Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

MEMO

Brusel 6. listopadu 2013

Politika EU v oblasti pěstování a dovozu GMO: otázky a odpovědi

Jakým postupem je v současné době povolováno pěstování GMO?

Geneticky modifikované organismy (GMO) se na úrovni EU povolují individuálně, na základě žádostí podávaných podniky. Žádosti za účelem pěstování GMO lze podávat podle nařízení (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech nebo podle směrnice o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí (směrnice 2001/18/ES). V obou případech hrají členské státy významnou roli, neboť provádějí počáteční hodnocení rizika GMO určených pro pěstování.

Více informací o postupech povolování viz:

http://ec.europa.eu/food/plant/gmo/authorisation/index_en.htm

Pěstují se již v EU nějaké GMO?

Ano. V EU se pro komerční účely pěstuje jeden druh geneticky modifikované kukuřice: MON 810. Cílem genetické modifikace u tohoto produktu je ochrana rostlin před škůdcem: zavíječem kukuřičným. Byla povolena v roce 1998.

V roce 2012 se kukuřice MON 810 pěstovala především ve Španělsku (116 306 ha), Portugalsku (9 278 ha), České republice (3 052 ha), Rumunsku (217 ha) a na Slovensku (189 ha)1. To odpovídá 1,35 % veškeré kukuřice pěstované v EU (9,5 milionu ha) a 0,23 % geneticky modifikované kukuřice pěstované na celém světě (55,1 milionu ha)2.

V roce 2010 byly pro pěstování a průmyslové zpracování povoleny geneticky modifikované škrobové brambory známé jako „Amflora“. Tyto brambory se od roku 2011 už v EU nepěstují.

Zakázaly již členské státy pěstování GMO?

Ano. Osm členských států (Bulharsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko a Řecko) přijalo ochranná opatření a zakázalo pěstování geneticky modifikované kukuřice MON 810 na svém území. Zakázána byla také ve Francii, a to až do srpna 2013, kdy zákaz zrušila francouzská Státní rada. Lucembursko, Maďarsko, Rakousko a Řecko informovaly Komisi také o zákazu pěstování brambor „Amflora“. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (úřad „EFSA“) prohlásil, že žádné z ochranných opatření, která mu byla předložena, není vědecky podložené.

Proč Komise předkládá Radě návrh rozhodnutí o povolení kukuřice 1507 společnosti Pioneer?

V roce 2001 podala společnost Pioneer podle směrnice 2001/18/ES o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí žádost o povolení kukuřice 1507 (vykazující odolnost vůči určitým škůdcům kukuřice, jako je zavíječ kukuřičný) pro pěstování. V roce 2007 podala tato společnost Tribunálu Evropské unie první žalobu pro nečinnost proti Komisi, neboť ta nepředložila rozhodnutí o povolení uvedené kukuřice k hlasování regulativnímu výboru. Tribunál případ ukončil, když Komise v únoru 2009 návrh rozhodnutí o povolení regulativnímu výboru předložila. Regulativní výbor však k němu nevydal stanovisko. V roce 2010 podala společnost Pioneer druhou žalobu pro nečinnost (věc T-164/10) proti Komisi, neboť nepostoupila návrh rozhodnutí o povolení Radě v situaci, kdy regulativní výbor nevydal stanovisko, jak vyžadoval tehdy použitelný postup projednávání ve výborech (rozhodnutí Rady 1999/468/ES)

Tribunál dne 26. září 2013 vydal rozsudek ve věci T-164/10, v němž prohlásil, že Komise nesplnila svou povinnost jednat podle směrnice 2001/18/ES, neboť Radě nepředložila návrh podle čl. 5 odst. 4 rozhodnutí Rady 1999/468/ES.

Komise proto v souladu s článkem 266 Smlouvy o fungování Evropské unie přijímá nezbytná opatření, aby splnila požadavky rozsudku Tribunálu a ukončila svou nečinnost, a předkládá Radě návrh rozhodnutí o povolení kukuřice 1507. Návrh rozhodnutí byl v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a životního prostředí mírně upraven tak, aby zahrnoval doporučení, která vydal úřad EFSA v letech 2011 a 2012.

Znamená to, že Evropská komise podporuje pěstování kukuřice 1507 společnosti Pioneer?

Komise se nevyjadřuje ve prospěch konkrétního GMO ani proti němu. Komise je jako strážkyně smluv povinna uplatňovat stávající právní předpisy. Pro připomenutí: směrnici 2001/18/ES, která je základním aktem pro povolování, přijaly Rada a Parlament v roce 2001 s cílem posílit rámec povolování GMO pro pěstování. Komise pak na žádost řady členských států v červenci 2010 navrhla změnu uvedeného právního předpisu tak, aby členské státy mohly svobodně omezovat či zakazovat pěstování GMO na svém území.

V jaké fázi se nachází legislativní návrh Komise, který předložila v červenci 2010 s cílem změnit právní předpisy týkající se pěstování GMO? (viz MEMO/10/325 ze dne 13. července 2010)

Návrh nařízení o revizi směrnice 2001/18/ES s cílem poskytnout členským státům právní základ, kterým jim umožní, aby o pěstování GMO rozhodovaly na základě jiných důvodů, než je vědecké hodnocení rizik pro zdraví a životní prostředí vypracované na evropské úrovni, Komise zveřejnila v červenci 2010. Řada členských států o tento právní akt již dlouho žádala. Díky této změně budou členské státy moci omezit nebo zakázat pěstování GMO na celém svém území nebo na jeho části, aniž by musely využívat bezpečnostních opatření, která úřad EFSA dosud nepodporoval.

Evropský parlament přijal stanovisko k návrhu v prvním čtení v roce 2011. V Radě nebylo navzdory snahám po sobě jdoucích předsednictví a zejména dánského předsednictví v roce 2012 dosud dosaženo dohody o tomto návrhu, neboť tomu brání blokující menšina členských států. Komise se stále velmi snaží, aby obavy těchto blokujících členských států rozptýlila. Naproti tomu velká většina členských států návrh podporuje.

Proč Komise očekává, že pokrok v souvislosti s tímto legislativním návrhem o pěstování přinesou členské státy?

Komise se domnívá, že problémy, které v roce 2010 motivovaly vytvoření legislativního návrhu o pěstování GMO stále existují a jsou naléhavé; dokládá to předložení návrhu rozhodnutí o povolení kukuřice 1507 Radě v návaznosti na rozsudek Tribunálu Evropské unie ve věci T-164/10.

Vzhledem ke konstruktivním prvkům, které vyplývají ze stanoviska Evropského parlamentu z prvního čtení i k opakovaným žádostem podporující většiny členských států, aby směly zakázat nebo omezit pěstování GMO na svém území v souladu s přístupem stanoveným v návrhu týkajícím se pěstování GMO, zastává Komise názor, že je nanejvýš důležitý nový politický impuls, který lze očekávat a který v následujících měsících umožní dosáhnout při jednáních s Radou a Parlamentem významného pokroku v této záležitosti.

Jaké geneticky modifikované rostliny jsou povoleny v EU pro využití v krmivech a/nebo potravinách?

Kromě pěstování je předmětem povolení EU také uvádění GMO na trh v EU a používání produktů z nich v potravinovém a krmivovém řetězci. Povolení EU se uděluje na základě důkladného hodnocení úřadem EFSA a je podmíněno prokazatelnou absencí rizika pro zdraví lidí a zvířat a pro životní prostředí.

K dnešnímu dni zahrnuje seznam 49 povolených GMO pro použití v potravinách a krmivech 27 druhů kukuřice, 8 druhů bavlny, 7 druhů sójových bobů, 3 druhy řepky olejné, 1 druh cukrové řepy, 1 druh brambor a 2 mikroorganismy.

Seznam povolených geneticky modifikovaných rostlin a přesný rozsah působnosti jejich povolení je k dispozici v registru EU pro geneticky modifikované potraviny a krmiva, který je dostupný na adrese: http://ec.europa.eu/food/dyna/gm_register/index_en.cfm

Další informace jsou k dispozici na adrese:

IP/13/1038

http://ec.europa.eu/food/plant/index_en.htm

1 :

Zdroj: Výroční zprávu o monitorování věnovanou pěstování kukuřice MON 810 v EU v roce 2012 předložila společnost Monsanto. http://ec.europa.eu/food/plant/gmo/reports_studies/report_2012_mon_810_en.htm


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site