Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Přehled údajů

Přezkum postupu rozhodování o GMO v Evropské unii: Otázky a odpovědi

Brusel, 22 duben 2015

Čeho se týká tento soubor předpisů?

Dnešní soubor předpisů týkajících se GMO vychází z dokumentu nastiňujícího politické směry, na jehož základě byla Komise zvolena. V uvedeném dokumentu byl přijat závazek přezkoumat právní předpisy upravující povolování GMO.

Prostřednictvím tohoto souboru předpisů, jež byl přijat 22. dubna 2015, naplňuje současná Komise svůj politický mandát. Soubor sestává z těchto dokumentů:

  • sdělení Komise, kterým se přezkoumává postup rozhodování o geneticky modifikovaných organismech, a
  • návrhu nařízení, jež členským státům umožňuje omezit nebo zakázat používání GMO v potravinách a krmivech na jejich území.

 

Jaký je kontext tohoto přezkumu?

Rozhodovací postup: příslušné úlohy Komise a členských států při postupu pro udělování povolení EU

Právní rámec EU týkající se GMO[1] stanoví, že žádný GMO nebo geneticky modifikovaná potravina nebo krmivo nesmí být uvedeny na trh předtím, než je jim uděleno povolení v souladu s uvedeným právním rámcem. Za tímto účelem provádí Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve spolupráci s vědeckými subjekty členských států vědecké hodnocení.

Pokud výsledky hodnocení rizika prokáží, že produkt za navrhovaných podmínek uvedení na trh/použití nepředstavuje riziko pro zdraví nebo životní prostředí, zašle Komise členským státům zastoupeným ve Stálém výboru návrh prováděcího rozhodnutí o povolení dotčeného produktu, a to v souladu s postupem stanoveným v nařízení (ES) č. 182/2011 (postup projednávání ve výborech). V rámci tohoto postupu členské státy volí na základě „kvalifikované většiny“, jež je definována ve Smlouvě[2].

Pokud členské státy ve stálém výboru hlasují „pro“, Komise návrh rozhodnutí přijme. Pokud hlasují „proti“ nebo pokud je výsledkem hlasování „žádné stanovisko“ (nebylo dosaženo kvalifikované většiny ani ve prospěch ani proti povolení), může Komise předložit návrh rozhodnutí jinému orgánu, který zastupuje členské státy na vyšší úrovni: odvolacímu výboru.

V odvolacím výboru členské státy podruhé hlasují o návrhu rozhodnutí předloženém Komisí. Pokud členské státy v odvolacím výboru hlasují „pro“, Komise návrh rozhodnutí přijme. Pokud hlasují „proti“, nemůže Komise návrh rozhodnutí přijmout. Pokud je výsledkem hlasování „žádné stanovisko“, musí Komise na základě právního rámce pro GMO a Listiny základních práv přijmout rozhodnutí o žádosti, takže prakticky nemá jinou možnost než udělit povolení.


Jakým způsobem vlastně členské státy o povoleních hlasují?

Od vstupu právního rámce EU týkajícího se geneticky modifikovaných potravin a krmiv v platnost je výsledkem hlasování ve stálém a odvolacím výboru systematicky „žádné stanovisko“, ať už jde o povolení pro pěstování nebo pro geneticky modifikované potraviny a krmiva. Konečné rozhodnutí o povolení proto vždy na konci postupu zůstává na Komisi. Tato situace, kdy se opakovaně dospívá k „žádnému stanovisku“, je zcela neobvyklá ve srovnání s tisící prováděcích rozhodnutí každoročně přijatých prostřednictvím postupu projednávání ve výborech, kdy členské státy obecně podpoří návrh rozhodnutí Komise ve fázi hlasování ve stálém výboru.

Pokud jde o geneticky modifikované potraviny a krmiva, výsledky hlasování ukazují, že v obecné rovině existuje více států, které návrh rozhodnutí podporují, než těch, které jsou proti němu. Důvody, kterými členské státy zdůvodňují své zdržení se hlasování nebo hlasování proti, jsou někdy vědeckého charakteru, avšak ve většině případů vycházejí z jiných příčin, které odrážejí společenskou debatu v příslušné zemi.

V současné době právní rámec týkající se geneticky modifikovaných potravin a krmiv členským státům neumožňuje vyjádřit všechny jejich konkrétní obavy v oblasti velkého veřejného zájmu.


Vyskytují se GMO v potravinovém a krmivovém řetězci v EU?

Ano. K dnešnímu dni je v EU povoleno 58 geneticky modifikovaných potravin a krmiv[3].

Počet geneticky modifikovaných potravin dostupných v současné době v obchodech je nízký. Příčinou mohou být požadavky na označování geneticky modifikovaných potravin a dostupnost geneticky nemodifikovaných alternativ.

V odvětví geneticky modifikovaných krmiv je situace odlišná. V EU existuje významný trh s geneticky modifikovanými krmivy: více než 60 % rostlinných proteinů, které EU potřebuje pro výkrm skotu, je dovezeno jako sójové boby a sójová moučka ze třetích zemí, v nichž je pěstování GMO běžně rozšířené.


Jaké jsou závěry přezkumu? Proč byla navržena změna nařízení o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech?

Sdělení Komise nastiňuje různé prvky, které je třeba v této souvislosti zvážit a potvrzuje, že je nezbytné upravit právní rámec pro GMO tak, aby umožňoval lepší vyjádření postojů vnitrostátních vlád k používání GMO.

V březnu 2015 se Rada a Parlament dohodly na změně právního rámce pro GMO, aby členským státům umožnily omezit nebo zakázat pěstování povolených GMO (směrnice 2015/412/EU). Sdělení dochází k závěru, že je nezbytné rozšířit toto řešení na geneticky modifikované potraviny a krmiva.

Za tímto účelem byl Evropskému parlamentu a Radě předložen návrh na změnu nařízení (ES) č. 1829/2003: zatímco postup povolování se nemění, členské státy budou mít rozhodovací pravomoc, pokud jde o používání geneticky modifikovaných potravin nebo krmiv na svém území.

 

Co je podstatou legislativního návrhu?

Jaké hlavní prvky legislativní návrh obsahuje?

Komise navrhuje změnu nařízení o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, která by členským státům umožňovala přijímat vnitrostátní rozhodnutí omezující nebo zakazující používání GMO v potravinách a krmivech, a to po povolení těchto GMO na úrovni EU (rozhodnutí nepřipojit se).

Členské státy budou mít povinnost zdůvodnit, že jejich rozhodnutí nepřipojit se je v souladu s právními předpisy EU a zásadami proporcionality a zákazu diskriminace mezi vnitrostátními a zahraničními produkty. Nesmí však použít odůvodnění, které je v rozporu s hodnocením rizik pro lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí, které provedl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Návrh by tedy skutečně neměl mít vliv na jednotnou úroveň bezpečnosti, kterou toto celounijní hodnocení zaručuje. V případě zjištění nových důkazů, že by mohl dotčený produkt představovat riziko pro zdraví nebo životní prostředí, navíc právní rámec EU již nyní obsahuje ustanovení, která členským státům umožňují geneticky modifikovanou potravinu nebo krmivo až do ukončení přezkumu takovéto situace ze strany EU zakázat.

Takováto opatření by musela být před svým přijetím sdělena Komisi a ostatním členským státům, které by pak měly 90 dní na to, aby se k nim případně vyjádřily.

Pro případ, že v době, kdy členský stát přijme rozhodnutí nepřipojit se, je již geneticky modifikovaná potravina nebo krmivo používáno, počítá návrh s tím, že by byla hospodářským subjektům poskytnuta přiměřená lhůta pro vyčerpání zásob dotčeného produktu. Opatření by se navíc neměla vztahovat na produkty, v nichž je zjištěn náhodný výskyt GMO povolených EU nepřesahující prahovou hodnotu stanovenou v příslušných právních předpisech.


Jsou rozhodnutí členských států nepřipojit se přijatá členskými státy v souladu s vnitřním trhem a se závazky v rámci WTO?

Opatření přijímaná členskými státy musí být slučitelná s vnitřním trhem, a zejména s článkem 34 SFEU, který zakazuje opatření s rovnocenným účinkem, jako jsou množstevní omezení volného pohybu zboží. To je důvod, proč členské státy, které využijí tohoto návrhu, budou muset odůvodnit přijatá opatření důvody, které musí být v souladu s článkem 36 SFEU, a naléhavými důvody obecného zájmu, jak jsou dále rozvinuty v judikatuře Soudního dvora. Kromě toho budou muset být zamýšlená opatření slučitelná se zásadami proporcionality a zákazu diskriminace mezi vnitrostátními a zahraničními produkty.

V obecnější rovině budou muset být opatření členských států v souladu s právními předpisy Unie a s mezinárodními závazky EU, jejichž nedílnou součástí jsou závazky EU v rámci WTO.


Bude mít tento návrh dopad na vědecké hodnocení GMO?

Ne. Navrhovaná změna nařízení o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech nemá vliv na hodnocení rizik prováděných ve vztahu k GMO před jejich povolením ani neovlivňuje úroveň bezpečnosti, která je pevně stanovena pro všechny členské státy v rozhodnutí o povolení a jež řádně zohledňuje zásadu předběžné opatrnosti.

Členské státy mohou přijmout rozhodnutí nepřipojit se, pokud je již GMO povolen na úrovni EU, a takové rozhodnutí nemůže být ospravedlněno důvody, jež jsou v rozporu s hodnocením rizik, které provedl EFSA, nýbrž musí vycházet z jiných důvodů. Právní rámec v současné době obsahuje postup pro případy, kdy se zdá, že produkt představuje závažné riziko, které nebylo řešeno během postupu povolování. V takovéto situaci již mají Komise a členské státy k dispozici možnost přijmout mimořádná opatření, která mohou ve vhodných případech vést k zákazu produktu na celém území členského státu nebo v jeho části, případně v celé EU.

Je třeba zdůraznit, že v roce 2013 bylo přijato prováděcí nařízení Komise[4] v zájmu posílení a zlepšení hodnocení rizik a postupu řízení rizik pro GMO určené k použití v potravinách a krmivech, a to zejména vyjasněním požadavků na vědecké údaje nezbytné pro předložení žádosti o povolení GMO.


Proč legislativní návrh vylučuje GMO určené k pěstování?

GMO pro pěstování jsou z oblasti působnosti návrhu vyloučeny proto, že se na ně již vztahuje směrnice (EU) 2015/412, kterou před nedávnem přijal Evropský parlament a Rada.

Uvedená směrnice vychází ze stejných zásad jako nynější návrh: nabízí možnost členským státům, které si přejí omezit nebo zakázat pěstování GMO na svém území, aniž by došlo k ovlivnění hodnocení rizik ze strany EU.


Co bude následovat?

Tento legislativní návrh bude předložen Evropskému parlamentu a Radě a také Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, které jej zváží v rámci řádného legislativního postupu.


Další informace

Tisková zpráva

Všeobecné otázky a odpovědi týkající se informačního přehledu o GMO


[1] Směrnice 2001/18/ES a nařízení (ES) č. 1829/2003

[2]Nové kvalifikované většině zavedené Lisabonskou smlouvou odpovídá alespoň 55 % členských států, tedy minimálně 15 z nich, v nichž žije minimálně 65 % obyvatel Unie. Blokační menšinu mohou tvořit minimálně čtyři členské státy.

[3] Link to the GMO register.

[4] Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 o žádostech o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv.

MEMO/15/4779

Pro veřejnost:


Side Bar