Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Přehled údajů

Investiční plán pro Evropu – otázky a odpovědi

Brusel, 20 červenec 2015

1.            Co je investiční plán pro Evropu? Proč ho EU potřebuje?

Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trápí EU nízká úroveň investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro navedení Evropy k trvalému hospodářskému oživení je třeba kolektivního a koordinovaného úsilí na evropské úrovni. Toto oživení je také hlavní prioritou Junckerovy Komise. Objem investic v EU poklesl oproti svému maximu v roce 2007 přibližně o 15 %. Malý objem investic zpomaluje v krátkodobém horizontu hospodářské oživení. Dlouhodoběji pak jejich nedostatek nepříznivě ovlivňuje růst a konkurenceschopnost. Nízký objem investic v eurozóně má značný dopad na kapitál, což brzdí růstový potenciál Evropy, její produktivitu, úroveň zaměstnanosti a vytváření pracovních míst.

Investiční plán pro Evropu sleduje tři cíle: prohloubením jednotného trhu odstranit překážky bránící investování, zviditelnit investiční projekty a poskytovat jim technickou pomoc, a v neposlední řadě lépe využívat nové i stávající finanční zdroje. Podle odhadů Evropské komise by mohl investiční plán v následujících letech zvýšit HDP Unie o 330 až 410 miliard eur a vytvořit 1 až 1,3 milionu nových pracovních míst. Evropská unie netrpí nedostatkem likvidity. Problémem je, že soukromé subjekty dostatečně neinvestují. To je mimo jiné dáno obecně rozšířenou nedůvěrou a nejistotou. Investiční plán pro Evropu se právě toto bude snažit napravit. Další informace najdete v tomto informativním přehledu.

2.            Co je Evropský fond pro strategické investice (EFSI)? Jak je financován? Jakým způsobem dosáhne cílové částky 315 miliard eur?

Evropský fond pro strategické investice (EFSI) tvoří samotné jádro investičního plánu. Úkolem EFSI je prolomit bludný kruh nízké důvěry a nedostatečného investování a využít likviditu, kterou drží finanční instituce, podniky a jednotlivci, v době, kdy jsou veřejné zdroje vzácné.

EFSI bude zřízen v rámci Evropské investiční banky (EIB). Bude mobilizovat dodatečné investice v reálné ekonomice v oblastech, jako je infrastruktura, vzdělávání, výzkum, inovace, energie z obnovitelných zdrojů a energetická účinnost. Zaměří se také na malé a střední podniky a na společnosti se střední tržní kapitalizací (podniky o 250 až 3 000 zaměstnancích). EFSI bude zacílen na projekty, které budou, mimo jiné, podporovat vytváření pracovních míst, dlouhodobý růst a konkurenceschopnost.

Ke zřízení EFSI bude vytvořena záruka ve výši 16 miliard eur. Záruka EU bude podložena záručním fondem ve výši 8 miliard eur (polovina částky) z rozpočtu EU. EIB se zaváže poskytnout 5 miliard eur, díky čemuž bude fond EFSI schopen pokrýt rizika ve výši 21 miliard eur. Ze zkušeností EIB a Evropské komise vyplývá, že 1 euro podřízeného dluhu vyvolává celkovou investici ve výši 5 euro: 1 euro podřízeného dluhu plus 4 eura navíc prioritního dluhu. To znamená, že 1 euro zajištěné fondem vygeneruje 15 eur soukromých investic v reálné ekonomice, k nimž by jinak nedošlo. Multiplikační efekt 1:15 je střízlivým odhadem založeným na dosavadních zkušenostech z programů EU a EIB. Další informace najdete v tomto informativním přehledu.

3.            Jaké jsou další kroky v realizaci investičního plánu? Kdy začne EFSI fungovat?

Zákonodárci EU dospěli 28. května 2015 k politické dohodě ohledně nařízení o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI). Stalo se tak pouhé čtyři a půl měsíce poté, co Komise 13. ledna přijala legislativní návrh. Členské státy ho jednomyslně schválily 10. března a Evropský parlament o něm hlasoval ve výboru 20. dubna. Konečný souhlas pak Parlament udělil na svém plenárním zasedání 24. června, takže EFSI bude moci začít fungovat již na podzim, jak se původně plánovalo.

V závěrech Evropské rady z prosince 2014 byla EIB vyzvána, „aby od ledna 2015 zahájila činnosti s využitím vlastních zdrojů“. EIB již zveřejnila několik projektů, které budou v rámci investičního plánu pro Evropu, kde je banka strategickým partnerem Komise, předběžně financovány (tj. financovány na její vlastní riziko s následným využitím záruky EFSI).

Dne 22. července 2015 se Komise rozhodla poskytnout záruku EU na projekty předběžně financované EIB a Evropským investičním fondem (EIF) a společně s EIB jmenovala členy řídící rady. Členové investičního výboru budou vybráni v otevřeném výběrovém řízení a své funkce se ujmou nejpozději v září 2015. Ve stejný měsíc, tj. v září, uspořádá Evropský parlament slyšení s kandidáty na pozici výkonného ředitele EFSI a jeho zástupce a na základě tohoto slyšení rozhodne, zda je schválí, či ne. Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH) by mělo podle plánů Komise zahájit svou činnost na podzim 2015 a Evropský portál investičních projektů (EIPP) by měl být spuštěn do konce roku 2015.

4.            Co je Evropský portál investičních projektů? Kdo ho spravuje?

Na Evropském portálu investičních projektů (EIPP) si budou moci investoři vyhledat více informací o aktuálních a plánovaných projektech v celé Evropě. Jeho úkolem bude zvýšit transparentnost a podnítit co nejvíce investorů, aby se na financování projektů podíleli (bez jakékoli záruky, že tyto projekty budou financovány i ze strany veřejných orgánů). Navrhovatelé projektů z EU zajímající se o možnost externího financování budou moci na portálu představit své investiční projekty a diskutovat o nich s potencionálními investory. Portál bude spravovat Evropská komise, která plánuje jeho spuštění do konce roku 2015.

5.            Co je Evropské centrum pro investiční poradenství? Jakou podporu bude nabízet?

Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH) bude jednotným přístupovým místem k širokému spektru poradenských služeb ohledně identifikace, vývoje a realizace projektů, přístupu k financování, využití finančních nástrojů a budování kapacit. Centrum zvýší schopnost veřejných i soukromých subjektů v celé Unii vytvářet finančně životaschopné projekty, které budou mít šanci na úspěch. Centrum by mělo začít fungovat na podzim roku 2015.

6.            Jaká je struktura řízení EFSI?

Struktura EFSI bude tvořena řídící radou složenou ze tří odborníků za Komisi a jedním za EIB, která bude určovat strategickou orientaci fondu, a investičním výborem, který v souladu s obecnou politikou fondu bude přijímat jednotlivá investiční rozhodnutí ohledně použití záruky EU v operacích EIB spadajících do EFSI. Investiční výbor bude sestávat z osmi členů a předsedat mu bude výkonný ředitel EFSI. Profily členů investičního výboru jsou stanoveny v nařízení o ESFI.

Řídící rada navrhuje kandidáta na funkci výkonného ředitele EFSI a jeho zástupce. Evropský parlament pak podle výsledku slyšení s kandidáty vydá souhlas s jejich jmenováním. Prezident EIB poté výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele oficiálně jmenuje. Jejich funkční období trvá tři roky a ve funkci mohou zůstat maximálně dvě období.

7.            Jak struktura řízení EFSI zajistí nezávislost na přispěvatelích z veřejného i soukromého sektoru? Jaká opatření zajišťující odpovědnost budou přijata?

Investiční výbor bude složen z nezávislých odborníků majících bohaté zkušenosti s fungováním trhu. Tím bude zajištěno, že výběr projektů nebude nijak politicky motivován.

K zajištění vysoké míry odpovědnosti musejí předseda řídící rady a výkonný ředitel podávat na žádost Evropského parlamentu nebo Rady zprávy o výsledcích EFSI, a to i formou slyšení.

Evropskému parlamentu se bude zodpovídat i prezident EIB, a to v otázkách týkajících se finančních a investičních operací EIB provedených v rámci EFSI. Bude-li mít Evropský parlament pochybnosti ohledně těchto operací, může prezidenta EIB požádat, aby se účastnil slyšení.

8.            Jakou roli v rozhodování bude zastávat EIB?

Jako přispěvatel do EFSI bude mít EIB zástupce v řídící radě. Jelikož EFSI bude fungovat v rámci EIB, jakýkoli projekt podporovaný fondem EFSI bude muset projít i standardním schvalovacím postupem EIB. Financování, které EFSI poskytne malým a středním podnikům a společnostem se střední tržní kapitalizací prostřednictvím Evropského investičního fondu (EIF), bude rovněž vyžadovat schválení podle standardních postupů EIF.

  1. Jakou roli budou mít při monitorování EFSI Evropský parlament a Účetní dvůr?

Nařízení EFSI zavádí podrobná pravidla, která zajistí odpovědnost fondu EFSI vůči Evropskému parlamentu. Monitorování vychází ze dvou hlavních zásad:

a)            podávání zpráv: o svých finančních a investičních operacích prováděných podle nařízení bude EIB podávat zprávy i) jednou za půl roku Komisi a ii) jednou ročně Evropskému parlamentu a Radě. Zprávy budou veřejně přístupné. Evropský parlament a Rada budou rovněž dostávat zprávy o uplatňování nařízení od Komise.

b)            odpovědnost: Evropský parlament bude mít právo kdykoli uspořádat slyšení s předsedou řídící rady a výkonným ředitelem EFSI na téma výsledků fondu. Předseda řídící rady a výkonný ředitel budou mít rovněž právní povinnost neprodleně odpovědět – ústně či písemně – na otázky Evropského parlamentu. Evropský parlament a Rada si také mohou vyžádat zprávu od Komise. Prezident EIB může být vyzván, aby se účastnil slyšení v Evropském parlamentu. Na otázky, které mu poslanci položí, musí neprodleně odpovědět (ústně či písemně).

Účetní dvůr bude při kontrole záruky EU a poskytnutých a zpětně získaných plateb k tíži nebo ve prospěch souhrnného rozpočtu Unie uplatňovat svá standardní pravidla. Jeho současná úloha, pokud jde o kontrolu činnosti EIB (popsaná v trojstranné dohodě mezi EIB, Účetním dvorem a Komisí), se nemění. EIB bude každý rok Komisi a Účetnímu dvoru předkládat posouzení rizik týkající se finančních operací EFSI v rámci EIB a EIF.

10.          Jak mohou do investičního plánu přispět členské státy?              

Koncepce EFSI je co možná nejflexibilnější, aby do fondu mohly přispívat členské státy. Ty mohou – ať již přímo nebo prostřednictvím svých národních podpůrných bank – přispět buď na úrovni schopnosti nést riziko (tím, že doplní příspěvky z rozpočtu EU a z EIB) v rámci investiční platformy nebo přímým spolufinancováním určitých projektů a činností.

11.          Budou se národní příspěvky do investičního plánu počítat jako součást schodku či dluhu příslušných zemí a budou brány v úvahu při uplatňování Paktu o stabilitě a růstu?

Nařízení o EFSI obsahuje prohlášení Komise o tom, jak se bude na příspěvky členských států pohlížet podle Paktu o stabilitě a růstu. Zacházení s investičními platformami v rámci Paktu o stabilitě a růstu závisí v první řadě na statistické klasifikaci těchto platforem Eurostatem. Statistické zpracování, ať už v rámci rozvahy vládních institucí, nebo mimo ni, se řídí stejnými pravidly Eurostatu, jaká se vztahují na samotné národní podpůrné banky. Investiční platformy s právní subjektivitou mohou být pro tento účel považovány za „jednotky pro speciální účel“ (Special Purpose Entities – SPE).

Obecně se SPE klasifikují jako součást sektoru vládních institucí, pokud jsou zřízeny vládní institucí a slouží jedné z nich. V případě, že má investiční platforma více podílníků nebo sponzorů, závisí její status na subjektu nebo subjektech, které ji podle pravidel národních účtů kontrolují. Pokud je národní podpůrná banka klasifikována jako součást sektoru vládních institucí nebo její činnost probíhá přes vládní instituci, je nejdůležitějším hlediskem to, kdo tuto jednotku SPE zřizuje a kontroluje.

Jednorázové příspěvky členských států do investičních platforem EFSI (ať již tematicky zaměřených či určených pro více zemí), které učiní buď členský stát samotný, nebo národní podpůrné banky zařazené do sektoru vládních institucí nebo jednající jménem členského státu, by se měly v zásadě považovat za jednorázová opatření. V tomto případě nebudou náklady na takováto jednorázová opatření brána v úvahu pro výpočet strukturálního schodku v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Měly by být ale zachyceny ve veřejných rozpočtech.

Prohlášení nestanoví žádnou změnu těchto pravidel. Pouze připomíná uplatňování stávajících pravidel. Komise bude samozřejmě při hodnocení postupovat případ od případu.

12.          Pokud členský stát do investičního plánu přispěje, budou tyto prostředky určeny pouze na financování projektů na jeho území?

Ne. Příspěvek členského státu nemusí nutně zůstat na jeho území. Například některé národní podpůrné banky mohou financovat investice v jiných členských státech. Mohou rovněž vytvořit spoluinvestiční platformy se sousedními zeměmi nebo mohou investovat do přeshraničních projektů.

13.          Jak mohou národní podpůrné banky poskytnout finanční nebo lidské zdroje?

V případě finančních zdrojů mohou národní podpůrné banky přispět na úrovni fondu, v rámci spoluinvestiční platformy nebo na úrovni projektu. Pokud jde o spolupráci se zaměstnanci těchto bank, EIB a národní podpůrné banky svou činnost již úzce koordinují a vzájemně si vyměňují zkušenosti. Tato spolupráce bude dále rozvíjena, protože národní podpůrné banky disponují cennými praktickými zkušenostmi, a mohou tak přispět k plnění cílů investičního plánu a k jeho realizaci.

14.          Co jsou investiční platformy? Jak fungují?

U investic je důležitý jejich rozsah. Je proto v zájmu navrhovatelů veřejných nebo soukromých projektů vytvářet tematické investiční platformy (analogické zvláštním účelovým jednotkám), v nichž mohou projekty sdružovat, například v oblasti energetické účinnosti nebo širokopásmových sítí. To EFSI a dalším stranám umožní financovat projekty společně. Pro EFSI bude technicky jednodušší i efektivnější investovat do specifické jednotky s velkou vnitrostátní nebo nadnárodní účastí než uzavírat menší dohody s jednotlivými investory.

Investiční platformy mohou být rovněž geografického charakteru: regionální, celostátní, přeshraniční apod. Některé projekty, například v oblasti energetického propojení, mohou vyžadovat spolupráci a spolufinancování několika regiony nebo zeměmi. Pravidla pro organizaci těchto platforem nejsou normativní.

15.          Mohou se investičního plánu účastnit i země, které nejsou členy EU? Jak mohou přispět?

K dosažení co největšího účinku je důležité, aby byl EFSI otevřen i příspěvkům třetích stran, včetně subjektů mimo EU. Země mimo EU mohou spolufinancovat projekty EFSI, a to buď přímo, nebo prostřednictvím spoluinvestičních platforem. Pokud to schválí řídící rada, země mimo EU mohou do EFSI přispět v hotovosti, ale nedává jim to žádné právo účastnit se na rozhodování nebo hlasování řídící rady.

Financování ze strany EFSI může být poskytnuto subjektům ze zemí mimo EU, ale pouze pokud se účastní přeshraničního projektu, do něhož je zapojen i některý ze členských států EU. V úvahu by přicházely země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, včetně strategického partnerství, či politika rozšíření, nebo které patří do Evropského hospodářského prostoru nebo Evropského sdružení volného obchodu, příp. jsou zámořskou zemí či územím.

16.          Jaký druh projektů bude EFSI podporovat?

Z kontaktů se soukromým sektorem vyplynulo, že investoři přikládají obzvláštní význam tomu, aby projekty, které by mohly získat podporu investičního plánu, se vyznačovaly vysokou kvalitou a podléhaly nezávislému výběru. Projekty by měly 1) být za pomoci této iniciativy ekonomicky životaschopné, 2) být dostatečně vyzrálé, aby je bylo možné na globální nebo lokální úrovni zhodnotit, 3) mít přidanou hodnotu na evropské úrovni a být v souladu s prioritami politik EU a v neposlední řadě 4) by měly pokud možno maximalizovat financování ze soukromého sektoru. Projekty nemusí být přeshraničního charakteru.

Unijní záruka Evropské investiční bance umožní jít za rámec své obvyklé činnosti a provádět rizikovější investice. Tímto způsobem bude EIB moci spolu se soukromým sektorem investovat do rizikovějších projektů, aniž by ohrozila svůj rating AAA.

17.          Jaká kritéria se použijí pro výběr projektů? Které projekty budou financovány? Kdo rozhodne, zda projekty splňují kritéria?

Výběr projektů se nebude řídit politickými motivy. Byla stanovena přísná kritéria způsobilosti a nebyly zavedeny žádné kvóty pro jednotlivé země nebo konkrétní sektory. To je zásadní aspekt, jak přilákat soukromé investory k účasti v EFSI. Jakýkoliv náznak zásahu ze strany veřejné správy by soukromé subjekty odradil. O tom, zda mohou být konkrétní projekty podpořeny zárukou EU, bude na základě investičních pokynů a srovnávacího přehledu ukazatelů rozhodovat investiční výbor složený z nezávislých odborníků (viz výše).

Projekty budou vybírány v závislosti na jejich „adicionalitě“ (tzn., že jejich realizace by nebyla možná bez podpory ze záruky EU), ekonomické životaschopnosti, spolehlivosti a důvěryhodnosti a jejich přispění ke klíčovým oblastem podporujícím růst v souladu s politikami EU. K těm patří vzdělávání a znalosti, inovace a digitální ekonomika, energetická unie, dopravní infrastruktura, sociální infrastruktura a přírodní zdroje a životní prostředí. Projekty musí rovněž v rámci možností mobilizovat financování ze soukromého sektoru.

18.          Kdo se může ucházet o financování ze strany EFSI a jak? Existuje nějaká minimální prahová hodnota?

O financování ze strany EFSI mohou požádat: subjekty všech velikostí, včetně podniků poskytujících veřejné služby, zvláštních účelových jednotek a projektových společností; malé a střední podniky (do 250 zaměstnanců) a společnosti se střední tržní kapitalizací (do 3 000 zaměstnanců); subjekty veřejného sektoru (s výjimkou samotných členských států); národní podpůrné banky nebo jiné banky nabízející zprostředkované úvěry; fondy a jakékoli další formy jednotek kolektivního financování; účelové investiční platformy.

Obecně existují dva způsoby, jak o financování z EFSI požádat. První umožňuje všem navrhovatelům projektů zaslat kdykoli svůj návrh přímo EIB. Žádost se podá obvyklou cestou na internetových stránkách EIB v rámci okna pro strategické investice. Členské státy do tohoto procesu nijak nezasahují. Jelikož se jedná o dynamický proces, mohou být projekty předkládány kdykoli. Jakmile EIB obdrží návrh projektu, provede jeho analýzu a určí, zda může být financován ze strany EIB nebo EFSI (s podporou záruky EU). Druhý způsob, jak o financování zažádat, je vhodný pro malé a střední podniky, které mají zájem o transakce EFSI financované prostřednictvím Evropského investičního fondu (v rámci okna pro MSP a společnosti se střední tržní kapitalizací). Informace o finančních zprostředkovatelích EIF zájemci najdou na internetových stránkách EIF.

19.          Jak se bude EFSI konkrétně podílet na dlouhodobých investičních projektech, zejména na projektech, které vyžadují velký podíl veřejných investic (50 % nebo více)?

To je často případ projektů v oblastech energetické účinnosti, infrastruktury a digitální agendy (např. širokopásmový internet v odlehlých oblastech), kde je velký podíl veřejných investic nutný, aby bylo možné zajistit jejich životaschopnost. EFSI bude zpravidla zajišťovat rizikovější tranši investice, aby se snížilo riziko (ochrana před prvními ztrátami) a maximalizoval se příspěvek ze soukromých zdrojů financování. Členské státy a národní podpůrné banky mohou poskytovat spolufinancování na úrovni každého projektu, aby zajistily vyšší objem veřejného financování. V závislosti na odvětví a oblasti budou některé projekty výnosnější. To nepředstavuje problém, protože EFSI bude mít rozsáhlé portfolio různých projektů v různých oblastech sahajících od dopravy po vzdělávání a od energetiky po inovace.

Kromě toho mohou členské státy k financování projektů, které vyžadují vysoký objem veřejné účasti a pro něž může být vzhledem k nižší míře návratnosti obtížnější přilákat soukromé investory, využít strukturální fondy.

20.          Jak bude EFSI pomáhat malým a středním podnikům?

EFSI poskytne finanční prostředky (za použití kapitálové nebo kvazikapitálové účasti a jiných nástrojů) na projekty, které jsou považovány za vysoce riskantní. Ty v současném ekonomickém prostředí často podporu těžce hledají. Těžit by z toho mohly malé začínající inovativní podniky, o kterých si investoři často myslí, že představují vyšší riziko než zavedenější nebo větší společnosti. Čtvrtina celkových investic stimulovaných díky EFSI, tj. 75 miliard eur, bude během tří let poskytnuta malým a středním podnikům a společnostem se střední tržní kapitalizací prostřednictvím Evropského investičního fondu (EIF), který je součástí skupiny EIB. Malé a střední podniky obvykle získávají finanční prostředky prostřednictvím speciálních fondů, jako jsou zvláštní účelové jednotky (SPV), nebo od zprostředkovatelů, jako jsou banky.

EIF již se spolufinancováním malých a středních podniků začal: v květnu 2015 uzavřel první dohodu s francouzskou bankou o zvýšení objem půjček inovativním podnikům a posléze uzavřel podobné dohody s bankami v dalších zemích.

Specializovaný nástroj pro MSP v rámci EFSI bude podporovat stávající financování z programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) a posílí provádění Nástroje pro úvěrové záruky programu COSME (LGF), o který je na trhu velký zájem, ale který disponuje omezenými rozpočtovými zdroji. Díky záruce poskytnuté v rámci EFSI bude Evropský investiční fond (EIF) schopen připravit transakce s finančními zprostředkovateli rychleji v porovnání s tím, co by bylo možné pouze v rámci rozpočtu programu COSME. To přinese řadu pozitivních dopadů, jež budou mít za následek další investice, růst a rychlejší hospodářské oživení.

21.          Jaký je rozdíl mezi projekty financovanými v současnosti Evropskou investiční bankou a projekty financovanými fondem EFSI? Co je tzv. adicionalita?

„Adicionalita“ znamená, že by projekt nemohl být realizován bez podpory ze záruky EU a že vzhledem k rizikovému profilu projektu nebyly k dispozici jiné formy financování.

Působení EFSI tradiční činnosti EIB doplňuje, jelikož se obecně zaměřuje na odlišný rizikový profil. EFSI bude například poskytovat investice do nových špičkových technologií a do odvětví inovací a bude se podílet na financování projektů, které jsou považovány za riskantnější vzhledem k riziku, jež se váže na příslušnou zemi, a kvůli neochotě soukromého sektoru riskovat.

Evropský investiční fond nepřestane MSP a společnosti se střední tržní kapitalizací financovat, ale díky EFSI to bude možné v mnohem větším měřítku, ve prospěch podniků s rizikovým profilem nebo inovativnějším založením, a daleko dříve, než se předpokládá u EIF.

22.          Jak Komise zajistí, aby fond závisející především na účasti soukromých subjektů investoval do projektů, které mají podporovat udržitelný a ekologický hospodářský růst?

Projekty, do nichž se bude investovat, vybírá fond na základě pokynů pro investování. Investiční výbor rozhodne o jednotlivých projektech podle jejich kvality. Kritéria životaschopnosti se liší v závislosti na povaze daného sektoru. Sektor obnovitelné energie je jiný než sektor dopravy a ten je jiný než sektor vzdělávání. Podpora udržitelného a ekologického hospodářského růstu, vytváření kvalitních pracovních míst, a to i z hlediska konkurenceschopnosti, jsou prvky, které se v této souvislosti mají vzít do úvahy, zejména sestavením srovnávacího přehledu, který se bude používat pro hodnocení projektů.

23.          Jak Komise zajistí, aby EFSI řešil projevy makroekonomické nerovnováhy v členských státech EU, a zejména, aby byly jeho investice přínosem pro nejzranitelnější ekonomiky?

Zranitelné ekonomiky obecně představují pro investory vyšší riziko. Dovolíme-li EIB, aby více riskovala, budou díky EFSI směřovat investice do regionů, které krize nejvíce zasáhla.

Členským státům se doporučuje, aby pro účely regionálních a místních projektů, které podporují sociální a hospodářskou soudržnost, i nadále využívaly strukturální fondy. V EFSI nebudou vyčleněny prostředky pro specifické sektory nebo regiony. Jak však bylo uvedeno, kritéria životaschopnosti se budou v závislosti od jednotlivých sektorů a společenské návratnosti lišit, což se v této souvislosti zohlední. EFSI bude v každém případě financovat projekty v celé EU. Značně bude navýšeno poskytování technické pomoci, aby všechny země předkládaly dobře koncipované a životaschopné projekty, které budou pro investory atraktivní.

24.          Budou se na projekty financované fondem EFSI vztahovat pravidla státní podpory?

Financování ze strany EFSI není státní podporou ve smyslu zakládajících Smluv EU, a nemusí být proto schvalováno Evropskou komisí podle pravidel EU pro státní podporu. EFSI financuje operace, které řeší selhání trhu nebo nepříznivé investiční podmínky, jež nelze provést jinak nebo ve stejném rozsahu. Projekty podporované z EFSI bude mít většinou vyšší rizikový profil než projekty podporované v rámci běžných operací EIB.

Projekty podporované z EFSI však mohou rovněž čerpat finanční podporu (spolufinancování) ze strany členských států EU. Pokud není toto spolufinancování poskytnuto za tržních podmínek, jedná se o státní podporu a musí být schváleno Komisí.

Komise v posledních dvou letech od základu přepracovala svá pravidla státní podpory. Byl aktualizován soubor pravidel, která se vztahují na klíčová hospodářská odvětví, jako je širokopásmové připojení, letecký průmysl nebo energetika, s cílem zajistit, aby byly peníze daňových poplatníků vynakládány do inteligentních podpůrných opatření, která napomáhají hospodářskému růstu a nenarušují spravedlivou hospodářskou soutěž. Projekty EFSI, které budou spolufinancovány členskými státy, Komise posoudí na základě tohoto modernizovaného rámce pro státní podporu.

Aby činnosti fondu EFSI pomohla, bude Komise spolufinancování ze strany členského státu posuzovat prioritně a zrychleným postupem. Své posouzení hodlá Komise dokončit do šesti týdnů od chvíle, kdy obdrží potřebné informace od členského státu. V zájmu urychleného postupu Komise zřídí interní pracovní skupinu, vytvoří účelovou pracovní skupinu pro výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a bude v reálném čase radit členským státům, jak projekty navrhovat, aby byly v souladu s pravidly EU pro státní podporu.

Tento zrychlený postup je reakcí na naléhavou potřebu překlenout současnou investiční mezeru v EU a chybějící rizikové financování ekonomicky životaschopných projektů, které se EFSI snaží řešit mobilizací soukromých investic a zvláštními formami financování, které bude poskytovat.

Pravidla státní podpory EU jdou ruku v ruce s investičním plánem, jehož cílem je řešit selhání trhu a mobilizovat soukromé investic. Zajišťují, aby investiční projekty řešily skutečné potřeby, aby se náklady udržely pod kontrolou a aby se poskytla záruka, že k zahájení projektů jsou skutečně zapotřebí veřejné prostředky.

 

25.          Odkud se vezme 8 miliard eur vložených do záručního fondu EU? Kdo to financuje?

Z 16 miliard eur, které EU nabízí jako záruku, bude vytvořen záruční fond ve výši 8 miliard eur (50 % celkové hodnoty), jehož cílem bude zmírnit případný dopad, který by na unijní rozpočet mohlo mít čerpání záruky EU. Tato částka byla zvolena tak, aby EU mohla reagovat na případná rizika s dostatečnou bezpečnostní rezervou. Záruční fond ve výši 8 miliard eur se zřizuje pouze proto, aby se zjednodušila výplata z titulu případného čerpání záruky a aby nebylo zapotřebí provádět náhlé škrty výdajů nebo změnu výdajových plánů. Záruční fond tedy přináší transparentnost a předvídatelnost rozpočtového rámce, sám o sobě však není zapotřebí k tomu, aby záruka fungovala.

Ke zřízení záručního fondu EU bude celých 8 miliard eur převedeno z rozpočtu EU. Z této částky bude 5 miliard eur převedeno ze stávajících programů EU (2,2 mld. eur z programu Horizont 2020 a 2,8 mld. eur z Nástroje pro propojení Evropy) a 3 miliardy eur budou pocházet z rozpočtových rezerv EU.

26.          Proč Komise snižuje rozpočet na programy Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy? To pro ni není výzkum prioritou?

Investice do výzkumu jsou a vždy budou prioritou EU. Investiční plán pro Evropu umožní podporovat projekty týkající se výzkumu v celé Evropě. Celková výše investic do výzkumu a inovací, které budou díky rozpočtu EU v příštích letech mobilizovány, bude v rámci investičního plánu vyšší než investice, jež by se uvolnily pouze z programu Horizont 2020.

Cílem Komise je zajistit, aby mohly být evropské inovace uvedeny na trh novými úspěšnými firmami, které využívají vhodné finanční nástroje. EFSI bude financovat rizikovější, a tudíž inovativnější projekty, které jsou obvykle prvním krokem k vytvoření nových, větších podniků orientovaných na výzkum.

Přesun 2,2 miliardy eur z programu Horizont 2020 představuje pouze 2,9 % celkového finančního krytí tohoto programu na období 2014–2020. I po tomto přesunu prostředků bude finanční krytí programu Horizont 2020 v běžných cenách stále o 39 % vyšší, než bylo krytí 7. rámcového programu v období 2007–2013 (ve stálých cenách činí tento rozdíl 26 %). V rámci programu Horizont 2020 nebudou k financování EFSI použity rozpočtové prostředky na Evropskou výzkumnou radu, akce Marie Curie-Skłodowská a na specifický cíl pod názvem „Šíření excelence a rozšiřování účasti“.

27.          Proč se prostředky přerozdělují z oblasti inovací, a nikoli z jiných politik, např. ze zemědělství?

V roce 2013 schválila EU po složitých jednáních víceletý finanční rámec (VFR) na období 2014–2020 ve výši 1 bilionu eur. VFR je rozdělen na jednotlivé okruhy (např. konkurenceschopnost, soudržnost, zemědělství, vnější činnosti). Převod prostředků mezi těmito okruhy vyžaduje změnu VFR, kterou mohou schválit pouze členské státy jednomyslným rozhodnutím. Taková změna by vyžadovala složitá a časově náročná jednání s nejistým výsledkem.

 

Navíc vzhledem k tomu, že investovat do rizikovějších projektů a firem patří mezi priority EFSI, budou přesunuté finanční prostředky i nadále inovace podporovat, jen prostřednictvím jiných nástrojů.

28.          Jak bude těchto 8 miliard eur přidělováno v čase?

První příspěvky do EFSI budou uhrazeny v letech 2015 a 2016. Přidělení zbývajících rozpočtových prostředků budou rozvrženo na další roky. Například návrh rozpočtu na rok 2016 předpokládá pro EFSI platby ve výši 500 milionů eur a závazky ve výši 2 miliard eur, z čehož se 707 milionů eur přesune z programu Horizont 2020, 620 milionů eur z Nástroje pro propojení Evropy a 703 milionů eur z rozpočtových rezerv. Tyto částky byly finalizovány ve zvláštním návrhu na změnu rozpočtu sestaveném s cílem sladit návrh rozpočtu na rok 2016 s dohodou uzavřenou 28. května 2015.

29.          Je nutné kvůli použití rezerv na rok 2015 měnit rozpočet?

Rozpočet na rok 2015 byl již návrhem opravného rozpočtu č. 1 (NOR č. 1) změněn, aby mohly být potřebné prostředky EFSI přiděleny.

30.          Nemůže být EFSI poskytnutím záruky za první ztrátu zatížen některými ztrátovými projekty po celá desetiletí? Bude EFSI schopen financovat projekty, které by byly pro EIB příliš riskantní?

EIB je veřejnoprávní institucí a její činnost není motivována dosažením zisku. Charakter jejích činností je omezen skutečností, že se jedná o banku, která musí splatit finanční prostředky, jež používá k půjčování peněz, a řídit riziko svého portfolia. EFSI s ohledem na výše uvedené absorbuje některá rizika, což bance umožní půjčovat prostředky i na projekty, které mají vyšší rizikový profil.

Není záměrem, aby EFSI byl v konečném důsledku jediným zdrojem financování. Cílem EFSI je chránit další investory před první ztrátou a podnítit je tak, aby investovali. Vybírány budou pouze takové projekty, které budou životaschopné a u kterých bude možné s účastí EFSI dosáhnout vhodného multiplikačního efektu, pokud jde o přilákání soukromých investorů. Je zřejmé, že některé projekty vygenerují vyšší výnosy než jiné.

Rozšíření záruky na určitý projekt bude v závislosti na jeho kvalitě schváleno nezávislými odborníky zasedajícími v investičním výboru. U některých projektů může dojít ke ztrátám, ale celkové výsledky fondu musí soukromým i veřejným investorům poskytovat dlouhodobou návratnost, a tedy kladné výnosy z peněz daňových poplatníků.

31.          Proč mají úvěry, kapitál a záruky větší aktivační účinek než granty?

Větší aktivační účinek se vygeneruje tím, že EIB používá tyto prostředky k zajištění svých výpůjček, a nikoli tím, že jsou peníze vyplaceny přímo konečnému příjemci. Částka 21 miliard eur z EFSI umožní, aby si EIB vypůjčila trojnásobný objem prostředků a následně je investovala do projektu konečného příjemce nebo jej financovala namísto toho, aby bylo těchto 21 miliard eur rozděleno ve formě grantů.

32.          Příliš málo kapitálu, příliš málo hotovosti, pouze finanční inženýrství.

Jedná se o inteligentní využití veřejných prostředků, které pomohou nasměrovat finance ze soukromých zdrojů do investic. Ke zřízení EFSI bude vytvořena záruka ve výši 16 miliard eur z rozpočtu EU. Tyto prostředky zajistí schopnost EIB nést riziko. Záruka, doplněná o vlastní zdroje EIB ve výši 5 miliard eur, absorbuje vyšší riziko strategických investic, a zaktivuje tak soukromé zdroje, které se v současnosti do reálné ekonomiky neinvestují. Fond bude mít tedy na počátku značnou „palebnou sílu“ a postupem času bude moci okruh svých činností dále rozšiřovat. Přijatelný a proveditelný je podle Komise a EIB poměr aktivačního účinku 15:1. EIB má v této oblasti značné zkušenosti.

Kromě toho bude nad rámec 315 miliard eur aktivovaných díky EFSI zapotřebí účinněji využívat evropské strukturální a investiční fondy tak, aby se účinek fondu znásobil. Členské státy a soukromí investoři se mohou účastnit na úrovni platformy nebo jednotlivých projektů.

33.          Peníze půjdou do relativně bezpečných projektů, které by byly financovány v každém případě. Nevytěsní investiční plán soukromé investory?

EFSI se zaměřuje na projekty, které mají vyšší míru rizika než projekty, jež by soukromý sektor sám i bez záruky EU financoval. Fond přispívá na financování projektů, které by nemohly být financovány pouze soukromým nebo veřejným sektorem. Cílem EFSI není financovat projekty, které by mohly získat finanční prostředky ze soukromého sektoru, na úrovni členského státu nebo z jiných programů EU. EFSI bude financovat pouze v průměru 20 % celkových investic. Zbylých 80 % tak bude financováno z jiných zdrojů.

34.          Komise a EIB považují multiplikační efekt 1:15 za „střízlivý odhad průměru, který vychází z dosavadních zkušeností s minulými programy EU a EIB“. O jakých konkrétních zkušenostech se mluví?

Zástupci EIB při několika příležitostech uvedli, že tento multiplikační efekt je na základě zkušeností EIB považován za „konzervativní“. Oddělení EIB zabývající se riziky má dlouhodobé zkušenosti s poskytováním úvěrů v různých odvětvích. Například navýšení kapitálu EIB, k němuž došlo v období 2012–2013, generuje multiplikační efekt 1:18. Ze zkušeností Komise získaných v rámci programu CIP-SMEG (záruční mechanismus pro malé a střední podniky jako součást rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace) vyplývá multiplikační efekt přibližně 1:30.

35.          Jaké konkrétní údaje jsou k dispozici? Jsou tyto zkušenosti z minulosti relevantní ve stávající situaci, kdy jsou rozpočty členských států omezené?

Multiplikační efekt představuje odhadovaný průměr a neexistuje přímá vazba na stav rozpočtů členských států. Důležitým faktorem multiplikačního efektu je přilákání soukromých investorů. Oproti situaci před několika lety má dnes Evropa vyšší míru likvidity, což znamená, že soukromí investoři disponují likviditou, kterou mohou uvolnit na investice.

36.          Jaké finanční nástroje bude EFSI využívat, aby přilákal soukromé / veřejné investory k financování projektu?

EFSI bude používat širokou škálu finančních nástrojů a bude s ohledem na daný projekt flexibilní, pokud jde o volbu nástroje, aby zajistil nejefektivnější finanční řešení. EFSI může například využívat dluhové nástroje, záruky, kapitálové a kvazikapitálové nástroje, nástroje úvěrového posílení nebo rizikový kapitál. Projekty bude moci financovat přímo nebo formou účasti ve fondech, z nichž se různé projekty financují.

37.          Jak dlouho bude EFSI fungovat? Jaká je jeho životnost?

Počáteční investiční období EFSI potrvá čtyři roky. Po třech letech bude předmětem nezávislého hodnocení. Komise zveřejní zprávu, v níž zhodnotí jeho celounijní dopad na investice, vytváření pracovních příležitostí a přístup k finančním prostředkům pro malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací. Na základě této zprávy Komise společným normotvůrcům navrhne stanovit nové investiční období s odpovídajícím financováním, pokud:

  • zpráva dojde k závěru, že EFSI plní své cíle a že zachování programu na podporu investic je opodstatněné, nebo
  • zpráva dojde k závěru, že EFSI sice neplní své cíle, ale zachování programu na podporu investic je přesto opodstatněné. V tomto případě by Komise přijala návrh, kterým by se EFSI změnil tak, aby byly zjištěné nedostatky odstraněny.

38.          Investiční horizont je u řady investic delší než je trvání EFSI. Jak je tato otázka ošetřena?

Projekty realizované s podporou EFSI jsou projekty EIB a EIF, které je také budou monitorovat bez ohledu na dobu trvání investičního období.

39.          Lze nástroje dluhového a rizikového financování obsažené v EFSI kombinovat se strukturálními fondy?

Členské státy mohou využívat strukturální fondy k investicím do způsobilých projektů současně s EFSI. Členské státy a regionální orgány jsou rovněž podněcovány k tomu, aby fondy EU, které mají k dispozici, co nejefektivněji využívaly na podporu investic tím, že se zaměří na klíčové oblasti a maximalizují multiplikační účinek každého investovaného eura. To znamená větší využití finančních nástrojů ve formě úvěrů, kapitálu a záruk namísto tradičních grantů.

V souvislosti s investičním plánem se v období 2014–2020 usiluje alespoň o dvojnásobné využití inovativních finančních nástrojů v evropských strukturálních a investičních fondech. Častější využívání inovativních finančních nástrojů, a nikoli grantů, by mělo zvýšit účinek každého investovaného eura.

Zdvojnásobením objemu inovativních nástrojů a využitím multiplikačního efektu by mohlo být prostřednictvím strukturálních fondů v období 2015–2027 uvolněno alespoň 20 miliard eur dodatečných investic do reálné ekonomiky.

Členským státům se doporučuje, aby co nejefektivněji využívaly fondy EU, které jsou ještě k dispozici z programového období 2007–2013, a zajistily, že bude jejich využití maximálně podporovat cíle investičního plánu.

40.          Nepřekrývá se EFSI s evropskými strukturálními a investičními fondy?

Ne. Cílem nařízení o EFSI je plná komplementarita mezi možnostmi rizikového financování nabízeného EFSI a možnostmi, které nabízejí evropské strukturální a investiční fondy.

Oba zdroje slouží odlišným účelům a jsou realizovány pomocí odlišných finančních nástrojů. Zatímco EFSI se zaměřuje na přilákání soukromých investorů do ekonomicky životaschopných projektů, většina evropských strukturálních a investičních fondů poskytuje granty.

Komise v současnosti připravuje konkrétní pokyny pro řídící orgány, které by jim měly pomoci se rozhodnout, jak tyto příležitosti co nejlépe zkombinovat. Kromě toho se členské státy vyzývají, aby minimálně zdvojnásobily využívání inovativních nástrojů financování s cílem optimalizovat dopad strukturálních fondů v budoucnosti.

Jako fiktivní příklad lze uvést: vybudování silnice v průmyslovém centru, jejíž používání bude zpoplatněno, by mohlo přilákat investory, a proto může být snadněji financováno z EFSI. Naproti tomu vybudování silnice v zemědělské oblasti, na níž se mýtné vybírat nebude, pravděpodobně soukromé investory nepřitáhne, a bude proto lepší jej financovat z evropských strukturálních a investičních fondů.

 

MEMO/15/5419

Pro veřejnost:


Side Bar