Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Přehled údajů

Otázky a odpovědi: Mezinárodní den proti násilí na ženách

Brusel 24. listopadu 2017

Co dělá Komise v boji proti sexuálnímu obtěžování?

PROHLÁŠENÍ/17/4848

 

Co dělá Komise v boji proti sexuálnímu obtěžování?

Komise zasvětila rok 2017 boji proti násilí na ženách v celé EU. Vede v sociálních médiích kampaň, která má zlepšit informovanost o tomto problému a zaujímá proti násilí na ženách jasné stanovisko.

Komise financuje částkou 15 milionů eur specifické projekty zaměřené na prevenci, zlepšení informovanosti a konkrétní kroky usilující například o to, aby všichni pracovníci pomáhající těmto ženám byli řádně vyškoleni. Ženy musí věřit, že jejich svědectví bude bráno vážně. Teprve pak vzroste jejich ochota obtěžování nebo sexuální násilí hlásit.

V květnu 2017 přijala Rada na základě návrhu Komise rozhodnutí o podpisu Istanbulské úmluvy Rady Evropy (viz prohlášení). Istanbulská úmluva je právně závaznou smlouvou, jejímž cílem je boj proti násilí na ženách a dívkách, prevence násilí, ochrana obětí a ukončení beztrestnosti pachatelů. Komise tak podnikla první důležitý krok, který z Evropské unie činí podle mezinárodního práva plnohodnotnou stranu úmluvy. Jednání o přijetí rozhodnutí, které by umožnilo ratifikaci úmluvy ze strany EU, nyní probíhají. Před přijetím uvedeného rozhodnutí Rady musí s uzavřením dohody ze strany EU souhlasit Evropský parlament.

I v jiných oblastech jsou k dispozici finanční prostředky. Program Erasmus+ podporuje projekty a partnerství mezi vzdělávacími institucemi zaměřené na boj s diskriminací na základě pohlaví a také projekty bojující proti genderově podmíněnému násilí ve sportu, jako projekt VOICE (Hlasy pro pravdu a důstojnost – boj proti sexuálnímu násilí v evropském sportu hlasy osob, které mu byly vystaveny).

Co dělá Komise interně na ochranu svých zaměstnankyň a zaměstnanců?

Komise vyznává k jakékoli formě obtěžování politiku nulové tolerance. Naše interní pravidla vyžadují, aby všichni pracovníci jednali čestně, a jakákoli forma obtěžování je zakázána.

Opatření, která mají zabránit všem formám obtěžování, jsou v Evropské komisi zavedena od roku 2006. Tato opatření posiluje nově přijatá strategie pro rozmanitost a začlenění, která obsahuje další preventivní kroky.

V případě nevhodného chování se lidé mohou opřít o pevně daná pravidla a postupy, které je podpoří, aby se nebáli promluvit – ať již formální či neformální cestou.

V oddělení lidských zdrojů působí tým, jehož úkolem je prostudovat všechny stížnosti a v případě potřeby je prošetřit.

Nedávné události ve světě odstartovaly řadu otázek o sexuálním obtěžování i v Evropě, včetně orgánů EU. Dělá toho Komise dost?

Snažíme se jít příkladem, a proto usilujeme o další zlepšování. Interní pravidla hodláme dále přezkoumat, zejména s cílem kodifikovat novou judikaturu. Naší ambicí je mít během roku 2018 novou aktualizovanou strategii proti obtěžování.

Řekněme si to otevřeně: neměli bychom dopustit ani jediný případ obtěžování. Komise bude proto pokračovat v preventivních opatřeních a nadále prosazovat pracovní prostředí založené na vzájemné úctě. V případě potřeby se budou i nadále uplatňovat formální vyšetřování a sankce.

Jaká ochrana a podpora je pro oběti násilí k dispozici?

Od listopadu 2015 se uplatňuje směrnice o právech obětí, která stanoví soubor závazných práv obětí trestného činu a jasné povinnosti členských států EU tato práva v praxi garantovat. Uvedená pravidla uznávají, že oběti genderově podmíněného násilí a domácího násilí jsou obzvláště zranitelné. Oběti mají právo na ochranu a přístup ke službám podpory na základě svých potřeb (viz IP/15/6095 a informativní přehled).

Díky pravidlům EU pro uznávání ochranných příkazů mohou oběti domácího násilí při cestách mezi zeměmi EU rovněž využít zvláštní ochrany. Tato pravidla tvoří příslušná směrnice a nařízení.

Kromě toho existují pravidla pro odškodnění obětí trestných činů. Podle směrnice o odškodňování obětí mohou osoby, které se stanou obětí úmyslného násilného trestného činu v jiném členském státě EU, získat spravedlivé odškodnění od státu, v němž k trestnému činu došlo.

Jak EU bojuje proti obchodování s lidmi?

Převážná většina obětí obchodování s lidmi zaznamenaných v EU jsou ženy a dívky (80 %). EU považuje obchodování se ženami za formu násilí na ženách a přijala ucelený právní a politický rámec s cílem tento jev vymýtit. Směrnice o boji proti obchodování s lidmi stanoví ochranu obětí a prevenci toho, aby se jeho obětí stávali další lidé. Strategie EU pro vymýcení obchodu s lidmi 2012–2016 doplňuje tyto právní předpisy o sérii opatření, včetně opatření zaměřených na genderový aspekt obchodování s lidmi. Jako součást této strategie zveřejnila Komise v březnu 2016 studii o genderových otázkách obchodování s lidmi. Ve stejném roce pak vydala první zprávu o pokroku dosaženém při boji proti obchodování s lidmi, která obsahovala i zjištění týkající se žen a dívek.

Komise v brzké době zveřejní své priority v boji proti obchodování s lidmi. Ty budou vycházet z probíhající činnosti, hodnotit výsledky strategie EU na období 2012–2016 a zajišťovat kontinuitu úsilí, včetně zohledňování genderových aspektů, koordinace se zainteresovanými stranami a posílení znalostní základny.

Jaké údaje jsou shromažďovány s cílem lépe porozumět tomuto jevu?

Účinné politické strategie musí být založeny na přesných a srovnatelných údajích o genderově podmíněném násilí.

Z prvního celounijního průzkumu o zkušenostech žen s různými formami násilí, který provedla Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA), vyplývá, že násilí na ženách je v Evropě stále rozšířené. Výsledky průzkumu ukázaly, že každá třetí žena se během svého života stala obětí fyzického anebo sexuálního násilí a že 55 % bylo vystaveno sexuálnímu obtěžování.

V návaznosti na průzkum agentury pro základní práva zahájila Komise vypracování nové prevalenční studie v celé EU týkající se genderově podmíněného násilí, kterou bude koordinovat Eurostat s účastí národních statistických úřadů. Po pilotní fázi v roce 2018 bude studie zrealizována v letech 2019 a 2020. Eurostat rovněž shromažďuje statistické údaje o počtu nahlášených případů úmyslného zabití, znásilnění a sexuálních útoků, a to u mužů i žen. Z dostupných údajů vyplývá, že v mnoha členských státech je více než polovina všech ženských obětí vražd zabita partnerem, příbuzným nebo členem rodiny.

Evropský institut pro rovnost žen a mužů vypracoval metody a soubor ukazatelů, které mají pomoci odhadnout riziko mrzačení ženských genitálií. Agentura také coby součást svého indexu rovnosti žen a mužů vypracovala metodu měření genderově podmíněného násilí.

Evropská komise rovněž zveřejnila studii o genderově podmíněném násilí ve sportu. Tato studie obsahuje přehled právních a politických rámců v členských státech. Identifikuje několik osvědčených postupů v boji proti genderově podmíněnému násilí ve sportu a předkládá doporučení pro další opatření Komisi, členským státům a sportovním organizacím, mimo jiné doporučení, že pracovníci v oblasti sportu, kteří se v minulosti dopustili deliktu, by měli mít zakázáno přijmout jakoukoli funkci ve sportovním prostředí v Evropské unii.

Jak EU řeší genderově podmíněné násilí ve své azylové politice?

V souvislosti s probíhající reformou společného evropského azylového systému navrhla Evropská komise posílit ustanovení týkající se zranitelných žadatelů. Jedná se o ambicióznější ustanovení pro posuzování zranitelnosti a povinnost pro členské státy zohlednit zvláštní potřeby žadatelek, které se staly obětí genderově podmíněného násilí. Cílem těchto posílených ustanovení je rovněž zajistit, aby žadatelé o azyl měli přístup k lékařské péči, právní pomoci, vhodnému posttraumatickému poradenství a psychosociální péči. Návrh nového nařízení o azylovém řízení prosazuje mezinárodní ochranu zohledňující genderové aspekty. Ženy by například měly mít možnost individuálního pohovoru bez přítomnosti manžela nebo jiných členů rodiny. Je-li to možné, měly by jim asistenci poskytovat tlumočnice a lékařky, zejména pokud žadatelky mohly být obětí genderově podmíněného násilí.

Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) rovněž vypracoval několik nástrojů, které by měly pomoci zajistit účinné provádění právních předpisů týkajících se genderových otázek.

Co dělá EU pro podporu rovnosti žen a mužů v zemích mimo Evropskou unii?

Evropská unie klade lidská práva žen a rovnost žen a mužů do středu své veškeré vnější politiky. Vyvíjí maximální úsilí k posílení hlasu žen a dívek a k prosazování jejich politických, sociálních a ekonomických práv po celém světě.

Akční plán EU pro rovnost žen a mužů 2016–2020, strategický závazek pro rovnost žen a mužů 2016–2019 a globální strategie EU tvoří základní rámec činnosti a spolupráce EU s partnerskými zeměmi, mezinárodními organizacemi a organizacemi občanské společnosti, jakož i se soukromým sektorem. Akční plán EU pro rovnost žen a mužů 2016–2020 stanoví ambiciózní cíl, a sice do roku 2020 začlenit genderová opatření do 85 % všech nových iniciativ EU. Pokrok je nesporný: 92 % všech nových iniciativ přijatých v oblasti zahraniční politiky EU a přibližně 60 % všech nových iniciativ přijatých v rámci mezinárodní spolupráce EU a rozvojové činnosti bylo označeno za iniciativy, které jsou především nebo z velké části zaměřené na prosazování rovnosti žen a mužů anebo posílení postavení žen. V roce 2016 vyčlenila Evropská komise 419 milionů eur na konkrétní akce na podporu i rovnost žen a mužů a posílení postavení žen.

Vzhledem k tomu, že se rovnost žen a mužů prolíná celou Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a má zásadní význam pro dosažení všech cílů udržitelného rozvoje, přispěje EU k tomuto hlavnímu motoru rozvoje tím, že se také zaměří na konkrétní kroky, které potírají a brání jakékoli formě násilí na ženách a dívkách, posunem institucionální kultury EU a jejích členských států směrem k plnění závazků a podporou partnerských zemí k vytvoření příznivějšího prostředí pro uplatnění práv všech dívek a žen. Nedávno přijatý Evropský konsensus o rozvoji je součástí celkové reakce na Agendu 2030, který potvrzuje závazek EU prosazovat rovnost žen a mužů, práva dívek a žen a posílení jejich postavení coby prioritu ve všech oblastech činnosti a zajišťuje zařazení genderového hlediska do všech našich politik a programů.

Naše investice budou směřovat zejména k ženám a dívkám, jejichž práva jsou po celém světě porušována, jelikož jsou vyloučeny ze vzdělávání, trhu práce a politického života a zároveň čelí rozdílným pravidlům a zákonům týkajícím se dědictví, občanství a vlastnictví půdy. V roce 2017 poskytneme konkrétní pomoc obětem násilí v nejodlehlejších a nejcitlivějších oblastech. Za tímto účelem zahájila EU spolu s OSN iniciativu „Spotlight“ s rozpočtem 500 milionů eur, která má odstranit všechny formy násilí na ženách a dívkách.

V rámci uskutečňování agendy EU týkající se problematiky žen, míru a bezpečnosti je EU rovněž v čele boje za rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v konfliktních situacích. Podnikáme kroky při provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 o ženách, míru a bezpečnosti a sedmi jejích následných rezolucí.

Úzce spolupracujeme s OSN a všemi příslušnými zúčastněnými stranami na celém světě ohledně nutnosti řádně začlenit ženy do prevence konfliktů a situací po ukončení konfliktu, mimo jiné jejich účastí na mírových procesech a úsilím při boji proti všem formám násilí na ženách, včetně genderově podmíněného násilí a sexuálního násilí v konfliktech.

EU se s partnerskými zeměmi aktivně účastní mnohostranných fór s cílem kontinuálně přispívat k pokroku genderové agendy, zejména výročních zasedání Komise OSN pro postavení žen a čtvrtletních zasedání Rady OSN pro lidská práva, tedy hlavních fór OSN pro tvorbu politiky.

Systematicky nastolujeme otázky rovnosti žen a mužů v rámci politických dialogů, dialogů/podvýborů o lidských právech, neformálních pracovních skupin a diskusí o lidských právech s partnerskými zeměmi. Nové strategie jednotlivých zemí v oblasti lidských práv a demokracie pro období 2016–2020 uváděly rovnost žen a mužů jako jednu z hlavních priorit. EU kromě toho provádí politické demarše, zaujímá politické postoje a financuje opatření zabývající se nerovností a diskriminací žen a dívek. Genderové otázky jsou z velké části zahrnuty do našich politik a programů týkajících se pozorování voleb, přechodného soudnictví, obránců lidských práv a Mezinárodního trestního soudu.

Co dělá EU pro ochranu žen v humanitárních krizích?

Konflikty a přírodní katastrofy dopadají na ženy, dívky, chlapce a muže různě. Proto jsou projekty humanitární pomoci financované EU na celém světě uzpůsobeny různým potřebám chlapců, mužů, žen a dívek. Všechny projekty zohledňují genderové aspekty, aby byl zajištěn jejich maximální dopad a pomoc se dostala k těm, kdo ji nejvíce potřebují. Aby bylo zajištěno, že humanitární reakce se zabývají specifickými potřebami žen a dívek, je zohlednění jejich situace zdůrazňováno ve všech humanitárních projektech financovaných EU.

Přístup humanitární pomoci Evropské komise k rovnosti žen a mužů a genderově podmíněnému násilí je nastíněn v koncepčním dokumentu Genderové hledisko v rámci humanitární pomoci – rozdílné potřeby, uzpůsobená pomoc. Tento přístup je dále rozvíjen v dokumentu Humanitární ochrana: zlepšení výsledků ochrany s cílem snížit riziko pro osoby při humanitárních krizích. EU také zavedla ukazatel pohlaví a věku, což je nástroj, podle něhož se posuzuje, v jaké míře humanitární akce financované EU zohledňují faktory pohlaví a věku.

EU reaguje na genderově podmíněné násilí v humanitárních krizích cílenými opatřeními a budováním kapacit. V roce 2016 EU podpořila 62 humanitárních projektů souvisejících s genderově podmíněným násilím. Uvedené projekty jsou financovány celkem téměř 24,5 milionu eur a pomohou 3,4 milionu žen, dívek, chlapců a mužů na celém světě. Od roku 2014 vynaložila EU na projekty, které přispívají k budování kapacity humanitárního systému zaměřené na rovnost žen a mužů a genderově podmíněné násilí, více než 1 milion eur ročně. EU je aktivním členem světové iniciativy „výzva k přijetí opatření bránících násilí na základě pohlaví při krizových situacích“.

EU rovněž podporuje provádění Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen a Pekingské deklarace a akční platformy jakož i akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji.

Pro EU je rovněž zásadní zapojení nevládních subjektů. Úzce spolupracujeme s aktéry občanské společnosti, zejména ženskými organizacemi, soukromými nadacemi, soukromým sektorem a obhájci jejich úsilí. To by mělo pomoci vyřešit základní příčiny nerovnosti žen a mužů: nedostatečný přístup k finančním a materiálním zdrojům, nerovné mocenské vztahy, diskriminace, stigma, genderové stereotypy a násilí.

 

 

 

MEMO/17/4849

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar