Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Přehled údajů

Otázky a odpovědi týkající se nového Sociálního fondu a Fondu pro přizpůsobení se globalizaci na období 2021–2027

Brusel 30. května 2018

Evropský sociální fond plus (ESF+)

IP/18/3923

Co nového přináší nařízení o ESF+?

V posledních 60 letech byl Evropský sociální fond hlavním finančním nástrojem EU pro investice do lidí, který pomáhá všem občanům EU získat lepší zaměstnání a zajišťuje jim spravedlivější pracovní příležitosti.

Ve stejném duchu jako stávající Evropský sociální fond bude i Evropský sociální fond+ hlavním finančním nástrojem EU, který investuje do lidí, a klíčový prostředek přispívající k posílení sociální soudržnosti, větší sociální spravedlnosti a zvyšování konkurenceschopnosti v celé Evropě. Napříště budou priority Evropského sociálního fondu+ v ještě větším souladu s doporučeními a analýzami pro jednotlivé země vydávané v rámci evropského semestru pro koordinaci politik a budou mít za cíl uskutečnit zásady evropského pilíře sociálních práv v praxi.

Nařízení o ESF+ je výsledkem sloučení stávajícího Evropského sociálního fondu (ESF),  Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a programu EU v oblasti zdraví. Je to důležitý krok na cestě k zefektivnění a zjednodušení stávajících pravidel, jimiž se řídí jednotlivé fondy, a ke zvýšení součinnosti mezi jednotlivými složkami fondu, aby byl zajištěn větší dopad.

Jaký je rozpočet budoucího ESF+ ve srovnání se stávajícím rozpočtem?

Evropská komise navrhuje, aby z rozpočtu EU bylo pro ESF+ na období 2021–2027 vyčleněno 101,2 miliardy eur v běžných cenách. Podíl Evropského sociálního fondu plus na celkovém rozpočtu politiky soudržnosti by se tedy zvýšil ze současných 23 % prostředků ze strukturálních fondů na 27 %.

Kolik finančních prostředků se přidělí na jednotlivé složky ESF+?

Celková částka 101,2 miliardy eur zahrnuje částku 100 miliard eur určenou pro ESF+ v rámci sdíleného řízení s členskými státy. Alespoň 25 % z této částky bude přiděleno na posílení sociálního začleňování a nejméně 4 % na boj proti materiální deprivaci, aby pokračovaly priority a činnosti stávajícího fondu FEAD. Členské státy, ve kterých bude v roce 2019 míra mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, přesahovat průměr Unie, budou kromě toho muset vyčlenit na podporu zaměstnanosti mladých lidí nejméně 10 % svých přídělů z ESF+ spadajících do složky sdíleného řízení. Zbývající částka 1,2 miliardy eur je určena pro přímé řízení: 761 milionů eur na složku týkající se zaměstnanosti a sociálních inovací a 413 milionů eur na složku týkající se zdraví. Tyto dvě složky poskytnou prostředky na vyzkoušení inovativních řešení v přeshraničním přístupu, například na podporu mobility pracovních sil v Evropě a na pomoc členským státům s vytvářením budoucích systémů zdravotní péče.

Jaké jsou cíle ESF+?

Hlavním cílem ESF+ je přispět k sociálnější Evropě a uskutečnit evropský pilíř sociálních práv v praxi, také jako prostředek podpory vzestupného hospodářského a sociálního sbližování v celé Evropě. Finanční prostředky z ESF+ také přispějí k realizaci hlavních směrů politik zaměstnanosti, jak jsou vymezeny v rámci evropského semestru pro koordinaci politik a k celkovému cíli inteligentního, inkluzivního a udržitelného růstu po roce 2020 (cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje), například k vysoké úrovni ochrany lidského zdraví. Tato iniciativa napomůže ke zlepšení pracovních příležitostí, zvýšení životní úrovně, usnadnění mobility pracovních sil a posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jak je stanoveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) a  v Listině základních práv Evropské unie.

ESF+ bude investovat do tří hlavních oblastí: 1) všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, 2) efektivita trhů práce a rovný přístup ke kvalitnímu zaměstnání, 3) sociální začleňování, zdraví a boj proti chudobě.

Jak ESF+ podpoří zavádění evropského pilíře sociálních práv?

Nařízení o ESF+ vytváří přímou vazbu mezi cíli ESF+ a třemi kapitolami pilíře: 1) rovné příležitosti a přístup na trh práce (včetně kvalitních a inkluzivních systémů všeobecného a odborného vzdělávání), 2) spravedlivé pracovní podmínky a 3) sociální ochrana a sociální začleňování. Programy ESF+ budou muset odrážet tyto priority v souladu se zásadami pilíře. Priority pro jednotlivé země budou projednány s ohledem na doporučení a analýzy vydané v rámci evropského semestru pro koordinaci politik. Vymezení těchto priorit by se mělo odehrávat inkluzivním způsobem, jelikož návrh ESF+ si klade za cíl posílit partnerství. Fond bude podporovat zapojení všech zainteresovaných stran v různých fázích jeho realizace, včetně veřejných orgánů, hospodářských a sociálních partnerů a příslušných subjektů zastupujících občanskou společnost a subjektů odpovědných za prosazování sociálního začleňování, základní práva, práva osob se zdravotním postižením, rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace. Očekává se, že členské státy přidělí odpovídající částku ze zdrojů ESF+ v každém programu na budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti.

Jak bude posílena vazba mezi ESF+ a procesem evropského semestru?

Návrh Komise vytváří ještě přímější vazbu mezi evropským semestrem a investicemi ESF+, než je tomu v případě stávajícího Evropského sociálního fondu. Výchozím bodem pro programování ESF+ budou doporučení pro jednotlivé země, která jsou přijímána v kontextu evropského semestru, a další klíčové výzvy, které určí Komise společně s členskými státy, a členské státy budou muset přidělit na pomoc řešení těchto výzev a plnění doporučení z ESF+ dostatečné zdroje.

Vymezení priorit proběhne ve dvou hlavních kolech, aby se zajistilo, že investice budou v souladu s výzvami identifikovanými pro danou zemi: členské státy tak učiní hned na začátku programového období, a pak ještě jednou v rámci přezkumu operačních programů v polovině období. Jako součást každoročního cyklu evropského semestru bude probíhat monitorování.

Jak ESF+ zjednoduší řízení a vyplácení finančních prostředků?

Jednou z hlavních novinek je to, že vykazování a uvádění nákladů bude pro vnitrostátní orgány ESF a realizátory projektů snazší než doposud. Aby se dosáhlo potřebného zjednodušení a  zaměření na  výsledky, nařízení o ESF+ výrazně rozšíří používání zjednodušeného vykazování nákladů pro úhradu výdajů členským státům na základě paušálních částek nebo standardních nákladů předem dohodnutých s členskými státy. Pokud budou mít některé vnitrostátní orgány problémy s uvedením průměrné ceny, například v souvislosti s novým programem odborné přípravy. Komise sama navrhne průměrnou cenu pro některá standardní opatření, jako je odborná příprava, na základě údajů ze všech členských států a s ohledem na vnitrostátní situaci. Určenou částku by pak Komise vyplatila každému členskému státu po úspěšném dokončení opatření odborné přípravy.
Kromě toho nařízení o ESF+ rovněž využívá novou možnost hradit náklady členským státům na základě dosažení výsledků nebo splnění podmínek.

Dále se významně sníží požadavky na monitorování a podávání zpráv a zjednoduší se požadavky na shromažďování údajů.

Jak bude v rámci ESF+ zajištěna podpora znevýhodněných skupin a nejchudších osob?

Podle navrhovaných pravidel bude nejméně 25 % prostředků ESF+ přiděleno na pokrok v oblasti sociálního začleňování. Znevýhodněné skupiny, jako jsou ekonomicky neaktivní a dlouhodobě nezaměstnané osoby, děti, marginalizované komunity jako Romové, nejchudší osoby a státní příslušníci ze zemí mimo EU, jsou výslovně uvedeny v rámci složky ESF+ týkající se politiky začleňování.

Podpora pro nejchudší osoby, která se nyní provádí prostřednictvím Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), bude integrována do ESF+ a bude spočívat v potravinové pomoci, základní materiální pomoci a doprovodných opatřeních. Na úrovni Unie by alespoň 4 % zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení mělo podporovat nejchudší osoby.

Projekty FEAD a ESF jsou ve stávajícím regulačním kontextu často řízeny odděleně a požadavky na projekty se liší. Ze zkušeností však vyplývá, že sloučení těchto dvou fondů by umožnilo strategičtější přístup, což by posílilo vazbu mezi materiální pomocí (s podporou FEAD) a ucelenou sociální a profesní aktivací (s podporou ESF). Potřebu lepší koordinace mezi projekty FEAD a ESF zdůraznily samotné zúčastněné strany FEAD.

Tímto sloučením ale nebudou dotčena pravidla přístupu k podpoře pro nejchudší osoby. Pro složku FEAD budou i nadále platit jednodušší pravidla, aby bylo zajištěno, že tento fond bude i nadále dostupný pro ještě širší spektrum příjemců, zejména pro malé nevládní organizace.

Zachová se v rámci ESF+ poskytování cílené podpory pro zaměstnanost mladých lidí?

Návrh Komise vychází z výsledků Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v průběhu programového období 2014–2020, hlavního finančního nástroje pro zavádění záruky pro mládež. Od roku 2013 se zaregistrovalo zhruba 18 milionů mladých lidí a 11 milionů obdrželo nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání a odborné nebo učňovské přípravy. Nezaměstnanost mladých lidí poklesla o 2,2 milionu a je o 1,4 milionu méně mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy.

Aby i nadále docházelo k zapojování mladých lidí do pracovního procesu, je cílem předloženého návrhu zajistit, aby členské státy s vysokou mírou mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, měly povinnost přidělit alespoň 10 % svých zdrojů ESF+ na opatření zaměřená na mládež. Může se jednat o cílená opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí, zejména v souvislosti se zaváděním vnitrostátních systémů záruky pro mládež. To zjednodušuje některé požadavky na programování s cílem usnadnit zavádění v praxi jak pro orgány, tak pro příjemce. Všechny členské státy budou kromě toho moci naprogramovat další finanční prostředky na podporu zaměstnanosti mládeže, jestliže zaměstnanost mládeže bude v kontextu evropského semestru a příslušných doporučení pro jednotlivé země považována za problematickou záležitost.

Jaká bude role ESF+ při integraci státních příslušníků ze zemí mimo EU?

Komise je odhodlána podpořit úsilí členských států o dlouhodobou integraci legálně přítomných státních příslušníků ze zemí mimo EU. ESF+ bude podporovat dlouhodobější sociálně-ekonomickou integraci těchto státních příslušníků ze zemí mimo EU pomocí opatření ke snížení chudoby, podpory sociálního začleňování a zdraví a boje proti diskriminaci a nerovnostem. ESF+ bude postupovat doplňkově s Azylovým, migračním a integračním fondem (AMIF), který se bude vztahovat na krátkodobější potřeby.

Od roku 2014 se počet státních příslušníků ze zemí mimo EU přicházejících do EU zvýšil, zejména počet uprchlíků[1]. Je prokázáno, že migranti mají ve srovnání s občany EU značné obtíže se vstupem na trh práce. Proto je zapotřebí více investic do integrace migrantů. Jakožto hlavní nástroj Unie pro investice do lidí, bez ohledu na jejich národnost nebo občanství, je ESF+ vhodným nástrojem k řešení této potřeby.

Návrh nařízení obsahuje specifický cíl týkající se integrace státních příslušníků ze zemí mimo EU a ukazatel pro monitorování.

Jaký vliv bude mít na ESF+ nedávno přijaté nařízení o společných ustanoveních?

Nařízení o společných ustanoveních stanoví rámec pro většinu fondů se sdíleným řízením, včetně ESF+.

Změny pravidel v rámci nařízení o společných ustanoveních, které budou mít pozitivní vliv na ESF+, jsou tyto:

  • Až do roku 2025 se pro sedmileté období plánuje zvýšená flexibilita. Prostředky na poslední 2 roky budou přiděleny na základě přezkumu v polovině období. Obsah programů bude efektivnější a strategičtější, například díky společné programové šabloně pro ESF+, Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti.
  • Bude pokračovat elektronické předávání údajů, které průkazně významně snižuje administrativní zátěž.
  • Úkoly a odpovědnosti různých subjektů v systému řízení a kontroly jsou stanoveny jasněji.
  • Menší administrativní zátěž prostřednictvím významného snížení počtu kontrol a auditů při současném zachování opatření, která zabraňují případnému zneužití finančních prostředků.

Jak bude ESF+ interagovat s dalšími nástroji EU, které investují do lidí?

Aby byl evropský pilíř sociálních práv uskutečněn v praxi, ESF+ bude fungovat společně s dalšími relevantními fondy v rámci okruhů Soudržnost a Hodnoty víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027. Evropský fond pro regionální rozvojFond soudržnosti budou nadále podporovat sociální infrastrukturu a program Erasmus+ bude podporovat dovednosti, jejich rozšiřování a digitální kompetence. Evropský sbor solidarity bude nadále investovat do osobního rozvoje a rozvoje dovedností jednotlivců poskytováním profesních příležitostí a příležitostí k dobrovolnictví.

Zavádění pilíře sociálních práv bude kromě ESF+ podporovat i řada dalších nástrojů a programů z jiných okruhů, jako například Horizont Evropa, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova nebo Azylový a migrační fond. ESF+ bude také fungovat doplňkově s dalšími nástroji EU, které podporují realizaci strukturálních reforem, zejména s programem na podporu reforem.

Zefektivněný investiční fond InvestEU poskytne finanční prostředky ve výši 15,2 miliardy eur, včetně 4 miliard eur určených na sociální investice a rozvoj dovedností v rámci účelové položky s důrazem na sociální podniky a mikropodniky znevýhodněných osob. Tento fond tak nahradí stávající osu mikrofinancování a sociálního podnikání v rámci programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI).

ESF+ a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci se budou nadále vzájemně doplňovat, neboť ESF+ bude i nadále podporovat preventivní a anticipační opatření, zatímco EFG zůstane fondem mimo víceletý finanční rámec, který slouží k reakci na mimořádné události v případě rozsáhlé restrukturalizace.

Jak bude ESF+ podporovat investice do zdraví?

Program EU v oblasti zdraví bude začleněn do ESF+ a jeho priority budou v souladu se zásadou politiky veřejného zdraví v rámci evropského pilíře sociálních práv.

Program EU v oblasti zdraví přispívá již dnes k efektivitě, dostupnosti a odolnosti systémů zdravotní péče členských států, usnadňuje občanům Unie přístup k lepší a bezpečnější zdravotní péči a podporuje právní předpisy EU v oblasti zdraví a přeshraniční spolupráci. Například bylo v rámci programu v oblasti zdraví zřízeno 24 evropských referenčních sítí, které pomohly 27 až 36 milionům lidí trpícími vzácnými nemocemi.

Snižováním nerovností v oblasti zdraví v rámci členských států a mezi nimi, ochranou občanů před závažnými přeshraničními zdravotními hrozbami, podporou propagace zdraví a prevence nemocí zvýší složka týkající se zdraví odolnost a mobilitu občanů a přispěje k posílení zdravého životního stylu, čímž pomůže doplnit opatření v rámci ESF+.

Jaké jsou hlavní cíle složky týkající se zdraví?

Složka programu ESF+ týkající se zdraví je zaměřena na podporu a doplnění úsilí členských států o dosažení těchto cílů:

  • Posílit v EU připravenost na krizi, její řízení a reakci na ni za účelem ochrany občanů před přeshraničními zdravotními hrozbami.
  • Posílit systémy zdravotní péče investicemi do propagace zdraví a prevence nemocí podporou digitální transformace v oblasti zdravotnictví a péče a vytvořit udržitelný zdravotní informační systém EU a procesy vnitrostátních reforem pro efektivnější, dostupnější a odolnější systémy zdravotní péče.
  • Podpořit právní předpisy EU v oblasti zdraví, které se týkají léčivých přípravků, zdravotnických prostředků, hodnocení zdravotnických technologií, látek lidského původu, tabáku a přeshraniční zdravotní péče a posílit vědecké výbory Komise „Bezpečnost spotřebitele“ a „Zdravotní, environmentální a vznikající rizika“.
  • Podpořit integrované činnosti zaměřené na vytvoření evropských referenčních sítí (ERN), rozvoj spolupráce v oblasti hodnocení zdravotnických technologií (HTA) při přípravě nových harmonizovaných pravidel a zavádění osvědčených postupů na podporu strukturálních inovací, zejména v oblasti veřejného zdraví.

Jaké jsou cíle Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na období po roce 2020?

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je konkrétním vyjádřením solidarity EU s evropskými pracovníky, kteří přišli o práci. Od svého spuštění v roce 2007 fond zmobilizoval 611 milionů eur ve prospěch 147 000 propuštěných pracovníků a mladých lidí, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Cílem financování z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci je zlepšit kvalifikaci a zaměstnatelnost těchto pracovníků a usnadnit obecné zvyšování dovedností evropských pracovních sil tak, aby nikdo nebyl opomenut, a pomoci propuštěným pracovníkům najít nové zaměstnání.

Co je pro EFG v příštím rozpočtu EU nové?

Podporu z EFG mohou v současné době obdržet pouze takové případy propouštění, k nimž došlo v důsledku měnící se struktury světového obchodu nebo v důsledku finanční a hospodářské krize. Podle návrhu Komise na příští rozpočet EU bude pro financování způsobilá širší škála významných restrukturalizačních opatření. Tím by se zajistila dostatečná flexibilita fondu, aby mohl reagovat na současné nebo budoucí hospodářské výzvy, jako je automatizace a digitalizace, a  jeho větší inkluzivnost.

Komise rovněž navrhuje, aby se prahová hodnota způsobilosti snížila z 500 propuštěných pracovníků na 250. V mnoha regionech totiž velmi velké podniky neexistují, avšak i restrukturalizační akce s menším počtem propouštěných pracovníků mají v těchto regionech velmi významný dopad.

Míra spolufinancování ze strany fondu, která v současnosti činí 60 %, bude navíc uvedena do souladu s nejvyššími mírami spolufinancování z ESF+ pro daný členský stát. V řadě případů by to znamenalo, že EU bude spolufinancovat vyšší podíl celkových nákladů.

Kolik finančních prostředků se přidělí Evropskému fondu pro přizpůsobení se globalizaci?

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci zůstane jedním ze speciálních nástrojů, které Unii umožňují reagovat na nepředvídané události. Proto se na něj nevztahují rozpočtové stropy víceletého finančního rámce. Maximální částka, kterou by EFG v období 2021–2027 mohl využít, činí přibližně 1,6 miliardy eur (v běžných cenách), průměrně tedy 225 milionů eur ročně oproti 170 milionům eur ročně v rámci stávajícího období.

 

[1] Podle údajů Eurostatu v letech 2015 až 2017 podalo v Evropské unii žádost o azyl přibližně 3,1 milionu státních příslušníků třetích zemí (první žádosti o azyl), z toho 1,4 milionu (45 %) dostalo mezinárodní ochranu. Toto číslo nezahrnuje nezletilé osoby bez doprovodu. Zdroj: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Asylum_statistics

 

 

MEMO/18/3922

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar