Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Přehled údajů

rescEU: Evropská komise svým návrhem hodlá zlepšit připravenost Unie na přírodní katastrofy: Otázky a odpovědi

Brusel 23. listopadu 2017

Aby se Unie byla schopna lépe vyrovnat s přírodními katastrofami, předložila dnes Evropská komise soubor návrhů na podporu činnosti EU v oblasti civilní ochrany.

Návrh doplňuje systém členských států pro odezvu na katastrofy vytvořením zvláštní rezervy operačních kapacit na úrovni Unie – rescEU – a posílením připravenosti a preventivních opatření. Konkrétně se zaměřuje na dvě hlavní oblasti: vytvoření systému rescEU pro zvýšení celkových kapacit, které v EU slouží k odezvě na katastrofy, a navýšení investic do prevence a připravenosti.

Proč Komise navrhuje rescEU jako novou iniciativu právě teď?

Katastrofy na území Evropy jsou stále častější a složitější. Kvůli účinkům změny klimatu a měnícím se rizikům bylo v posledních letech vážně zasaženo mnoho zemí. Evropská unie se musela vyrovnat s velkým počtem katastrof, které způsobily ztráty na životech a měly další škodlivé následky pro obyvatele, podniky, komunity a životní prostředí. Jen v roce 2017 přišlo v důsledku přírodních katastrof v Evropě o život 200 osob. Hospodářské náklady jsou značné: v roce 2016 dosáhla výše škod v Evropě téměř 10 miliard EUR. EU musí na tento problém reagovat a své obyvatelstvo před tímto druhem pohrom lépe chránit.

V současnosti má EU k reakci na katastrofy jen omezené prostředky, s nimiž mnohdy nedokáže poskytnout pomoc, o niž členské státy v nouzi žádají, nebo nedokáže pomoci dostatečně rychle. Je tomu tak proto, že mechanismus civilní ochrany Unie se ve své současné podobě opírá o dobrovolný systém a o volné kapacity, jež členské státy mohou nabídnout zemi, která se ocitla v nouzi.

Jak bude rescEU fungovat v praxi?

RescEU je v zásadě rezervou prostředků, která se bude používat v případě, že členské státy nebudou moci katastrofu zvládnout samy a požádají, aby jim EU rychle vyslala dodatečnou pomoc. Veškeré náklady a kapacity z rescEU budou plně hrazeny Unií, přičemž Komise bude soustředěné prostředky spravovat a rozhodovat o jejich nasazení.

V krizové situaci by měl systém fungovat takto:

1) Bude-li zvládnutí krize nad jeho síly, aktivuje členský stát mechanismus civilní ochrany EU a požádá o podporu (stejně tak mohou o podporu požádat i jiné země a mezinárodní organizace). Aby nedošlo k nedorozumění: Evropská komise sama o sobě mechanismus civilní ochrany aktivovat nemůže.

2) Středisko Komise pro koordinaci odezvy na mimořádné situace sídlící v Bruselu a pracující 24 hodin denně monitoruje a řídí systém sdílení informací, který všechny členské státy EU používají k žádostem o podporu a k upřesnění, jaký druh podpory potřebují. Jakmile žádost dorazí, jsou na ni upozorněny všechny státy, které jsou do mechanismu zapojeny.

3) Jestliže kapacity v Evropské rezervě v oblasti civilní ochrany nebudou k reakci na katastrofu postačovat, Komise se bude moci rozhodnout, že na podporu členských států vyšle své vlastní kapacity rescEU. Půjde o kapacity v těchto čtyřech oblastech činnosti: hasicí letouny, vysokokapacitní povodňová čerpadla, pátrací a záchranné prostředky pro práci ve městech a polní nemocnice a rychlá lékařská pomoc.

4) Jakmile bude stanoven potřebný typ podpory, bude odeslán do postižené země. Komise si ponechá provozní kontrolu nad prostředky sdruženými v rescEU. Postižená země při akci zajistí, aby byly činnosti zahrnující kapacity rescEU prováděny v souladu s operačními zásadami dohodnutými s Komisí.

Jak bude Unie použitím vnitrostátních kapacit v Evropské rezervě v oblasti civilní ochrany podporovat solidaritu mezi členskými státy?

Návrh obsahuje řadu nových ustanovení, která členským státům pomohou posílit jejich stávající kapacity a více přispívat do Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany:

  1. Členské státy obdrží výrazné (75 %) spolufinancování z prostředků EU na vylepšení svých vnitrostátních kapacit. Tyto kapacity se pak stanou součástí Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany a budou k dispozici pro reakce na katastrofy.
  2. Bude-li třeba k reakci na katastrofu tyto kapacity vyslat do jiného členského státu, Unie bude spolufinancovat náklady na vyslání prostředků patřících do Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany. Míra spolufinancování ze strany EU u prostředků, které členské státy poskytnou v rámci Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany, bude ve výši 75 % provozních nákladů v případě použití v rámci EU nebo na území účastnických států. V současné době se z rozpočtu EU financuje pouze část nákladů na dopravu, ale nikoliv provozní náklady. Nicméně u většiny operací není nejnákladnější položkou doprava: provozní náklady jsou mnohem vyšší než náklady na dopravu. Například náklady na převoz velké polní nemocnice jsou jen zlomkem nákladů na její provoz, které činí přibližně 6 milionů EUR měsíčně. Přelet letadla z Francie do Portugalska je také levný ve srovnání s náklady na jeho několikadenní provoz.
  3. K podpoře všech aktérů civilní ochrany v Evropě bude vytvořena síť znalostí v oblasti civilní ochrany EU. Všichni tito aktéři tak budou mít aktuální informace a budou moci používat „stejný odborný žargon“.
  4. Komise bude s členskými státy spolupracovat, aby bylo zajištěno, že investice, jež členské státy uskuteční s využitím strukturálních fondů, při katastrofách obstojí. To znamená, že při těchto investicích bude nutno zohlednit posouzení rizik, které členské státy poskytnou. Komise si kromě toho bude moci vyžádat vnitrostátní plány řízení rizik a připravenosti, sledovat jejich provádění a vydávat doporučení pro vnitrostátní investice v oblasti prevence a připravenosti. Z dlouhodobého hlediska se jedná o nejúčinnější způsob, jak členským státům pomoci snížit ztráty a zvýšit jejich schopnost předcházet katastrofám, připravovat se a reagovat na ně.

Evropská rezerva v oblasti civilní ochrany: kolik prostředků a ze kterých zemí?

Evropská rezerva v oblasti civilní ochrany vychází ze stávající evropské kapacity pro odezvu na mimořádné události, která byla zřízena v říjnu 2014 a byla obecně známá jako dobrovolná rezerva. Momentálně je v rezervě soustředěno více než 90 kapacit pro odezvu od 20 zúčastněných států. Přehled je k dispozici zde. Jedná se o prostředky, jako jsou například protipožární týmy a letadla, zařízení proti šíření povodní, čističky vody a zařízení pro detekci a odběr vzorků chemických, biologických, radiologických a jaderných látek. Nicméně z dosavadních zkušeností je zřejmé, že vzhledem k tomu, že k různým pohromám dochází současně, častěji a jsou navíc složitější, nejsou tyto kapacity dostatečné.

Komise rozvoj Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany podpoří tím, že členským státům poskytne vyšší finanční příspěvek Unie na úpravy, opravy a na provozní náklady veškerých prostředků, které do rezervy vloží. Členské státy by tak měly další motivaci, aby svými kapacitami přispěly do Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany.

Bude tento systém fungovat i v situacích souvisejících s civilní ochranou mimo EU?

Návrh se soustředí především na to, aby EU a její členské státy byly schopny společně lépe reagovat na katastrofy na svém území.

V případě aktivace mimo EU a území zúčastněných států bude soudržnost odezvy Unie i nadále zajišťovat mechanismus civilní ochrany EU v souladu se stávajícími právními předpisy, ale rovněž financováním ve výši 75 % nákladů na přepravu kapacit z Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany.

Nových možností nabízených v rámci rescEU budou moci využít také státy zapojené do mechanismu civilní ochrany EU (Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Island, Norsko, Srbsko a Turecko).

Jaký přínos bude návrh mít v oblasti připravenosti a prevence?

Základem účinné reakce na přírodní katastrofy je prevence a připravenost. Přínos investic do prevence katastrof je jednoznačný – záchrana životů a majetku, jakož i minimalizace hospodářských a hmotných škod. Podle návrhu musí být jádrem plánování lepší prevence katastrof a snižování rizika jejich výskytu a posouzení a omezování rizik návrh považuje za nedílnou součást plánování finančních prostředků EU.

Unie k tomu navrhuje tyto kroky:

  • Vybízet členské státy ke kvalitnějšímu posuzování rizik a plánování ve prospěch účinné připravenosti a prevence. Je-li například známo, že určitá oblast je náchylná k zaplavení, měly by být domy, podniky a životní prostředí patřičným způsobem chráněny. Nebo víme-li, že v odlehlých venkovských oblastech ohrožených lesními požáry žijí starší lidé, nesmí tato skutečnost chybět v pohotovostních plánech, aby bylo možné tyto osoby snáze evakuovat.

  • Zajistit společná školení a výcvik osob, které v Evropě disponují co nejlepšími odbornými znalostmi. Prostředky a týmy by spolu měly hladce spolupracovat i přeshraničně a být umístěny v blízkosti míst, kde může dojít ke katastrofě. Totéž platí pro sdílení znalostí a zkušeností z předchozích krizových situací. Všechny tyto aspekty budou propagovány pomocí sítě znalostí v oblasti civilní ochrany EU.

Bude třeba, aby členské státy vypracovaly své plány prevence a připravenosti, které Komise následně posoudí a případně pomůže členským státům, které budou se zpracováním těchto plánů potřebovat pomoc.

Kolikrát byl mechanismus civilní ochrany EU v posledních dvou letech aktivován?

V uplynulých dvou letech (2016 a 2017) byl mechanismus aktivován celkem 56krát uvnitř EU i za jejími hranicemi.

Pokud jej Evropský parlament a Rada schválí, jaké náklady bude návrh Komise představovat?

Z hlediska rozpočtu se odhaduje, že ve zbývajícím období víceletého finančního rámce (2018–2020) si návrh vyžádá dodatečných 280 milionů EUR.

 

MEMO/17/4732

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar