Navigation path

Left navigation

Additional tools

Rok po skandálu s koňským masem: opatření, která jsme oznámili a provedli

European Commission - MEMO/14/113   14/02/2014

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO HR

Evropská komise

MEMO/13/457

Brusel 14. února 2014

Rok po skandálu s koňským masem: opatření, která jsme oznámili a provedli

Zhruba před rokem se na titulních stranách tisku v celé Evropě i jinde ve světě ocitl skandál s koňským masem. Zprávy o tom, jak bylo koňské maso vydáváno za hovězí, odhalily složitou povahu našeho globalizovaného potravinového řetězce. Shromážděné důkazy neprokázaly, že by šlo o problém pro veřejné zdraví či bezpečnost potravin, ale spíše o problém podvodného označení. Ukázalo se, že podvodníci využívali nedostatků v systému, a tím poškozovali řádné podniky i spotřebitele. Potravinářský průmysl v Evropě čelil krizi důvěry spotřebitelů, která v tomto odvětví dosáhla historicky nejnižší úrovně. Evropská komise se v úzké spolupráci s příslušnými orgány členských států EU snažila dobrat odpovědi na to, jak se mohlo stát, že koňské maso bylo zjištěno v potravinách označených jako 100% hovězí maso.

1) Jak na skandál reagovala Komise?

Jako prvotní reakci evropský komisař pro zdraví Tonio Borg na začátku března 2013 vyhlásil pětibodový akční plán obsahující seznam opatření, jež mají být provedena v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu (viz níže). Účelem bylo řešit nedostatky zjištěné po skandálu v rámci evropského potravinového řetězce, ať už šlo o nedostatky v souboru pravidel pro různé segmenty tohoto řetězce, nebo v kontrolním systému, jehož prostřednictvím byla uvedená pravidla uplatňována.

2) Čeho se po roce dosáhlo?

Zjištěné problémy

Plánované akce

Stav

1. Podvody v potravinářství

Zmapovat stávající nástroje a právní mechanismy pro boj proti podvodům v potravinářství s cílem rozvíjet součinnost příslušných orgánů a kontakty mezi nimi.

PROVEDENO

Podpořit zapojení Europolu do vyšetřování podvodů v potravinářství, bude-li to zapotřebí.

PROVEDENO

Zajistit postup pro rychlou výměnu informací a výstrah v případě porušení předpisů, která mohou představovat podvod (podobně jako v případě závažných rizik funguje RASFF).

PROBÍHÁ

2. Program testování

Posoudit a předložit výsledky probíhajícího monitorování DNA a případně provést vhodná následná opatření.

PROVEDENO

Posoudit a předložit výsledky probíhajícího monitorování koňského masa na přítomnost reziduí fenylbutazonu a případně provést vhodná následná opatření.

PROVEDENO

Na základě společného prohlášení úřadů EFSA a EMA ze dne 15. dubna 2013 o rizicích spojených s přítomností fenylbutazonu v mase zvážit vhodná následná opatření.

PROVEDENO

3. Průkaz koně

Členské státy mají podávat zprávy o opatřeních, jimiž prosazují pravidla EU týkající se průkazu koně (nařízení Komise č. 504/2008), pokud jde o:

  • pravidla týkající se identifikace koně a opatření přijatá s cílem zabránit tomu, aby maso z neidentifikovaných koní vstoupilo do potravního řetězce, zejména prostřednictvím ověření toho, jak je vyplněn průkaz ošetřovaného koně po podání fenylbutazonu,

  • povinnost pravidelně provádět úřední kontroly a zvýšit úroveň kontrol v případech, kdy existují náznaky možných porušení předpisů (jako v tomto případě).

PROVEDENO

Předložit návrh Stálému výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (SCOFCAH) s cílem změnit nařízení Komise č. 504/2008, aby se stal závazný záznam průkazu koně v rámci ústřední vnitrostátní databáze, a to na základě veterinárních a zootechnických právních předpisů.

PROVEDENO

Převést vydávání průkazů koně zcela na příslušné orgány, a tím v rámci nadcházejícího návrhu v oblasti zootechniky snížit počet orgánů vydávajících průkazy.

ZVAŽOVÁNO VE VETERINÁRNÍM PRÁVU A PŘI PŘEZKUMU ZOOTECHNICKÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

4. Úřední kontroly, provádění a sankce

Navrhnout v rámci nadcházejícího přezkumu nařízení o úředních kontrolách (nařízení č. 882/2004) požadavky tak, aby:

a. v případě, že jsou použity finanční sankce v souvislosti s úmyslným porušením právních předpisů potravinového řetězce, byly tyto sankce dostatečně odrazující a vyšší než hospodářský přínos, který se z podvodu očekává;

b. členské státy do svých plánů kontrol zahrnuly a vykonávaly pravidelné povinné neohlášené úřední kontroly (včetně inspekcí a zkoušek) zaměřené na boj proti podvodům v potravinářství;

c. Komise mohla uložit (nikoli pouze doporučit) koordinované programy testování ve specifických případech, zejména v případě podvodu.

PROVEDENO

Potravinový a veterinární úřad Komise (FVO) připraví souhrnnou zprávu o hygieně v oblasti koňského masa.

PROVEDENO

5. Označování původu

Schválit zprávu Komise o možnosti rozšířit povinné označování původu na všechny druhy masa použitého jako složka potravin.

Provést na základě této zprávy veškerá nezbytná následná opatření.

PROVEDENO

Přijmout prováděcí pravidla pro povinné označování původu nezpracovaného skopového, kozího, vepřového a drůbežího masa, a to na základě nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

PROVEDENO

Přijmout prováděcí pravidla, aby se zabránilo zavádějícímu používání dobrovolného označování původu u potravin, a to na základě nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

PROBÍHÁ

Schválit zprávy Komise na základě nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům o možnosti rozšířit povinné označování původu na:

  • ostatní nezpracované maso, na které se již nevztahují pravidla pro povinné označování původu, jako je koňské, králičí, zvěřina atd.,

  • mléko,

  • mléko použité jako složka v mléčných výrobcích,

  • jednosložkové potraviny,

  • nezpracované potraviny,

  • složky, které tvoří více než 50 % potraviny.

PROBÍHÁ

(Konečná zpráva do prosince 2014 podle právních předpisů)

3) Jaká byla hlavní ponaučení?

Ze skandálu s koňským masem pro nás vyplývá několik ponaučení. Tím nejdůležitějším pravděpodobně je, že přeshraniční podvody využívající slabin stále globalizovanějších dodávek potravin mohou mít obrovský dopad na spotřebitele i hospodářské subjekty, a tím na celé hospodářství. Je proto zapotřebí neustálá ostražitost ze strany provozovatelů podniků a příslušných orgánů členských států k hospodářsky motivovaným podvodům, které lze páchat v kterékoli fázi potravinového řetězce.

Krize s koňským masem rovněž potvrdila potřebu zlepšit přeshraniční spolupráci mezi vnitrostátními donucovacími orgány, což je zásadní pro účinný boj proti podvodné činnosti, jakož i potřebu mobilizovat v boji proti podvodům v potravinářství nejen služby potravinářské inspekce, ale i jiné exekutivní orgány (např. policie, celní správy) a soudní orgány.

V neposlední řadě loňská situace přinesla další důkazy o nutnosti posílit možnosti kontrolního systému jakožto celku posoudit v rané fázi možnou zranitelnost různých částí potravinového řetězce vůči podvodům (na základě vlastností potravin, výrobních procesů, povahy jednotlivých fází v rámci potravinového řetězce, cen a jejich změn v čase) a schopnosti vnitrostátních orgánů odhalit potenciální podvody i předcházet jim. Zásadní význam má samozřejmě v této souvislosti dostupnost spolehlivých metod pro detekci případů falšování a schopnost co nejlépe předjímat „příležitosti“ k podvodům v rámci řetězce (např. dostupnost příměsí, které mohou být snadno skryty a zůstat neodhaleny v současnosti akceptovanými metodami testování).

4) Jaké další kroky Komise podnikla nad rámec případu s koňským masem?

  • Byly provedeny různé iniciativy k řešení otázek, které vyvstaly konkrétně v souvislosti se skandálem s koňským masem, a k posílení kapacity celého kontrolního systému EU pro odhalovat a bojovat proti porušování pravidel, které je motivováno vyhlídkou na finanční nebo hospodářský přínos pro pachatele.

  • K dosavadním opatřením patří:

  • vytvoření sítě EU pro podvody s potravinami sestávající ze zástupců Komise a členských států (plus Islandu, Norska a Švýcarska), která projednává prostředky a způsoby posílení koordinace celoevropského přístupu k problematice podvodů a která je schopná účinněji řešit přeshraniční případy,

  • vývoj (práce stále probíhá) specializovaného počítačového nástroje, podobného systému RASFF (systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva), který členům sítě umožní rychlou výměnu informací a údajů týkajících se potenciálních případů přeshraničních podvodů,

  • specializovaná odborná příprava nabízená od roku 2014 potravinářským inspektorům, policii a celníkům a soudním orgánům v oblasti nových vyšetřovacích/kontrolních postupů zaměřených na podvody v potravinářství a na efektivnější spolupráci mezi různými orgány na vnitrostátní úrovni,

  • zvláštní pozornost věnovaná na úrovni EU potřebě vyvinout solidnější kapacity pro laboratorní analýzu, a to prostřednictvím sdílení znalostí a zdrojů, které jsou k dispozici v členských státech, a rozvoje specializovaných výzkumných programů,

  • legislativní návrh s cílem přezkoumat právní rámec pro úřední kontroly v rámci zemědělsko-potravinářského řetězce a studie zaměřená na právní rámec, jímž se v současnosti řídí boj proti podvodným a klamavým postupům (plánovaná na rok 2014),

  • na úrovni EU lepší koordinace všech útvarů, které se zabývají otázkami podvodů v potravinářství, a sestavení specializovaného týmu v rámci útvarů Komise (Generální ředitelství pro zdraví a spotřebitele).

5) Co je síť EU pro podvody s potravinami a jaký má účel?

Síť EU pro podvody s potravinami, založená v červenci 2013 po skandálu s koňským masem, sestává z 28 národních kontaktních míst pro podvody s potravinami, nečlenských států Islandu, Norska, Švýcarska a dále Europolu a Komise (Generální ředitelství pro zdraví a spotřebitele). Národní kontaktní místa jsou orgány určené jednotlivými členskými státy EU za účelem zajištění přeshraniční správní pomoci a spolupráce v případech, které vyžadují činnost více než jednoho členského státu, v záležitostech hospodářsky motivovaného porušování potravinového práva.

Síť umožňuje rychlou a účinnou spolupráci v případech přeshraničního porušení právních předpisů. Již začala řešit možné případy podvodů v potravinářství a rovněž slouží jako platforma pro diskusi o koordinaci a stanovení priorit v rámci opatření na úrovni EU pro záležitosti týkající se podvodů v potravinářství. Členové sítě se pravidelně schází: v roce 2013 proběhly dvě schůze a příští je naplánována na druhé čtvrtletí roku 2014.

Kromě těchto formálních schůzí zůstávají národní kontaktní místa sítě a Komise v neustálém kontaktu. Vyměňují si informace v případech, kdy výsledky úředních kontrol v členském státě naznačí, že může docházet k porušení požadavků potravinového práva motivovanému vyhlídkou na hospodářský či finanční zisk. Komise v současné době pracuje na vývoji specializovaného počítačového nástroje podobného systému RASFF, který zajistí snazší a efektivnější řízení systému.

6) Plánuje Komise zahájit další celoevropské programy testování?

V návaznosti na koordinovaný plán kontrol koňského masa zahájený v roce 2013 (více než 7000 zkoušek zaměřených na zjišťování přítomnosti DNA a fenylbutazonu provedených členskými státy v období únor–březen 2013) Komise zvažuje možnost vypracování dalších plánů koordinovaných na úrovni EU.

Tyto plány představují jednu z cest jak posílit schopnost členských států odhalit možné podvody a lépe stanovit rozsah podvodných praktik. Budou vypracovány na základě informací od členských států, jakož i z dalších zdrojů, a projednány v rámci sítě EU pro podvody s potravinami.

7) Proč Komise nenavrhla povinně označovat původ u masa použitého jako složka.

Komise chce dát jasně najevo, že označování země původu nelze považovat za nástroj, jímž se zabrání podvodným praktikám. Zpráva, kterou Komise zveřejnila v prosinci 2013, se týká otázky, zda rozšířit povinné označování původu na všechny typy masa použité jako složka. Zpráva zohledňovala potřebu informovat spotřebitele, a proveditelnost povinného uvádění původu, analyzovala náklady a přínosy, a posoudila dopady označování původu na jednotný a mezinárodní trh. Zpráva se v současné době projednává s Evropským parlamentem a členskými státy EU a v závislosti na výsledku jednání Komise zváží, jaké kroky případně podniknout.

8) Kdo odpovídá za kontrolu toho, že jsou naše potraviny bezpečné a zdravé?

Provozovatelé potravinářských podniků (zpracovatelé, distributoři a maloobchodníci), kteří mají skutečnou kontrolu nad výrobky a procesy přímo na místě, nesou primární odpovědnost za to, aby byly dodrženy přísné požadavky EU v oblasti potravinového práva.

Členské státy EU mají odpovědnost za řádné prosazování pravidel EU a musí mít systémy kontroly, včetně inspekčních programů pro podnikatelské subjekty, aby ověřily dodržování pravidel EU týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce. Potravinový a veterinární úřad (FVO) Evropské Komise v irském Grange prostřednictvím provádění národních auditů odpovídá za to, aby členské státy a třetí země vyvážející do EU plnily své právní závazky.

V případě činností, které jsou nebo se zdají být v rozporu s právními předpisy týkajícími se krmiv a potravin a které mají nebo by mohly mít dopady v několika členských státech, nebo v případě, že se nepodaří nalézt řešení na úrovni členských států, je úkolem Komise koordinovat činnost na úrovni EU, například formou celoevropského koordinovaného plánu kontrol.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website