Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Přehled údajů

Otázky a odpovědi: Komise odpovídá na evropskou občanskou iniciativu týkající se glyfosátu a oznamuje zvýšení transparentnosti vědeckých hodnocení

Štrasburk 12. prosince 2017

Proč Komise glyfosát nezakázala?

V současné době neexistují žádné vědecké ani právní základy, které by zákaz glyfosátu odůvodňovaly. Po provedení komplexního a transparentního vědeckého postupu, kdy bylo zveřejněno více než 6 000 stran vědeckého posouzení, byl v rámci posouzení rizik vypracovaného na úrovni EU učiněn závěr, že glyfosát nezpůsobuje rakovinu a že v případě použití v souladu se správnou zemědělskou praxí nepředstavuje nepřijatelné riziko pro životní prostředí. Po tomto důkladném vědeckém posouzení všech dostupných údajů o glyfosátu a poté, co zástupci členských států dne 27. listopadu 2017[1] hlasovali ve prospěch návrhu, dnes Komise přijala obnovení schválení glyfosátu na dalších pět let.

Vnitrostátní orgány v Kanadě, Japonsku, Austrálii a na Novém Zélandu, jakož i smíšený výbor FAO–WHO pro rezidua pesticidů (JMPR) dospěly k témuž závěru. Pouze jediná agentura – Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) – má rozdílný názor, pokud jde o posouzení možné souvislosti mezi glyfosátem a rakovinou u lidí.

Posouzení vlivu glyfosátu na životní prostředí na úrovni EU navíc neposkytlo žádné důkazy, které by naznačovaly zhoršování stavu ekosystému způsobené glyfosátem, pokud se tento přípravek používá v souladu s podmínkami schválení a v souladu se správnou zemědělskou praxí. Komise však bude požadovat, aby členské státy při posuzování žádostí o povolení přípravků obsahujících glyfosát věnovaly zvláštní pozornost rizikům pro biologickou rozmanitost, jakož i k ochraně neprofesionálních uživatelů.

Dále má také Evropská komise zákonnou povinnost odpovídat na žádosti o schválení nebo obnovení schválení, přičemž musí zohlednit posouzení rizik vypracované na úrovni EU.

Jaký je nyní status glyfosátu v EU?

Dne 27. listopadu 2017 členské státy EU hlasovaly ve prospěch návrhu Komise na pětileté obnovení schválení, které dnes přijala Komise. To navazuje na iniciativu předsedy Junckera, aby se tato záležitost projednala několikrát ve sboru členů Komise, v důsledku čehož byla navrhovaná doba obnovení zkrácena z patnácti na pět let, aby se zohlednilo nejnovější usnesení Evropského parlamentu a získala podpora co možná největšího počtu členských států. Nyní je na členských státech, aby všechny přípravky na bázi glyfosátu dostupné na svém území znovu posoudily.                                                                                                      

Proč pět, a ne patnáct let?

Přestože Komise pro obnovení schválení účinné látky obvykle navrhuje období patnácti let, pokud jsou všechna kritéria schválení splněna, glyfosát není obvyklý případ.

Kromě výsledku vědeckých posouzení glyfosátu provedených na úrovni EU Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) a členskými státy byly při stanovení vhodné doby obnovení zohledněny i jiné legitimní faktory. Přestože již existuje velké množství informací o účinné látce glyfosátu, ve srovnání s jinými účinnými látkami se dodatečné informace týkající se glyfosátu zveřejňují mimořádně často.

Komise proto při rozhodování o délce období schválení glyfosátu zohlednila možnosti rychlého budoucího vývoje v oblasti vědy a techniky, a to i s ohledem na skutečnost, že glyfosát je nejrozšířenějším herbicidem v EU.

Kromě toho Komise zohlednila nejnovější nezávazná usnesení přijatá Evropským parlamentem. Rozhodnutí, které bylo dnes formálně přijato, také důkladně zohledňuje čtvrtou evropskou občanskou iniciativu.

Co se stane s přípravky na bázi glyfosátu, jako je Roundup? Ty jsou také automaticky znovu povoleny?

Ne. To záleží na členských státech. Členské státy zodpovídají za povolování a používání přípravků na ochranu plodin (pesticidů) obsahujících aktivní látky na svém území.

Na úrovni EU se rozhoduje pouze o schválení účinných látek. Toto rozdělení odpovědnosti vychází ze zásady subsidiarity a odráží rozdíly v klimatických, zemědělských a environmentálních podmínkách v členských státech.

Po obnovení schválení glyfosátu musí členské státy znovu zhodnotit všechny stávající povolené přípravky obsahující aktivní látku, jako je například přípravek Roundup. Pokud držitelé povolení požádají vnitrostátní orgány o zachování dřívějších povolení, mohou členské státy rovněž rozhodnout, že zavedou omezení nebo zákazy pro některé nebo všechny z nich, pokud je to opodstatněné na základě důkazů souvisejících s konkrétními okolnostmi na jejich území.

Viz informace o tom, jak se pesticidy v EU schvalují:

http://ec.europa.eu/assets/sante/food/plants/pesticides/lop/index.html

Co hodlá Komise udělat pro zlepšení přístupu veřejnosti k vědeckým studiím, které předkládá průmyslové odvětví?

Komise plně souhlasí s tím, že transparentnost ve vědeckém posuzování a rozhodování má zásadní význam pro zajištění důvěry v regulační systém v oblasti bezpečnosti potravin. Proto Komise do jara 2018 předloží legislativní návrh, který dále zvýší transparentnost a kvalitu studií používaných při vědeckém posuzování látek.Návrh se bude týkat těchto a jiných relevantních aspektů, jako je řízení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA).

Zejména se bude zabývat možnostmi, jak zvýšit transparentnost studií, které si nechal vypracovat průmysl, a posílit správu pro provádění těchto studií. Předtím bude provedena veřejná konzultace.

Významná část studií a další informace předložené průmyslovým odvětvím pro hodnocení účinných látek jsou již veřejně přístupné. To zahrnuje souhrn dokumentace, hodnotící zprávu členského státu zpravodaje, na jejímž základě EFSA provádí veřejnou konzultaci, veškeré připomínky odborníků z členských států a veřejnosti a odpovědi na ně, zprávy ze setkání odborníků v rámci vzájemného hodnocení a závěry EFSA. V případě vědeckého posouzení glyfosátu již bylo zveřejněno více než 6 000 stran.

Jaké jsou možnosti veřejného financování vědeckých studií o přípravcích, jako je glyfosát?

Náklady na jednotlivé studie činí několika tisíc až několik milionů eur. Komise je však i nadále věrná zásadě, že veřejné peníze by neměly být používány k zadání studií, které by průmyslovému odvětví napomohly k uvedení výrobku na trh. Komise nicméně v nadcházejících měsících prověří, zda by v úvahu přicházela inovativní řešení, jako je financování ad hoc studií evropskými agenturami v případě závažných pochybností o široce používaných látkách. V takových případech by se mohlo rovněž uvažovat o zapojení veřejných vnitrostátních orgánů a posílení auditu studií.

Je současné používání pesticidů v EU udržitelné?

Politika EU již je zaměřena na snižování závislosti na pesticidech a dosažení budoucnosti bez pesticidů, jak požaduje evropská občanská iniciativa „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“. Pořadatelé evropské občanské iniciativy vyzvali ke „stanovení povinných cílů pro snižování využívání pesticidů platných v celé EU s cílem dosáhnout budoucnosti bez pesticidů“.

Členské státy jsou oprávněny k (udržitelnému) používání pesticidů na svém území a zodpovídají za ně. Zároveň však provedení směrnice o udržitelném používání[2] zůstává stále nejednotné. Jak uvádí zpráva zveřejněná v říjnu 2017, zatímco národní akční plány v oblasti pesticidů přijaly všechny členské státy – v mnoha případech se značným zpožděním a s velkou různorodostí, pokud jde o úplnost a pokrytí, – jen pět členských států[3] stanovilo měřitelné cíle na vysoké úrovni, přičemž čtyři z nich se soustředily na snížení rizika a jeden na snížení používání.

Komise i nadále vyzývá členské státy k vynaložení dalšího úsilí včetně certifikace a odborné přípravy profesionálních uživatelů, distributorů a poradců, omezení prodeje pesticidů pro profesionální použití na osoby, které jsou držiteli osvědčení, zavedení přísných podmínek pro nakládání s pesticidy a jejich skladování, ke kontrole postřikovacích zařízení, obecnému zákazu leteckého postřiku, omezení používání pesticidů v určitých oblastech, jako jsou veřejné parky, k ochraně vodního prostředí a poskytování informací široké veřejnosti.

Nedávno přijaté sdělení Komise nazvané „Budoucnost potravinářství a zemědělství“[4] uznává potřebu podpory cílů směrnice o udržitelném používání.

Jaká je úloha integrované ochrany rostlin (IPM)?

Směrnice o udržitelném používání vyžaduje, aby členské státy podporovaly ochranu rostlin s nízkými vstupy pesticidů a dle možností upřednostňovaly nechemické metody. Integrovaná ochrana rostlin je základním kamenem směrnice, avšak členské státy nekontrolují systematicky dodržování zásad IPM na úrovni jednotlivých pěstitelů. Třebaže členské státy přijímají řadu opatření na podporu používání IPM, není tím nutně zajištěno, že uživatelé příslušné techniky skutečně provádějí. Ve zprávě byl učiněn závěr, že členské státy stále používají IPM v nedostatečné míře.

Navíc členské státy dosud nestanovily jasná kritéria, kterými by zajistily, že obecné zásady integrované ochrany rostlin dodržují všichni profesionální uživatelé. Tato kritéria jsou zapotřebí k ověření toho, zda bylo dosaženo zamýšleného výsledku IPM – snížení závislosti na pesticidech. Pokud tomu tak není, musí členské státy přijmout donucovací opatření.

Jak pomůže Komise členským státům snížit dopad pesticidů?

Komise bude podporovat členské státy při vývoji metodik pro posuzování souladu se zásadami integrované ochrany rostlin, s přihlédnutím k rozmanitosti zemědělství v EU a zásadě subsidiarity. Ochrana rostlin s nízkými vstupy pesticidů zahrnuje ekologické zemědělství, které se nyní provozuje na 6,2 % zemědělské plochy EU.

Komise rovněž dělá vše pro to, aby se zvýšila dostupnost nízkorizikových látek. Konkrétně bylo dosaženo toho, že se počet nízkorizikových a/nebo nechemických pesticidních látek schválených v EU od roku 2009 zdvojnásobil. Za účelem dalšího zvýšení dostupnosti nízkorizikových látek Komise v probíhajícím programu přezkumu upřednostnila posuzování potenciálně nízkorizikových účinných látek. Nedávným přijetím právního předpisu Komise vyjasnila stávající kritéria pro určování a schvalování nízkorizikových látek.

Komise bude také i nadále spolupracovat s členskými státy na šíření příkladů osvědčených postupů při provádění prostřednictvím pracovní skupiny a odborné přípravy. V rámci programu „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“ bude upřednostňováno posílení schopnosti členských států chápat a uplatňovat zásady udržitelného využívání.

V návaznosti na přijetí revidovaných národních akčních plánů a s aktualizovanými informacemi, které má Komise k dispozici ze svých auditů a jiných zdrojů, Komise v roce 2019 vypracuje další zprávu o používání pesticidů.

Jak bude měřen pokrok v provádění směrnice o udržitelném používání pesticidů?

Za účelem sledování trendů v oblasti snižování rizik používání pesticidů na úrovni EU Komise vytvoří harmonizované ukazatele rizik, které doplní stávající vnitrostátní ukazatele rizik. Ty Komisi umožní stanovit účinnost opatření při posuzování budoucích možností politiky.

Další informace:

Evropská občanská iniciativa: „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy

Tisková zpráva: Glyfosát: Komise odpovídá na evropskou občanskou iniciativu a oznamuje zvýšení transparentnosti vědeckých hodnocení
 

[1] Odvolací výbor dne 27. listopadu 2017; bylo dosaženo kladného stanoviska s členskými státy, přičemž osmnáct z nich (65,71 % obyvatelstva EU) hlasovalo pro obnovení, devět (32,26 %) bylo proti a jeden (2,02 %) se hlasování zdržel.

[2] https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides/sustainable_use_pesticides_en

[3] Čtyři členské státy (Belgie, Dánsko, Řecko a Německo) mají cíl snížení rizik a jeden (Francie) má cíl snížení používání.

[4] COM(2017) 713.

MEMO/17/5192

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar