Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Přehled údajů

Zřízení platformy EU pro dobré životní podmínky zvířat: politika v oblasti dobrých životních podmínek zvířat – otázky a odpovědi

Brusel 6. června 2017

Zřízení platformy EU pro dobré životní podmínky zvířat: politika v oblasti dobrých životních podmínek zvířat – otázky a odpovědi

Evropský komisař Vytenis Andriukaitis dnes na prvním zasedání oficiálně zahájil činnost platformy EU pro dobré životní podmínky zvířat (dále jen „platforma“). Platformy se účastní 75 zástupců zúčastněných stran, nevládních organizací, vědy, členských států, zemí EHP (Evropského hospodářského prostoru), mezinárodních organizací a EFSA (Evropského úřadu pro bezpečnost potravin). Poprvé se tak scházejí všichni důležití aktéři z EU, aby si vyměnili zkušenosti a přispěli ke zlepšení dobrých životních podmínek zvířat.

 

Proč Komise tuto platformu zřizuje?

Jak vyplývá z průzkumu Eurobarometr zveřejněného v březnu 2016, absolutní většina Evropanů považuje ochranu dobrých životních podmínek zvířat za velmi důležitou a přeje si zlepšit způsob, jak jsou dobré životní podmínky zvířat chráněny.

Zlepšování životních podmínek zvířat není jen otázkou legislativy. Platforma tedy není fórum pro přípravu nových právních předpisů. Jak napovídá moto strategie EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, která byla přijata v roce 2012, „Odpovědnost je na každém z nás“. Aby bylo dosaženo konkrétních výsledků, je prvním krokem vzájemné porozumění a důvěra mezi všemi subjekty, jakož i konkrétní zapojení každého aktéra, což je jedním z hlavních cílů platformy.

Smyslem platformy je podporovat dialog mezi příslušnými orgány, podniky, občanskou společností a vědeckými pracovníky o otázkách dobrých životních podmínek zvířat, které jsou pro občany EU důležité.

Platforma Komisi pomůže při rozvoji a výměně koordinovaných opatření, jež se zaměří na:

  1. lepší uplatňování právních předpisů EU týkajících se dobrých životních podmínek zvířat prostřednictvím výměny informací, osvědčených postupů a přímého zapojení zúčastněných stran,
  2. přijímání dobrovolných závazků a jejich využívání podniky,
  3. prosazování unijních norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na globální úrovni.

 

Kdo jsou členové platformy?

Platformu tvoří 75 členů.

Generální ředitel pro zdraví a bezpečnost potravin na základě výzvy k podávání přihlášek jmenoval 40 členů, kteří budou zastupovat podniky a profesní organizace, organizace z občanské společnosti a nezávislé odborníky z výzkumných ústavů. Organizace i odborníci museli prokázat, že jsou jejich činnosti a odborné poznatky pro úkoly platformy relevantní. Jejich práce musí být zejména důležitá pro dobré životní podmínky zvířat v kontextu EU a pokrývat několik členských států.

 

Jak jsou členové platformy vybíráni?

Jednotliví členové byli vybráni tak, aby bylo zajištěno jak spravedlivé zastoupení různých odvětví a činností, tak zeměpisné rozložení a vyvážené zastoupení žen a mužů.

Ostatních 35 členů zastupuje veřejné instituce, jako jsou příslušné orgány (28 členských států a tři státy EHP: Island, Lichtenštejnsko a Norsko), mezinárodní organizace zabývající se dobrými životními podmínkami zvířat (Světová organizace pro zdraví zvířat, Organizace OSN pro výživu a zemědělství a Světová banka) a Evropský úřad pro bezpečnost potravin.

Platforma může též jmenovat nejvýše pět pozorovatelů. Postavení pozorovatele v platformě bylo uděleno Švýcarsku.

 

Jak bude platforma fungovat v praxi?

Platforma se bude scházet dvakrát ročně. Na prvním zasedání hodlá Komise stanovit prioritní oblasti činnosti jejích členů, ale také zdroje, které jsou členové ochotni sdílet. Na základě výsledků prvního zasedání Komise navrhne konkrétní oblasti činnosti a v případě potřeby budou zřízeny podskupiny.

Platforma bude pravidelně zvát jiná fóra či zúčastněné strany, aby představily své iniciativy a činnosti. Tím obohatí debaty a také usnadní šíření znalostí, iniciativ a zkušeností, které mohou členové využívat. Usnadní také koordinaci a doplňkovost mezi iniciativami přijatými na různých fórech.

 

Jaká témata se budou řešit nejdříve?

Na zahajovacím zasedání platformy Komise podpoří diskuse o prioritních oblastech v rámci tří zasedání:

– Jak může platforma přispět k lepšímu uplatňování a pochopení právních předpisů EU týkajících se dobrých životních podmínek zvířat?

– Jak může platforma přispět k prosazování unijních norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat ve světě?

– Jak může platforma usnadnit využívání dobrovolných závazků a podpořit tržní hodnotu výrobků, u nichž se dbá na dobré životní podmínky zvířat?

Komise z diskusí a závazků členů vyvodí oblasti činnosti, které jsou pro EU relevantní, jsou ve společném zájmu a které budou dostatečně konkrétní a dosažitelné.

 

Jaké výsledky lze od činnosti platformy očekávat?

Platforma představuje pro všechny zúčastněné subjekty obrovskou příležitost, jak přispět ke zlepšení dobrých životních podmínek zvířat prostřednictvím spolupráce a vytváření sítí. Výsledek platformy bude tedy ve velké míře záviset na aktivní a konstruktivní účasti každého člena.

Platforma je především fórum pro sdílení informací a zkušeností. Představuje také příležitost ke zvyšování povědomí, budování důvěry a spolupráce mezi jejími členy.

Platforma bude také ideálním místem pro všechna specializovaná fóra či skupiny působící v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, aby prezentovaly své aktivity a projekty a přijímaly konkrétní dobrovolné závazky. V současnosti skutečně existují různé sféry, kde se o dobrých životních podmínkách zvířat diskutuje na mezinárodní úrovni. Jedná se například o Evropský úřad pro bezpečnost potravin, organizaci EuroFAWC nebo Světovou organizaci pro zdraví zvířat. Platforma by proto mohla hrát úlohu střediska pro propojení těchto různých fór či skupin a napomoci ke zlepšení celkových výsledků.

Komise se domnívá, že by platforma měla pracovat na konkrétních a dosažitelných cílech s dlouhodobým účinkem na řešení otázek v oblasti dobrých životních podmínek zvířat.

Platforma by mohla pracovat na konkrétních projektech, aby Komisi pomohla dosáhnout jejích cílů, jež zahrnují lepší provádění právních předpisů EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat nebo prosazování norem EU na celosvětové úrovni. I když v těchto záležitostech nesou i nadále hlavní odpovědnost členské státy a instituce EU, zúčastněné subjekty mohou přispět svými zkušenostmi a odbornými znalostmi, aby podpořily a doplnily tyto aktivity různými způsoby a prostředky (aplikovaným výzkumem, vzděláváním, odbornou přípravou, konferencemi atd.).

Platforma by také mohla vyvíjet činnosti, pro které neexistují specifické unijní právní předpisy, nebo činnosti podporující osvědčené postupy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Mohlo by se například jednat o vypracování pokynů ke konkrétním otázkám (jako je ukončení kastrace selat) nebo obecnějším tématům (jako je značení udávající status, pokud jde o životní podmínky zvířat).

 

Jak se dobré životní podmínky zvířat řeší na úrovni EU? Jaké jsou stávající právní předpisy?

První právní předpisy EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat byly přijaty v roce 1974[1] a týkaly se ochrany zvířat na jatkách. Od té doby EU přijala právní předpisy na ochranu hospodářských a laboratorních zvířat. Byla zavedena také pravidla EU pro chov zvířat v zoologických zahradách s odkazy na dobré životní podmínky zvířat. EU rovněž zakázala využívání nášlapných pastí pro odchyt volně žijících zvířat.

Hospodářská zvířata jsou chráněna obecným souborem pravidel EU pro chov zvířat, jakož i konkrétními ustanoveními, která se týkají přepravy a porážky/usmrcení. Navíc existují další zvláštní pravidla pro chov nosnic, kuřat chovaných na maso, prasat a telat.

EU také začleňuje požadavky na dobré životní podmínky do pravidel pro zemědělské subvence (podmíněnost a programy rozvoje venkova), jakož i pro ekologické zemědělství.

Článek 13 Smlouvy o fungování EU ukládá Unii a členským státům, aby při stanovování a provádění určitých politik Unie plně zohledňovaly požadavky na dobré životní podmínky zvířat, jelikož zvířata jsou vnímající bytosti.

Tato povinnost však nepředstavuje pro Unii právní základ pro přijímání právních předpisů týkajících se jakýchkoli problémů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Některé z nich zůstávají zcela ve výlučné pravomoci členských států (viz další otázka týkající se volně žijících zvířat).

V této oblasti se činnosti Komise týkající se dobrých životních podmínek zvířat neomezují na právní předpisy. I když za provádění předpisů EU nesou odpovědnost především členské státy, Komise provádí rovněž pravidelné audity za účelem ověření, zda příslušné orgány řádně provádějí úřední kontroly.

Kromě toho se Komise aktivně podílí na prosazování norem EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na mezinárodní úrovni prostřednictvím globálních norem Světové organizace pro zdraví zvířat a prostřednictvím dvoustranných dohod a dvoustranné spolupráce se zeměmi, které nejsou členy EU.

Komise navíc pravidelně pořádá činnosti odborné přípravy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat pro úředníky z členských států a zemí, které nejsou členy EU. V blízké budoucnosti Komise rovněž určí referenční střediska pro dobré životní podmínky zvířat (viz níže).

 

Kdo je odpovědný za uplatňování těchto pravidel?

Ve všech případech hrají důležitou úlohu členské státy, neboť jsou odpovědné za provádění pravidel EU formou různých prostředků, mezi něž patří úřední kontroly, ale také příprava a provádění instrukcí, pokynů a informačních kampaní pro úředníky a zúčastněné subjekty. Tyto činnosti mohou vyžadovat i financování výzkumných programů na vnitrostátní úrovni.

Konkrétně mnohé právní předpisy EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat obsahují povinnost členských států poskytovat a schvalovat odbornou přípravu pro osoby, které pracují se zvířaty. Členské státy proto musí vyčlenit odpovídající zdroje, aby zajistily, že hospodářské subjekty jsou způsobilé pro manipulaci se zvířaty a chov zvířat.

 

Jak je to se zvířaty, na která se nevztahují právní předpisy EU, a volně žijícími zvířaty?

Ve Smlouvách EU představují dobré životní podmínky zvířat otázku, kterou nelze v rámci některých politik EU, jako je zemědělství nebo vnitřní trh, opomíjet. EU není oprávněna řešit všechny otázky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat (viz výše).

Jedná se například o dobré životní podmínky toulavých psů/koček nebo používání zvířat při představeních nebo soutěžích (býčí zápasy, rodea, cirkusy, psí nebo koňské dostihy atd.). I když je Komise často žádána, aby tyto problémy řešila, nemá žádnou pravomoc zasáhnout.

Unie má taktéž pouze velmi omezenou pravomoc, pokud jde o dobré životní podmínky volně žijících zvířat.

Pokud jde o dobré životní podmínky zvířat chovaných v zajetí, směrnice o zoologických zahradách a akváriích obsahuje odkazy na požadavky na dobré životní podmínky zvířat. Na jiná volně žijící zvířata chovaná v zajetí se nevztahují pravidla EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat (jako jsou cirkusy nebo obchody se zvířaty pro zájmový chov).

S výjimkou zákazu používání nášlapných pastí neexistují v Unii žádné právní předpisy na ochranu volně žijících zvířat.

Budou v dohledné budoucnosti přijaty nové právní předpisy?

V této chvíli je prioritou Komise zajistit, aby se v plném rozsahu prováděly stávající právní předpisy EU. Není tedy důvod přijímat nové požadavky, pokud je stále třeba lépe uplatňovat již existující.

Neznamená to, že se Komise nezabývá otázkami dobrých životních podmínek zvířat, které spadají do působnosti Unie.

Dobré životní podmínky zvířat lze výrazně zlepšit různými nelegislativními činnostmi, na kterých Komise v současné době pracuje (viz další otázka).

 

Přijme Komise novou strategii v oblasti dobrých životních podmínek zvířat? Pokud ne, co hodlá Komise pro dobré životní podmínky zvířat učinit?

Komise v roce 2012 přijala strategii EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, která uvádí řadu opatření, která je třeba provést.

Komise chce nejprve dokončit zbývající činnosti v podobě šesti studií a zpráv. Některé jsou technické, další více strategické, avšak všechny jsou důležité pro naše budoucí úvahy o dobrých životních podmínkách zvířat. Některé z nich rovněž pomohou zlepšit provádění vypracováním pokynů (osvědčené postupy při přepravě zvířat, při porážce/usmrcení zvířat).

Prioritou Komise je tedy zajistit, aby byly všechny tyto činnosti do konce roku 2017 dokončeny, aby tak získala všechny potřebné informace pro budoucnost.

To je důvod, proč Komise v této chvíli nepřipravuje další strategii.

Kromě dokončení strategie z roku 2012 Komise pracuje na čtyřech prioritách:

  1. lépe uplatňovat právní předpisy EU týkající se dobrých životních podmínek zvířat;
  2. rozvíjet dialog se zúčastněnými subjekty;
  3. prosazovat normy EU na celosvětové úrovni;
  4. určit referenční střediska EU pro dobré životní podmínky zvířat.

Pokud jde o lepší uplatňování právních předpisů EU, Komise na základě výsledků předchozích auditů zaměřila svou činnost na konkrétní projekty. Prioritou jsou zejména pro dobré životní podmínky prasat, kde se stále ve velké míře nedodržují předpisy, pokud jde o zákaz rutinního krácení ocasů a poskytování manipulovatelných materiálů pro prasata. Komise také aktivně podporuje členské státy při zlepšování provádění právních předpisů v oblasti přepravy se zvláštním zaměřením na vývoz živých zvířat do zemí mimo EU.

Prostřednictvím činností platformy se bude rozvíjet dialog se zúčastněnými subjekty. Komise přijala rozhodnutí o zřízení platformy v lednu 2017 a předpokládá se, každý rok proběhnou alespoň dvě zasedání.

Normy EU se na globální úrovni prosazují různými dlouhodobými činnostmi, jako jsou jednání o mezinárodních normách v rámci Světové organizace pro zdraví zvířat (dnes díky podnětu EU existuje 13 mezinárodních norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat) a zahrnutí dobrých životních podmínek zvířat do dvoustranných dohod o volném obchodu.

K určení referenčních středisek EU dojde do jednoho roku po vstupu v platnost nového nařízení o úředních kontrolách (viz níže).

 

Jakým způsobem budou dobré životní podmínky zvířat řešeny v novém nařízení o úředních kontrolách?

V nařízení se od Unie vyžaduje, aby určila referenční střediska EU pro dobré životní podmínky zvířat. Ta budou zemím EU pomáhat při jejich úředních kontrolách vypracováváním vědeckých a technických studií, organizováním školení a šířením výsledků výzkumu a informací o technických inovacích. Referenční střediska EU rovněž poskytnou vědecké a technické odborné znalosti ohledně metod používaných k hodnocení a zlepšování dobrých životních podmínek zvířat.

Nařízení se uplatňuje také na úřední kontroly pravidel v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, např. v oblasti přepravy, porážky a zemědělství, a umožňuje přijetí právních předpisů Komise k úpravě požadavků na úřední kontroly, aby splňovaly konkrétní potřeby dobrých životních podmínek zvířat, jako je zavádění ukazatelů dobrých životních podmínek zvířat.

Nařízení (EU) 2017/265 vstoupilo v platnost dne 27. dubna 2017 a referenční střediska EU budou muset být určena do jednoho roku po tomto datu.

 

Další informace:

https://ec.europa.eu/food/animals/welfare_en

 

[1]     Směrnice Rady 74/577/EHS ze dne 18. listopadu 1974 o omračování zvířat před porážkou Úř. věst. L 316, 26.11.1974, s. 10.

MEMO/17/1426

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar