Navigation path

Left navigation

Additional tools

Bankovní unie: Obnovení finanční stability v eurozóně

European Commission - MEMO/14/294   15/04/2014

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO HR

Evropská komise

MEMO

Brusel 15. dubna 2014

Bankovní unie: Obnovení finanční stability v eurozóně

1. Bankovní unie v kostce

Od vypuknutí krize v roce 2008 se Evropská komise usilovně snaží vyvodit z tohoto vývoje nezbytná ponaučení a vytvořit bezpečnější a zdravější finanční sektor. Komise navrhla 28 nových pravidel, jak lépe regulovat, kontrolovat a řídit finanční sektor, aby v budoucnu daňoví poplatníci nemuseli platit za chyby bank. Většina těchto pravidel se již uplatňuje nebo se dokončuje.

Obr. č. 1: Klíčové prvky, z nichž se skládá finanční reforma EU

Vzhledem k tomu, že finanční krize se v letech 2010 až 2011 vyvinula a změnila v dluhovou krizi eurozóny, bylo zřejmé, že pro ty země, které měly společnou měnu a byly na sobě dokonce ještě více závislé, bylo třeba udělat více, především proto, aby bylo možné prolomit bludný kruh mezi bankami a vnitrostátními financemi. (Viz rámeček č. 1)

To je také důvod, proč se v červnu roku 2012 hlavy států a předsedové vlád dohodli na vytvoření bankovní unie, která je dokončením hospodářské a měnové unie a umožňuje centralizované uplatňování celounijních pravidel pro banky v eurozóně (a případně v členských státech, které nejsou součástí eurozóny a které by se chtěly připojit).

Základem bankovní unie je nový regulační rámec se společnými pravidly pro banky ve všech 28 členských státech, které tvoří jednotný soubor. Společná pravidla pomohou v první řadě předejít bankovním krizím (zejména směrnice a nařízení o kapitálových požadavcích MEMO/13/690), a pokud se banky dostanou do potíží, stanoví společný rámec pro řízení procesu, včetně způsobu, jak jejich činnost řádným způsobem ukončit (směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank MEMO/14/297). Společná pravidla rovněž zajistí, aby všichni střadatelé v EU měli zaručeno, že jejich vklady do výše 100 000 eur (na jednoho vkladatele a banku) jsou chráněny vždy a všude v celé EU (směrnice o systémech pojištění vkladů – MEMO/14/296).

Bankovní unie zajišťuje společné provádění těchto pravidel v eurozóně. Zaprvé, od listopadu 2014 bude Evropská centrální banka (ECB) v rámci jednotného mechanismu dohledu (MEMO/13/780) provádět dohled nad všemi 6 000 bankami v eurozóně. Aby ECB měla od samého počátku jasný přehled o stavu bank, na něž dohlíží, probíhá v současné době komplexní posouzení jejich finanční situace.

Zadruhé, ve výjimečných případech, kdy banky i přes silnější dohled selžou, umožní efektivnější řešení problematické situace banky nedávno přijatý jednotný mechanismus pro řešení problémů (MEMO/14/295) prostřednictvím jednotného výboru pro řešení problémů a jednotného fondu pro řešení problémů. Pokud banka vyhlásí úpadek, bude jednotný mechanismus pro řešení problémů s jasnými rozhodovacími pravidly pro mezinárodní banky a s velmi zkušenými pracovníky při řešení problémů působit mnohem účinněji než stávající roztříštěný systém státních orgánů pověřených řešením těchto problémů.

Společně s novým regulačním rámcem EU pro finanční sektor je vytvoření bankovní unie velkým krokem v hospodářské a měnové integraci EU (MEMO/14/244). Ukončí éru obrovských finančních částek vynakládaných na záchranu bank z kapes daňových poplatníků a pomůže obnovit finanční stabilitu. To následně vytváří vhodné podmínky pro finanční sektor, které mu umožní poskytovat úvěry reálné ekonomice a tím podpořit hospodářskou obnovu a vytváření pracovních míst (viz rámeček č. 2).

Rámeček č. 1: Bludný kruh mezi bankami a vnitrostátními financemi

Dluhová krize v eurozóně zdůraznila existenci potenciálně bludného kruhu mezi bankami a zadlužeností států.

Jak takový bludný kruh funguje?

Bankovní unie pomůže odstranit vazbu mezi bankami a státy:

  • Banky budou silnější a odolnější vůči otřesům: Společný dohled zajistí účinné prosazování přísnějších obezřetnostních požadavků na banky a bude vyžadovat, aby udržovaly dostatečné kapitálové rezervy a likviditu. To zvýší stabilitu bank v EU, posílí jejich schopnost adekvátně řídit rizika spojená s jejich činnostmi a pomůže absorbovat ztráty, které jim mohou vzniknout.

  • Problémy bank bude možné řešit bez použití peněz daňových poplatníků, což omezí negativní dopady na fiskální situaci státu: náklady na vyřešení problémů bank ponesou jejich akcionáři a věřitelé a fond pro řešení problémů financovaný odvětvím. Banky by neměly být zachraňovány poskytováním prostředků z jiných zdrojů a fiskální situace státu nebude dále oslabována.

  • Banky již nebudou „evropské za svého života, avšak národní na jeho konci", neboť budou pod dohledem skutečně evropského mechanismu, jehož pomocí se budou rovněž řešit všechny vzniklé problémy.

Rámeček č. 2:

Usnadnit bankám poskytování úvěrů podnikům a domácnostem

Nekoordinované reakce národních vlád na úpadky bank, které se mnohdy snažily zabránit odlivu svého kapitálu do zahraničí, a vysoká míra vzájemné závislosti mezi bankami a členskými státy, v nichž sídlí, vedly ke značné roztříštěnosti jednotného trhu v oblasti úvěrů a financování. Tato roztříštěnost měla škodlivé účinky zejména v eurozóně, kde bránila efektivnímu poskytování úvěrů reálné ekonomice a tím i růstu.

Nejnovější údaje ukazují, že 80 % německých malých a středních podniků, které žádají o úvěr, se podaří získat požadované finance v plném rozsahu. V zemích jižní Evropy tento podíl klesá na 40 % a v Řecku dokonce až na 25 %. Navíc stále existují rozdíly v úrokových sazbách nabízených podnikům a domácnostem, což by mohlo oslabit začínající oživení.

Vzhledem k tomu, že v bankovní unii všechny banky podléhají stejnému dohledu a témuž mechanismu pro řešení problémů bank, měla by se zvýšit důvěra ve všechny banky. Důvěryhodnost bankovního trhu bude záviset na jejich konkrétním rizikovém profilu a ve stále menší míře na finanční síle členských států, v nichž mají sídlo. To by mělo usnadnit bankám ve všech členských státech přístup k financování za rovných podmínek, což jim zase usnadní poskytování úvěrů domácnostem a podnikům v celé EU.

2. Jak bankovní unie vytváří bezpečnější bankovní sektor v eurozóně?

Z krize jsme se maximálně poučili. A nyní máme soubor opatření pro komplexní řešení problémů bank. Zajišťujeme:

– aby všechny banky byly v první řadě bezpečnější (předcházení krizím),

– aby v případě, že se banky ocitnou v obtížích, mohly orgány dohledu zasáhnout a začít problémy řešit včas (raná intervence),

– a pokud i přesto dojde k nejhoršímu, aby byly k dispozici nástroje k efektivnímu zvládnutí krize (řešení problémů bank).

2.1 První fáze: Předcházení krizím

Evropská komise vypracovala 28 návrhů právních předpisů, které se vztahují na všechny finanční subjekty a produkty, umožňující lepší regulaci a řízení finančního sektoru a dohled nad ním. Společně tvoří jednotný soubor pravidel. Těmito předpisy se musí řídit banky v rámci celého jednotného trhu. To je naprosto nezbytné pro zajištění silné regulace všude, bez jakýchkoli výjimek, abychom mohli zaručit rovné podmínky pro banky a skutečně jednotný trh finančních služeb. To je prospěšné pro banky, širší finanční sektor, stejně jako občany, spotřebitele a daňové poplatníky.

2.1.1 Silnější a nezávislý orgán dohledu, který zajistí, aby banky dodržovaly předpisy

Jednotný mechanismus dohledu svěřuje Evropské centrální bance (ECB) odpovědnost za dohled nad bankami v eurozóně (a dalších členských státech, které tento mechanismus přijaly).

ECB poskytne skutečný evropský mechanismus dohledu, který nebude mít tendenci chránit národní zájmy, oslabí spojení mezi bankami a vnitrostátními financemi a zohlední rizika, jež by mohla ohrozit finanční stabilitu. ECB převezme svou novou roli jednotného orgánu dohledu v listopadu 2014. Zajistí, aby se jednotný soubor pravidel v eurozóně používal důsledně a jednotně. ECB zatím provádí komplexní posouzení významných bank a jejich rozvah. První předsedkyní Rady jednotného mechanismu dohledu byla jmenována Danièle Nouyová (MEMO/13/1155).

2.1.2 Přísnější obezřetnostní požadavky pomohou zvýšit odolnost bank

Balíček týkající se kapitálových požadavků na banky, tzv. „balíček CRD IV“ (který tvoří směrnice a nařízení o kapitálových požadavcích) (viz MEMO/13/690), provádí do právního rámce EU nové globální standardy pro bankovní kapitál (běžně známé jako rámec Basel III).

Nová pravidla, která jsou v platnosti od 1. ledna 2014, zajistila, že banky nyní mají dostatečnou výši kapitálu, a to jak co do kvantity, tak co do kvality. S těmito předpisy EU splnila svůj závazek přijatý ve skupině G20 provést rámec Basel III co nejdříve.

2.1.3 Včasné plánování pro banky v kritické situaci

Finanční sektor v celé Evropské unii se nyní v okamžiku, kdy se banky dostanou do potíží, může opřít o silný rámec. Tato bankovní krize a rámec pro řešení problémů bank (MEMO/14/297) vyžadují, aby banky vypracovaly plány obnovy, v nichž popíší opatření, která by přijaly, aby zůstaly životaschopné, pokud se jejich finanční situace zhorší, a plány řešení problémů pro řádné vyřešení svých problémů, jestliže přestanou být životaschopné.

V bankovní unii je příslušným orgánem ECB. Tyto plány by měly stanovit možnosti pro uplatňování nástrojů k řešení problémů (například pro převod aktiv na překlenovací banky nebo odpis kapitálových nástrojů nebo jiných závazků v rámci vnitřní pomoci) a způsoby, jak zajistit pokračování zásadních funkcí.

2.2 Druhá fáze: Včasná nápravná opatření, pokud nastanou problémy – raná intervence

Nyní máme pravidla, která umožní včasný zásah, jestliže se banky potýkají s problémy. Orgány bankovního dohledu získají rozšířený soubor pravomocí, které jim umožní zasáhnout, pokud se instituce ocitne ve vážných finančních potížích (např. pokud banka porušuje nebo by v blízké budoucnosti mohla porušit požadavky na regulatorní kapitál), avšak ještě dříve, než se problémy stanou kritickými a její finanční situace se nenapravitelně zhorší. Tyto pravomoci jsou uvedeny v plánech obnovy bank a zahrnují možnost odvolat vedení a jmenovat zvláštního správce, svolat valnou hromadu k přijetí naléhavých reforem a zakázat vyplácení dividend nebo prémií. K další opatřením, na nichž může příslušný orgán dohledu trvat, patří požadavek, aby banka snížila své expozice vůči určitým rizikům, navýšila svůj kapitál nebo provedla změny ve své právní či podnikové struktuře.

Jestliže se dospěje k závěru, že životaschopnost banky v bankovní unii je ohrožena, ECB jakožto jediný orgán dohledu bude ve spolupráci s příslušnými orgány pro restrukturalizaci dohlížet nad ranou intervencí.

2.3 Třetí fáze: Pokud se finanční situace banky nenapravitelně zhorší: krizové řízení, které chrání vkladatele a daňové poplatníky

2.3.1 Ochrana daňových poplatníků

Opakované zachraňování bank před úpadkem zvýšilo veřejné zadlužení a představuje velmi výraznou zátěž pro daňové poplatníky. Schválená opatření státní podpory ve formě rekapitalizace a opatření na záchranu aktiv dosáhla v období od října 2008 do prosince 2012 částky 591,9 miliardy eur, tj. 4,6 % HDP EU v roce 2012 (údaje Komise). Pokud zahrneme záruky, činí pouze v letech 2008–2010 tato částka 1,6 bilionu eur neboli 13 % HDP EU (Komise) . Viz IP/13/1301.

Kdyby se finanční situace banky nenapravitelně zhoršila, směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank by zajistila, že akcionáři a věřitelé banky by museli v rámci mechanismu vnitřní pomoci nést svůj podíl na nákladech. (Viz rámeček č. 3)

Jednotný mechanismus pro řešení problémů bank zajišťuje centralizované a účinné uplatňování těchto pravidel v rámci bankovní unie. Zajišťuje, aby složitá rozhodnutí, která musí být přijata v případě, kdy dojde k řešení problémů, a to zejména v přeshraničním rozměru, mohla být přijata rychle se závazným účinkem pro všechny členské státy bankovní unie.

Jádro jednotného mechanismu pro řešení problémů bank tvoří jednotný výbor pro řešení problémů a jeho součástí budou stálí členové, Komise, Rada, Evropská centrální banka a vnitrostátní orgány příslušné k řešení problémů. Ve většině případů, kdy je třeba řešit problémy banky v eurozóně nebo banky se sídlem v jiném členském státě, který je součástí bankovní unie, ECB oznámí věc výboru, Komisi a příslušným vnitrostátním orgánům pro řešení problémů. Rozhodovací postupy byly pečlivě nastaveny tak, aby bylo možné daný případ vyřešit přes víkend. (Viz obrázek č. 2)

Schéma č. 2:

Aby se zabránilo utrácení peněz daňových poplatníků, budou muset všechny banky v EU přispívat do fondu na podporu hladkého řešení problémů. V bankovní unii jsou tyto finanční prostředky shromažďovány postupně, takže pokud jsou zapotřebí dodatečné zdroje pro střednědobé financování banky, aby mohla pokračovat v činnosti i v restrukturalizaci, měly by být čerpány z jednotného fondu pro řešení problémů, do něhož budou od roku 2016 přispívat všechny banky v zemích bankovní unie a který do roku 2024 dosáhne výše 55 miliard eur.

Rámeček č. 3: Jak bude mechanismus vnitřní pomoci fungovat v praxi?

Vnitřní pomoc (bail-in): Rekapitalizace formou odepsání závazků a/nebo jejich přeměny na kapitál by dané instituci umožnila pokračovat v činnosti, zabránila by narušení finančního systému v důsledku zastavení nebo přerušení jejích hlavních služeb a orgány by získaly čas k její řádné reorganizaci nebo ukončení části jejích obchodních aktivit.

Pokud se tedy banka musí uchýlit k vnitřní pomoci, orgány by nejprve vypořádaly všechny akcionáře a dále by pak pokračovaly podle předem stanoveného postupu při odepisování ostatních závazků. Akcionáři a ostatní držitelé nástrojů, jako jsou například konvertibilní či podřízené dluhopisy, by nesli ztráty jako první.

Vkladů pod 100 000 eur by se to v žádném případě netýkalo: ty jsou za každých okolností chráněny v celé výši.

V maximální možné míře by odpovědnost za krytí ztrát bank nesli soukromí investoři bank a bankovní sektor jako celek, nikoli daňoví poplatníci.

2.3.2 Ochrana vkladatelů

Ochrana bankovních vkladů bude ve všech členských státech i nadále zaručena až do výše 100 000 eur na vkladatele a banku i v případě, že banka vyhlásí úpadek. Tato záruka poskytuje střadatelům pocit finanční stability a znamená, že nemusí v panice vybírat velké částky ze svých vkladů v bankách, takže nebude docházet k negativním hospodářským důsledkům.

Kromě toho budou vkladatelům jejich peníze vyplaceny rychleji, do sedmi pracovních dnů (oproti dříve stanoveným 20), a vnitrostátní systémy pojištění vkladů budou mnohem lépe financovány, aby byly kryty jejich záruky, zejména díky vysoké úrovni předběžného financování: v průběhu deseti let bude od bank vybráno 0,8 % hodnoty pojištěných vkladů. Jestliže se ukáže, že předběžně získané prostředky jsou nedostatečné, systém pojištění vkladů okamžitě shromáždí další příspěvky od bankovního sektoru, a jako krajní východisko bude mít systém pojištění vkladů přístup k alternativním způsobům financování, jako jsou půjčky od veřejných nebo soukromých třetích stran. K dispozici bude také dobrovolný mechanismus vzájemných půjček mezi systémy pojištění vkladů z různých zemí EU. MEMO/13/1176)

Podle směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank budou mít jednotliví střadatelé a malé podniky, jejichž vklady překračují částku 100 000 eur, výhodu preferenčního zacházení („preference vkladatelů“). Neponesou tak žádné ztráty před jinými nezajištěnými věřiteli, neboť jsou na nejspodnějším stupni hierarchie vnitřní pomoci. Členské státy mají dokonce určitou možnost je z režimu vnitřní pomoci zcela vyloučit.

2.3.4 Jištění

Jakmile budou všechna výše uvedená opatření funkční, ve velké většině případů nebude zapotřebí žádná veřejná finanční podpora od daňových poplatníků. Avšak za výjimečných okolností by mohlo být nezbytné získat dodatečné zdroje a pro tyto případy musí být stanoveny jasné a náležité pojistky. Všechny pojistky musí být ve střednědobém horizontu fiskálně neutrální a postupně získány zpět od bankovního sektoru prostřednictvím plateb z odvětví.

Nařízení o jednotném mechanismu pro řešení problémů bank stanoví, že výbor by ve spolupráci s členskými státy měl do vstupu nařízení v platnost smluvně zajistit úvěrovou linku, a zlepšit tak schopnost fondu získat půjčku. Nařízení o jednotném mechanismu pro řešení problémů zatím pro fond nestanoví společné jištění, které bude zvažováno v nadcházejících letech, jak v prosinci uvedla Rada ve svém prohlášení1.

3. Co se stane v případě, že se vyskytnou obtíže ještě předtím, než celý systém začne fungovat?

ECB a Evropský orgán pro bankovnictví provádějí komplexní posouzení situace bank a podrobují je zátěžovému testu, ještě než v listopadu 2014 začne naplno fungovat jednotný mechanismu dohledu.

Bude-li zjištěno, že banky v bankovní unii mají nedostatečný kapitál, bude použit stávající domluvený postup: banky by nejprve měly zvýšit kapitál na trzích nebo z jiných soukromých zdrojů. Pokud by to nestačilo, bylo by možné použít veřejné finanční prostředky na vnitrostátní úrovni za pevně daných podmínek a v souladu s pravidly státní podpory (viz rámeček č. 4). Následně, jestliže by vnitrostátní opatření nebyla dostatečná, lze použít nástroje na evropské úrovni, včetně Evropského mechanismu stability2. Pokud již banky nejsou životaschopné, lze dále postupovat podle vnitrostátních režimů.

Rámeček č. 4: Pravidla státní podpory

Evropská komise v průběhu krize přizpůsobila svá dočasná pravidla pro státní podporu týkající se poskytování veřejné podpory finančním institucím. Sdělení Evropské komise stanovilo aktualizovaná pravidla EU pro poskytování státní podpory bankám během krize s platností od 1. srpna 2013.

Hlavní změnou bylo posílení konceptu „sdílení zátěže“: Dříve než může být provedena rekapitalizace nebo mohou být uplatněna opatření na záchranu znehodnocených aktiv, musí banky vypracovat solidní plán své restrukturalizace nebo řádného ukončení činnosti. Kromě toho byly posíleny požadavky na sdílení zátěže: pokud banky mají nedostatek kapitálu, jsou nyní v první řadě povinni přispívat jejich akcionáři a podřízení věřitelé, dříve než jsou poskytnuty prostředky z veřejných zdrojů.

The European Commission adapted its temporary State aid rules regarding public support to financial institutions during the crisis. A European Commission Communication set out the updated EU crisis rules for State aid to banks during the crisis from 1st August 2013.

Viz IP/13/672 a MEMO/13/886.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website