Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Přehled údajů

Červencové případy porušení právních předpisů – část 1: hlavní rozhodnutí

Brusel 13. července 2017

Přehled podle oblastí politiky

Evropská komise (dále jen „Komise“) ve svém měsíčním balíčku rozhodnutí o porušení právních předpisů pokračuje v právních krocích proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Tato rozhodnutí se týkají různých odvětví a politik EU a usilují o zajištění řádného uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků.

Hlavní rozhodnutí přijatá Komisí jsou uvedena níže podle jednotlivých oblastí politiky. Komise rovněž uzavírá 122 případů, kde byly záležitosti s dotčenými členskými státy vyřešeny, aniž by Komise musela pokračovat v řízení.

Kromě toho se dnes Komise rozhodla zaslat řadu výzev. Podrobnosti naleznete v části 2: MEMO/17/1936.

Další informace o řízení EU o nesplnění povinnosti jsou k dispozici v dokumentu MEMO/12/12. Podrobnější informace o všech rozhodnutích o nesplnění povinnosti naleznete zde.

1. Zemědělství a rozvoj venkova

(Další informace: Daniel Rosario – tel.: +32 229 56185, Clémence Robin – tel.: +32 229 52509)

Odůvodněná stanoviska:

Komise vyzývá KYPR, ITÁLII a SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ, aby provedly opatření týkající se standardů pro uvádění určitých mléčných výrobků na trh

Komise se rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Kypru, Itálii a Spojenému království, jelikož tyto státy nesdělily Komisi vnitrostátní prováděcí opatření týkající se standardů pro uvádění určitých mléčných výrobků, konkrétně kaseinů a kaseinátů, na trh (směrnice (EU) 2015/2203). Pravidla pro označování stanovená v této směrnici mají zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví, jelikož slaďují právní předpisy EU o potravinách s mezinárodními standardy a usnadňují volný pohyb těchto výrobků ze strany provozovatelů potravinářských podniků. Členské státy měly tuto směrnici provést ve vnitrostátních právních předpisech a informovat Komisi o těchto opatřeních do 22. prosince 2016. Kaseiny, které se nacházejí v mléce a lze je používat i v jiných odvětvích samostatně jako pojivo, mají velkou škálu různých použití: jsou například hlavní složkou sýrů nebo mohou sloužit jako potravinářská přídatná látka. Kaseináty mají významné výživové vlastnosti, obsahují všechny základní aminokyseliny a používají se zejména při výrobě sýrů, v bílkovinných doplňcích a v instantní smetaně do kávy. Žádosti Komise mají podobu odůvodněného stanoviska, jež následuje po výzvách, které Komise zaslala v lednu 2017. Tyto členské státy mají dva měsíce na to, aby splnily své povinnosti. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU.

 

2. Hospodářská soutěž

(Další informace: Ricardo Cardoso – tel.: +32 229 80100, Yizhou Ren – tel.: +32 229 94889)

Odůvodněná stanoviska:

Komise žádá BULHARSKO, KYPR, ČESKOU REPUBLIKU, ŘECKO, LOTYŠSKO, MALTU a PORTUGALSKO, aby provedly směrnici o žalobách o náhradu škody způsobené porušením pravidel o hospodářské soutěži

Evropská komise požádala Bulharsko, Kypr, Českou republiku, Řecko, Lotyšsko, Maltu a Portugalsko, aby ve vnitrostátním právu plně provedly směrnici o žalobách o náhradu škody způsobené porušením pravidel o hospodářské soutěži (směrnice 2014/104/EU). Tato směrnice pomáhá občanům a podnikům při požadování náhrady škody, jestliže se stali obětí porušení pravidel EU o hospodářské soutěži, jako jsou kartely nebo zneužití dominantního postavení na trhu. Mimo jiné zajišťuje poškozeným snazší přístup k důkazům, které potřebují k prokázání škody, kterou utrpěli, a poskytuje jim více času pro uplatnění jejich nároku. Uvedená směrnice je proto zásadní součástí prosazování práva EU v oblasti hospodářské soutěže. Členské státy měly povinnost provést ji ve vnitrostátním právu do 27. prosince 2016. Komise dnes zasílá odůvodněná stanoviska Bulharsku, Kypru, České republice, Řecku, Lotyšsku, Maltě a Portugalsku, jelikož Komisi dosud neoznámily svá vnitrostátní prováděcí opatření. Těchto sedm členských států má nyní dva měsíce na to, aby Komisi oznámily opatření, jež přijaly za účelem provedení této směrnice. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může věci předložit Soudnímu dvoru EU.

 

3. Hospodářské a finanční záležitosti

(Další informace: Vanessa Mock – tel.: +32 229 56194, Barbara Ochotnicka – tel.: +32 229 13754)

Předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie

Komise podává k Soudnímu dvoru žalobu na SLOVINSKO ohledně provádění rozpočtových pravidel

Evropská komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru EU případ Slovinska, jelikož tento stát neoznámil prováděcí opatření týkající se směrnice, kterou se stanoví požadavky na rozpočty členských států. Směrnice o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (směrnice Rady 2011/85/EU) stanoví, že členské státy by měly provést opatření této směrnice ve svých vnitrostátních právních systémech do 31. prosince 2013 a že by měly sdělit znění těchto vnitrostátních předpisů Komisi. Slovinsko dosud předložilo jen částečné oznámení těchto opatření. Komise se proto dnes rozhodla podat žalobu na Slovinsko u Soudního dvora EU, jelikož neoznámilo v úplnosti svá prováděcí opatření. Uvedená směrnice je jedním ze šesti legislativních opatření známých jako „balíček šesti právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí“, která byla přijata v roce 2011 za účelem posílení správy ekonomických záležitostí v EU. Jejím cílem je zajistit, aby členské státy prováděly zdravé rozpočtové politiky a učinily svou fiskální politiku robustnější. Za tímto účelem vyžaduje směrnice, aby členské státy přijaly řadu opatření jako včasné zveřejňování spolehlivých a podrobných fiskálních údajů, zavedení vnitrostátních numerických fiskálních pravidel, posílení střednědobého rozpočtového plánování a zlepšení spolehlivosti a transparentnosti makroekonomických a rozpočtových prognóz. Další informace jsou uvedeny v úplné tiskové zprávě.

 

4. Jednotný digitální trh

(Další informace: Nathalie Vandystadt – tel.: +32 229 67083, Johannes Bahrke – tel.: +32 229 58615)

Předložení věcí Soudnímu dvoru Evropské unie

Snižování nákladů na širokopásmové připojení: Komise se rozhodla podat u Soudního dvora žalobu na tři členské státy

Evropská komise se dnes rozhodla podat u Soudního dvora EU žalobu na Belgii, Chorvatsko a Slovensko kvůli zpoždění při provádění směrnice o snižování nákladů na širokopásmové připojení (směrnice 2014/61/EU). Členské státy měly povinnost tuto směrnici provést ve vnitrostátních právních předpisech do 1. ledna 2016. Komise vyzve Soudní dvůr, aby uvedeným třem členským státům uložil denní penále s účinkem ode dne vydání rozsudku, dokud směrnice nebude v jejich vnitrostátním právu účinně provedena. Řízení o nesplnění povinnosti byla zahájena proti Belgii, Chorvatsku a Slovensku v březnu 2016 a odůvodněná stanoviska v rámci těchto řízení byla zaslána v září 2016. Od té doby tyto země Komisi dosud neoznámily přijetí všech opatření nezbytných k provedení zmíněné směrnice. V případě Chorvatska Komise mezitím obdržela ujištění, že poslední chybějící prvek provedení bude formálně přijat v pátek. Směrnice o snižování nákladů na širokopásmové připojení může ušetřit až 30 % nákladů na zavádění vysokorychlostního internetu. Obsahuje pravidla, jako je opětovné využití již existující fyzické infrastruktury veřejných služeb pro vysokorychlostní internet. Zmíněná směrnice se vztahuje i na koordinaci stavebních prací napříč odvětvími, včetně odvětví telekomunikací, energetiky, odpadních vod, dopravy a jiných odvětví infrastruktury. Uvedená opatření vytvářejí podmínky pro účinnější budování nové fyzické infrastruktury, aby tyto sítě mohly být zaváděny s nižšími náklady. Stavebně inženýrské práce, jako jsou výkopy pro pokládku vysokorychlostních širokopásmových kabelů, představují až 80 % nákladů na zavedení širokopásmových sítí. Tato pravidla byla přijata proto, aby měl v EU vyšší počet lidí přístup k vysokorychlostnímu internetu. Provedení je rovněž velmi důležité z hlediska dokončení jednotného digitálního trhu EU a zlepšení propojení obecně. Další informace jsou uvedeny v úplné tiskové zprávě.

 

5. Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování

(Další informace: Christian Wigand – tel.: +32 229 62253, Sara Soumillion – tel.: +32 229 67094)

Předložení věcí Soudnímu dvoru Evropské unie

Komise podává k Soudnímu dvoru žalobu na CHORVATSKO, jelikož tato země neoznámila vnitrostátní opatření k provedení pravidel EU k prosazování směrnice o vysílání pracovníků

Evropská komise podává k Soudnímu dvoru žalobu na Chorvatsko, jelikož neoznámilo přijetí opatření k provedení právního aktu EU o prosazování směrnice o vysílání pracovníků (směrnice 2014/67/EU) ve svých vnitrostátních právních předpisech, a sice téměř rok po uplynutí lhůty pro jeho provedení. Směrnice 2014/67/EU, také známá jako „směrnice o prosazování“, stanoví základní nástroje pro boj proti obcházení a zneužívání pravidel EU pro vysílání pracovníků a pro zlepšení správní spolupráce a související výměny informací mezi členskými státy. Správné a včasné provedení směrnice o prosazování má proto zásadní význam pro boj proti podvodnému jednání a zneužívání v oblasti vysílání pracovníků, což je v zájmu všech členských států, společností a pracovníků. Směrnice o prosazování měla být ve vnitrostátním právu provedena do 18. července 2016. S výjimkou Chorvatska sdělily Komisi svá prováděcí opatření všechny členské státy. Na tomto základě Komise posuzuje, zda směrnice o prosazování byla provedena správně. I když Komise zaslala Chorvatsku v září 2016 výzvu a v únoru 2017 odůvodněné stanovisko, v němž tuto zemi žádala, aby oznámila svá prováděcí opatření, chorvatské orgány tak dosud neučinily. Podle postupu stanoveného v čl. 260 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) proto Komise požádá Soudní dvůr, aby Chorvatsku uložil denní penále, dokud směrnice nebude v jeho vnitrostátním právu plně provedena. Na členské státy, které neoznámily svá prováděcí opatření, se Komise zaměřuje přednostně. Pro Komisi má toto oznámení také zásadní význam, aby mohla posoudit soulad prováděcích opatření, a tím zajistit správné a jednotné provedení směrnice o prosazování. Další informace jsou uvedeny v úplné tiskové zprávě.

 

6. Energie

(Další informace: Anna-Kaisa Itkonen – tel.: +32 229 56186, Nicole Bockstaller – tel.: +32 22952589)

Odůvodněná stanoviska:

Jaderná energie: Komise žádá RAKOUSKO, CHORVATSKO, ČESKOU REPUBLIKU, ITÁLII a PORTUGALSKO, aby zajistily úplný soulad se směrnicí o radioaktivním odpadu

Komise požádala Rakousko, Chorvatsko, Českou republiku, Itálii a Portugalsko, aby zajistily úplný soulad se směrnicí o radioaktivním odpadu (směrnice Rady 2011/70/Euratom), a zejména aby oznámily Komisi své vnitrostátní programy pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Tato směrnice stanoví rámec pro zajištění odpovědného a bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem s cílem zabránit nepřiměřenému zatížení budoucích generací. Směrnice vyžaduje, aby členské státy přijaly vhodná vnitrostátní opatření pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Cílem je chránit pracovníky a obyvatelstvo před nebezpečím vyplývajícím z ionizujícího záření. Radioaktivní odpad vzniká z výroby elektřiny v jaderných elektrárnách nebo z používání radioaktivních materiálů pro lékařské, výzkumné, průmyslové a zemědělské účely nesouvisející s výrobou elektřiny. To znamená, že radioaktivní odpad vzniká ve všech zemích EU. Členské státy měly své vnitrostátní programy oznámit do 23. srpna 2015. Dotčené členské státy mají dva měsíce na to, aby splnily své povinnosti. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU.

 

7. Životní prostředí

(Další informace: Enrico Brivio – tel.: +32 229 56172, Iris Petsa – tel.: +32 22993321)

Předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie

Komise vyzývá k okamžitému zastavení těžby dřeva v Bělověžském pralese v POLSKU

Evropská komise se rozhodla podat k Soudnímu dvoru EU žalobu na Polsko z důvodu nárůstu těžby dřeva v Bělověžském pralese, který je chráněnou lokalitou v rámci sítě Natura 2000. Jelikož těžba dřeva byla zahájena ve velkém rozsahu, Komise rovněž žádá Soudní dvůr o předběžná opatření, která by Polsko přiměla okamžitě tyto práce zastavit. Dne 25. března 2016 přijaly polské orgány rozhodnutí, kterým se umožňuje trojnásobný nárůst těžby dřeva v okrese Bělověžského pralesa a rovněž těžba dřeva v oblastech, jež byly dosud vyloučeny z jakéhokoli zásahu. Tato opatření, která zahrnují odstraňování staletých stromů, jsou velkou hrozbou pro integritu této lokality sítě Natura 2000. Lokalita sítě Natura 2000 poskytuje ochranu druhům a stanovištím, které jsou závislé na původních lesních porostech, včetně dostupnosti odumřelého dřeva. Pro některé z těchto druhů je Bělověžský prales nejdůležitější nebo poslední zbývající lokalitou v Polsku. Z dostupných důkazů vyplývá, že tato opatření nejsou slučitelná s cíli ochrany této lokality a přesahují opatření nezbytná pro zajištění udržitelného využívání lesa. Kromě toho uvedenému rozhodnutí předcházelo neodpovídající posouzení dopadů těchto opatření na tuto lokalitu sítě Natura 2000. Komise vydala v dubnu 2017 odůvodněné stanovisko, v němž Polsko žádala, aby upustilo od rozsáhlé těžby dřeva, přičemž mu na splnění tohoto požadavku poskytla lhůtu jeden měsíc. Polsko však přesto začalo svůj plán realizovat. Další informace jsou uvedeny v úplné tiskové zprávě.

 

Odůvodněná stanoviska:

Plastové tašky: Komise vyzývá ŠPANĚLSKO, aby provedlo předpisy EU o lehkých plastových nákupních taškách

Komise vyzývá Španělsko, aby dokončilo provedení pravidel EU o odpadech ve svých vnitrostátních právních předpisech. V zájmu boje proti plýtvání zdroji a vzniku odpadů měly vlády členských států EU přijmout do 27. listopadu 2016 opatření omezující spotřebu lehkých plastových nákupních tašek, jak požaduje směrnice o plastových taškách (směrnice (EU) 2015/720). Vlády členských států si mohou vybrat z řady opatření ta, jejichž pomocí dosáhnou společně dohodnutých cílů. Mezi ně patří ekonomické nástroje, jako je zpoplatnění lehkých plastových nákupních tašek. Další možností jsou vnitrostátní cíle pro snížení spotřeby: členské státy musí zajistit, že do konce roku 2019 nebude spotřeba těchto tašek vyšší než 90 na osobu ročně. Do konce roku 2025 by se měl tento počet snížit na maximálně 40 tašek na osobu. Obou možností lze dosáhnout buď prostřednictvím povinných opatření, nebo dohod s hospodářskými odvětvími. Je rovněž možné tyto tašky zakázat, pokud takový zákaz nepřekročí hranice, jež směrnice stanoví v zájmu zachování volného pohybu zboží na jednotném evropském trhu. Komise přednostně ověřuje, zda členské státy povinnost provést tuto směrnici splnily. Poté, co Španělsko obdrží odůvodněné stanovisko, bude mít dva měsíce na to, aby splnilo své povinnosti, jinak se Komise může rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU.

Odpady: Komise zasílá poslední varování ŠPANĚLSKU, protože nezavedlo a nerevidovalo plány pro nakládání s odpady u několika regionů

Komise vyzývá Španělsko, aby zavedlo plány pro nakládání s odpady zahrnující celé jeho území v souladu s cíli právních předpisů EU o odpadech (směrnice 2008/98/ES) a oběhového hospodářství. Plány pro nakládání s odpady jsou zásadním nástrojem pro zmírnění nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí a pro zlepšení účinnosti využívání zdrojů. Členské státy musí přinejmenším jednou za šest let nově zhodnotit své plány týkající se nakládání s odpady a náležitě je zrevidovat. Vzhledem k významu těchto plánů zahájila Komise řízení o nesplnění povinnosti proti sedmi členským státům včetně Španělska. Španělský národní plán pro nakládání s odpady byl revidován v roce 2015, aby byl přizpůsoben novým požadavkům rámcové směrnice o odpadech. V oblasti nakládání s odpady však mají primární pravomoci regiony – autonomní společenství a města, a proto musí podle španělských právních předpisů samy přijmout své plány pro nakládání s odpady. Jelikož ještě ne všechny regiony přijaly platný plán pro nakládání s odpady, zaslala Komise v listopadu 2016 Španělsku výzvu, aby přijalo nezbytné dokumenty týkající se odpadů. Do dnešního dne stále chybí plány pro nakládání s odpady od autonomních společenství Baleárské ostrovy, Kanárské ostrovy a Madrid a od autonomního města Ceuta. Kromě toho by autonomní společenství Aragonie a Katalánsko měla své plány pro nakládání s odpady revidovat, jelikož je přijala již před více než šesti lety. Komise proto zasílá odůvodněné stanovisko. Jestliže Španělsko nezareaguje do dvou měsíců, může Komise věc předat Soudnímu dvoru EU.

 

8. Finanční stabilita, finanční služby a unie kapitálových trhů

(Další informace: Vanessa Mock – tel.: +32 229 56194, Letizia Lupini - tel.: +32 22951958)

Předložení věcí Soudnímu dvoru Evropské unie

Komise podává k Soudnímu dvoru žalobu na CHORVATSKO, protože nezměnilo zákon o privatizaci energetické společnosti INA-Industrija Nafte, d.d. (INA)

Evropská komise se rozhodla podat u Soudního dvora EU žalobu na CHORVATSKO za to, že neuvedlo zákon z roku 2002 o privatizaci společnosti INA-Industrija Nafte, d.d. (dále jen „zákon o INA“) do souladu s pravidly EU týkajícími se volného pohybu kapitálu a svobody usazování. Společnost INA-Industrija Nafte, d.d. (INA, d.d.) je hlavní chorvatskou energetickou společností, kterou částečně vlastní chorvatská vláda. Zákon o INA přiznává státu v rámci této společnosti zvláštní práva, včetně pravomoci vetovat její rozhodnutí týkající se prodeje akcií nebo aktiv převyšujících určitou hodnotu. Stát může rovněž rozporovat důležitá rozhodnutí týkající se řízení společnosti, jako je změna činností společnosti, udělování koncesí nebo povolení a umístění sídla společnosti. Skutečnost, že chorvatský stát může odmítnout schválit důležitá rozhodnutí, která by byla v zájmu společnosti, může mít negativní dopad na podíly společnosti a může snížit atraktivitu společnosti INA pro investory. Komise se domnívá, že tyto zvláštní pravomoci státu stanovené zákonem o INA představují protiprávní omezení volného pohybu kapitálu a svobody usazování. Uznává, že cíl chránit bezpečnost dodávek energie je legitimním veřejným zájmem, který EU sdílí, a mohl by ospravedlnit omezení svobod vyplývajících ze SFEU. Taková omezení však musí být přiměřená. V tomto případě zmocňuje zákon o INA chorvatský stát vyslovit se proti důležitým rozhodnutím společnosti, aniž by musel své veto odůvodnit potenciální hrozbou pro bezpečnost dodávek energie nebo pro jinou veřejnou politiku či veřejným zájmem. Podle názoru Komise tato bezpodmínečná pravomoc vetovat překračuje hranice toho, co je nezbytné pro ochranu zabezpečení dodávek energie, a proto je nepřiměřená. Komise je i nadále otevřena úsilí chorvatských orgánů pro nalezení řešení této situace, bez ohledu na dnešní rozhodnutí. Další informace jsou uvedeny v úplné tiskové zprávě.

Komise podává k Soudnímu dvoru žalobu na ŠPANĚLSKO, protože neprovedlo pravidla EU o oznamovatelích

Komise se dnes rozhodla podat k Soudnímu dvoru EU žalobu na Španělsko, protože neoznámilo opatření pro úplné provedení pravidel EU o oznamovatelích. V roce 2015 přijala Komise prováděcí směrnici (prováděcí směrnice Komise (EU) 2015/2392, tzv. směrnice o „whistleblowingu“), pokud jde o oznamování skutečných nebo možných porušení nařízení o zneužívání trhu příslušným orgánům. Tato směrnice je součástí souboru pravidel o zneužívání trhu a vyžaduje, aby členské státy zavedly účinné mechanismy, které umožní oznamování porušení nařízení o zneužívání trhu. Obsahuje ustanovení na ochranu osob, které takové porušení oznamují, a specifikuje postupy ochrany oznamovatelů a nahlášených osob, včetně následných opatření na základě oznámení ze strany oznamovatelů a ochrany osobních údajů. Členské státy měly povinnost tato pravidla provést ve vnitrostátním právu do 3. července 2016. Poté, co několik členských států včetně Španělska nedodrželo původní lhůtu, byly v září 2016 požádány, aby přijaly opatření pro zajištění úplného souladu s novými pravidly o whistleblowingu. Od té doby Komise dosud nebyla informována o plném provedení těchto pravidel ve vnitrostátním právu. Proto podává na Španělsko žalobu k Soudnímu dvoru EU. Další informace jsou uvedeny v úplné tiskové zprávě.

 

Výzvy a odůvodněná stanoviska:

Finanční služby: Komise vyzývá CHORVATSKO, ČESKOU REPUBLIKU, IRSKO a NIZOZEMSKO, aby provedly předpisy EU o pojištění

Komise se rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska České republice, Irsku a Nizozemsku, v nichž tyto státy žádá, aby v plném rozsahu provedly směrnici Solventnost II (směrnice 2009/138/ES) a směrnici Omnibus II (směrnice 2014/51/EU). Tyto směrnice, jež nahrazují čtrnáct směrnic týkajících se pojištění a zajištění, dříve známých pod názvem „Solventnost I“, mají za cíl zajistit finanční zdraví pojišťoven v obdobích náročných z finančního hlediska. Směrnice se staly plně použitelnými dne 1. ledna 2016 a lhůta pro jejich provedení ve vnitrostátním právu byla stanovena na 31. březen 2015. Česká republika, Irsko a Nizozemsko však Komisi neoznámily všechna opatření nezbytná k úplnému provedení těchto pravidel ve vnitrostátním právu. Žádosti Komise mají podobu odůvodněného stanoviska, jež následuje po výzvách, které Komise zaslala v květnu 2015. Po zhodnocení příslušných odpovědí je Komise nadále toho názoru, že provedení dotčených směrnic v těchto členských státech dosud nebylo dokončeno. Jestliže Česká republika, Irsko a Nizozemsko nezareagují do dvou měsíců, Komise může věc předložit Soudnímu dvoru EU. Ve stejné věci se Komise také rozhodla zaslat výzvy Chorvatsku, v nichž orgány této země žádá, aby v plném rozsahu provedly směrnici Solventnost II (směrnice 2009/138/ES) a směrnici Omnibus II (směrnice 2014/51/EU) ve vnitrostátním právu. Jestliže Chorvatsko nezareaguje do dvou měsíců, může mu Komise ohledně této záležitosti zaslat odůvodněná stanoviska.

 

9. Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky

(Další informace: Lucia Caudet – tel.: +32 229 56182, Mirna Talko – tel.: +32 229 87278)

Předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie:

Služby: Komise podává k Soudnímu dvoru EU žalobu na BELGII kvůli omezením týkajícím se účetních

Evropská komise se rozhodla podat žalobu na Belgii k Soudnímu dvoru EU, a to z důvodu, že její omezení týkající se účetních, kteří poskytují služby v souvisejících oborech, nejsou slučitelné se směrnicí o službách (směrnice 2006/123/ES). Belgické právní předpisy nedovolují, aby účetní poskytoval služby jako realitní nebo pojišťovací makléř nebo se zabýval finančními činnostmi. Komise se domnívá, že tento zákaz není v souladu se směrnicí o službách (článek 25 o víceoborových činnostech), a je přesvědčena, že existují méně omezující způsoby, jak zajistit nezávislost, nestrannost a profesní etiku. Komise vyjádřila své výhrady již dříve v odůvodněném stanovisku z listopadu 2016, v němž požaduje, aby Belgie toto porušení práva EU napravila. Jelikož belgické orgány trvají na svém stanovisku, Komise se rozhodla podat na Belgii žalobu k Soudnímu dvoru EU. Další informace jsou uvedeny v úplné tiskové zprávě.

 

Výzvy:

Emise z automobilů: Komise požaduje další právní objasnění od pěti členských států

Komise se dnes rozhodla, že zašle další výzvu Německu, Řecku, Lucembursku, Španělsku a Spojenému království a požádá tyto státy o další informace týkající se uplatňování pravidel EU o schvalování typu vozidel (směrnice 2007/46/ES). V návaznosti na pečlivé posouzení odpovědí Německa, Lucemburska, Španělska a Spojeného království na výzvu, jež jim byla zaslána v prosinci 2016, hledá Komise vysvětlení, proč tyto členské státy neuplatnily sankce vůči výrobci automobilů, který používal odpojovací zařízení zakázané podle práva EU. Komise rovněž požaduje doplňující informace od Řecka ohledně jeho vnitrostátního systému sankcí zavedeného v souladu s právními předpisy EU o schvalování typu. Komise dnes rovněž ukončila řízení o nesplnění povinnosti proti Litvě, jelikož se domnívá, že zavedený systém sankcí je v souladu s právem EU.

 

Odůvodněná stanoviska:

MAĎARSKO: Komise činí druhý krok v řízení o nesplnění povinnosti týkajícím se zákona o vysokoškolském vzdělávání

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Maďarsku, pokud jde o slučitelnost zákona o vysokoškolském vzdělávání, ve znění ze dne 4. dubna 2017, s právem EU. Komise se rozhodla zaslat Maďarsku odůvodněné stanovisko z toho důvodu, že pozměněný zákon není slučitelný se svobodou vysokoškolských institucí poskytovat služby a být usazen kdekoli v EU. Komise se dále domnívá, že tento nový právní akt je v rozporu s právem na akademickou svobodu, právem na vzdělávání a svobodou podnikání, které jsou stanoveny v Listině základních práv Evropské unie, a s právními závazky Unie v rámci mezinárodního obchodního práva. Po důkladné analýze odpovědi zaslané Maďarskem na výzvu Komise ze dne 27. dubna Komise i nadále potvrzuje závěry z hloubkového právního posouzení a z diskusí sboru komisařů ve dnech 12. dubna a 26. dubna 2017, jež vedly k zahájení řízení o nesplnění povinnosti. Maďarsko má nyní jeden měsíc na to, aby Komisi oznámilo opatření, jež přijalo za účelem zjednání nápravy. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU. Další informace jsou uvedeny v úplné tiskové zprávě.

Maloobchod: Komise vyzývá MAĎARSKO, aby odstranilo omezení týkající se maloobchodníků

Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Maďarsku, v němž požaduje, aby odstranilo omezení týkající se ztrátových podniků v maloobchodním odvětví. Maďarské právní předpisy zakazují, aby maloobchodníci, kteří prodávají zboží s rychlým obratem, jako jsou potraviny, v Maďarsku nadále provozovali svou činnost, pokud po dva po sobě následující roky podnikají se ztrátou. Komise se domnívá, že toto opatření je v rozporu se svobodou usazování a zásadou nediskriminace (článek 49 SFEU), jakož i svobodou kapitálu (článek 63 SFEU) a nelze je odůvodnit naléhavými důvody obecného zájmu. Maďarsko má nyní dva měsíce na to, aby Komisi informovalo o opatřeních, jež přijalo za účelem zjednání nápravy. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU.

Volný pohyb zboží: Komise vyzývá ŠPANĚLSKO, aby zajistilo volný pohyb doplňků stravy

Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Španělsku, v němž naléhavě požaduje, aby odstranilo diskriminační praktiky, které ovlivňují uvádění doplňků stravy na trh. Při prvním uvedení doplňku stravy na španělský trh vyžadují španělské právní předpisy, aby podniky se sídlem ve Španělsku informovaly místní orgány, zatímco podniky z jiných zemí EU musí zaslat žádost Agentuře pro bezpečnost potravin a výživu, což vede k vyšším poplatkům. Komise se proto domnívá, že španělské požadavky omezují volný pohyb zboží (článek 34 SFEU), neboť diskriminují podniky usazené v jiné zemi EU. Španělsko má nyní dva měsíce na to, aby Komisi oznámilo opatření, jež přijalo za účelem zjednání nápravy. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že podá na Španělsko žalobu k Soudnímu dvoru EU.

Rádiové vybavení: Komise žádá tři členské státy, aby provedly pravidla o rádiovém vybavení

Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Kypru, Řecku a Spojenému království, v nichž tyto státy žádá, aby provedly směrnici o rádiovém vybavení (RED, směrnice 2014/53/EU). Směrnice o rádiovém vybavení stanoví základní požadavky týkající se zdraví a bezpečnosti, elektromagnetické kompatibility a účinného využívání rádiového spektra a poskytuje základ pro další regulaci tísňového volání, interoperability a bezpečnostních zařízení, která zajišťují ochranu soukromí a osobních údajů. Dále stanoví postupy, které je nutné dodržovat, a povinnosti, které je třeba splnit, před uvedením rádiového vybavení na vnitřní trh EU, a rovněž posiluje dozor nad trhem. Členské státy měly tuto směrnici v plném rozsahu provést ve svých vnitrostátních předpisech do 12. června 2016. Řecko a Spojené království provedení této směrnice ve vnitrostátním právu Komisi dosud neoznámily a Kypr oznámil pouze částečné provedení. Uvedené tři členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby Komisi oznámily provedení směrnice v plném rozsahu. V opačném případě se Komise může rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru EU.

 

10. Spravedlnost, spotřebitelé a rovnost žen a mužů

(Další informace: Christian Wigand – tel.: +32 229 62253, Melanie Voin – tel.: +32 229 58659)

Výzva:

MAĎARSKO: Komise zahajuje řízení o nesplnění povinnosti kvůli zákonu o nevládních organizacích financovaných ze zahraničí

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat výzvu Maďarsku kvůli novému zákonu o nevládních organizacích financovaných ze zahraničí, který byl přijat dne 13. června. Tento maďarský zákon zavádí nové povinnosti pro určité kategorie nevládních organizací, které dostávají finanční prostředky ze zahraničí v ročním objemu vyšším než 7,2 milionu HUF (přibližně 24 000 eur), aby se zaregistrovaly, aby se ve všech svých publikacích, na internetových stránkách a v informacích pro tisk označovaly jako „organizace podporované ze zahraničí“ a aby maďarským orgánům předkládaly konkrétní informace o finančních prostředcích, které dostávají ze zahraničí. Tyto organizace čelí sankcím, pokud tyto nové povinnosti ohledně podávání zpráv a transparentnosti neplní. Evropská komise dospěla k závěru, že tento zákon není v souladu s právem EU, a to z těchto důvodů: 1) Zákon neoprávněně zasahuje do základních práv, jak jsou zakotvena v Listině základních práv Evropské unie, zejména do práva na svobodu sdružování. Tento nový zákon by nevládním organizacím mohl bránit v získávání finančních prostředků a mohl by omezovat jejich schopnost vykonávat svou práci. 2) Zákon také zavádí neoprávněná a nepřiměřená omezení volného pohybu kapitálu, jak je vymezen ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Nové požadavky na registraci, podávání zpráv a zveřejňování stanovené tímto zákonem jsou diskriminační, vytváří pro tyto organizace administrativní zátěž a mohou poškodit jejich pověst. Tato opatření mohou mít odrazující účinek na přidělování finančních prostředků ze zahraničí a ztížit daným nevládním organizacím jejich získávání. 3) Zákon také vzbuzuje obavy, pokud jde o dodržování práva na soukromí a na ochranu osobních údajů. Nenastoluje spravedlivou rovnováhu mezi zájmy v oblasti transparentnosti a právem dárců a příjemců na ochranu jejich osobních údajů. To se týká zejména požadavku poskytovat maďarským orgánům informace o přesných částkách transakcí a podrobné informace o dárcích, které poté příslušné orgány zveřejňují. Komise proto dospěla k závěru, že Maďarsko neplní své povinnosti podle Smluv EU a Listiny základních práv Evropské unie. V důsledku toho se dnes Komise rozhodla zaslat Maďarsku výzvu, na kterou mají maďarské orgány do jednoho měsíce odpovědět. Komise je připravena pomoci maďarským orgánům při řešení této otázky. Další informace jsou uvedeny v úplné tiskové zprávě.

 

11. Námořní záležitosti a rybolov

(Další informace: Enrico Brivio – tel.: +32 229 56172, Iris Petsa – tel.: +32 229 93321)

Odůvodněná stanoviska:

Územní plánování námořních prostor: Komise vyzývá pět členských států, aby sdělily vnitrostátní opatření k provedení směrnice o územním plánování námořních prostor

Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Bulharsku, Chorvatsku, Kypru, Finsku a Řecku, jelikož tyto země neoznámily úplné provedení pravidel EU, kterými se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (směrnice 2014/89/EU), ve vnitrostátním právu. Členské státy měly tuto směrnici ve svých vnitrostátních předpisech provést, jakož i sdělit Komisi příslušná opatření do 18. září 2016. Soutěž o námořní prostor, pokud jde o zařízení energie z obnovitelných zdrojů, rybolov a akvakulturu, cestovní ruch, těžbu surovin, námořní přepravní cesty a jiná využití, upozornila na potřebu soudržnějšího řízení evropských vod. Působnost směrnice o územním plánování námořních prostor přesahuje jednotlivé hranice a odvětví, aby se zajistilo, že lidské činnosti na moři budou probíhat účinným, bezpečným a udržitelným způsobem a že bude zároveň splněna řada ekologických, ekonomických a sociálních cílů. Uvedená směrnice stanoví společný přístup zemí EU a minimální požadavky na plánování námořních prostor. Dotčené členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby splnily své povinnosti, jinak se Komise může rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru EU.

 

12. Migrace, vnitřní věci a občanství

(Další informace: Natasha Bertaud – tel.: +32 229 67456; Tove Ernst – tel.: +32 229 86764; Markus Lammert – tel.: +32 229 58602)

 

Předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie

Legální migrace: Komise podává k Soudnímu dvoru žalobu na BELGII, jelikož nezajistila společná pravidla pro státní příslušníky třetích zemí

Evropská komise se dnes rozhodla, že podá žalobu na Belgii k Soudnímu dvoru EU, jelikož neprovedla směrnici o jednotném povolení (směrnice 2011/98/EU) v plném rozsahu. Směrnice má usnadnit legální migraci, a za tímto účelem zavádí zjednodušené postupy a společný soubor práv pro státní příslušníky třetích zemí. Belgie, která nedodržela původní lhůtu pro provedení směrnice (25. prosince 2013), tento právní akt stále ještě plně neprovedla. Komise se proto dnes rozhodla, že na  Belgii podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Členské státy měly povinnost provést tuto směrnici v plném rozsahu do 25. prosince 2013. K tomuto datu Belgie provedla nová pravidla jen částečně. V důsledku toho Komise zaslala Belgii v březnu 2014 výzvu a v dubnu 2015 následně odůvodněné stanovisko. V listopadu 2015 Komise podala na Belgii žalobu k Soudnímu dvoru EU. V dubnu 2016 byla žaloba vzata zpět poté, co belgické orgány poskytly dodatečné informace. Belgie však Komisi dosud neoznámila úplné provedení směrnice ve svém vnitrostátním právu. Z tohoto důvodu se Komise rozhodla, že věc znovu předloží Soudnímu dvoru EU. Komise se obrátila na Soudní dvůr EU a navrhuje uložit Belgii denní penále ve výši 70 828,80 eur. Výše pokuty byla vypočtena s přihlédnutím k závažnosti a délce trvání protiprávního jednání a k odrazujícímu účinku, který odráží platební schopnost daného členského státu. Další informace jsou uvedeny v úplné tiskové zprávě.

 

Odůvodněná stanoviska a ukončení řízení:

Legální migrace: Komise žádá BELGII, CHORVATSKO, FINSKO a ŠVÉDSKO, aby v plném rozsahu zajistily provedení směrnice o sezónních pracovnících, a ukončuje řízení o nesplnění povinnosti proti ESTONSKU, LUCEMBURSKU a RUMUNSKU

Komise dnes reaguje na nedostatky v provedení směrnice o sezónních pracovnících (směrnice 2014/36/EU). Směrnice o sezónních pracovnících, přijatá dne 26. února 2014, určuje podmínky vstupu a pobytu sezónních pracovníků ze zemí mimo EU a vymezuje práva těchto osob. Členské státy měly uvedenou směrnici provést ve vnitrostátním právu do 30. září 2016. Evropská komise dnes zaslala Chorvatsku a Finsku odůvodněná stanoviska z důvodu neoznámení přijatých vnitrostátních opatření k provedení směrnice o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci. Komise rovněž zaslala odůvodněná stanoviska Belgii a Švédsku z důvodu neúplného oznámení vnitrostátních opatření přijatých k provedení této směrnice. Dne 24. listopadu 2016 zaslala Komise výzvy Belgii, Chorvatsku, Estonsku. Finsku, Lucembursku, Rumunsku a Švédsku, jelikož neprovedly směrnici o sezónních pracovnících v plném rozsahu. Chorvatsko a Finsko dosud neoznámily žádná opatření k provedení této směrnice a Komise je toho názoru, že opatření oznámená Belgií a Švédskem ne plně provádějí veškerá ustanovení směrnice ve vnitrostátních předpisech. Belgie, Chorvatsko, Finsko a Švédsko mají nyní dva měsíce na to, aby Komisi oznámily veškerá přijatá opatření k zajištění úplného provedení směrnice, jinak se Komise může rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru EU. Po prozkoumání opatření, která oznámily Estonsko, Lucembursko a Rumunsko, se Komise rozhodla, že řízení o nesplnění povinnosti proti těmto členským státům ukončí.

 

13. Mobilita a doprava

(Další informace: Enrico Brivio – tel.: +32 229 56172, Alexis Perier - tel.: +32 229 69143)

Výzva a odůvodněná stanoviska:

Udržitelná doprava: Komise vyzývá sedm členských států, aby plně provedly pravidla o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva*

Komise dnes zaslala odůvodněná stanoviska Řecku, Irsku, Maltě, Rumunsku, Slovinsku a Spojenému království, v nichž tyto členské státy žádá, aby oznámily své vnitrostátní rámce politiky podle pravidel EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (směrnice 2014/94/EU). Vnitrostátní rámec politiky je hlavní nástroj stanovený touto směrnicí, který má zajistit vytvoření dostatečné infrastruktury pro alternativní paliva, včetně dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a plnicích stanic se zemním plynem a vodíkem, a předejít roztříštění vnitřního trhu. Rychlejší tempo zavádění infrastruktury pro alternativní paliva má zásadní význam pro zajištění čisté a konkurenceschopné mobility pro všechny občany EU, jak je uvedeno v balíčku opatření Komise „Evropa v pohybu“, přijatém v květnu 2017. Dotčených sedm členských států má nyní dva měsíce na to, aby splnily své povinnosti podle směrnice. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU. Komise se může navíc rozhodnout, že zašle výzvu Švédsku z důvodu, že vnitrostátní rámec politiky, který oznámilo, neobsahuje minimální prvky vyžadované směrnicí.

* Aktualizováno dne 14. 7. 2017 (odstraněn nesprávný odkaz na Polsko).

 

Odůvodněné stanovisko:

Práva cestujících: Komise vyzývá ŘECKO, aby plně provedlo pravidla o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách

Komise dnes vyzvala Řecko, aby plně provedlo pravidla EU o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách v EU (nařízení 1177/2010). Současná řecká právní úprava brání cestujícím plně využívat práva, která jim uděluje toto nařízení v případě, že je osobní přeprava po moři zrušena nebo zpožděna. Řecko má nyní dva měsíce na to, aby Komisi oznámilo opatření, jež přijalo za účelem správného uplatňování tohoto nařízení. Pokud tak včas neučiní, Komise může věc předložit Soudnímu dvoru EU.

 

14. Zdraví a bezpečnost potravin

(Další informace: Anca Paduraru – tel.: +32 229 91269, Aikaterini Apostola – tel.: +32 229 87624)

Odůvodněné stanovisko:

Komise vyzývá Itálii, aby provedla opatření potřebná k zastavení šíření bakterie „Xylella fastidiosa

Komise dnes zasílá odůvodněné stanovisko Itálii, jelikož italské příslušné orgány nezastavily šíření škodlivého organismu Xylella fastidiosa. Poté, co se v regionu Apulie objevilo ohnisko Xylella fastidiosa, měly italské orgány plně dodržet pravidla EU o opatřeních proti organismům škodlivým rostlinám nebo rostlinným produktům a proti jejich rozšiřování na území EU (prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/789 a směrnice Rady 2000/29/ES). Mezi tato opatření patří odstranění napadených rostlin na daném území bezprostředně po prvním potvrzení výskytu Xylella fastidiosa. Byla však oznámena nová ohniska v Itálii a harmonogram předložený Itálií neměl takový účinek, aby zajistil okamžité odstranění napadených stromů, jak vyžadují právní předpisy EU. Bakterie Xylella fastidiosa je celosvětově jednou z nejnebezpečnějších bakterií napadajících rostliny, způsobuje různá onemocnění, a má tedy obrovské ekonomické důsledky pro zemědělství. Členské státy musí přijmout veškerá nezbytná opatření pro eradikaci bakterie Xylella fastidiosa a zabránit jejímu šíření do všech členských států. Žádost Komise má podobu odůvodněného stanoviska, jež následuje po výzvě, kterou Komise zaslala v prosinci 2015. V červenci 2016 pak Komise zaslala italským orgánům dodatečnou výzvu. Itálie má nyní dva měsíce na to, aby splnila své povinnosti. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že podá na Itálii žalobu u Soudního dvora EU.

 

15. Daně a celní unie

(Další informace: Vanessa Mock – tel.: +32 229 56194, Patrick Mc Cullough – tel.: +32 229 87183)

Odůvodněné stanovisko:

Daně: Komise vyzývá FRANCII, aby ukončila znevýhodňující zacházení s daňovými poplatníky, kteří mají příjmy ze zahraničních zdrojů

Komise vyzvala Francii, aby změnila určitá ustanovení týkající se výpočtu daně z příjmu fyzických osob. Podle současných francouzských předpisů nemohou daňoví poplatníci s bydlištěm ve Francii, jejichž část příjmu pochází z jiného členského státu Evropského hospodářského prostoru (EHP), využít osobní a rodinné daňové zvýhodnění jako v případě příjmu získaného ve Francii. Stejně tak nemůže daňový poplatník podle francouzských předpisů využít vrácení daně nebo odložení zápočtu daně za příjem ze zahraničních zdrojů, pokud je tato fyzická osoba ve ztrátě. Tím, že Francie zachovává tato ustanovení, porušuje svoje povinnosti vyplývající z článků Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a Dohody o EHP týkajících se volného pohybu pracovníků, práva na usazování a volného pohybu kapitálu. Jestliže francouzské orgány nezareagují do dvou měsíců, Komise může věc předložit Soudnímu dvoru EU.

 

Odůvodněná stanoviska a ukončení řízení:

Daně: Komise vyzývá BULHARSKO, KYPR a PORTUGALSKO, aby provedly nová pravidla transparentnosti pro výměnu informací o daňových rozhodnutích

Komise se rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Bulharsku, Kypru a Portugalsku, jelikož tyto členské státy neoznámily provedení nových opatření týkajících se automatické výměny informací o daňových rozhodnutích mezi daňovými orgány EU (směrnice Rady (EU) 2015/2376). Členské státy měly tato opatření provést do 31. prosince 2016. Tato nová pravidla jsou koncipována tak, aby pomohla zastavit přeshraniční praktiky vyhýbání se daňovým povinnostem, agresivní daňové plánování a škodlivou daňovou soutěž, přičemž první výměna informací mezi všemi daňovými orgány EU se má uskutečnit do září letošního roku. Komise těmto třem státům poskytla dvouměsíční lhůtu na odpověď. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU. Komise mezitím uvítala provedení uvedených opatření Českou republikou, Řeckem, Maďarskem a Polskem a dnes se rozhodla, že příslušná řízení o nesplnění povinnosti ukončí. Ve druhé fázi Komise posoudí, zda jsou právní předpisy všech členských států v souladu s veškerými požadavky podle nových pravidel.

 

MEMO/17/1935

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar