Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Přehled údajů

Projev o stavu Unie 2016: Evropský plán vnějších investic – otázky a odpovědi

Štrasburk 14. září 2016

Evropský plán vnějších investic

Proč potřebujeme evropský plán vnějších investic?

Mezi hlavní problémy rozvojových zemí stále patří dosažení udržitelného růstu podporujícího začlenění a tvorba pracovních míst. Podmínky pro investice a celkové politické prostředí v zemích sousedství a v Africe nejsou vždy příznivé pro investice soukromého sektoru. To je zřejmé zejména ve zranitelných zemích zmítaných konflikty a násilím, z nichž některé jsou důležitými zeměmi původu nelegálních migrantů.

Přímé zahraniční investice a jiné soukromé finanční toky se v rozvojových zemích od finanční krize v roce 2008 snížily. V roce 2012 pouze 6 % (34,6 miliardy EUR) z celkových globálních přímých zahraničních investic do rozvojových zemí směřovalo do zranitelných zemí. Šlo o průměrnou investici 27 EUR na obyvatele ve srovnání s průměrnou investicí 128 EUR na obyvatele v ostatních rozvojových zemí. Ze zranitelných zemí přilákaly většinu přímých zahraničních investic země bohaté na suroviny, přičemž 72 % investic se v roce 2012 koncentrovalo do deseti zemí. Ukazuje to jednoznačně na existenci investiční mezery a na přidanou hodnotu, kterou může cílená akce Evropské unie přinést.

Co je nového na evropském plánu vnějších investic (EEIP) a v čem tkví jeho přidaná hodnota?

EEIP zavádí soudržný a konzistentní přístup a jeho plnění umožní EU jít příkladem při navazování efektivnějších partnerství a současně plnit mezinárodní závazky v oblasti financování rozvoje. Základem zůstanou granty, ale musíme jít nad rámec klasické rozvojové pomoci a využívat záruky a inovativní finanční nástroje na podporu investic, obchodu, mobilizace domácích zdrojů a řádné správy a znásobit dopad na místě. EEIP zlepší způsob, jakým jsou využívány veřejné finanční prostředky, i způsob, jakým orgány veřejné moci a soukromí investoři spolupracují na investičních projektech. EEIP poprvé poskytne soudržný komplexní rámec na zlepšení investic v Africe a zemích sousedství, aby se podpořily udržitelné investice a odstranily některé z hlavních příčin migrace. Bude tak činit využitím pákového efektu u finančních prostředků z EU, jejích členských států, od dalších dárců, finančních institucí a soukromého sektoru.

Navíc soukromému sektoru nabídne záruku pro investování za politicky rizikovějších podmínek a řeší klíčové faktory umožňující, aby se soukromé investice zapojily do projektů, kterých by se jinak investoři neúčastnili.

Investice se budou převážně zaměřovat na zlepšení sociální a ekonomické infrastruktury, například obecní infrastruktury a proximitních služeb, a na podporu malých a středních podniků, mikrofinancování a projektů vytvářejících pracovní místa.

Co děláme již dnes a jak EU uplatňuje získané zkušenosti?

Evropská komise čerpá ze zkušeností se stávajícími investičními programy na úrovni EU, například ze stávajícího rámce EU pro kombinování zdrojů financování. Kombinování zdrojů financování představuje použití omezeného množství peněz EU (grantů) na mobilizaci další podpory, například ve formě půjček od finančních institucí a soukromého sektoru, na posílení rozvojového dopadu investičních projektů. Takto Evropská unie již podporuje investice do moderní infrastruktury a přístupu k financování pro mikropodniky a malé a střední podniky v partnerských zemích. EEIP bude navazovat na tyto zkušenosti a umožní plnou spolupráci a koordinaci mezi EU, mezinárodními finančními institucemi, dárci, orgány veřejné moci a soukromým sektorem.

Plán vnějších investic bude rovněž čerpat ze zkušeností získaných v rámci velmi úspěšného investičního plánu pro Evropu. Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který je součástí investičního plánu, mobilizoval za méně než jeden rok téměř 116 miliard EUR ve 26 členských státech. Ve stejném období využilo EFSI více než 200 000 malých a středních podniků.

Jak EEIP funguje?

EEIP bude stát na třech pilířích:

  • Pilíř 1: nový investiční fond, Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD), který propojuje kombinování zdrojů financování s novou zárukou, která odstraňuje omezení pro soukromé investice.
  • EFSD bude složen ze dvou regionálních investičních platforem (Afrika a sousedství EU), které budou spojovat financování ze stávajících nástrojů kombinujících zdroje financování a budou fungovat jako jednotné kontaktní místo pro přijímání návrhů od finančních institucí a jiných investorů z veřejného i soukromého sektoru.
  • EFSD rovněž zavede novou záruku, která bude postoupena zprostředkovatelským finančním institucím, které na oplátku budou poskytovat podporu prostřednictvím půjček, záruk, kapitálové účasti nebo podobných produktů koncovým příjemcům. Cílem je aktivovat další financování, zejména ze soukromého sektoru, neboť záruka EFSD sníží riziko pro soukromé investice a absorbuje případné ztráty vzniklé způsobilým protistranám, například veřejným finančním institucím a investorům ze soukromého sektoru.
  • Pilíř 2: technická pomoc pro širší politické prostředí s cílem pomoci místním orgánům a společnostem vypracovat více udržitelných projektů a přilákat investory, aby došlo k většímu zapojení soukromého sektoru. Nástroje, které existují v rámci EFSD, budou přístupné pro všechny investory prostřednictvím integrovaných služeb nabízených v jednotném kontaktním místě.
  • Pilíř 3: paleta specializovaných tematických, vnitrostátních a regionálních programů EU v oblasti rozvojové spolupráce, kombinovaná se strukturovaným politickým dialogem zaměřeným na zlepšení investičních podmínek a celkového politického prostředí v dotčených zemích.

Integrální součástí EEIP budou navíc úvěrové operace Evropské investiční banky (EIB). Komise pro tento účel rozšíří záruku krytou z rozpočtu EU v rámci mandátu EIB k poskytování úvěrů třetím zemím o celkem 5,3 miliardy EUR. To zahrnuje záruku EU ve výši 3,7 miliardy EUR pro iniciativu EIB na podporu odolnosti v zemích jižního sousedství a západního Balkánu, jejímž cílem je mobilizovat dodatečné financování na podporu udržitelného růstu, zásadně důležité infrastruktury a sociální soudržnosti v zemích jižního sousedství a západního Balkánu. Podobně jako EEIP vytvořila EIB iniciativu na podporu odolnosti v reakci na výzvu Evropské rady.

Spolu s těmito novými zdroji bude mezi lety 2014 a 2020 EIB v rámci záruky EU schopna půjčit až 32,3 miliardy EUR.

1

Jak budou přispívat členské státy?

Příspěvky z členských států budou těžit z celkových výhod nového investičního plánu, včetně soudržnosti mezi opatřeními věnovanými přístupu k financování, technické pomoci a podnikatelskému prostředí. Navíc budou pro příspěvky členských států existovat zvláštní výhody. Nebudou muset být v hotovostních platbách, ale budou moci být poskytovány rovněž jako druhořadé záruky. Takové záruky by byly využity pouze v druhé fázi po využití záruky EU. Mimoto mohou členské státy své příspěvky vyčlenit na konkrétní regiony nebo odvětví.

Jakou roli bude v EEIP hrát Evropská investiční banka (EIB)?

Coby banka Evropské unie hraje EIB v EEIP klíčovou roli, především prostřednictvím provádění iniciativy na podporu odolnosti v zemích jižního sousedství a západního Balkánu (viz výše), mandátu EIB k poskytování úvěrů třetím zemím a operacemi EIB v Africe v rámci investiční facility AKT.

Kromě toho, že EIB je v případě EFSD jednou z hlavních prováděcích finančních institucí, bude v zájmu dalšího posílení kvality a dopadu investiční strategie rovněž poskytovat poradenství. EIB bude rovněž podporovat EEIP financováním investic způsobilých v rámci EFSD a uvolňováním dalších zdrojů financování, zejména ze soukromého sektoru.

Spuštění návrhu nového EFSD spolu se změnami v mandátu poskytování úvěrů třetím zemím, které mají umožnit další úvěrování ze strany EIB, zajistí, coby součást balíčku, soudržnost mezi EU a ostatními aktéry v oblasti vnějších investic, což povede k maximalizaci účinnosti dostupného financování.

Kdo bude způsobilý získat podporu prostřednictvím EEIP?

Subjekty z veřejného i soukromého sektoru jsou způsobilými protistranami a mohou předkládat v rámci investičních oken investiční návrhy a podepisovat záruční dohody s Komisí, pod podmínkou, že externí, nezávislí odborníci provedou pro Komisi příslušné finanční posouzení.

Jaká kritéria budou pro investiční návrhy klíčová, aby mohly získat podporu prostřednictvím EEIP?

Investiční návrhy budou muset:

  • přispívat k hospodářskému a sociálnímu rozvoji, se zaměřením na udržitelnost a tvorbu pracovních míst, zejména u mládeže a žen, a zabývat se řešením základních příčin nelegální migrace,
  • cílit na sociálně-ekonomická odvětví (například na infrastrukturu včetně energetické, vodní a dopravní, IKT, životní prostředí, sociální infrastrukturu, lidský kapitál) a na financování pro mikropodniky a malé a střední podniky. Zvláštní pozornost bude věnována rozvoji soukromého sektoru,
  • maximalizovat finanční páku soukromého sektoru tím, že budou řešit omezení pro investice,
  • být doplňkem tržních a jiných nástrojů, zejména nástrojů financovaných z rozpočtu EU a členských států, včetně stávajících facilit a mandátů EIB,
  • podporovat cíle politik EU a příslušné politiky a politické dialogy s partnerskými zeměmi, regionálními a vícestrannými fóry, a být rovněž sladěny s politikami partnerských zemí.

Na jaké země EEIP cílí?

Na začátku jsou pro podporu způsobilé africké země a země sousedství EU. Cílem je řešit omezení pro investice a přispět k udržitelnému rozvoji a tvorbě pracovních míst.

Odkud budou peníze pocházet?

Finanční prostředky, které se použijí na financování a přilákání investic z dalších zdrojů, poplynou z rozpočtu EU a jiných zdrojů, včetně Evropského rozvojového fondu. Do roku 2020 je budou tvořit finanční prostředky EU v celkovém objemu 3,35 miliardy EUR.

Další finanční prostředky mohou plynout z členských států a od dalších partnerů. Jestliže členské státy záruku EU dorovnají, mohla by celková výše investic dosáhnout výše 62 miliard EUR. Jestliže členské státy dorovnají i příspěvek EU na kombinování zdrojů financování, mohla by částka celkových investic dosáhnout až 88 miliard EUR.

Můžete uvést příklady projektů, které by v budoucnosti mohly být financovány tímto novým druhem financování?

Rozvojová spolupráce EU již podporuje iniciativy, které usilují o větší zapojení soukromého sektoru se zaměřením na kombinování zdrojů financování. Například:

Iniciativa pro financování elektrifikace (ElectriFI) vytvořená v úzké spolupráci se zástupci soukromého sektoru a finančních institucí představuje flexibilní nástroj na podporu investic, jejichž cílem je usnadnění přístupu ke spolehlivé, cenově dostupné a udržitelné elektřině a energetickým službám pro obyvatele venkovských, nedostatečně zásobovaných oblastí a oblastí, ve kterých nejsou dodávky energií spolehlivé.

V srpnu 2011 byl v reakci na arabské jaro založen fond SANAD pro mikropodniky a malé a střední podniky. Jelikož mikropodniky a malé a střední podniky představují na Blízkém východě a v severní Africe 60 % HDP a 70 % zaměstnanosti, jsou pro dynamickou ekonomiku a tvorbu pracovních míst zcela zásadní. SANAD poskytuje místním partnerským finančním institucím finanční nástroje, jako jsou půjčky, podřízené dluhy, záruky a kapitálové účasti, avšak neomezuje se pouze na finanční pomoc. Technický nástroj, který je rovněž spolufinancován z EU částkou 2 miliony EUR, navíc nabízí budování kapacit a podporu politickým rámcům pro investice, a tudíž zvyšuje udržitelnost celkového přístupu.

Více informací o prvních výsledcích provádění nástrojů, které kombinují zdroje financování, lze nalézt ve výročních zprávách připravovaných pro jednotlivé rámce kombinování zdrojů financování: https://ec.europa.eu/europeaid/policies/innovative-financial-instruments-blending_en

Co je to „investiční okno“ a jaká jsou možná tematická/odvětvová/geografická investiční okna?

Investiční okno je cílová oblast pro intervenci ve specifických regionech anebo partnerských zemích, specifických odvětvích, specifických projektech anebo pro specifické koncové příjemce. Cílová oblast má být financována specifickými způsobilými nástroji, na něž by se až do pevně stanovené částky měla vztahovat záruka EU.

Zásadní bude identifikovat, zda existuje specifická tržní poptávka po investicích nebo nedostatky na trzích bránící některým investicím, a rovněž posoudit, zda lze vytvořit nutné trhy, které by se bez přístupu k záruce nerozvinuly.

Jako příklad investičního okna lze uvést:

okno pro zaměstnanost v regionu: na podporu průmyslových parků pro zvýšení tvorby pracovních míst na trzích fungujících na základě poptávky;

okno pro zemědělství: na zvýšení zemědělské produktivity v oblastech s potenciálem vysokého růstu a vývozů;

okno pro infrastrukturu: na podporu dopravní infrastruktury k propojení oblastí s vysokou zemědělskou produktivitou s místními, regionálními a mezinárodními trhy, nebo na zavedení komunikační infrastruktury do odlehlých oblastí.

Jak z toho budou těžit evropské společnosti?

Komise ve spolupráci s partnerskými zeměmi zváží vhodná partnerství na konkrétních projektech s aktéry soukromého sektoru a zvýšení viditelnosti investičních příležitostí mimo EU. Investiční okna stanovená v rámci EEIP umožní bližší a cílenější identifikaci prioritních oblastí, ve kterých mohou investoři ze soukromého sektoru ladit své investiční návrhy, zatímco záruka umožní sdílet riziko.

Nové příležitosti financování spolu s cíleným úsilím o zlepšování podnikatelského prostředí a investičního klimatu (v rámci 3. pilíře EEIP) v partnerských zemích vytvoří situaci, která bude výhodná pro všechny strany: místnímu soukromému sektoru umožní zvýšit aktivitu a společnostem EU, které mají zájem, umožní expandovat do rozvojových zemí.

Prostřednictvím mechanismu pro dialog na úrovni odvětví se bude rovněž usilovat o přímou interakci se společnostmi a jejich odvětvovými sdruženími s cílem podnítit větší zapojení soukromého sektoru a řešení založená na tržních mechanismech v udržitelném zemědělství a potravinářském průmyslu, udržitelné energetice, infrastruktuře a sociálních sektorech.

Jak může mezinárodní finanční instituce navrhnout projekt?

Mezinárodní finanční instituce ověří u sekretariátu fondu, který řídí Evropská komise, zda by navrhované portfolio vyhovovalo stávajícímu investičnímu oknu. Není-li tomu tak, může mezinárodní finanční instituce portfolio upravit a předložit jej znovu. Pokud portfolio odpovídá stávajícímu investičnímu oknu, vyhotoví mezinárodní finanční instituce úplný návrh uvádějící všechny relevantní modality, včetně adicionality portfolia, navrhovaných podmínek záruky atd.

Na základě posouzení externími, nezávislými odborníky zformuluje Komise stanovisko k finančním aspektům návrhu, přičemž zohlední náležitou pečlivost budoucích partnerů, související rizika, ceny atd. Komise navíc po příslušných konzultacích posoudí aspekty politické a obecné koordinace.

Při zasedáních pro posouzení technických aspektů bude provedena analýza řady portfolií nebo projektů různých mezinárodních finančních institucí. Při pozitivním výsledku technického posouzení se portfolio předloží provozní radě, kde jsou zastoupeny členské státy EU.

Po vydání stanoviska provozní rady podepíší Evropská komise a mezinárodní finanční instituce dohodu, která umožní mezinárodní finanční instituci uzavřít smlouvy na všechny individuální projekty, jež budou pokryty zárukou v rámci portfolia. Všichni zapojení aktéři budou usilovat o co nejhladší a nejefektivnější proces v zájmu zajištění rychlého zpracování a jistoty pro všechny zúčastněné.

Jak může jednotlivá společnost předložit projekt?

Zainteresovaná společnost může požádat o záruku pro investiční projekt prostřednictvím internetového portálu EEIP, který bude vytvořen.

Nebude-li projekt způsobilý pro záruku EFSD, a jelikož by záruka obecně byla poskytována prostřednictvím finanční instituce, navrhne sekretariát společnosti seznam relevantních finančních institucí, které působí v daném regionu zájmu. Společnost tedy může kontaktovat dotčené finanční instituce pro případné financování, které nebude kryto zárukou EU.

V případě, že projekt bude způsobilý pro záruku EFSD a že pro tento druh projektu existuje investiční okno (pokud jde o politické cíle, rizika a ceny), spojí sekretariát společnost s mezinárodní finanční institucí spravující dané okno. Tato mezinárodní finanční instituce může projekt přijmout, nebo odmítnout, avšak má povinnost oznámit své rozhodnutí spolu s odůvodněním sekretariátu.

Neexistuje-li žádné investiční okno, zveřejní sekretariát výzvu k vyjádření zájmu pro všechny mezinárodní finanční instituce, aby zjistil, zda má některá z těchto institucí zájem vytvořit nové investiční okno nebo jednoduše podpořit projekt prezentovaný danou společností.

Jakmile je dosaženo dohody mezi společností a mezinárodní finanční institucí, dotvoří obě společně celý projekt a předloží návrh projektu sekretariátu. Použijí pro to výše uvedený postup.

Jak zajistíte, že projekty budou mít reálný dopad na život obyvatel, tj. že se úsilí skutečně projeví v počtu pracovních míst a růstu? Jak budete komunikovat výsledky vynaloženého úsilí?

Komise bude podrobně monitorovat pokrok EEIP, stejně jako sleduje celkový pokrok EU v oblasti jejích kolektivních závazků týkajících se financování rozvoje. Evropská komise bude každým rokem informovat Evropský parlament a Radu o aktivitách souvisejících s tímto plánem. Komise bude rovněž zveřejňovat výroční zprávu o činnosti, která bude přinášet přehled financovaných projektů. Pro každou operaci navíc vybrané způsobilé financující subjekty připraví komunikační plán k prezentaci projektu a výsledků.

Podrobnější informace:

Sdělení: „Posílení evropských investic ve prospěch zaměstnanosti a růstu: na cestě k druhé fázi Evropského fondu pro strategické investice a novému evropskému plánu vnějších investic“ je k dispozici zde

Více informací o návrhu evropského plánu vnějších investic viz tato tisková zpráva

Informativní přehled o evropském plánu vnějších investic je k dispozici zde

MEMO/16/3006


Side Bar