Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Přehled údajů

Otázky a odpovědi k balíčku o oběhovém hospodářství

Brusel 2. prosince 2015

Komise dnes přijala nový ambiciózní balíček týkající se oběhového hospodářství, aby Evropě dodala impuls k přechodu na oběhové hospodářství, které zlepší její globální konkurenceschopnost, podpoří udržitelný hospodářský růst a vytvoří nová pracovní místa.

Co je oběhové hospodářství?

Chceme-li Evropské unii zajistit udržitelný růst, musíme se zdroji nakládat rozumnějším a udržitelnějším způsobem. Je zřejmé, že lineární model hospodářského růstu, na který jsme byli v minulosti zvyklí, již neodpovídá potřebám moderních společností v globalizovaném světě. Nemůžeme svou budoucnost stavět na modelu „vytěžím, vyrobím, vyhodím“. Mnohé přírodní zdroje jsou omezené, takže musíme najít ekologický a ekonomicky udržitelný způsob jejich využití. Je i v hospodářském zájmu podniků, aby co nejlépe využívaly své zdroje.

Principem oběhového hospodářství je to, že se hodnota produktů a materiálů zachovává co nejdéle. Minimalizuje se množství odpadu a využívání nových zdrojů. Když výrobek doslouží, suroviny se z hospodářství nevyřadí, ale znovu a znovu se používají k vytváření nové hodnoty. Tímto způsobem lze v Evropě zajistit pracovní místa, prosazovat inovace přinášející konkurenční výhody a dosáhnout takové úrovně ochrany člověka a životního prostředí, na niž bude Evropa moci být hrdá. Lidem lze díky tomu nabídnout i trvanlivější a inovační výrobky, které se promítnou do lepší kvality života a ušetří finanční prostředky.

Co obsahuje balíček týkající se oběhového hospodářství, který Komise přijala?

Pomocí svého balíčku chce Komise přechod k oběhovému hospodářství usnadnit. Balíček tvoří revidované návrhy právních předpisů o odpadech a rovněž ucelený akční plán, který stanoví konkrétní mandát pro toto funkční období Komise. Návrhy týkající se odpadů stanoví jasnou a ambiciózní dlouhodobou vizi pro vyšší míru recyklace a omezení skládkování a navrhují konkrétní opatření k odstranění praktických překážek, které brání lepšímu nakládání s odpady. Přihlíží i k rozdílné situaci jednotlivých členských států.

Akční plán pro oběhové hospodářství tento návrh doplňuje tím, že stanoví opatření, díky nimž se cyklus oběhového hospodářství uzavře a která se budou týkat všech fází životního cyklu výrobku: od výroby a spotřeby přes nakládání s odpady až po trh s druhotnými surovinami. V akčním plánu je také řada opatření zaměřených na překážky na trhu v konkrétních odvětvích či zdrojích surovin, jako jsou plasty, potravinový odpad, kritické suroviny, stavebnictví a demolice, biomasa a výrobky z biologických materiálů, a rovněž horizontální opatření v oblasti inovací a investic.

Plán se chce zaměřit na věci, u nichž mohou opatření na úrovni EU přinést přidanou hodnotu a změnit stav věcí výrazně k lepšímu.

Jak se přechod k oběhovému hospodářství projeví ve snižování nákladů a lepší tvorbě pracovních míst?

Předcházení vzniku odpadů, ekodesign, opětovné používání a podobná opatření by mohla podnikům v EU přinést čisté úspory ve výši 600 miliard eur ročně, tj. 8 % ročního obratu, a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %. Pokud jde o opětovné používání, zpracování a opravy, tak například náklady na repasování mobilních telefonů by bylo možné snížit o polovinu, pokud by se telefony daly snadněji rozebírat. Pokud by se do sběru dostalo 95 % mobilních telefonů, mohla by se při výrobě ušetřit na nákladech na materiál více než 1 miliarda eur.

Přechodem od recyklace k renovaci by se u lehkých užitkových vozidel, která se již ve velké míře do sběru dostávají, mohlo na materiálových vstupech ušetřit až 6,4 miliardy eur ročně (přibližně 15 % nákladů na materiál) a 140 milionů eur na nákladech na energie. Také emisí skleníkových plynů by mohlo být o 6,3 milionu tun méně.

S jakými opatřeními se počítá při výrobě?

Lepší design je zásadní pro snazší recyklaci a pomáhá vytvářet výrobky, které vydrží déle nebo je lze snáze opravovat. Šetří se tím cenné zdroje, podporují se inovace a vznikají výrobky, které jsou lepší, a také jejich používání je méně nákladné. Samotný trh přitom nestačí splnění tohoto cíle zajistit, a bez pobídek se tudíž neobejde.

Co bude Komise dělat:

  • s přihlédnutím ke specifikům různých výrobků bude u produktových požadavků v rámci příštích pracovních plánů provádějících směrnici o ekodesignu prosazovat opravitelnost, delší životnost a recyklovatelnost výrobků;
  • v rámci programu Horizont 2020 připraví nezávislé testování, které pomůže při odhalování potenciálních případů plánovaného zastarávání výrobků;
  • navrhne požadavky na usnadnění demontáže, opětovného použití a recyklace elektronických zobrazovacích jednotek;
  • podle nákladů konce životnosti výrobků navrhne, aby se rozlišovaly finanční příspěvky, které producenti za své výrobky platí v rámci režimu rozšířené odpovědnosti. Zařazení tohoto ustanovení do revidovaného legislativního návrhu o odpadech vytvoří ekonomické pobídky k tomu, aby se při navrhování výrobků pamatovalo na snadnou recyklovatelnost nebo možnost opětovného použití;
  • bude se zabývat tím, jak vytvořit soudržnější rámec pro různé dílčí činnosti, které se v rámci odvětvových politik EU týkají produktů, a jejich přínos pro oběhové hospodářství;
  • při své práci na ekodesignu zváží, zda nevytvořit přiměřené požadavky na dostupnost informací o opravách a náhradních dílech;
  • v revidovaném návrhu o odpadech navrhne odměny pro členské státy za prosazování určité formy přípravy na opětovné použití;
  • bude usilovat o lepší prosazování záruky týkající se konkrétních výrobků a posoudí možnosti, jak ji vylepšit; zaměří se i na klamavá tvrzení o ekologických dopadech;
  • aby podnítila větší rozšíření zelených veřejných zakázek (GPP), bude v nových nebo revidovaných kritériích prosazovat prvky oběhového hospodářství. Sama přitom půjde příkladem při zadávání svých veřejných zakázek a využívání fondů EU.

Co Komise navrhuje u výrobního procesu?

Při výrobním procesu je možné účinněji využívat zdroje a produkovat méně odpadu. Kromě příspěvku k ochraně životního prostředí se díky tomu mohou vytvořit podnikatelské příležitosti a podpořit inovace.

Co bude Komise dělat:

  • do referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF) zařadí pokyny týkající se osvědčených postupů pro nakládání s odpady a účinné využívání zdrojů v průmyslu;
  • bude prosazovat osvědčené postupy u odpadů z těžebního průmyslu a vydá k této problematice pokyny, aby se zlepšilo druhotné získávání surovin;
  • aby podpořila průmyslovou symbiózu a nastolila rovné podmínky v celé EU, vyjasní v revidovaném návrhu o odpadech pravidla pro vedlejší produkty.

Jak hodlá Komise zajistit zodpovědné získávání primárních surovin?

Udržitelná produkce surovin – jak v Evropě, tak na celém světě – je velmi důležitá. Vedle regulačních opatření, která Komise již přijala – například o nezákonné těžbě dřeva, těžbě nerostů z oblastí zasažených konflikty nebo o transparentnosti plateb, jež vládám poukazují podniky činné v těžebním průmyslu a v oblasti těžby dřeva – bude Komise udržitelné získávání surovin nadále prosazovat v politickém dialogu a partnerstvích se třetími zeměmi a též prostřednictvím obchodní a rozvojové politiky EU. Je zásadní, aby se k udržitelnému využívání zdrojů a spolupráci v rámci hodnotových řetězců zavázal také průmysl.

Jak hodlá Komise prosazovat opravitelnost výrobků a bojovat proti jejich plánovanému zastarávání?

V řadě oblastí Komise podnikne kroky, které se budou snažit podpořit vznik výrobků, jež bude možné snáze opravovat:

  • při přípravě revidovaných nebo nových prováděcích opatření pro ekodesign se bude systematicky pamatovat na opravitelnost výrobků (od roku 2016);
  • součástí žádosti o normalizaci v souvislosti s materiálovou účinností (podle směrnice o ekodesignu) je práce na normách, které umožní snadnější opravy (do roku 2019);
  • Komise prostuduje také možnost, zda v rámci směrnice o ekodesignu nestanovit obecné požadavky na poskytování informací pro účely oprav;
  • Komise rovněž připraví nezávislý testovací program pro odhalování potenciálních případů plánovaného zastarávání výrobků.

Jaká opatření se plánují pro oblast nakládání s odpady?

Evropa v současnosti každoročně přichází zhruba o 600 milionů tun materiálů, které jsou obsaženy v odpadu a daly by se recyklovat či znovu využít. Jen zhruba 40 % odpadu vyprodukovaného domácnostmi v EU se recykluje, přičemž míra recyklace v některých oblastech dosahuje dokonce 80 % a v jiných je naopak nižší než 5 %. Přeměna odpadu na surovinu je nezbytnou součástí účinnějšího využívání zdrojů a výraznějšího příklonu k oběhovému hospodářství.

Co bude Komise dělat:

  • stanoví pro EU společný cíl do roku 2030 dosáhnout 65% míry recyklace komunálního odpadu;
  • stanoví pro EU společný cíl do roku 2030 dosáhnout 75% míry recyklace obalových odpadů;
  • stanoví závazný cíl, aby se do roku 2030 skládkovalo nejvýše 10 % veškerého odpadu;
  • s členskými státy bude intenzivněji pracovat na tom, aby se u nich zlepšilo nakládání s odpady;
  • zjednoduší a zdokonalí definice odpadu a sjednotí výpočetní metody;
  • zajistí, aby se strukturální fondy využívaly ve prospěch cílů unijní legislativy o odpadech a řídily se hierarchií způsobů nakládání s odpady v EU – hierarchie ukládá pořadí priorit podle nejlepšího výsledku z hlediska životního prostředí, tj. postupně od předcházení vzniku, přes přípravu k opětovnému použití, recyklaci a energetické využití až po likvidaci, jako je například skládkování;
  • navrhne minimální kritéria pro režimy rozšířené odpovědnosti výrobce – ocenění se dostane výrobcům, kteří na trh uvádějí ekologičtější výrobky a podporují jejich využití a recyklaci na konci životního cyklu.

Co bude s kritérii, která rozhodují o tom, kdy odpad přestává být odpadem?

Komise upraví právní předpisy tak, aby se recyklované materiály nemusely vést jako odpad, jestliže splní určitý okruh obecných podmínek, které budou v celé EU stejné. Tato úprava má zjednodušit legislativní rámec pro hospodářské subjekty podnikající v odvětví recyklace a zajistit jim rovné podmínky. Dosavadní kritéria definující stav, kdy odpad přestává být odpadem (např. sklo nebo měděný šrot), budou platit i nadále.

Legislativní návrh o odpadech se zaměřuje pouze na komunální odpad. Co bude se zbývajícím odpadem?

Revidovaný návrh o odpadech obsahuje i ambicióznější cíle pro recyklaci obalových materiálů, které podpoří cíle stanovené pro komunální odpad. U průmyslového odpadu se vzhledem k jeho rozmanitosti legislativní přístup nezdá vhodný. K řešení specifických případů, pokud jde o nakládání s konkrétním druhem odpadu, je vhodnější odvětvový přístup využívající referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF). Na průmyslové a obchodní obalové odpady se navíc vztahují směrnice 94/62/ES a 2008/98/ES.

Co hodlá Komise učinit pro to, aby zamezila nelegální přepravě odpadu do zemí mimo EU?

Nařízení EU o přepravě odpadu bylo nedávno zpřísněno a dává více pravomocí inspektorům. Členské státy jsou rovněž povinny do ledna 2017 vypracovat inspekční plány s uvedením minimálního počtu inspekcí, které hodlají provést. Komise spolupracuje se sítí inspektorů životního prostředí v EU, s Interpolem a Europolem. Probíhají také další iniciativy týkající se konkrétních odpadových toků, jako jsou odpadní elektrická a elektronická zařízení a vozidla s ukončenou životností.

Co dělá Komise pro to, aby podpořila přeměnu odpadů na zdroje (druhotné suroviny)?

Druhotné suroviny mají na výrobních materiálech používaných v EU stále jen malý podíl. Jejich rozšíření v ekonomice brání dosti podstatné překážky, například nejistota ohledně jejich složení. K vybudování důvěry jsou třeba normy.

Co bude Komise dělat:

  • začne pracovat na normách kvality pro vhodné typy druhotných surovin, zejména pro plasty;
  • přijme opatření na usnadnění legální přepravy odpadu mezi členskými státy, další opatření budou mít naopak za cíl snížit množství případů nedovolené přepravy;
  • zreviduje nařízení EU o hnojivech, aby usnadnila uznávání hnojiv založených na odpadu a organických hnojiv, a vytvořila tak celoevropský trh;
  • přijme opatření na usnadnění recyklace vody – součástí bude legislativní návrh týkající se minimálních požadavků na recyklaci vody, např. k zavlažování a doplňování podzemních vod;
  • provede analýzu a navrhne varianty pro rozhraní mezi právními předpisy týkajícími se chemických látek, výrobků a odpadu, včetně toho, jak zlepšit sledování nebezpečných chemických látek ve výrobcích. Průmyslu to napomůže k zajištění stabilních dodávek surovin s využitím recyklovaných materiálů.

Budou návrhy předpisů dovolovat členským státům, aby svůj odpad přepravovaly na skládky do jiných zemí?

Stávající omezení pro přeshraniční přepravu odpadu budou platit i nadále. Přepravu mezi členskými státy nelze provést bez „předchozího písemného oznámení a souhlasu“. Cíle, které Komise navrhla k omezení skládkování, by navíc od všech zemí EU vyžadovaly, aby do roku 2030 míru skládkování výrazně snížily, čímž by se omezil prostor pro přeshraniční pohyb odpadu na skládky.

Je podle nových návrhů stále dovoleno odpady spalovat?

Nelze-li vzniku odpadu předejít nebo odpad recyklovat, je ve většině případů vhodnější jej energeticky využít než skládkovat, a to jak z hlediska životního prostředí, tak po ekonomické stránce. Využití energie z odpadů si tedy může najít své místo a vytvářet synergie s politikou EU v oblasti energetiky a klimatu, vždy však bude třeba pamatovat na hierarchii způsobů nakládání s odpady v EU. Komise zevrubně prostuduje, jak lze tuto možnost a s ní související energetický potenciál optimálně využít, aniž by bylo ohroženo dosažení vyšší míry opětovného použití a recyklace. Komise za tímto účelem přijme iniciativu pro využití energie z odpadů, která bude součástí energetické unie.

Dělá Komise něco na podporu inovací a investic? Jak to bude s otázkami, které se týkají vícero odvětví?

Aby přispělo k lepší konkurenceschopnosti průmyslu EU, potřebuje oběhové hospodářství větší míru výzkumu a inovací. K tomu bude třeba veřejných i soukromých investic. Mezi důležité podpůrné nástroje budou patřit Horizont 2020, COSME, strukturální a investiční fondy, Fond pro strategické investice a další programy EU. Obzvláště aktivní v oblastech, jako je recyklace, opravy a inovace, jsou malé a střední podniky, sociální podniky nevyjímaje. V rozvoji oběhového hospodářství budou hrát důležitou úlohu.

Co bude Komise dělat:

  • zřídí evropské centrum excelence v oblasti účinného využívání zdrojů, čímž pomůže malým a středním podnikům využívat příležitostí, které se v této oblasti budou naskýtat;
  • beze zbytku využije pracovní program Horizontu 2020 na období let 2016–2017, jehož součástí je rozsáhlá iniciativa „Průmysl 2020 v oběhovém hospodářství“ s financováním ve výši více než 650 milionů eur;
  • spolu s Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropským centrem pro investiční poradenství bude vybízet k podávání žádostí o financování a podpoří rozvoj projektů v oblasti oběhového hospodářství.

Jak se na investicích do oběhového hospodářství budou podílet soukromí investoři? Bude možné k podpoře investic do oběhového hospodářství využít fond EFSI?

Oběhové hospodářství vytvoří podnikatelské příležitosti, které přilákají soukromé financování. Tak tomu bylo i s označováním, které vygenerovalo poptávku po energeticky účinnějších produktech. Rostoucí povědomí veřejnosti o problémech, které budeme muset řešit, podpoří poptávku po odpovědně vyrobených výrobcích. Evropský fond pro strategické investice (EFSI) doplňuje stávající podporu, které se projektům oběhového hospodářství dostává prostřednictvím poradenství a finančních nástrojů Evropské investiční banky (EIB) v rámci programu InnovFin. Komise uvažuje i o možnosti, že by ve spolupráci s EIB a bankami v členských státech vytvořila platformu na podporu financování oběhového hospodářství.

Co Komise dělá pro řešení konkrétních problémů v odvětví plastů?

Pro přechod k oběhovému hospodářství je třeba zvýšit recyklaci plastů. Využití plastů roste, avšak účinnost recyklace zaostává – recykluje se méně než 25 % shromážděného plastového odpadu a přibližně 50 % končí na skládce. Důležité místo v tomto odvětví mají také inovace – oběhové hospodářství mohou podpořit lepší konzervací potravin, lepší recyklovatelností plastů nebo snížením hmotnosti materiálů používaných v automobilech.

Co bude Komise dělat:

  • přijme strategii pro plasty v oběhovém hospodářství, v níž se bude zabývat otázkami jako je recyklovatelnost, biologická rozložitelnost, obsah nebezpečných látek v určitých plastech a znečišťování moří;
  • v revidovaném legislativním návrhu o odpadech navrhne ambicióznější cíl pro recyklaci plastových obalů.

Jak si balíček týkající se oběhového hospodářství poradil s problematikou znečišťování moří?

Komise si klade za cíl předcházet veškerým typům znečištění a značně je omezit, odpad znečišťující moře nevyjímaje. Odhaduje se, že uplatňování právních předpisů o odpadech sníží objem odpadu znečišťujícího moře nejméně o 25 %. Balíček navrhuje ke snížení množství odpadu v mořích i konkrétní opatření, čímž naplňuje cíle udržitelného rozvoje do roku 2030 a stávající hlavní cíl EU týkající se znečišťování moří. Tímto tématem se bude zabývat i strategie pro plasty v oběhovém hospodářství.

Co Komise navrhuje proti plýtvání potravinami?

Plýtvání potravinami je pro Evropu značný problém: odhaduje se, že ročně se v EU vyplýtvá asi 100 milionů tun potravin. Potraviny se ztrácejí nebo se jimi plýtvá během celého potravinového řetězce: v zemědělství, při zpracování a výrobě, v obchodech, v restauracích a pochopitelně v domácnostech. Kromě dopadů na hospodářství a životní prostředí není plýtvání potravinami nezanedbatelné ani ze sociálního hlediska – mělo by se zjednodušit darování přebytků potravin, aby se bezpečné a poživatelné potraviny mohly dostat k lidem, kteří je nejvíce potřebují.

V září 2015 přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů cíle udržitelného rozvoje pro rok 2030, včetně cíle o polovinu snížit množství potravinového odpadu na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitelů a omezit ztráty potravin ve výrobním a dodavatelském řetězci. EU a její členské státy jsou odhodlány tento cíl splnit. Nový legislativní návrh o odpadech vyzývá členské státy, aby ve všech fázích potravinového řetězce omezily plýtvání potravinami a jeho míru zaznamenávaly v zájmu snazšího sledovaní dosaženého pokroku ze strany všech aktérů.

Co bude Komise dělat:

  • vypracuje společnou metodiku EU pro měření objemu potravinového odpadu a stanovení příslušných ukazatelů;
  • vytvoří platformu pro členské státy a všechny aktéry v potravinovém řetězci, která pomůže při hledání opatření potřebných k dosažení cílů udržitelného rozvoje v oblasti potravinového odpadu a bude sloužit ke sdílení osvědčených postupů a dosažených výsledků;
  • vyjasní právní předpisy EU o odpadech, potravinách a krmivech, usnadní darování potravin i bezpečné využití zmetkových potravin a vedlejších produktů z výroby krmiv;
  • posoudí, jak by se v potravinářském odvětví dalo lépe pracovat s označováním data spotřeby a jak lze zlepšit jeho chápání ze strany spotřebitelů; jde zejména o označení „minimální trvanlivost do“.

Co hodlá Komise udělat pro to, aby se zabránilo vyhazování poživatelného jídla?

Ve spolupráci s členskými státy Komise vyjasní právní předpisy EU o odpadech, potravinách a krmivech, aby bylo možné bezpečné a poživatelné potraviny snáze poskytovat lidem v nouzi, a v bezpečných případech i využívat zmetkové potraviny jako surovinu pro výrobu krmiv. Návrh právního předpisu o odpadech například ze své působnosti jednoznačně vylučuje krmné suroviny. Zajistí se tím, že zmetkové potraviny (například rozlámané sušenky nebo okoralý chléb), které jsou bezpečné, ale do potravinového řetězce je nelze zařadit z obchodních důvodů, se v EU nebudou považovat za „odpad“, a bude je tedy možné využít jako surovinu pro výrobu krmiv. Ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami připraví Komise unijní pokyny pro dárce potravin a potravinové banky ohledně dodržování příslušných právních předpisů EU (bezpečnost potravin, sledovatelnost, právní odpovědnost, DPH atd.).

Co Komise podniká v oblasti kritických surovin?

Kritické suroviny jsou takové, které mají pro EU velký hospodářský význam a zároveň existuje vysoké riziko spojené s jejich nabídkou. Používají se v mnoha běžných elektronických zařízeních – například chytrý telefon může obsahovat až 50 různých kovů včetně těch, které se řadí mezi kritické suroviny. Tyto materiály se recyklují jen ve velmi malé míře, čímž se promarňují významné ekonomické příležitosti. Při přechodu na oběhové hospodářství se proto musí druhotnému získávání kritických surovin věnovat pozornost.

Co bude Komise dělat:

  • podpoří druhotné získávání kritických surovin a připraví zprávu o osvědčených postupech a o možnostech dalších kroků na úrovni EU;
  • ve svém revidovaném návrhu o odpadech vybídne členské státy, aby se tomuto tématu aktivně věnovaly;
  • zváží, zda do směrnice o ekodesignu nezařadit konkrétní požadavky, aby se zlepšila recyklovatelnost elektronických zařízení a postupně se vytvořily vysoce účinné normy pro recyklaci.

 

Co se navrhuje pro stavebnictví a demoliční práce?

Ze stavební a demoliční činnosti pochází v Evropě jedno z největších množství odpadu. Na osobu se ročně vyprodukuje tuna stavebního a demoličního odpadu – v celé EU tedy 500 milionů tun ročně. Z odpadu se přitom nepodaří vždy vytřídit a získat cenné materiály. Lepší nakládání s odpady v tomto odvětví by se mohlo v oběhovém hospodářství významně projevit.

Co bude Komise dělat:

  • přijme řadu opatření k zajištění druhotného získávání hodnotných surovin a náležitého nakládání s odpady ve stavebnictví a při demolicích. Usnadní také hodnocení budov z hlediska jejich vlivu na životní prostředí;
  • vydá pokyny, aby se více pamatovalo na recyklaci hodnotných materiálů ještě předtím, než se přistoupí k demolici. Navrhne i dobrovolné protokoly, jejichž smyslem bude vybudovat důvěru v recyklované stavební materiály a zlepšit jejich kvalitu.

Co Komise navrhuje v případě biomasy a výrobků z biologických materiálů?

Biologické materiály, jako dřevo, hospodářské plodiny nebo vlákna, mají široké využití při výrobě nebo v energetice. Kromě toho, že jsou alternativou k produktům založeným na fosilních palivech, jsou výrobky z biologických materiálů také obnovitelné, biologicky rozložitelné a kompostovatelné. Při využívání biologických zdrojů je třeba zároveň věnovat pozornost jejich životnímu cyklu a vlivu na životní prostředí i potřebě opatřovat si je udržitelným způsobem. V oběhovém hospodářství by se mělo podporovat kaskádové využívání obnovitelných zdrojů i jejich inovační potenciál pro výrobu nových materiálů, chemikálií a nové procesy.

Co bude Komise dělat:

  • bude prosazovat účinné využívání biologických zdrojů pomocí řady opatření, jako je poradenství a šíření osvědčených postupů pro kaskádové využívání biomasy a podpora inovací v oblasti biohospodářství;
  • revidovaný legislativní návrh o odpadech obsahuje cíl pro recyklaci dřevěného obalového materiálu a ustanovení k zajištění odděleného sběru biologického odpadu.

Jak se bude sledovat provádění akčního plánu pro oběhové hospodářství?

K monitorování hlavních prvků akčního plánu navrhne Komise jednoduchý a účinný rámec. to bude zahrnovat ukazatele pro oblasti, jako je bezpečnost dodávek klíčových surovin, opravy a opětovné využití, produkce odpadů, nakládání s odpady, obchod s druhotnými surovinami v EU a se třetími zeměmi a používání recyklovaných materiálů ve výrobě. Komise také pro EU vypracuje společnou metodiku k měření objemu potravinového odpadu a stanovení příslušných ukazatelů.

Jak byly zohledněny výsledky veřejné konzultace?

Při veřejné konzultaci k oběhovému hospodářství se sešlo zhruba 1 500 odpovědí, které odrážejí názory hlavních skupin zúčastněných stran: 45 % ze soukromého sektoru, 25 % od fyzických osob, 10 % od organizací občanské společnosti a 6 % od veřejnoprávních orgánů. Příspěvky byly inspirací při přípravě akčního plánu pro oběhové hospodářství a odrážejí se například ve volbě prioritních odvětví.

Další informace

Tisková zpráva: Uzavření cyklu: Komise přijala nový ambiciózní balíček týkající se oběhového hospodářství s cílem posílit konkurenceschopnost, vytvořit pracovní místa a generovat udržitelný růst

Obecný informační přehled: Uzavření cyklu: ambiciózní balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství

Informační přehled: Uzavření cyklu: pomoc spotřebitelům při výběru udržitelných výrobků a služeb

Informační přehled: Uzavření cyklu: výrobní fáze oběhového hospodářství

Informační přehled: Uzavření cyklu: jasné cíle a nástroje pro lepší nakládání s odpady

Informační přehled: Uzavření cyklu: od odpadu ke zdrojům

Sdělení: Uzavření cyklu – Akční plán EU pro oběhové hospodářství

Příloha sdělení o oběhovém hospodářství

Návrh směrnice o odpadu

Návrh směrnice o obalových odpadech

Návrh směrnice o skládkách

Návrh směrnice o elektrickém a elektronickém odpadu

Analytická zpráva o cílech v oblasti nakládání s odpady

Pracovní dokument útvarů Komise – plán implementace           

Výsledky veřejné konzultace

MEMO/15/6204

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar