Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Přehled údajů

Budoucnost potravinářství a zemědělství – sdělení o společné zemědělské politice po roce 2020

Brusel 29. listopadu 2017

Budoucnost potravinářství a zemědělství – sdělení o společné zemědělské politice po roce 2020

Proč je reforma nezbytná?

Společná zemědělská politika (dále jen „SZP“) je jednou z nejstarších politik Evropské unie (EU). Úspěšně splnila své původní cíle spočívající v zabezpečení dodávek kvalitních, bezpečných a cenově dostupných potravin a současně poskytování podpory evropským zemědělcům. Od roku 1962 prošla SZP řadou reforem a díky své přizpůsobivosti je stále relevantní. Svět se rychle mění a spolu s ním se mění i problémy, s nimiž se potýkají nejen zemědělci, ale celá naše společnost. Změna klimatu, cenová nestabilita, politická a ekonomická nejistota, rostoucí význam globálního obchodu: zemědělci se musí každý den učit, jak fungovat v neustále se měnícím prostředí, a zákonodárci je musí těmito změnami provázet a zajistit právní jasnost a jednoduchost ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Evropská zemědělská politika učinila z EU nynější zemědělsko-potravinářskou supervelmoc: EU je největším zemědělsko-potravinářským vývozcem na světě, má bezprecedentní reputaci díky svému kulinářskému dědictví a potravinářským produktům a díky know-how svých výrobců. EU však nesmí usnout na vavřínech: za takovým úspěchem se může rovněž skrývat mnoho různých obtíží.

SZP musí zajistit přechod na udržitelnější zemědělství. SZP musí přispět ke zvýšení odolnosti tohoto odvětví v období krize a podporovat příjmy a životaschopnost zemědělců. SZP musí naplno využívat digitální inovace, které usnadňují každodenní práci zemědělců, omezit byrokracii a podpořit tolik potřebnou generační obnovu v tomto odvětví. SZP musí posílit evropské venkovské oblasti, které jsou jádrem našich evropských tradic a modelu rodinných zemědělských podniků.

Dnes zveřejněné sdělení obsahuje pokyny, jak by bylo možné těchto cílů dosáhnout a jak řešit nové problémy bez příliš normativního přístupu a s větší mírou subsidiarity na úrovni členských států, aby se SZP více přiblížila těm, kteří ji opravdu uplatňují.

Jak můžeme diskutovat o revizi politiky, když nevíme, jaký bude rozpočet a příští víceletý finanční rámec?

Peníze jsou prostředkem k dosažení cíle. Sdělení se zabývá otázkou, jak zlepšit ekonomickou efektivnost SZP. Nyní nastal čas, abychom se zamysleli nad našimi cíli a budoucí strukturou této politiky. Diskuse bude vedena tímto směrem, aniž by se předvídal návrh Komise o podobě příštího víceletého finančního rámce, který by měl být přijat v květnu 2018.

Proč se sdělení k některým bodům nevyjadřuje podrobněji?

Ve sdělení se poukazuje na budoucí problémy a příležitosti a předkládají se různé směry a cesty, které by měly být prozkoumány. V příštích měsících bude zapotřebí ještě diskutovat a pracovat, aby bylo možné pokročit naznačeným směrem a upřesnit pojmy. Ve sdělení se navrhuje méně normativní přístup a větší subsidiarita a v tomto duchu chce Komise pokračovat v diskusi o praktických aspektech se širokou škálou zúčastněných stran a spolutvůrců právních předpisů.

Jaké další kroky budou následovat?

V příštích měsících budou pokračovat diskuse a práce na konkrétních cílech, struktuře a vytváření budoucí politiky souběžně s prací na příštím víceletém finančním rámci. To bude probíhat zejména formou posouzení dopadů, v němž se přezkoumají různé možnosti s využitím prvků shromážděných od jednotlivých aktérů a občanů (např. veřejné konzultace uspořádané v roce 2017, vstupy Re-Fit, konference „Cork 2.0“, konference „SZP: Vyjádřete svůj názor“) a intenzivnějšího shromažďování a zpracovávání důkazů. V návaznosti na očekávané předložení návrhu příštího víceletého finančního rámce Komisí v květnu 2018 se legislativní návrhy k budoucí SZP očekávají do léta roku 2018.

V čem spočívá zjednodušení budoucí SZP pro zemědělce a správní orgány?

Komu by se chtělo měřit svůj živý plot, protože „Brusel to nařídil“? Proč by italský zemědělec měl plnit stejné požadavky na ochranu životního prostředí jako finský zemědělec, když oba hospodaří za velmi odlišných podmínek?

Budoucí SZP bude mít společné cíle a společný soubor opatření k dosažení uvedených cílů. Z tohoto společného souboru opatření si členské státy, buď na celostátní, nebo na regionální úrovni, budou moci vybrat svou upřednostňovanou skupinu možností, jak dosáhnout cílů stanovených na úrovni EU.

Přechod od paušálního přístupu na individuální znamená, že požadavky EU budou omezeny na nezbytné minimum. Členské státy budou posuzovat skutečné potřeby na místě a budou je začleňovat do strategického plánu SZP schváleného na úrovni EU. Naším cílem je uzavřít pakt důvěry s našimi venkovskými oblastmi, s našimi zemědělci.

Zlepšení poradenských služeb pro zemědělce a plné provedení geoprostorových žádostí o podporu samozřejmě rovněž dále zjednoduší žádosti o podporu a provádění investičních opatření.

Jak bude tento nový přístup fungovat v praxi?

Unie by měla zavést základní parametry politiky na základě cílů SZP, jejichž prostřednictvím by bylo možné plnit povinnosti vyplývající ze Smlouvy o EU, ale i již dohodnuté cíle a cíle týkající se mimo jiné oblasti životního prostředí, změny klimatu (COP 21) a řada cílů v oblasti udržitelného rozvoje.

Každý členský stát by měl vypracovat „strategický plán SZP“, který by se vztahoval na intervence v rámci pilíře I i pilíře II. Tento plán by přizpůsobil intervence v rámci SZP tak, aby se maximalizoval jejich přínos pro cíle EU a zároveň se zohlednily místní podmínky a potřeby v souvislosti s těmito cíli. Zároveň by členské státy rovněž měly větší pravomoci při koncipování rámce pro dodržování předpisů a kontroly, který se vztahuje na příjemce (včetně kontrol a sankcí).

Tyto strategické plány by se nepřipravovaly izolovaně, nýbrž strukturovaným postupem a Komise by tyto plány posuzovala a schvalovala. Tím by se maximalizoval přínos SZP pro dosahování priorit a cílů EU a závazků členských států v oblasti klimatu a energetiky. Rovněž by se zvýšila přidaná hodnota EU a zajistilo by se fungování vnitřního zemědělského trhu.

Zatímco členské státy by měly nést větší odpovědnost, pokud jde o způsob, jakým plní cíle a dohodnuté závazky, tento nový přístup bude i nadále zajišťovat rovné podmínky, zachová společnou povahu a zmíněné dva pilíře této politiky.

Jedná se o první krok k opětovné nacionalizaci SZP?

Tato přidaná hodnota EU nebyla nikdy zpochybňována a společná zemědělská politika zůstává i nadále jednou z hlavních politik EU. Uznat, že univerzální řešení není vhodné pro všechny, je pragmatický krok. Jaká je situace na místní úrovni? Jaké jsou konkrétní okolnosti zemědělců? To je způsob, jak zohlednit různorodost produkčního potenciálu zemědělství a klimatických, environmentálních a socioekonomických podmínek v celé EU. Znamená to přijmout rozmanitost místo snahy zavést povinný jednotný model.

Příspěvky získané v rámci veřejné internetové konzultace, která proběhla na úrovni celé EU od února do května 2017, vyjadřovaly silnou podporu řízení zemědělské politiky na evropské úrovni, neboť tím se zajistí rovné podmínky na jednotném trhu. Pouze prostřednictvím společného evropského přístupu může zemědělství účinněji reagovat na společné problémy, jako je ochrana životního prostředí a opatření v oblasti klimatu. Často byla též uváděna potřeba zachovat v celé EU hospodářskou, sociální a územní soudržnost a potřeba společného rámce pro sdílení osvědčených postupů.

Ačkoli konkrétní provádění těchto opatření bude probíhat na vnitrostátní a regionální úrovni, EU zaručí jasně vymezený regulační a rozpočtový rámec, abychom dosáhli společných cílů prostřednictvím společných nástrojů, a to v souladu se Smlouvami EU, a splnili mezinárodní závazky EU v oblasti klimatu a udržitelného rozvoje.

Proč má SZP význam pro životní prostředí?

Zemědělství obhospodařuje téměř polovinu půdy EU a na této rozloze dochází k těsné interakci s životním prostředím. Na jedné straně je zemědělství závislé na různých přírodních zdrojích (tj. půdě, vodě, ovzduší a biologické rozmanitosti) a je velmi ovlivněno podnebím. Na druhé straně zemědělství formuje prostředí, v němž působí, a to nejen využíváním přírodních zdrojů, ale i vytvářením a udržováním krajiny, která je odrazem evropské rozmanitosti a poskytuje důležitá přírodní stanoviště pro volně žijící zvířata.

SZP hraje zásadní úlohu v tom, aby byl vztah zemědělství a životního prostředí a klimatu vzájemně co nejprospěšnější. V některých případech poskytuje rovněž podporu nezemědělským venkovským podnikům, které mohou mít vliv na životní prostředí, např. v odvětví lesnictví a jiných segmentech biohospodářství.

Budoucí SZP musí prosazovat a podporovat zemědělství šetrné ke klimatu a učinit udržitelnost těžištěm svých priorit a opatření.

Jak pomůže budoucí SZP zemědělcům chránit životní prostředí?

Základem bude, že zemědělci, kteří dostávají podporu příjmu ze SZP, budou muset uplatňovat různé postupy šetrné k životnímu prostředí a klimatu. Členské státy určí podrobné prvky těchto postupů v souladu s potřebou splnit cíle na úrovni EU, ale také s přihlédnutím k celostátním, regionálním a místním okolnostem. Systém se bude opírat o silné stránky dosavadní SZP, ale právní předpisy EU budou zahrnovat méně pravidel a tato pravidla budou jednodušší.

Činnosti šetrné k životnímu prostředí, které jdou nad rámec těchto základních osvědčených postupů, budou podporovány prostřednictvím režimů, které budou pro zemědělce dobrovolné – bude se jednat o režimy na poměrně základní úrovni a vyspělejší režimy. Opět to budou členské státy, které budou odpovědné za navrhování těchto režimů tak, aby byly splněny cíle EU při zohlednění celostátních, regionálních a místních podmínek.

SZP bude rovněž klást silný důraz na uvolnění potenciálu pro výzkum, inovace, odbornou přípravu a využití poradenství za účelem zlepšení péče o životní prostředí a klima, mimo jiné účinnějším využíváním zdrojů.

Pokud svěříte závazky v oblasti životního prostředí členským státům, jak můžete zajistit rovné podmínky pro zemědělce? Budeme mít nakonec 28 různých systémů?

Dnešní sdělení představuje zásadní změnu v provádění SZP. Závazky týkající se subsidiarity a omezení složitosti budou respektovány, ale kontrola celostátních/regionálních plánů, kterou bude provádět Komise, zaručí, že jednotlivá rozhodnutí nebudou evidentně chybná nebo nepřiměřená, pokud jde o plnění cílů týkajících se výkonnosti a základních požadavků EU. Komise posoudí a schválí celostátní/regionální strategické plány s cílem maximalizovat příspěvek SZP k dosažení priorit a cílů EU a cílů členských států v oblasti klimatu a energetiky. To je důležité pro zachování společného přístupu k plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu v členských státech. Vyšší ambice jsou v této oblasti jedinou životaschopnou možností politiky.

Komise bude rovněž nadále zastávat svou významnou úlohu strážkyně Smluv a jakožto instituce nesoucí konečnou odpovědnost za řízení rozpočtu EU a během kontroly celostátních/regionálních plánů se bude Komise důkladně snažit, aby zabránila nadměrné regulaci.

Zůstávají v platnosti původní dva pilíře (přímé platby / tržní opatření a rozvoj venkova)?

Dva pilíře SZP se vzájemně doplňují a měly by zůstat v platnosti. Díky nim se SZP soustředí na dva základní typy intervencí. První pilíř podporuje zemědělce prostřednictvím každoročních přímých plateb a tržních opatření, která musí splňovat základní pravidla a environmentální cíle. Druhý pilíř je víceletý a flexibilní investiční nástroj, který je lépe přizpůsoben místním podmínkám v každém členském státě a je určen zejména na podporu dlouhodobých projektů.

Jak zajistíme, aby byla budoucí SZP spravedlivější a aby se malým a středním zemědělským podnikům dostalo podpory, kterou potřebují?

V roce 2015, tj. v prvním roce provádění poslední reformy SZP, obdrželo 20 % zemědělců přibližně 80 % přímých plateb. To vzbuzuje ve veřejné diskusi pochopitelné obavy, pokud jde o hospodářskou výkonnost a sociální spravedlnost.

Tato skutečnost totiž svědčí o koncentraci půdy a povaze podpory, která je z velké části vázána na zemědělskou plochu. Kromě toho více než polovina jejích příjemců jsou velmi malé zemědělské podniky a většina plateb (72 % v roce 2015) směřuje do (rodinných) zemědělských podniků střední velikosti (od 5 do 250 ha), které obhospodařují většinu zemědělské půdy v EU (71 %), a proto nesou hlavní odpovědnost za poskytování veřejných statků a environmentálních přínosů.

Komise je i nadále odhodlána hledat způsoby, jak účinněji zaměřit přímé platby a zajistit spravedlivou a lépe cílenou podporu příjmů zemědělcům v celé EU, jak je uvedeno v diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU. Měly by být prozkoumány mimo jiné tyto možnosti:

  • povinné zavedení stropů pro přímé platby se zohledněním prvku práce, aby se předešlo negativním dopadům na zaměstnanost,
  • mohly by být rovněž zavedeny postupně klesající platby jako způsob, jak snížit podporu pro větší zemědělské podniky,
  • větší zaměření na redistributivní platby, aby bylo možné poskytovat podporu cíleným způsobem, např. malým a středním podnikům,
  • zajistit podporu skutečným zemědělcům a soustředit se při tom na ty, kteří aktivně provozují zemědělskou činnost za účelem získání obživy.

Bude se se zemědělci v celé EU zacházet rovným způsobem?

SZP jednak zajistí, aby se podpora dostala ke skutečným zemědělcům, zejména k těm, kteří aktivně hospodaří za účelem získání obživy, ale musí také dodržet zásady „rovnosti mezi jejími členy, velkými i malými, východními a západními, severními a jižními“, které připomněl předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017.

V tomto smyslu by se měly snížit rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o podporu ze SZP. I když je třeba uznat velkou rozmanitost relativních nákladů na práci a půdu, jakož i odlišný agronomický potenciál v EU, všichni zemědělci v EU se potýkají s podobnými problémy, pokud jde o kolísavost trhu, životní prostředí a klima.

Jaká je úloha SZP při podpoře prosperity ve venkovských oblastech?

SZP nepůsobí pouze v odvětví zemědělství, ale posiluje i místní venkovské ekonomiky a zvyšuje prosperitu ve venkovských oblastech. Fondy pro rozvoj venkova mohou například podporovat vznik řemeslných podniků. Ve venkovských oblastech mohou vznikat nová pracovní místa a může se v nich zvyšovat potenciál pro růst díky podpoře nových hodnotových řetězců na venkově, jako je čistá energie, rozvíjející se biohospodářství, oběhové hospodářství a ekoturistika, investice do infrastruktury, přírodního a lidského kapitálu, včetně odborné přípravy, programů na rozvoj nových dovedností, kvalitního vzdělávání a propojení. Nový koncept inteligentních vesnic pomůže jednotlivým komunitám řešit problémy s nedostatečnou infrastrukturou a pracovními příležitostmi.

Jak může Komise podpořit nástup mladých zemědělců a generační obměnu v tomto odvětví?

Generační obměna by se měla stát prioritou nového rámce této politiky, ale nejlépe ji mohou podpořit členské státy pomocí svých pravomocí v oblasti regulace půdy, zdanění, dědického práva nebo územního plánování. SZP by měla umožnit členským státům flexibilitu při vytváření programů na míru, které zohlední specifické potřeby mladých zemědělců.

Strategické plány SZP by mohly zahrnovat podporu pro rozvoj dovedností, znalosti, inovace, rozvoj podnikání a investiční podporu. SZP by rovněž měla pomoci zmírňovat toto riziko během prvních let po zahájení podnikání v zemědělství, a sice tím, že poskytne celounijní systém podpory pro zahájení činnosti. Přístup k finančním nástrojům na podporu investic do zemědělských podniků a provozního kapitálu by měl být zjednodušen a lépe přizpůsoben investičním potřebám a vyššímu rizikovému profilu nových aktérů. Podpora pro novou generaci zemědělců by mohla být spojena s vhodnými pobídkami k usnadnění odchodu starší generace a předávání znalostí mezi generacemi, jakož i pro zvýšení mobility půdy a zjednodušení plánování, jak hospodářství předat následovníkům.

Má SZP podporovat inovace? Proč?

Naše zemědělství a venkovské oblasti se potýkají s řadou problémů, pro něž bude zapotřebí nalézt nová řešení. Potřebujeme lepší poradenství a více inovací. Zapojení veřejnosti do výzkumu a inovací je nezbytné k překlenutí propasti mezi venkovskými oblastmi, pokud jde o poptávku po digitálních inovacích, lepším připojení a poskytovatelích nových technologií.

Například by se mohla používat čidla, která odhalí špatný zdravotní stav zvířat již na počátku, a tím se omezí potřeba léčby. Přístup k informacím v reálném čase o intenzitě slunečního svitu, vlhkosti půdy, trzích, péči o stáda apod. umožní lepší a rychlejší rozhodování zemědělců.

Spolupráce v oblasti výzkumu a inovací na úrovni EU má smysl. Díky sdílení vzájemných zkušeností v různých částech EU získáme lepší znalosti a budeme přijímat inovace rychleji.

Jaký druh podpory mohou zemědělci očekávat od budoucí SZP v případě nestability a krize na trhu?

V případě sanitárních a fytosanitárních krizí, katastrof souvisejících se změnou klimatu nebo volatility trhu čelí zemědělci vysokému riziku a tlaku na příjmy. Komise vždy stála a vždy bude stát za zemědělci, o čemž svědčí poslední dva balíčky solidarity, každý v hodnotě 500 milionů EUR, ale vyšší četnost rizik vyžaduje systematičtější přístup.

Odvětví zemědělství potřebuje odpovídající rámec pro řízení rizik, který propojí podporu na úrovni EU s nástroji jednotlivých členských států a nástroji soukromého sektoru.

Například možnost zřídit odvětvový nástroj ke stabilizaci příjmu s nižšími prahovými úrovněmi ztrát pro vznik nároku na odškodnění by měl zvýšit atraktivitu jak pro zemědělce, tak pro správní orgány. Zároveň je třeba pečlivě posoudit, zda by měly být zavedeny nové nástroje nebo druhy podpory. V této souvislosti by mělo dojít k intenzivnější spolupráci pro účely sdílení rizik mezi zemědělci a v celém potravinovém řetězci, včetně vzájemnosti a integrovaných služeb.

Co bude platforma pro řízení rizik na úrovni EU zahrnovat?

Nedostatečná informovanost zemědělců a jiných aktérů o dostupných nástrojích a jejich nedostatečné zkušenosti při jejich uplatňování představují jednu z hlavních překážek využívání nástrojů pro řízení rizik v posledních několika letech.

Platforma pro řízení rizik na úrovni EU bude sloužit jako platforma pro všechny zúčastněné subjekty, pro zemědělce a veřejné orgány, výzkumné ústavy a subjekty ze soukromého sektoru (např. pojišťovny), aby bylo možné sdílet znalosti a vyměňovat si osvědčené postupy.

Komise se podle potřeby zapojí jako prostředník a platformu spustí na specializovaných internetových stránkách.

V rámci platformy se budou organizovat jednání skupin odborníků, pracovních skupin, semináře a akce na konkrétní témata týkající se řízení rizik, např. výpočet ztrát s použitím metod založených na ukazatelích. Kromě toho nabídne platforma možnost sloučit soukromé nebo veřejné iniciativy v oblasti řízení rizik na místní úrovni a související činnosti v jiných oblastech politik, jako je přizpůsobení se změně klimatu, agrometeorologie atd.

Proč by měla SZP stimulovat investice a jak mohou finanční nástroje pomoci zemědělcům?

Flexibilní investiční nástroj SZP má zásadní význam pro podporu konkurenceschopnosti, inovací, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí a v konečném důsledku i pro udržitelnost zemědělství a venkovských oblastí. Modernizace hospodářství, zavádění nových technologií, sanace zavlažovacích systémů – to jsou činnosti, které vyžadují investovat předem velké množství peněz, a obnášejí značné finanční úsilí, u nějž nelze očekávat, že je zemědělci zvládnou sami. Veřejné finanční prostředky, které jsou k dispozici pro granty, nejsou dostatečné k tomu, aby řešily rostoucí investiční potřeby tohoto odvětví. Hrubé odhady ukazují, že pro financování zemědělství chybí na trhu prostředky v rozmezí 1,6 miliardy EUR až 4,1 miliardy EUR u krátkodobých úvěrů a mezi 5,5 miliardy EUR a 14,8 miliardy EUR u dlouhodobých úvěrů.

Finanční nástroje, jako jsou půjčky, záruky a kapitálové fondy, mohou usnadnit přístup k financím pro ty zemědělce (např. drobné zemědělce, nové aktéry atd.) nebo ty zemědělsko-potravinářské producenty, kteří mají potíže získat dostatečné finanční prostředky, aby mohli zahájit nebo rozvinout své podnikání. Propojení finančních prostředků z EU a ze soukromých zdrojů zajistí multiplikační efekt, tj. zvýšení objemu investic (pákový efekt).

MEMO/17/4842

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar