Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Přehled údajů

Regionální rozvoj a politika soudržnosti po roce 2020: otázky a odpovědi

Štrasburk 29. května 2018

Regionální rozvoj a politika soudržnosti po roce 2020: otázky a odpovědi

Viz IP/18/3885

  1. Modernizovaná politika soudržnosti pro všechny regiony

Komise navrhuje modernizovat politiku soudržnosti. Cílem je zvýšit hospodářskou a sociální konvergenci a současně pomoci regionům plně využít potenciálu globalizace a vybavit je vhodnými nástroji pro silný a trvalý růst. Pro financování v rámci politiky soudržnosti v Evropě zůstávají způsobilé všechny regiony, nadále na základě tří kategorií: méně rozvinuté, přechodové a více rozvinuté regiony.

Jaké jsou nové investiční priority politiky soudržnosti?

Zatímco v období 2014–2020 bylo 11 „tematických cílů“, nová politika soudržnosti nyní zaměří své zdroje na 5 cílů tam, kde může EU nejvíce pomoci:

1) inteligentnější Evropa díky inovacím, digitalizaci, ekonomické transformaci a podpoře malých a středních podniků;

2) zelenější, bezuhlíková Evropa díky provádění Pařížské dohody a investicím do transformace energetiky, obnovitelných zdrojů a boje proti změně klimatu;

3) propojenější Evropa díky strategickým dopravním a digitálním sítím;

4) sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv a podpoře kvalitní zaměstnanosti, vzdělávání, dovedností, sociálního začleňování a rovného přístupu ke zdravotní péči;

5) Evropa bližší občanům díky podpoře místně vedených strategií rozvoje a udržitelného rozvoje měst v celé EU.

Většina investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti bude směřovat na první dva cíle: inteligentnější Evropa a zelenější Evropa. Členské státy budou do těchto priorit investovat 65 % až 85 % svých přídělů z těchto dvou fondů, v závislosti na svém relativním bohatství.

„Tematické zaměření“, tj. rozdělení zdrojů podle cílů politiky, již nebude probíhat na regionální úrovni, ale na úrovni celostátní. To umožní větší flexibilitu při koncipování jednotlivých programů fondů EU, aby byly lépe přizpůsobeny specifickým regionálním potřebám.

V souladu se závazkem Komise představeným v jejím návrhu příštího dlouhodobého rozpočtu EU by měly investice z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti pomoci k dosažení celorozpočtového cíle, kterým je alespoň 25 % výdajů EU přispívajících k opatřením v oblasti klimatu. Plnění tohoto cíle programy politiky soudržnosti bude sledováno.

Jak budou tyto prostředky přidělovány?

Nová metoda přidělování prostředků vychází z tzv. „berlínského vzorce“ přijatého Evropskou radou v roce 1999, který zahrnuje různé metody výpočtu tří různých kategorií regionů (méně rozvinuté, přechodové a více rozvinuté regiony).

Tato metodika bere v úvahu rozdíl mezi HDP na obyvatele v daném regionu a průměrem EU, aby se zohlednila regionální prosperita. Zahrnuje rovněž sociální, hospodářské a územní výzvy, jako je nezaměstnanost, nízká hustota obyvatelstva a u více rozvinutých regionů úrovně vzdělání. Tato metoda již byla v následných programových obdobích pozměněna, aby odrážela vývoj sociální a hospodářské soudržnosti v Evropě.

Komise dnes navrhuje změnu této metody, která bude odrážet vývoj nerovností v průběhu posledních let, nadále směřovat zdroje do regionů, které musí dohnat zbytek EU nejvíce a zajišťovat spravedlivé zacházení pro všechny.

Přidělovací systém politiky soudržnosti je tedy mírně upraven, aby byly další zdroje směřovány do méně rozvinutých členských států a aby byla poskytnuta větší finanční podpora regionům, které čelí průmyslové transformaci. Je stále převážně založen na HDP na obyvatele, ale zahrnuje také nová kritéria pro všechny kategorie regionů – nezaměstnanost mladých lidí, nízká úroveň vzdělání, změna klimatu a přijímání a integrace migrantů – aby lépe odrážel socioekonomickou situaci na místě. V neposlední řadě Komise navrhuje tzv. „záchrannou síť“, aby se zabránilo příliš prudkým změnám v přídělech členských států.

Pokud jde o Fond soudržnosti, je metoda beze změny: z Fondu soudržnosti budou čerpat členské státy, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU.

  1. Jednodušší a pružnější rámec pro politiku soudržnosti

Zjednodušení bylo hlavní zásadou Evropské komise při přípravě nových pravidel politiky soudržnosti na období 2021–2027. Již v rané fázi svého funkčního období – v roce 2015 Junckerova Komise pověřila skupinu na vysoké úrovni skládající se z nezávislých odborníků předložením konkrétních návrhů na zjednodušení přístupu k finančním prostředkům EU a jejich využívání, a to rovněž v souvislosti s přípravou rámce pro období po roce 2020.

Potřeba méně početných, stručnějších a jasnějších pravidel byla dále zdůrazněna v červnu 2017 v diskusním dokumentu Komise o budoucnosti financí EU a potvrzena občany EU při veřejné konzultaci, která se uskutečnila v lednu 2018 – 80 % respondentů v ní požadovalo méně složitá pravidla a snížení administrativní zátěže pro příjemce finančních prostředků EU.

Pokud jde o pružnost, migrační a uprchlická krize v roce 2015, ale také stále častější přírodní katastrofy jasně ukázaly, že pravidla politiky soudržnosti by měla umožnit rychleji a účinněji reagovat na nepředvídané události.

Proč jeden soubor pravidel pro sedm různých fondů?

Roztříštěnost pravidel, jimiž se řídí jednotlivé fondy EU, které jsou realizovány v partnerství s členskými státy (tzv. „sdílené řízení“), komplikuje život orgánů spravujících programy a odrazuje podniky a podnikatele od žádostí o různé zdroje financování EU.

Komise nyní navrhuje jeden soubor pravidel pro 7 fondů EU realizovaných v rámci sdíleného řízení: Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský sociální fond+, Evropský námořní a rybářský fond, Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a nástroj pro správu hranic a víza.

Zvláštní předpisy pak doplní některá ustanovení nezbytná pro specifika jednotlivých fondů, aby byly zohledněny jejich odlišné principy, cílové skupiny a metody realizace.

Tento jeden soubor pravidel zjednoduší život správcům programů i příjemcům. Usnadní se tím také synergie, například mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj a Evropským sociálním fondem+ v rámci integrovaných plánů rozvoje měst pro obnovu zanedbaných městských oblastí.

Azylový a migrační fond může, spolu s fondy politiky soudržnosti, financovat místní strategie integrace migrantů a žadatelů o azyl; zatímco Azylový a migrační fond by se zaměřil na krátkodobé potřeby po příjezdu (například příjem a zdravotní péče), fondy politiky soudržnosti by mohly podpořit dlouhodobou sociální a profesní integraci.

Kromě toho nová ustanovení rovněž umožní jednodušší synergie s dalšími nástroji ze souboru nástrojů rozpočtu EU, jako jsou např. společná zemědělská politika, program pro inovace Horizont Evropa, nástroj EU pro mobilitu ve vzdělávání Erasmus+ a program pro životní prostředí a opatření v oblasti klimatu LIFE.

Co usnadní život malým podnikům využívajícím prostředky EU?

Budou mít více možností zjednodušeného vykazování nákladů. Příjemci již tedy nebudou muset předkládat každou fakturu nebo výplatní listinu, ale budou moci používat odhady, jako jsou například paušální částky nebo pevné ceny pro určité kategorie nákladů nebo pro zaměstnance a ostatní obchodní náklady, jako je pojištění nebo nájemné. Náklady jim budou moci být rovněž proplaceny na základě dosažených výsledků.

Jak jsou zjednodušeny postupy auditu a kontroly?

1) Na začátku programového období nebude potřeba opakovat časově náročný proces určení orgánů odpovědných za realizaci programů politiky soudržnosti, jako tomu bylo v letech 2014–2020. Členské státy mohou zachovat stávající systém realizace.

2) V případě programů s dobře fungujícím systémem řízení a kontroly a dobrými výsledky (tj. nízká míra chyb) navrhuje Komise více se spoléhat na již zavedené vnitrostátní kontrolní postupy.

3) Dojde k rozšíření zásady jednoho auditu. To znamená, že příjemci finančních prostředků, jako jsou malé podniky a podnikatelé, by měli být podrobeni pouze jedné kontrole, nikoliv několika, případně i ne zcela koordinovaným auditům.

Jak bude při menším počtu kontrol zajištěna správnost výdajů?

Návrh Komise týkající se budoucích pravidel pro politiku soudržnosti si klade za cíl udržet správnou rovnováhu mezi odpovědností, zjednodušením a výkonností. I v případě mírnějších postupů bude mít Komise pro řádné řízení finančních prostředků EU nadále velmi přísná pravidla.

Vnitrostátní orgány budou muset vytvořit své vlastní strategie auditu. Kromě toho bude mezi Komisí a členskými státy stále existovat minimální auditní mechanismus pro účely získání jistoty.

V čem je nový rámec pružnější?

1) Díky přezkumu v polovině období.

Při přijetí programů pro období 2021–2027 budou na priority přiděleny pouze prostředky pro roky 2021–2024. Příděly pro zbývající dva roky – 2026 a 2027 budou stanoveny na základě hloubkového přezkumu v polovině období v roce 2024, který povede k odpovídající úpravě programů v roce 2025. Členské státy zhodnotí programy s přihlédnutím k těmto čtyřem prvkům:

  • výzvy identifikované v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v rámci evropského semestru v roce 2023 a 2024,
  • socioekonomická situace dotčeného členského státu nebo regionu,
  • pokrok v úsilí o dosažení milníků výkonnostního rámce programů,
  • výsledek technické úpravy, která bude provedena v roce 2024 a povede k přezkoumání vnitrostátního finančního krytí politiky soudržnosti na základě nejnovějších statistik.

2) Díky možnosti převodu peněz z jedné priority na jinou v rámci programu podporovaného z fondů EU, aniž by bylo zapotřebí formálního souhlasu Komise. Prahová hodnota pro takový převod je stanovena na úrovni 5 % rozpočtu na danou prioritu.

3) Díky zvláštnímu ustanovení pro případ přírodní katastrofy, které umožní zmobilizovat finanční prostředky ještě tentýž den.

  1. Prohloubený územní rozměr pro lepší řešení specifických regionálních potřeb

Jak bude politika soudržnosti lépe podporovat specifické regionální potřeby?

Řada velkých výzev nadcházejících deseti let – boj proti vyloučení, změna klimatu nebo integrace migrantů – bude muset být řešena v evropských městech a metropolitních oblastech. Proto Komise navrhuje další posílení městské dimenze v politice soudržnosti.

6 % z finančního krytí Evropského fondu pro regionální rozvoj je vyhrazeno na investice do udržitelného rozvoje měst na vnitrostátní úrovni. Rámec na období 2021–2027 také vytváří Evropskou městskou iniciativu, nový nástroj pro spolupráci mezi městy, inovace a budování kapacit napříč všemi tematickými prioritami městské agendy pro EU (integrace migrantů, bydlení, kvalita ovzduší, městská chudoba nebo transformace energetiky atd.).

Navíc v souladu s 5. cílem politiky soudržnosti „Evropa bližší občanům“ bude Komise nadále podporovat místně vedené strategie rozvoje vyvinuté na úrovni co nejbližší občanům.

Tyto místní strategie v podobě již existujících nástrojů „Integrované územní investice“ a „Komunitně vedený místní rozvoj“ by měly být rozvíjeny a schvalovány odpovědnými místními nebo územními orgány, jež by měly být víc zapojeny do výběru projektů financovaných EU nebo by jej měly mít na starosti. „Komunitně vedený místní rozvoj“ by měl podporovat strukturální změny a posílenou místní inovační kapacitu.

Jak bude politika soudržnosti dále podporovat přeshraniční spolupráci?

V období 2021–2027 usnadní meziregionální a přeshraniční spolupráci především nová možnost existující v rámci všech 5 cílů, na jejímž základě region může použít části svého vlastního přídělu na financování projektů kdekoli v Evropě společně s dalšími regiony. Jedná se v jistém smyslu o zavedení přidané hodnoty programů „Interreg“ do všech programů politiky soudržnosti.

Evropský fond pro regionální rozvoj bude i nadále financovat specifické programy „Interreg“. Hlavní novinky pro období 2021–2027 jsou tyto:

1) Silnější zaměření na institucionální spolupráci a společné veřejné služby

V období 2021–2027 bude na programy Interreg přiděleno z Evropského fondu pro regionální rozvoj 9,5 miliard eur. Zdroje budou více zaměřeny na pozemní hranice mezi členskými státy, v nichž dochází k četné přeshraniční interakci. Investice Interreg budou podporovat větší institucionální spolupráci a napomohou rozvoji společných služeb veřejného zájmu.

Pro zlepšení kvality života 150 milionů občanů žijících v příhraničních regionech Komise navrhuje pomoci členským státům překonat zbývající přeshraniční překážky tím, že umožní, aby se na dobrovolném základě a po schválení příslušnými odpovědnými orgány pravidla jednoho členského státu uplatňovala i v sousedním členském státě na časově omezený specifický projekt nebo akci. To by mohlo například pomoci vzniku více přeshraniční dopravní infrastruktury nebo zdravotnických zařízení.

2) Vytváření nových panevropských klastrů v oblasti inovací

Kromě nové možnosti regionů rozvíjet společné projekty v rámci svých vlastních programů vytvářejí pravidla politiky soudržnosti na období 2021–2027 „Meziregionální inovační investice“, což je nástroj inspirovaný úspěchem iniciativy Vanguard a pilotní akce Meziregionální inovační partnerství v letech 2014–2020.

Regiony s odpovídajícími přednostmi tzv. „inteligentní specializace“ dostanou větší finanční podporu, aby spolupracovaly a zapojily i tvůrce politik, výzkumné pracovníky, podniky a další aktéry v oblasti inovací. Cílem je rozšířit „financovatelné“ meziregionální projekty, které mohou vytvářet evropské hodnotové řetězce v prioritních odvětvích, jako jsou data velkého objemu, bioekonomika, účinné využívání zdrojů, propojená mobilita či vyspělá výroba.

Bude Komise pokračovat v programu PEACE?

Evropský fond pro regionální rozvoj poskytuje již více než 20 let také specifické financování přeshraničních programů na podporu míru a usmíření v Severním Irsku a v pohraničních regionech Irska. Komise má v úmyslu navrhnout, aby se v těchto programech pokračovalo na základě jejich stávajících řídicích struktur. Nový program PEACE+, který integruje program Interreg pro Severní Irsko a pohraniční regiony Irska, bude přispívat k sociální a hospodářské stabilitě v těchto regionech.

Budou nejvzdálenější regiony stále dostávat speciální podporu?

EU bude i nadále poskytovat speciální podporu svým devíti nejvzdálenějším regionům (Azory, Kanárské ostrovy, Guadeloupe, Francouzská Guyana, Madeira, Martinik, Mayotte, Réunion a Svatý Martin) s cílem pomoci jim řešit jejich specifické územní, hospodářské a sociální výzvy.

V souladu s novou strategií pro nejvzdálenější regiony, která byla předložena v říjnu 2017, budou těmto regionům poskytnuty prostředky k tomu, aby rozvíjely své přednosti, jako je růst modré ekonomiky, vesmírné vědy a obnovitelné zdroje, a těžily z výhod globalizace.

1) Budou i nadále dostávat doplňkové příděly finančních prostředků EU[1]. *

2) Bude jim umožněna větší flexibilita při rozdělení zdrojů podle cílů politik („tematické zaměření“).

3) Nejvzdálenější regiony získají v rámci programů Interreg na období 2021–2027 novou, speciální podporu k prohloubení jejich integrace v jejich regionálním prostoru a zintenzivnění spolupráce mezi sebou navzájem nebo se sousedními třetími a partnerskými zeměmi.

  1. Posílená vazba na evropský semestr a správu ekonomických záležitostí Unie

Aby byly investice EU výkonné a každé euro vynaložené v praxi přineslo výsledky, je potřeba solidní makroekonomický rámec a prostředí příznivé pro podnikání. Politika soudržnosti podporuje strukturální reformy a zdravé hospodářské politiky již v rozpočtovém období 2014–2020. Zaprvé prostřednictvím tzv. „předběžných“ podmínek, což jsou předpoklady, které členské státy musely splnit, aby získaly finanční prostředky, a zadruhé prostřednictvím makroekonomické podmíněnosti, což tuto politiku propojuje s klíčovými mechanismy EU pro správu ekonomických záležitostí.

V návrhu Komise týkajícím se budoucí politiky soudržnosti je tato vazba ještě více posílena. To přispěje k příznivému prostředí pro růst v Evropě, takže investice EU i celostátní, regionální a místní investice budou moci dosáhnout svého plného potenciálu. Bude rovněž zajištěna plná doplňkovost a koordinace s novým, posíleným programem na podporu reforem.

Jaké jsou nové základní podmínky?

Tzv. „základní“ podmínky představují pokračování přístupu předběžných podmínek zavedených pro období financování 2014–2020. Bylo navrženo přibližně 20 podmínek, které odpovídají zhruba polovině podmínek v předchozím období. Týkají se podobných tematických oblastí jako v letech 2014–2020, například energetické účinnosti, a stále zahrnují strategie inteligentní specializace pro směřování investic do výzkumu a inovací.

Existují také čtyři horizontální základní podmínky v oblasti zadávání veřejných zakázek, státní podpory a v souvislosti s uplatňováním Evropské listiny základních práv a Úmluvy OSN o osobách se zdravotním postižením.

Postupy spojené se základními podmínkami jsou podobné, ale jednodušší; například není potřeba předložit žádný akční plán pro případ jejich neplnění. Členské státy však nebudou moci zasílat Komisi žádosti o platby na projekty financované EU týkající se nesplněných předběžných podmínek. Jejich plnění je potřeba dodržovat po celé období.

Jak je vazba na evropský semestr a správu ekonomických záležitostí Unie posílena?

V období 2021–2027 budou dvakrát zohledněna doporučení v rámci evropského semestru pro jednotlivé země: nejdříve jako plán pro programování fondů a koncepci programů politiky soudržnosti na počátku období 2021–2027.

Poté budou aktuální doporučení pro jednotlivé země rovněž vodítkem pro přezkum programů v polovině období, který bude proveden v roce 2024, aby bylo možné je přizpůsobit novým nebo přetrvávajícím výzvám. V průběhu tohoto období by měly členské státy pravidelně předkládat Komisi zprávu o svém pokroku při provádění programů na podporu doporučení pro jednotlivé země.

Zachována je makroekonomická podmíněnost, aby investice EU probíhaly ve zdravém fiskálním prostředí. Pokud členský stát nepřijme účinná nebo nápravná opatření v kontextu klíčových mechanismů EU pro správu ekonomických záležitostí (postup při nadměrném schodku, postup při nadměrné nerovnováze) nebo neprovede opatření požadovaná v programu podpory stability, Komise předloží Radě návrh k pozastavení všech nebo části závazků nebo plateb v rámci jednoho či více programů daného členského státu. Komise však může z důvodu výjimečných hospodářských okolností nebo na základě odůvodněné žádosti dotčeného členského státu doporučit, aby Rada toto pozastavení zrušila.

  1. Účinné finanční řízení a posílená pravidla pro lepší výkonnost investic EU

Zkušenosti z minulosti ukázaly význam včasného nastartování investic v praxi a udržení rychlého realizačního tempa. Tímto způsobem mohou projekty financované EU přinášet výsledky pro občany co nejdříve.

Kromě toho v období 2014–2020 přineslo spuštění platformy otevřených dat politiky soudržnosti novou úroveň transparentnosti a odpovědnosti při řízení prostředků EU. Občané mají možnost sledovat vývoj výběru projektů a míry plateb i pokrok investic EU oproti předem stanoveným cílům. V období 2021–2027 nové požadavky na členské státy v oblasti vykazování umožní občanům tento pokrok sledovat téměř v reálném čase.

Jak bude Komise monitorovat výkonnost a pokrok v oblasti investic?

Výše zmíněný přezkum v polovině období zohlední pokrok při dosahování cílů stanovených pro každý program na začátku období a může vést k určité úpravě programu, pokud to bude zapotřebí.

Kromě toho budou výroční zprávy o provádění nahrazeny výročním přezkumem ve formě dialogu mezi programovými orgány a Komisí o klíčových otázkách provádění a výkonnosti. Členské státy budou Komisi posílat údaje o provádění každé dva měsíce a tyto údaje budou nahrávány na platformu otevřených dat politiky soudržnosti, a tudíž budou k dispozici občanům.

Jaká jsou nová pravidla pro zrušení závazků?

Zrušení závazků znamená, že jestliže členský stát o částku vyčleněnou na určitý program do uplynutí určité doby nepožádal – tj. Komise neobdržela žádné faktury k úhradě této částky, nebudou již tyto peníze na zmíněný program k dispozici a vrátí se do rozpočtu EU. Tento mechanismus je navržen tak, aby zajistil účinnou a rychlou realizaci programů.

Nový rámec zahrnuje návrat k pravidlu n+2 (roky), na rozdíl od pravidla n+3 platného v letech 2014–2020. K tomu dojde postupně, aby byl zajištěn odpovídající prostor pro přizpůsobení, a zároveň to povede k posílení finančního řízení.

Zachování dosavadního systému a kontinuita, s možností převést projekty z let 2014–2020 do nového období, povede k rychlému zahájení programového období, což s ohledem na pravidlo o zrušení závazků usnadní úspěšné řízení programů.

Za stejným účelem byly rovněž sníženy částky předběžného financování a nyní budou představovat 0,5 % zdrojů programu, které budou vypláceny každý rok, s výjimkou roku 2027, což bude poslední rok nového období financování.

Další informace:

Právní texty a informativní přehledy

 

 

[1] Přes 1,6 miliard eur v běžných cenách z Evropského fondu pro regionální rozvoj bude přiděleno nejvzdálenějším a severním řídce osídleným regionům. * [aktualizováno 6. 6. 2018 v 11.00]

 

MEMO/18/3866

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar