1,2

1 816,6

4 986,8

Švédsko

4 187,7

3,7

1 316,0

5 507,4

 

Jaké další kroky budou následovat?

Návrhy všech tří nařízení o nové SZP na období 2021–2027 budou zaslány Evropskému parlamentu a Radě. Spolunormotvůrci pak budou muset zaujmout k návrhům Komise svá stanoviska.

Je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích, aby prostředky EU začaly co nejdříve přinášet výsledky a zemědělcům byla poskytnuta nezbytná jistotu a předvídatelnost, pokud jde o jejich podnikání a investiční rozhodnutí.

Zpoždění podobné tomu, ke kterému došlo na začátku současného rozpočtového období 2014–2020, by mohlo případně znamenat, že by zemědělci a vnitrostátní správní orgány nemohly čerpat výhody plynoucí z menší byrokracie, větší flexibility a efektivnější výsledků, které nová SZP přinese. Jakékoli zpoždění při schvalování budoucího rozpočtu by rovněž zpozdilo zahájení tisíců potenciálních nových projektů v celé EU určených na podporu zemědělců a venkovských komunit a řešící problematiku posilování ochrany životního prostředí či příchodu nových zemědělců do odvětví.

Pokud by byl příští dlouhodobý rozpočet schválen v roce 2019, byl by zajištěn hladký přechod mezi stávajícím (2014–2020) a novým dlouhodobým rozpočtem a zároveň předvídatelnost a kontinuita financování ku prospěchu všech.

MEMO/18/3974

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar